Quenijština/Podstatná jména/Nominativ
V tzv. Knižní quenijštině existovaly speciální tvary jak pro nominativ, tak pro akusativ. Ty však splynuly a normálně již nejsou užívány. Jejich sjednocený tvar (shodný s nominativem v Knížní quenijštině) se tak používá jednak jako subjekt a jmenná část predikátu věty, druhak jako objekt přímý. Navíc se nominativ používá po naprosté většině předložek [s výjimkami et (mimo, pryč - pojí se s ablativem), arwa (s - pojí se s genitivem), ú (bez - pojí se s genitivem) a rá (jménem, ve prospěch, pro, za - ta se pojí s dativem)]. Nominativ je tvar, který se nachází ve slovníku.
Jelikož není žádný rozdíl mezi tvarem subjektu a objektu přímého, je nutné striktně dodržovat větné schéma Subjekt→Predikát→Objekt přímý. Ostatní větné členy je možno umisťovat libovolně, podle toho, na které klademe důraz.
Akusativ
[editovat | editovat zdroj]Jak již bylo řečeno, akusativ se vyskytuje výhradně v tzv. Knižní quenijštině. Stejně jako v ostatních jazycích se používal k vyjádření přímého objektu.
Singulár
- elen → elen (hvězda)
- tári → tárí (královna)
Plurál
- elen → elení (hvězda)
- alda → aldai (strom)
Z -i a -ië se stává -í
- tári → tárí (královna)
- tië → tí (stezka)
Duál - pokud končí na -u, mění se v -ú; pokud na -t, je shodný s tvarem nominativu
- alda → aldú (strom)
V plurálu partitivním se koncové -li prodlužuje v -lí