Quenijština/Podstatná jména

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Quenijská podstatná jména mohou být skloňována v deseti pádech a čtyřech číslech, takže každé jméno má 40 tvarů.

Těmito pády jsou nominativ, akusativ, genitiv, possesiv, dativ, ablativ, allativ, lokál, instrumentál a respektiv. Čísly jsou singulár, plurál, plurál partitivní a duál.

Plurál[editovat]

Plurál má dvě koncovky: -r a -i

Slova na -a, -i, -ië, -o, -u dostávají -r

  • aldaaldar (strom)
  • táritárir (královna)
  • tiëtier (stezka)
  • ondoondor (skála)
  • heruherur (vládce)

Slova končící na souhlásku dostávají -i

  • eleneleni (hvězda)

Slova končící na mění koncovkové do -i

  • aurëauri (den)

Následující slova tvoří plurál nepravidelně:

  • rotsërotser (píšťala)
  • tyávëtyáver (vkus)
  • mallëmaller (ulice)
  • tyellëtyeller (odstín, stupeň)
  • hínahíni (dítě)
  • onónaonóni (dvojčata, Blíženci)

Duál[editovat]

Používá se k označení přirozeného páru - nepřekládáme ho tudíž „dva stromy“, „dvě nohy“, ale „pár stromů“, „pár nohou“. Pokud je předcházen určitým členem i, překládá se jako „oba“

Tvoří se koncovkami -u nebo -t

Slova obsahující d nebo t nebo slova označující části těla dostávají koncovku -u - u slov na -a nebo -o je tato koncovka nahrazena, slova na -i, tvoří dvojhlásku

  • saratsaratu (písmeno)
  • lárláru (ucho)
  • aldaaldu (strom)
  • táritáriu (královna)

Všechna ostatní slova přijímají -t (slova končící na samohlásku -et), stejně jako slova, které nemohou přijmout -u (buďto končící na -u nebo -ië, nebo nepravidelná slova které v plurálu končí na -er)

  • ciryaciryat (loď)
  • lassëlasset (list)
  • cunducundut (princ)
  • tiëtiet (stezka)
  • rotsërotset (píšťala)

Slovo veru (manželé) je vždy v duálu.

Plurál partitivní[editovat]

Plurál partitivní se používá ve smyslu „někteří z“, „několik“. V této souvislosti získává plurál význam „všichni z těch, o nichž mluvím“. Ke slovu ve tvaru partitivního plurálu vážící se adjektivum má tvar plurálový.

Plurál partitivní se pozná podle písmene l v koncovkové části. Slova končící na samohlásku nebo -l berou koncovku -li

  • ciryaciryali (loď)
  • lassëlasseli (list)
  • macilmacilli (meč)

Poslední písmena -n, -r- či -s se mění na -li

  • ataratalli (otec)
  • elenelelli (hvězda)
  • coscolli (hádka)

Slova na -t dostávají koncovku -eli

  • saratsarateli (písmeno)

Kmeny slov[editovat]

Kmen slova získáme, pokud od nominativního tvaru plurálu odtrhneme koncovku Zatímco ve většině připadů se kmen shoduje s nominativem singuláru, v mnoha případech se liší:

  • elenielen- (hvězda; kmen = nominativ singuláru)
  • húnihún- (pes; nominativ singuláru huan)

V případě, že z historických důvodů se kmen a tvar nom. singuláru liší, je nutné si tyto tvary zapamatovat. Zapisuje se huan, hún- a většina ostatních tvarů se tvoří od kmene. Viz zvláštní stránku stránku o kmenech slov.