Přeskočit na obsah

Maďarština/Rozkazovací způsob

Z Wikiknih

Přání nebo příkaz se v maďarštině vyjadřuje pomocí tzv. spojovacího způsobu (konjunktivu). Nejedná se čistě jen o rozkazovací způsob, i když pro zjednodušení to můžeme takto nazývat. Na rozdíl od češtiny má tvary pro všechny osoby (určitém i neurčitém časování – viz kapitolu Slovesa) a použití je širší. Charakeristickým gramatickým znakem je koncovka -j-, která se vkládá mezi kmen a osobní koncovku:

  • vár-j-atok! = čekejte!

Neurčité časování

[editovat | editovat zdroj]

Pravidelná slovesa přijímají tyto koncovky:

Osoba Zadní samohlásky Přední samohlásky
én (já) -ak -ek
te (ty) (-ál) (-él)
ő (on, ona, ono) -on -en / -ön
mi (my) -unk -ünk
ti (vy) -atok -etek
ők (oni, ony, ona) -anak -enek

Ve 2. osobě jednotného čísla existují kratší a delší tvary. Delší tvar spíše než rozkaz vyjadřuje přání.

Příklady

[editovat | editovat zdroj]
Osoba várni
čekat
beszélni
mluvit
ülni
sedět
én (já) várjak beszéljek üljek
te (ty) várj / várjál beszélj / beszéljél ülj / üljél
ő (on, ona, ono) várjon beszéljen üljön
mi (my) várjunk beszéljünk üljünk
ti (vy) várjatok beszéljetek üljetek
ők (oni, ony, ona) várjanak beszéljenek üljenek

Určité časování

[editovat | editovat zdroj]

Pravidelná slovesa přijímají tyto osobní koncovky:

Osoba Zadní samohlásky Přední samohlásky
én (já) -am -em
te (ty) -ad / -d -ed / -d
ő (on, ona, ono) -a -e
mi (my) -uk -ük
ti (vy) -átok -étek
ők (oni, ony, ona) -ák -ék

Kratší tvary v 2. osobě jednotného čísla se tvoří bez vloženého -j-:

  • várd! = čekej!
  • kérd! = pros!

Příklady

[editovat | editovat zdroj]
Osoba várni
čekat
kérni
prosit
én (já) várjam kérjem
te (ty) várjad / várd kérjed / kérd
ő (on, ona, ono) várja kérjed
mi (my) várjuk kérjük
ti (vy) várjátok kérjétek
ők (oni, ony, ona) várják kérjék

Vkládané -j- často splývá s předcházející souhláskou. Děje se tak v těchto případech:

Slovesa končící sykavkou

[editovat | editovat zdroj]
  • s + j = ss: olvas —> olvass! = čti!
  • sz + j = ssz: úszik —> ússz! = plavej!
  • z + j = zz: néz —> nézz! = podívej!
  • dz + j = ddz: edz —> eddz! = cvič!

Slovesa končící -t

[editovat | editovat zdroj]
  • t + j = ss: feléget —> égess fel! = spal!
  • st +j = ss: fest —> fess! = maluj!
  • szt + j: választ —> válass! = zvol!

Slovesa končící -d, -l, -n

[editovat | editovat zdroj]

Skupiny dj, lj, nj se sice v pravopise zachovávají, jejich výslovnost však splývá: [ďď, jj, ňň]

  • adj! [aďď] = dej!
  • ülj! [üjj] = seď!
  • menj! [meňň] = jdi!

Konjunktivní tvary ve 2. osobě a v 1. osobě množného čísla stejně jako v češtině znamenají rozkaz či žádost:

  • írj! írjál! = piš!
  • írjatok! = pište! (tykání více osobám)
  • írjunk! = pišme!

Tvary 3. osoby se používají při vykání:

  • írjon! = pište! (vykání jedné osobě)
  • írjanak! = pište (vykání více osobám)

Kromě rozkazu však stejným způsobem můžeme vyjádřit i přání:

  • írjon = ať píše
  • írjunk = ať píšeme

Tvary první osoby pak zejména v otázce mohou mít význam mám(e) něco udělat?

  • Mit csináljak? = Co mám dělat?
  • Elmondjuk / Mondjuk el, mi történt? = Máme říct, co se stalo?

Ve vedlejších větách se spojkou hogy se konjunktiv překládá do češtiny podmiňovacím způsobem se spojkou aby:

  • Kérte, hogy menjek. = Prosil, abych odešel.
  • Azt ajánlom, hogy ebédeljünk együtt. = Navrhuji, abychom spolu poobědvali.