Chemický slovník/Indikátor
Indikátor slouží k určení bodu ekvivalence, v němž jsou reagující složky přítomné v stechiometrickém poměru, odpovídajícímu příslušné reakci. Indikace bodu ekvivalence je základní podklad pro titrační stanovení. Existuje několik druhů indikátorů.
Indikátory acidobazické[editovat | editovat zdroj]
Acidobazické indikátory jsou látky, které mění své zabarvení v závislosti na koncentraci oxoniových iontů v roztoku. Jsou to vesměs organická barviva, která jsou slabými kyselinami nebo zásadami a jejichž disociovaná forma má jiné zabarvení než forma nedisociovaná.
Indikátory oxidačně-redukční[editovat | editovat zdroj]
Acidobazické indikátory mají nestejně zbarvenou oxidovanou a redukovanou formu, a reagují tedy na změnu redoxního potenciálu, např. difenylamin.
Indikátory metalochromní[editovat | editovat zdroj]
Meetalochromní indikátory tvoří se stanovovaným kovovým kationtem barevný komplex odlišného zbarvení, než jaké má samotný indikátor. Tyto kovové barevné komplexy jsou méně stabilní než příslušné cheláty. Metalochromní indikátory se používají v chelatometrii. Jedná se např. o xylenovou oranž nebo murexid.
Indikátory fluorescenční[editovat | editovat zdroj]
Fluorescenční indikátory indikují dosažení bodu ekvivalence změnou fluorescence.
Indikátory adsorpční[editovat | editovat zdroj]
Slouží k indikaci konce reakcí, které jsou podkladem titrací doprovázených vznikem málo rozpustných sloučenin, na základě změny povrchového náboje sraženiny, např. fluorescein – stanovení dle Fajánse.
Indikátory srážecí[editovat | editovat zdroj]
Reagují na bod ekvivalence vznikem nerozpustné sraženiny, např. dichroman draselný se sráží nadbytkem dusičnanu stříbrného.