Quenijština/Podstatná jména/Genitiv
V quenijštině se vyskytují dva pády, které tradičně tvoří genitiv (např. v latině nebo češtině): genitiv a possesiv. Proto je dobré znát, kdy použít který.
Genitiv se používá ve významu:
- původu: označuje místo, odkud věc pochází, nebo kde se člověk narodil. Cirya Tiriono tedy znamená loď z Tirionu, vendë Alqualondëo znamená dívka z Labutího přístavu (ve významu dívka narozená v Labutím přístavu, nikoliv dívka, která přišla z Labutího přístavu).
- předchozího vlastníka: Rocco arano znamená kůň od krále, tedy kůň, který již nyní patří někomu jinému.
- genitiv partitivní: naznačuje, že něco je částí něčeho většího (i elenion alcalima znamená nejjasnější z hvězd)
- rodinné vztahy: i arano yondor - syn krále
- tituly: heru i cormaron - pán prstenů; aran Sindaron - král Sindar
- slova po „o“: equessi arano (řčení o králi)
- slova po „quanta čili plný“: quanta masso (plný chleba)
- po předložkách „ú čili bez“ a „arwa nebo arwë čili s, mající“: aran arwa ohtarion - král s vojáky; ú calo - beze světla
Genitiv může stát jak po, tak před jménem, ale stojí vždy před v případě, že se jméno v nominativu váže s předložkou nebo pokud má jméno atributy jak v genitivu, tak v possesivu. Genitiv se může rovněž používat jako jmenná část predikátu.
Tvoření genitivu
[editovat | editovat zdroj]Singulár
[editovat | editovat zdroj]Základní koncovkou v singuláru je pro genitiv -o. Většina slov prostě přidá tuto koncovku:
- Aran → Arano (král)
- Tári → Tário (královna)
- Vendë → Vendëo (dívka)
Slova se změnou kmene tvoří genitiv od kmene:
- Nís → Nisso (žena; kmen niss-)
Slova končící na -o mají genitiv identický s nominativem
- Rocco → Rocco (kůň)
Slova končící na -a jej mění v -o
- Máma → Mámo (ovce)
Slova končící na -ië prodlužují koncové -ë
- Mornië → Morniéo (tma)
Plurál
[editovat | editovat zdroj]V plurálu se přidává -on k nominativu plurálu (všechny ostatní pády se odvozují od nominativu singuláru). Slova na -ië prodlužují koncové -ë
- Alda → Aldaron (strom)
- Elen → Elenion (hvězda)
- Mornië → Morniéron (tma)
- Nís → Nission (žena)
- Rocco → Roccoron (kůň)
Duál
[editovat | editovat zdroj]Koncovkou duálu je v genitivu rovněž -o:
- Cirya → Ciryato (loď)
- Alda → Alduo (strom)
Jestliže slovo končí v nominativu singuláru na samohlásku a souhlásku -l, -n, -r, -s, v genitivu duálu odpadá -e-:
- Aran → Aranto (král)
Plurál partitivní
[editovat | editovat zdroj]V plurálu partitivním se k přidává -on k nominativu plurálu partitivu:
- Cirya → Ciryalion (loď)