Maďarština/Slovesa
Slovesa ve větách vyjadřují děj nebo stav. Podobně jako v češtině se maďarská slovesa vyznačují bohatstvím tvarů při časování. Sloveso je schopno vyjádřit osobu a číslo, díky čemuž v maďarské větě nemusí být vyjádřený podmět, je-li znám. Stejně jako v češtině maďarská slovesa vyjadřují tři časy: minulost, přítomnost a budoucnost. Rovněž rozlišuje různý slovesný způsob (oznamovací, podmiňovací, rozkazovací).
Hlavní zvláštnost maďarštiny je ta, že ve všech způsobech a časech mají dva druhy časování: určité a neurčité. Z toho plyne existence dvou různých sad koncovek pro časování.
Určité časování
[editovat | editovat zdroj]Určité časování (zvané též předmětné) je jednodušší než neurčité. Jednak z důvodu, že přijímá osobní koncovky, které jsou téměř shodné s přivlastňovacími koncovkami, které se připojují k podstatným jménům. Kromě toho má méně nepravidelností a výjimek.
Jak už vyplývá z označení „předmětné“, takto se časují slovesa, která mají určitý předmět v akuzativu (v češtině 4. pád, koho? co?), tedy tzv. tranzitivní (přechodná) slovesa. Slovesa intranzitivní (nepřechodná), tedy ta, která nemají přímý předmět, mají pouze neurčité časování.
Určité časování se používá:
- s určitým předmětem (s určitým členem, ukazovacím zájmenem nebo přivlastňovací koncovkou);
- pokud následuje vedlejší věta připojená spojkou hogy (že);
- pokud následuje věta připojená vztažnými zájmeny melyik a hányadik (který);
- je-li předmětem osobní zájmeno ve 3. osobě bez ohledu na to, zda je, nebo není vyjádřeno.
Neurčité časování
[editovat | editovat zdroj]Neurčité časování (podmětné) se používá:
- u sloves bez předmětu;
- s neurčitým předmětem (s neurčitým členem);), včetně předmětu vyjádřeného neurčitým zájmenem
- s většinou tázacích slov v předmětu;
- je-li předmětem osobní zájmeno v 1. a 2. osobě bez ohledu na to, zda je, nebo není vyjádřeno.
Příklady neurčitého a určitého časování
[editovat | editovat zdroj]| Neurčité časování | Určité časování |
|---|---|
| Este megnézek egy filmet Večer zhlédnu nějaký film. |
Este megnézem azt a filmet Večer zhlédnu ten film. |
| Láttak egy lányt az utcán. Na ulici viděli nějakou dívku. |
Látták Évát az utcán. Na ulici viděli Evu. |
| Szeretünk könyvet olvasni. Rádi čteme (nějakou) knihu |
Szeretjük olvasni ezt a könyvet. Rádi čteme tuto knihu. |
| A fiú lát engem / téged. Chlapec vidí mne / tebe. |
A fiú látja őt / önt. Chlapec vidí jeho / ji / vás. |
| A lány lát minket / titeket. Dívka vidí nás / vás. |
A lány látja őket / öneket. Dívka vidí je / vás. |
| Mit keresel a térképen? Co hledáš na mapě? |
Budapestet keresed? Hledáš Budapešť? |
| Kit vársz? Koho čekáš? |
A barátodot várod? Čekáš na svého přítele? |
| Köszönök mindent! Děkuji za všechno! |
Köszönöm a segítséget! Děkuji za pomoc! |
| Lakunk Prágában. Bydlíme v Praze. |
Intranzitivní sloveso, nemá předmět. |
Určité časování automaticky znamená určitý předmět. Pokud je tento předmět (jeho, ji, je / to) zřejmý, nemusí být vůbec ve větě vyjádřen:
- Látod? Látom. = Vidíš to? Vidím.
- Olvassa. = Čte to.
Na rozdíl od:
- Látsz? Látok. = Vidíš? Vidím. (= nejsem slepý)
- Olvas. = Něco čte. (neurčité časování)
Určité časování s vedlejší větou:
- Péter azt mondja, hogy fáradt. = Petr říká, že je unavený.
- Tudom, hogy nem eljön. = Vím, že nepřijde.
- Nem látom, hol ül. = Nevidím, kde sedí.
- Azt keressük, aki lopta el az autónkat. = Hledáme toho, kdo ukradl naše auto.