Chemický slovník/Sušení

Jako sušení označujeme souhrnnou skupinu procesů, kdy z pevných, kapalných či plynných látek odstraňujeme vodu nebo vlhkost. K sušení se obecně dají využít fyzikální procesy (odpařování, destilace a lyofilizaci) a sušidla.^[1] Sušení se provádí u látek všech skupenství.^[2]

Způsoby odstranění vlhkosti

odpařením teplem
odstranění sušicími prostředky
vymrazováním – lyofilizace

Sušení pevných látek

Sušení pevných látek je založeno na přenosu vlhkosti odpařováním do okolního prostředí. Nejjednodušší metodou sušení je rozprostření látky do co největší plochy na filtrační papít nebo hodinové sklo (v případě produktů organických syntéz) a jeho umístění do sušárny. Teplota v sušárně se musí pohybovat alespoň 20 °C pod bodem tání nebo bodem rozkladu sušené látky, aby nedošlo k jejímu znehodnocení. Termolabilní látky v běžné sušárně samozřejmě sušit nelze a musí se tak podrobit lyofilizaci (tj. vysušení mrazem). ^[1]

Sušení kapalin

Sušení kapalin je asi nejběžnějším typem sušení v průběhu laboratorní organické syntézy. V principu se jedná o odstranění zbytkových množství vody z organických fází. Sušení se provádí jednoduše přidáním vhodného sušidla do Erlenmeyerovy baňky, kádinky či jiné vhodné nádoby se sušenou kapalinou. Samotné sušidlo se poté oddělí filtrací na skládaném filtru. Sušidlo se do sušené kapaliny přidává pomalu, po malých dávkách a za neustálého krouživého míchání až do doby, kdy nedochází ke „spékání“ sušidla vlivem pohlcené vlhkosti a jednotlivé krystaly sušidla jsou volně pohyblivé.^[3]

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 [Matuška]; [Vlk], Erik Kalla Organická chemie laboratorní praktikum. Ilustrace Radek Matuška. první., doplňkové vyd. Brno : Střední průmyslová škola chemická Brno, Vranovská, p. o.. 137 s., 1 tabulka. (Učební texty.) Publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou. Určeno pro vnitřní potřeby školy. (česky)
↑ ŠTĚPÁNEK, Ludvík. Chemická technika. první. vyd. Ostrava : nakladatelství Pavel Klouda. (76 s., Opravný list natisknutých numerických a faktických chyb.) Určeno jako studijní text pro obor Aplikovaná chemie středních průmyslových škol chemických.. ISBN 80-86369-02-1. (česky)
↑ Ústav chemie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita v Brně; Střední průmyslová škola chemická Brno, Vranovská, p. o.; Lužánky – středisko volného času Brno, p. o.. Laboratorní praktikum. první., Předběžné vydání pro jazykovou a redakční úpravu vyd. Brno : [s.n.]. 57 s. (Letní chemické soustředění.) (česky)

[multiple-1] 1,0 ^1,1 [Matuška]; [Vlk], Erik Kalla Organická chemie laboratorní praktikum. Ilustrace Radek Matuška. první., doplňkové vyd. Brno : Střední průmyslová škola chemická Brno, Vranovská, p. o.. 137 s., 1 tabulka. (Učební texty.) Publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou. Určeno pro vnitřní potřeby školy. (česky)

[2] ŠTĚPÁNEK, Ludvík. Chemická technika. první. vyd. Ostrava : nakladatelství Pavel Klouda. (76 s., Opravný list natisknutých numerických a faktických chyb.) Určeno jako studijní text pro obor Aplikovaná chemie středních průmyslových škol chemických.. ISBN 80-86369-02-1. (česky)

[3] Ústav chemie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita v Brně; Střední průmyslová škola chemická Brno, Vranovská, p. o.; Lužánky – středisko volného času Brno, p. o.. Laboratorní praktikum. první., Předběžné vydání pro jazykovou a redakční úpravu vyd. Brno : [s.n.]. 57 s. (Letní chemické soustředění.) (česky)

[1]

[2]

[3]