Přeskočit na obsah

Maďarština/Inessiv, illativ a elativ

Z Wikiknih

Tato trojice pádů, jež odpovídají na otázky kde?, kam? a odkud?, se vztahuje k vnitřku. Odpovídají tedy českým předložkám do (s 2. pádem), v / ve (s 6. pádem) a z / ze (zevnitř, s 2. pádem).

  • Illativ odpovídá na otázku hova? (kam?) a znamená dovnitř, do. Tvoří se koncovkami -ba nebo -be (v závislosti na samohláskové harmonii):
ki = kdo —> kibe? = do koho?
mi = co —> mibe? = do čeho?
házba = do domu, házakba = do domů
erdőbe = do lesa, erdőkbe = do lesů
  • Pokud jméno (podstatné, přídavné) končí a a e, dochází k dloužení této samohlásky:
szoba = pokoj —> szobába= do pokoje
étkezde = jídelna —> étkezdébe = do jídelny
  • Inessiv odpovídá na otázku hol? (kde?) a znamená uvnitř, v / ve. Tvoří se koncovkami -ban nebo -ben (v závislosti na samohláskové harmonii):
ki = kdo —> kiben? = v kom?
mi = co —> miben? = v čem?
házban = v domě, házakban = v domech
erdőben = v lese, erdőkben = v lesích
  • Pokud jméno končí a a e, dochází k dloužení této samohlásky:
szoba = pokoj —> szobában = v pokoji
étkezde = jídelna —> étkezdében = v jídelně
  • Elativ odpovídá na otázku honnan? (odkud?) a znamená zevnitř, z. Tvoří se koncovkami -ból nebo -ből (v závislosti na samohláskové harmonii):
ki = kdo —> kiből? = z koho?
mi = co —> miből? = z čeho?
házból = z domu, házakból = z domů
erdőből = z lesa, erdőkből = z lesů
  • Pokud jméno končí a a e, také v tomto případě dochází k dloužení této samohlásky:
szoba = pokoj —> szobából = z pokoje
étkezde = jídelna —> étkezdéből = z jídelny

Další běžné vazby

[editovat | editovat zdroj]
  • Tyto místní pády se používají s názvy světadílů a zemí s výjimkou Maďarska (Magyarország). Stejně tak se používají u měst, která neleží v Maďarsku ani na území bývalého Uherského království. Pro Maďarsko a bývalé Uhersko se zpravidla užívají pády „povrchové“ (Superessiv, sublativ a delativ), odpovídající českému na (obdoba českého na Moravě, na Slovensku, na Kladně). Srovnejte:
Chilebe repülök. = Letím do Chile.
Prágából Brünnbe utazik. = Cestuje z Prahy do Brna.
Ausztráliában vagyok. = Jsem v Austrálii.
  • Výjimkou z tohoto pravidla jsou maďarská i uherská města zakončená -i, -j, -m, -n, -ny, -falu nebo -város, která zpravidla přijímají koncovky jako města mimo maďarské území:
Pozsonyba = do Bratislavy
Dunaújvárosban = v městě Dunaújváros
Esztergomból = z Ostřihomi
  • Illativ se také aplikuje, poukazujeme-li na účel, anebo cíl:
ajándékba ad valakinek valamit = dát komu co do daru
sorba áll = postavit se do řady
eszébe ötlik = přijít mu na um
  • Poukazujeme-li na směr:
szemtől szembe = tváří v tvář
tűzbe dob = hodit do ohně
levegőbe röpít = vyhodit do povětří
  • Další časté výrazy a idiomy jsou například:
a hálójába kerül valakinek = dostat se do pasti někoho
inába száll a bátorsága = smělost ho opustila
akadályokat gördít valaki útjába = klást někomu do cesty překážky
  • Inessiv aplikujeme, mluvíme-li o místě (doslova i obrazně):
idegenben = v cizině
Prágában = v Praze
békében / békén hagy = nechat v klidu
elsősorban = v první řadě
  • Jestli mluvíme o aspektech času:
októberben = v říjnu
az utóbbi időben = v posledním čase
akkoriban = tenkrát
hajnalban = na úsvitě
  • A také o způsobech, jako například:
széltében – hosszában = široko – daleko, obšírně
valóban = opravdu
hirtelenében = znenadání
  • Další časté výrazy a idiomy jsou například:
nagymértékben = do značné míry
következtében = následkem čeho
abban a hitben = v té víře
magában beszél = hovořit si pro sebe
  • Elativ se používá, mluvíme-li o příčinách:
haragból = z hněvu
félelemből = ze strachu
  • A také o původech, o vzniku:
szívből beszél = hovořit od srdce
kőből épült = postavený z kamene
fából való = z dřeva
jószántából = z vlastné vůle
  • Elativ označuje příchod, ale i navrácení odněkud:
visszatér a munkából = vrátit se z práce
elmozdítja hivatalából = sesadit z jeho úřadu
  • Také označuje zřetel na někoho / něco:
megbukik számtanból = propadnout z matematiky
jóvoltából = zásluhou koho
  • Další časté výrazy a idiomy:
félre az útból! = pryč z cesty!
kirúg a hámból = vyhodit si z kopýtka
cseberből vederbe = z deště pod okap
úgy hazudik, mintha könyvből olvasná = klame, jakoby četl z knihy
Zájmeno Význam Illativ Inessiv Elativ
Ukazovací
ez tento, tato, toto ebbe ebben ebből
az tamten, tamta, tamto abba abban abból
ezek tito, tyto, tato ezekbe ezekben ezekből
azok tamti, tamty, tamta azokba azokban azokból
Osobní
én belém bennem belőlem
te ty beléd benned belőled
ő on, ona, ono belé benne belőle
maga, ön Vy (jedn.) magába, önbe magában, önben magából, önből
mi my belénk bennünk belőlünk
ti vy belétek bennetek belőletek
ők oni, ony, ona beléjük bennük belőlük
maguk, önök Vy (množ.) magukba, önökbe magukban, önökben magukból, önökből