Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Člověk a stroj

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pro poznání a myšlení člověka je charakteristický faktor vágnosti: vágní funkce lidských smyslů, vágní prostředí lidského vědomí i nevědomí. Takové prostředí je zatím uměle nenapodobitelné a všechna umělá zařízení – stroje (počítač vybavený čidly pro sběr dat, kognitivní robot, kosmická sonda provádějící průzkum – poznání jisté části vesmíru), mohou „vidět“ a poznávat pouze umělým Newtonovým filtrem, tedy měřit hodnoty předem daných veličin a parametrů a zpracovávat je. Tak i život hledaný ve vesmíru musí být definován množinou (Newtonovských) veličin. Za umělou paralelu lidského myšlení je považována inference ve vhodném formálním systému; toto je „myšlení“ strojů. I tato inference, jak jsme uvedli, je však schopna pracovat pouze se znalostmi získanými Newtonovou metodou.

Jelikož, jak jsme zmínili, lze umělé poznání ve srovnání s přirozeným použít pouze na nepatrnou část reálného světa, pro kterou jsme schopni zavést veličiny a parametry, jsou takto omezeny současné stroje. Výzkum vnitřní vágnosti směřující k jejímu modelování je dnes zřejmě aktuální záležitostí, podobně jako na přelomu 19. a 20. století výzkum ve fyzice v oblasti mikročástic. Stroje, snad v budoucnu užívající filtr vágnosti a vágního prostředí pro zpracování informace (myšlení), by měly mnohem širší působnost a uplatnění srovnatelné s člověkem. Díky rozlišení vlastností znalostí získaných každým z filtrů poznání, jsme schopni vymezit možnosti člověka a dnešního stroje, dosud jen tušené a to mnohdy nepatřičně a tak zamezit bloudění v hledání nedosažitelného. Pro ctitele Turingova testu poznamenejme, že při znalosti nových, zde předložených poznatků by Alan Turing byl býval svůj imitační test formuloval zřejmě obezřetněji.

Vnitropsychické jazyky (velká vágnost znalostí) jsou schopny reprezentovat větší množinu znalostí než přirozený jazyk (menší vágnost znalostí než vnitropsychické jazyky) – některé znalosti člověkem běžně a úspěšně používané, jsou nesdělitelné. Důvod i s příkladem je podrobně uveden v „Křemen, J.: Modely a systémy, ACADEMIA, Praha 2007“. Jen část poznaného je člověk schopen transformovat do přirozeného jazyka (formulovat a sdělovat). Přirozený jazyk je schopen reprezentovat větší množinu znalostí než umělý formální jazyk[1] (nulová vnitřní vágnost). Toto porovnání jazyků vypovídá o rozdílných schopnostech člověka a stroje, co do možné šíře záběru poznání a zpracování poznané informace. Myšlení člověka se odehrává na větší množině znalostí (vnitropsychický model) než pak sdělování, u stroje jsou obě množiny tytéž. Diskrétní filtr poznání velice omezuje oblast poznání. Filtr vágnosti umožňuje vágně znát mnohé, diskrétní filtr umožňuje exaktně znát nemnohé. Je třeba zdůraznit, že Newtonovou metodou lze probádat a popsat jen velice specifickými postoji vymezenou, nepatrnou část reálného světa, pro kterou jsme schopni zavést měřitelné veličiny a parametry, tedy znalosti reprezentovat umělým formálním jazykem. Formální jazyk svým neúprosným požadavkem nulové vnitřní vágnosti interpretace všech jazykových konstrukcí velice omezuje oblast poznání. Umožňuje popisovat pouze to, co jsme schopni poznat doopravdy exaktně, a toho je relativně málo. V následujícím obrázku je zobrazena hierarchie jazyků se zvyšující se vyjadřovací silou v závislosti na zvyšující se (vnitřní) vágnosti, tak, jak jsme o tom mluvili v předchozím textu.

Hierarchie jazyků

Reference[editovat]

  1. Filosofický slovník. Nakladatelství Svoboda Praha 1985, heslo: JAZYK FORMALIZOVANÝ.