Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Proč je, pro práci v oboru umělé inteligence, důležité vědět, čím se liší principy zpracování informace lidskou psýchou a počítačem? Umělá inteligence si vytkla za cíl imitovat činnost člověka, která se považuje za inteligentní, vhodným umělým zařízením, za které se všeobecně považuje počítač (program) či kognitivní robot. Je proto účelné vědět, jak taková imitace může být uskutečněna a kde jsou její meze, jak tomu u imitace vždy je. Budeme v tomto ohledu vycházet z publikace „Křemen, J.: Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování.“. Všimneme si přitom řetězce: poznání, zpracování informace (myšlení) a sdělování, a to jak u člověka, tak u umělého zařízení. Důvod je ten, že v tomto řetězci je primárním činitelem právě poznání (zdroj informace), které vyžaduje jisté vlastnosti jazyka, který poznání provází a nakonec poznané umožňuje sdělovat. Jinými slovy, typ poznání (podle filtru poznání) se otiskuje do vlastností odpovídajícího jazyka. Přirozené poznání člověka používající jako filtr vágnost, vyžaduje neformální jazyk (vnitropsychický a vnější sdělovací) vybavený jistou dávkou nezávaznosti postavenou na (vnitřní) vágnosti. Naproti tomu umělé poznání používající Newtonův diskrétní filtr, vyžaduje umělý formální jazyk se zakázanou (nulovou) vnitřní vágností. Umělý formální jazyk je společný umělému poznání, tedy exaktní vědě a světu exaktních strojů, kterým říkáme počítače, viz heslo Exaktní. Exaktní jazyk je vázán na exaktní (Newtonovo viz Exaktní věda) poznání. Je to poznání exaktních věd a umělých zařízení (čidel, detektorů …). Všímáme si tedy dvou světů: lidského neexaktního protchnutého (vnitřní) vágností a umělého exaktního se zakázanou (nulovou) vnitřní vágností. Umělá inteligence současnosti jde cestou: lidský svět modelovat světem exaktním. Jaká omezení pro umělou inteligenci z toho plynou, ukážeme v dalším.

Jiná cesta umělé inteligence, a to odhalování struktury lidského mozku a její modelování, je zatím málo rozvinutá. Naráží jednak na složitost dosud poznaných částí lidského mozku, neboť lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů a každý z nich je velmi složitým útvarem s vlastním informačním hospodářstvím a mezi neurony existuje cca 1015 synaptických propojení. Dále možnost modelování naráží i na zatím nepoznané jiné části mozku. To tedy na úvod.

OBSAH

Externí odkazy[editovat]

Encyklopedický článek Umělá inteligence ve Wikipedii