Maďarština/Vykání

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V maďarštině existuje zdvořilostní forma oslovování dospělých osob, která odpovídá českému vykání. Pro zjednodušení budeme používat pojem vykání, ačkoliv z mluvnického hlediska jde spíše o onikání. Zatímco v češtině vykáme pomocí 2. osoby množného čísla (vy děláte), v maďarštině se 2. osoba používá pouze k tykání více lidem. Vykáme (onikáme) totiž ve 3. osobě. Pokud oslovujeme jednoho člověka, použijeme jednotné číslo. Oslovujeme-li více lidí, budeme hovořit v množném čísle.

Pro vykání existují v maďarštině zvláštní osobní zájmena ön (vy – jedna osoba) a önök (vy – více osob).

Srovnejte:

  • te beszélsz = ty mluvíš (tykám)
  • ő beszél = on(a) mluví (netykám, nevykám)
  • ön beszél = vy mluvíte (vykám jedné osobě)


  • ti beszéltek = vy mluvíte (tykám více osobám)
  • ők beszélnek = oni mluví (netykám, nevykám)
  • önök beszélnek = vy mluvíte (vykám více osobám)

(Viz časování sloves v přítomném čase.)

Obdobně postupujeme při přivlastňování:

  • (a te) házad = tvůj dům (tykám)
  • (az ő) háza = jeho / její dům (netykám, nevykám)
  • az ön háza = vás dům (vykám jedné osobě)


  • (a ti) házatok = váš dům (tykám více osobám)
  • (az ő) házuk = jejich dům (netykám, nevykám)
  • a önök háza = váš dům (vykám více osobám)

Pokud vykáme více osobám, přijímá podstatné jméno přivlastňovací koncovku s významem jeho / její (-a / -e), nikoliv jejich (-uk / -ük).