Chemický slovník/Destilace

Z Wikiknih
Pobíhající destilace při přípravě terc-butylchloridu
1 – plotýnka míchačky
2 – varná (destilační) baňka
3 – destilační nástavec s kolonou
4 – teploměr
5 – chladič
6 – přívod chladicí kapaliny
7 – odvod chladicí kapaliny
8 – jímadlo
9 – olivka pro snížení tlaku
10 – alonž
11 – regulace rychlosti míchání
12 – regulace zahřívání
13 – elektromagnetická míchačka
14 – lázeň (olejová) varné baňky
15 – míchadlo
16 – lázeň (vodní) jímadla

Destilace je proces oddělování složek z kapalné homogenní směsi na základě jejich rozdílného bodu varu (rozdílné těkavosti). Při zahřátí dvousložkové směsi na teplotu varu přechází do plynné fáze směs bohatější na těkavější složku. Při jednoduché (prosté) destilaci se vznikající páry ihned odvádějí a kondenzují, takže se ochlazením mění opět v kapalnou fázi nyní zvanou kondenzát. V průběhu destilace stoupá teplota varu roztoku ve varné nádobě (ve směsi je stále větší podíl méně těkavé složky) a mění se i složení kondenzátu.[1]

Frakční destilace[editovat | editovat zdroj]

Frakční destilace je destilací, při níž se zachycují jednotlivé frakce destilující v určitých teplotních rozmezích.[1] Frakční destilace je typická především pro petrochemii.

Kontinuální destilace[editovat | editovat zdroj]

Kontinuální destilace (rektifikace) se vyznačuje vícenásobnou částečnou kondenzací a odpařením v poměrně důmyslné destilační aparatuře nebo destilačním přístroji. Při kontinuální destilaci zkondenzuje část par na náplni rektifikační kolony a kondenzát, který je bohatější na těkavější složku, po náplni kolony stéká dolů. Stoupajícími parami je znovu zahřát na teplotu varu a do páry opět přechází větší podíl těkavější složky. Část těchto par opět zkondenzuje a proces se opakuje. V koloně se ustaví stacionární stav, charakterizovaný vzrůstajícím podílem těkavější složky směrem k horní části kolony, kde lze plynule odebírat téměř čistou těkavější složku.[1]

Destilace za sníženého tlaku[editovat | editovat zdroj]

Destilace za sníženého tlaku (vakuová destilace) se užívá pro urychlení destilačního procesu, při destilaci látek s vysokou teplotou varu nebo látek tepelně labilních.[1] Destilace za sníženého tlaku vlastně probíhá i při použití RVO.

Destilace za zvýšeného tlaku[editovat | editovat zdroj]

Destilace za zvýšeného tlaku (tlaková destilace) se užívá pro destilaci látek s nízkou teplotou varu, nebo za současného pohánění vodní páry destilovanou směsí – destilace s vodní párou.[1]

Destilace s vodní parou[editovat | editovat zdroj]

Destilace s vodní párou se používá pro destilace tepelně labilních látek s vysokou teplotou varu, které se jsou hydrofobní.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Schémata destilačních aparatur[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 VACÍK, Jiří; BARTHOVÁ, Jana; PACÁK, Josef. Přehled středoškolské chemie. Redakce Miloslava Svobodová; ilustrace Václav Hanuš a Václav Rytina. druhé vydání. vyd. Praha : SPN-pedagogické nakladatelství, a. s.,. 368 s. ISBN 80-7235-108-7. (česky)