Quenijština/Podstatná jména/Instrumentál
Quenijský instrumentál odpovídá téměř významově instrumentálu českému. Ptáme se na něj otázkami „kým? čím?“. Používá se jak pro vyjádření prostředku (píši perem), tak pro vyjádření původce děje v trpných větách.
Tvorba instrumentálu
[editovat | editovat zdroj]V singuláru je základní koncovkou -nen. Tu používáme po samohláskách, -n, -r či u kmenů končících na -m, -n, -r. Stažené kmeny používají nominativ singuláru. U slov nebo kmenů končících na -p, -c, -t uplatňujeme tzv. nosovou inversi. U slov končících na -l přidáváme -den, u ostatních souhlásek -enen
- elda → eldanen (elf)
- elen → elennen (hvězda)
- luxor → luxornen (bažina)
- talan, talam- → talamnen (patro)
- olos, olor- → olornen (sen)
- nén, nen- → nennen (voda)
- toron, torn- → toronnen (bratr)
- ecet → ecenten (mečík)
- filit, filic- → filincen (ptáček)
- macil → macilden (meč)
- arquilis → arquilisenen (poušť)
V plurálu přidáváme koncovku -en k dativu plurálu
- alda → aldainen (strom)
- aran → araninen (král)
Rovněž v duálu přidáváme -en k dativu duálu
- alda → aldunen (strom)
- cirya → ciryanten (loď)
- aran → aranenten (král)
V plurálu partitivním je koncovkou buďto -llinen (u slov končících na -lli) nebo -línen (u slov končících na -li)
- toron, torn- → torollinen (bratr)
- cirya → ciryalínen (loď)