Maďarština/Podstatná jména
V maďarštině, podobně jako v češtině, se podstatná jména skloňují. Kromě toho, že má maďarština skoro třikrát více pádů než čeština, je zde ještě několik zásadních rozdílů:
- První rozdíl je ten, že maďarština nezná kategorii mluvnického rodu. Není zde nic podobného jako rod mužský, ženský a střední. Stejně tak neexistují různé vzory skloňování jako v češtině. Všechna podstatná jména přijímají stejné koncovky, které se zpravidla vyskytují ve dvou až třech variantách, a to v závislosti na tzv. samohláskové harmonii.
- Hlavní rozdíl pak je ten, že maďarština patří k jinému jazykovému typu než čeština. Čeština patří ke flektivnímu typu jazyků a platí v ní zásada jediné koncovky. To znamená, že jednou koncovkou vyjadřujeme více mluvnických kategorií (číslo a pád). Stejný tvar se navíc může vyskytnout ve více pádech.
- V maďarštině je to jinak. Každá mluvnická kategorie se vyjadřuje zvláštní koncovkou. Maďarské podstatné jméno na sebe „nalepuje“ (odborně aglutinuje) více koncovek naráz. Podle toho se tento jazykový typ nazývá aglutinační. Tento rys se nejvíce projevuje právě při skloňování podstatných jmen.
- Základní koncovky, které se připojují (v uvedeném pořadí) jsou:
- koncovka množného čísla (plurálu)
- přivlastňovací koncovka – vyjadřuje vlastnické vztahy (obdoba českých přivlastňovacích zájmen)
- pádová koncovka
- Ukážeme si to na příkladu:
- doboz = krabice
- doboz-o-k-ban = v krabicích
- doboz-a-i-m-ban = v mých krabicích
- -a- je vkladná samohláska
- -k / i- vyjadřuje množné číslo
- -m- vyjadřuje vlastnictví (moje)
- -ban je pádová koncovka tzv. inessivu (odpovídá českému v + 6. pád)
Přivlastňovací koncovky
[editovat | editovat zdroj]- K vyjádření vlastnických vztahů používáme v češtině přivlastňovací zájmena (můj, tvůj apod.). Ta sice v maďarštině také existují, ale nepoužívají se spolu s podstatnými jmény. Namísto toho podstatné jméno přijímá zvláštní přivlastňovací koncovky: a vagyon = jmění —> a vagyonom = moje jmění
- Volba koncovky závisí na tom, kdo je vlastník (já, ty, on...), a na tom, zda přivlastňujeme jednu, nebo více věcí. Na podobu koncovky má samozřejmě vliv zakončení v základním tvaru a samohlásková harmonie.
Přivlastňování v jednotném čísle
[editovat | editovat zdroj]| alma jablko |
körte hruška |
állat zvíře |
kéz ruka |
ház dům |
sör pivo | |
| můj / má / mé | almám | körtém | állatom | kezem | házam | söröm |
| tvůj / tvá / tvé | almád | körtéd | állatod | kezed | házad | söröd |
| jeho / její | almája | körtéje | állata | keze | háza | söre |
| náš / naše | almánk | körténk | állatunk | kezünk | házunk | sörünk |
| váš / vaše | almátok | körtétek | állatotok | kezetek | házatok | sörötök |
| jejich | almájuk | körtéjük | állatuk | kezük | házuk | sörük |
- Ve slovech končících -a / -e dochází k dloužení samohlásky a ve 3. osobě se vkládá -j- (almája, almájuk = jeho / její jablko, jejich jablko).
- Ve slově kéz (ruka) dochází ke krácení samohlásky (kezem = moje ruka).
Přivlastňování v množném čísle
[editovat | editovat zdroj]V množném čísle se přivlastňovací koncovky kombinují s charakteristickým -i- (tedy nikoliv -k-):
| almák jablka |
körték hrušky |
állatok zvířata |
kezek ruce |
házak domy |
sörök piva | |
| mí / mé | almáim | körtéim | állataim | kezeim | házaim | söreim |
| tví / tvé | almáid | körtéid | állataid | kezeid | házaid | söreid |
| jeho / její | almái | körtéi | állatai | kezei | házai | sörei |
| naši / naše | almáink | körtéink | állataink | kezeink | házaink | söreink |
| vaši / vaše | almáitok | körtéitek | állataitok | kezeitek | házaitok | söreitek |
| jejich | almáik | körtéik | állataik | kezeik | házaik | söreik |
Podstatná jména vkládající -j-
[editovat | editovat zdroj]Některá podstatná jména vkládají při přivlastňování -j- (kromě těch, která končí v základním tvaru samohláskou). Jedná se o jistou nepravidelnost. Tato jména je potřeba si zapamatovat. Existují dva typy této nepravidelnosti:
| kar paže |
karok paže (mn. č.) |
| karom | karjaim |
| karod | karjaid |
| karja | karjai |
| karunk | karjaink |
| karotok | karjaitok |
| karjuk | karjaik |
| barát přítel |
barátok přátelé |
| barátom | barátaim |
| barátod | barátaid |
| barátja | barátai |
| barátunk | barátaink |
| barátotok | barátaitek |
| barátjuk | barátaik |
Pádové koncovky
[editovat | editovat zdroj]- Maďarské podstatné jméno může mít až 20 pádů. V porovnání se sedmi pády v češtině se tento systém může na první pohled jevit jako složitý. Ve skutečnosti však maďarské pády fungují jinak než české. Každý pád má svoji zvláštní funkci. Kromě toho jsou pádové koncovky pro všechna podstatná jména jednotné. Liší se pouze přední a zadní varianty podle samohláskové harmonie:
- az udvarban (ve dvoře)
- a könyvben (v knize)
- Kromě nominativu a akuzativu se maďarské pády nepojí s žádnými záložkami (obdoba předložek v češtině). Konkrétní pádová koncovka odpovídá české předložce a její vazbě s některým z pádů. Například uvedená koncovka -ban / -ben odpovídá českému v + 6. pád. Naučit se maďarské pádové koncovky je přibližně stejně obtížné jako zvládnutí základních předložek v jiných evropských jazycích.
Přehled pádů
[editovat | editovat zdroj]| Pád | Koncovky | Odpovídající význam v češtině |
|---|---|---|
| Nominativ | —— | 1. pád (nominativ) |
| Akuzativ | -t | prostý 4. pád (akuzativ: koho? co?) |
| Dativ | -nak, -nek | prostý 3. pád (dativ: komu? čemu?) |
| Genitiv | -é | prostý 2. pád, přivlastňování (genitiv: koho? čeho?) |
| Instrumentál | -val, -vel | prostý 7. pád (instrumentál: kým? čím?) s + 7. pád (s kým? s čím?) |
| Kauzál-finál | -ért | pro, za + 4. pád (účel) |
| Translativ | -vá, -vé | změna stavu (stát se kým / čím, změnit se na koho / co) |
| Terminativ | -ig | až do, až k (ukončení děje) |
| Essiv-formál | -ként | jako |
| Essiv-modál | -ul, -ül | jako |
| Inessiv | -ban, -ben | v + 6. pád (kde?) |
| Superessiv | -n | na + 6. pád (kde?) |
| Adessiv | -nál, -nél | u + 2. pád (kde?) |
| Illativ | -ba, -be | do + 2. pád (kam?) |
| Sublativ | -ra, -re | na + 4. pád (kam?) |
| Allativ | -hoz, -hez, -höz | k + 3. pád (kam?) |
| Elativ | -ból, -ből | z + 2. pád (zevnitř) |
| Delativ | -ról, -ről | z (s) + 2. pád (z / s povrchu) o + 6. pád (o kom? o čem?) |
| Ablativ | -tól, -től | od + 2. pád (odkud?) |
| Temporál | -kor | v + 6. pád (kdy?) |
| Distributiv | -nként | na + 4. pád (rozdělení) |
| Temporál-distributiv | -nta, -nte | na + 4. pád / -ně (časově: denně, ročně) |
| Komitativ | -stul, -stül | sounáležitost |
| Modál | -képpen | jako |
Z přehledu vyplývá, že mnohé pády mají specifický význam. Proto se v praxi uplatní pouze u některých podstatných jmen. Z tohoto důvodu nelze přesně říct, kolik vlastně má maďarské podstatné jméno pádů.
Triády místa a pohybu
[editovat | editovat zdroj]
V maďarštině je velké množství pádů, které vyjadřují vztah k místu a směru (kde? kam? odkud? v kombinaci s umístěním uvnitř, vedle a na povrchu). Tyto pády tvoří tzv. triády pohybu:
| Hova? Kam? |
Hol? Kde? |
Honnan? Odkud? |
|---|---|---|
| -ba -be do |
-ban -ben v |
-ból -ből z (zevnitř) |
| -ra -re na (povrch) |
-n na (povrchu) |
-ról -ről z (povrchu) |
| -hoz -hez -höz k |
-nál -nél u |
-tól -től od |
Podobně jako v češtině říkáme například na Slovensku a na Slovensko namísto ve Slovensku a do Slovenska, odpovídající pádové koncovky se v maďarštině používají pro Maďarsko a místa ležící v Maďarsku:
- Budapestre (do Budapešti), Budapesten (v Budapešti), Budapestről (z Budapešti)
- ale: Bécsbe (do Vídně), Bécsben (ve Vídni), Bécsből (z Vídně)
(Podrobnosti uvedeny v článku Inessiv, illativ a elativ.)