Quenijština/Podstatná jména/Instrumentál
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Quenijský instrumentál odpovídá téměř významově instrumentálu českému. Ptáme se na něj otázkami „kým? čím?“. Používá se jak pro vyjádření prostředku (píši perem), tak pro vyjádření původce děje v trpných větách.
Tvorba instrumentálu[editovat | editovat zdroj]
V singuláru je základní koncovkou -nen. Tu používáme po samohláskách, -n, -r či u kmenů končících na -m, -n, -r. Stažené kmeny používají nominativ singuláru. U slov nebo kmenů končících na -p, -c, -t uplatňujeme tzv. nosovou inversi. U slov končících na -l přidáváme -den, u ostatních souhlásek -enen
- elda → eldanen (elf)
- elen → elennen (hvězda)
- luxor → luxornen (bažina)
- talan, talam- → talamnen (patro)
- olos, olor- → olornen (sen)
- nén, nen- → nennen (voda)
- toron, torn- → toronnen (bratr)
- ecet → ecenten (mečík)
- filit, filic- → filincen (ptáček)
- macil → macilden (meč)
- arquilis → arquilisenen (poušť)
V plurálu přidáváme koncovku -en k dativu plurálu
- alda → aldainen (strom)
- aran → araninen (král)
Rovněž v duálu přidáváme -en k dativu duálu
- alda → aldunen (strom)
- cirya → ciryanten (loď)
- aran → aranenten (král)
V plurálu partitivním je koncovkou buďto -llinen (u slov končících na -lli) nebo -línen (u slov končících na -li)
- toron, torn- → torollinen (bratr)
- cirya → ciryalínen (loď)