Quenijština/Podstatná jména/Lokál

Z Wikiknih

Poslední z příslovečných pádů quenijštiny je lokál, odpovídající předložkám v, na. Používá se v místním i časovém významu. Předložka „v“ může být použita i pro vyjádření stavu nebo citu (ležel v horečkách). V tomto případě nepoužíváme lokál, ale předložku mi, pojící se s nominativem.

Tvorba lokálu[editovat | editovat zdroj]

Singulár[editovat | editovat zdroj]

V singuláru jsou základními koncovkami -ssë po samohláskách a -essë po souhláskách. Ta se však ve skutečnosti používá pouze po -r. Slova na -s se stahují s koncovkou, slova na -t nabývají pouze -së. Po -l, -n se dostává koncovka -dë

  • eldaeldassë (elf)
  • luxorluxoressë (bažina)
  • arquilisarquilissë (poušť)
  • saratsaratsë (písmeno)
  • macilmacildë (meč)
  • aranarandë (král)

U slov s odlišným slovním kmenem se nachází poměrně dost výjimek. M-kmeny a slova se zkráceným kmenem používají nominativní kmen. SS-kmeny přidají pouze . C-kmeny mění koncové -c v -xë. TS-kmeny a podstatné jméno nelet, nelc- mají rovněž koncovku -së.

  • toron, torn-torondë (bratr)
  • talan, talam-talandë (patro)
  • falas, falass-falassë (pláž)
  • quesset, quessec-quessexë (poduška)
  • henet, henets-henetsë (okno)
  • nelet, nelc-neletsë (zub)

Plurál[editovat | editovat zdroj]

Koncovkami v plurálu jsou -ssen po samohláskách a -issen po souhláskách. Slova končící na -s a SS-kmeny končí na -ssen. TS-kmeny, C-kmeny a podstatné jméno nelet, nelc- tvoří lokál plurálu podle vzoru uvedeného v singuláru

  • táritárissen (královna)
  • macilmacilissen (meč)
  • arquilisarquilissen (poušť)
  • falas, falassfalassen (pláž)
  • henet, henets-henetsen (okno)
  • nelet, nelc-neletsen (zub)
  • quesset, quessec-quessexen (poduška)

Duál[editovat | editovat zdroj]

U-duál nabývá koncovku -ssë, T-duál koncovku -së

  • aldaaldussë (strom)
  • ciryaciryatsë (loď)

Plurál partitivní[editovat | editovat zdroj]

Lokál plurálu partitivního získává koncovku -ssen nebo -ssë. Preferovaná je první zmíněná

  • ciryaciryalissen (loď)