Švédština/Člen

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Před podstatnými jmény stojí ve švédštině obvykle člen. Podobně jako jiné germánské jazyky má i švédština člen určitý a neurčitý.

Neurčitý člen[editovat]

Neurčitý člen má tvar en (společný rod) a ett (střední rod), používá se jen v jednotném čísle a má význam „nějaký, jeden“.

  • en kvinna – (jedna) žena, en man – (jeden) muž, ett barn (jedno) dítě

Rozdíl ve výslovnosti:
Zatímco en / ett ve významu číslovky jeden nese přízvuk, jako neurčitý člen přízvuk nemá.

Určitý člen[editovat]

Určitý člen, který má význam „ten“, je tzv. postpozitivní. To znamená, že se připojuje jako koncovka k podstatnému jménu. Většinou má tvar -en (spol. rod) a -et (střední rod), v množném čísle obvykle –na, někdy -en, -a. Končí-li slovo samohláskou, vynechává se obvykle e.

Příklady:

  • stad – staden – städer – städerna (město)
  • kvinna – kvinnan – kvinnor – kvinnorna (žena)
  • hus – huset – hus – husen (dům)
  • barn – barnet – barn – barnen (dítě)

Stojí-li před podstatným jménem ještě přídavné jméno (v určitém tvaru), přidává se ještě volný člen den, det, de. Podstatné jméno je tak determinováno dvakrát:

  • den stora staden – (to) velké město
  • det gamla huset – (ten) starý dům
  • de unga kvinnorna – (ty) mladé ženy

Použití členů[editovat]

Neurčitý člen se používá:

  • pouze v jednotném čísle;
  • k označení osob a věcí, o kterých se mluví poprvé ani nejsou známé ze souvislosti:
Jag har en bok. – Mám (nějakou) knihu.
Jag ser ett barn. – Vidím (nějaké) dítě.
Jag har böcker. – Mám (nějaké) knihy. (v množném čísle bez členu)
  • u podstatných jmen zatupujících celou třídu pojmů:
En fisk simmar i vatten. – Ryba (= každá ryba) plave ve vodě. (srov. dále)

Určitý člen se používá:

  • k označení osob a věcí, o kterých se již mluvilo nebo jsou známé ze souvislostí:
Hon har en ny bok. Boken är stor. – Ona má (nějakou) novou knihu. Ta kniha je velká.
  • k označení jedinečných pojmů:
Solen skiner. – Slunce svítí.
  • k označení podstatných jmen zastupujících celou třídu:
Fågeln flyger, men fisken simmar. – Pták létá, ale ryba plave.
Hunden skäller. – Pes štěká.
  • u abstraktních pojmů použitých ve všeobecném smyslu:
Tiden läker alla sår. – Čas všechny rány zhojí.
  • u názvů dní, svátků a ročních období:
Jag älskar sommaren. – Miluji léto.
Julen kommer i December. – Vánoce přicházejí v prosinci.
  • u názvů jídel:
Lunchen serveras klockan 12. – Oběd se podává ve 12 hodin.
Ale: Vad har vi till lunch idag? – Co máme dnes k obědu?
  • k označení množství:
Dessa skor kostar en tusen kronor paret. – Pár těchto bot stojí tisíc korun.
  • hovorově též u titulů:
Doktorn, kan du hjälpa mig? – Pane doktore, můžete mi pomoct?
  • v názvech částí měst:
Gamla stan – Staré Město (ve Stockholmu, i v Praze)
Hötorget – Senné náměstí
  • u jmen švédských řek, jezer, hor apod.:
Lagan, Mälaren, Thornedalen

Člen se nepoužívá:

  • obvykle u vlastních jmen:
Hon heter Anna. – Jmenuje se Anna.
  • obvykle u látkových a abstraktních jmen:

Vatten är en kemisk förening av väte och syre. – Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

  • u podstatných jmen v přísudku, pokud označují povolání, stav, národnost, náboženství apod. a nejsou-li blíže určena:
Han är lärare. – On je učitel.
Hon är svenska. – Ona je Švédka.
Ale: Han är en god lärare. – On je dobrý učitel.

Členy, přídavná jména a další slovní druhy (přehled)[editovat]

  • ett nytt hus – (nějaký) nový dům (neurčitý člen + neurčitý tvar přídavného jména)
  • det nya huset – (ten) nový dům (dvojí určitý člen + určitý tvar přídavného jména)
  • mitt nya hus – můj nový dům (přivlastňovací zájmeno + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
  • Görans nya hus – Göranův nový dům (genitiv + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)
  • två nya hus – dva nové domy (číslovka + neurčitý tvar přídavného jména, mn. číslo + žádný člen)


  • det huset – ten dům (ukazovací zájmeno den / det / de + určitý člen)
  • det här / det där huset – tenhle / tamten dům (ukazovací zájmeno den här / den där + určitý člen)
  • detta nya hus – tento nový dům (ukazovací zájmeno denna / detta / dessa + určitý tvar přídavného jména + žádný člen)


  • den äldsta staden – nejstarší město (dvojí určitý člen + určitý tvar superlativu)
  • Sveriges äldsta stad – nejstarší město Švédska (genitiv + určitý tvar superlativu + žádný člen)
  • min bästa vän – můj nejlepší přítel (přivlastňovací zájmeno + určitý tvar superlativu + žádný člen)

Externí odkazy[editovat]