Švédština/Podstatná jména

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Skloňování podstatných jmen je velmi jednoduché. Rozlišuje se pouze jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a dva pády (nominativ – základní pád, genitiv – přivlastňovací pád).

Nejčastější koncovky množného čísla jsou -or, -ar, -er. Některá neutra (jména středního rodu) jsou v množném čísle bez koncovky. Některá slova v plurálu přehlasují kmenovou samohlásku (man – män).

Skloňování podstatných jmen vykazuje ve švédštině aglutinační charakter. To znamená, že podstatné jméno přibírá až tři různé koncovky naráz v pořadí kmen-plurálová koncovka-určitý člen-genitivní koncovka:

  • kvinn-or-na-s = těch žen

Pády[editovat]

Ve švédštině se zachovaly dva mluvnické pády – nominativ a genitiv.

Původní gramatický systém švédštiny měl 4 pády – nominativ, genitiv, dativ a akuzativ. V některých nářečích je tento systém dosud funkční. Ve standardní švédštině však byly dativ a akuzativ nahrazeny nominativem, mluvnické vazby se vyjadřují pomocí předložek a slovosledu.

Příklad vyjádření českých pádů:

  • Nominativ: en kvinna går på gatan = žena jde po ulici
  • Genitiv: utan en kvinna = bez ženy
  • Dativ: säg det till en kvinna = řekni to ženě
  • Akuzativ: jag ser en kvinna = vidím ženu
  • Vokativ: kvinna! = ženo!
  • Lokál: om en kvinna = o ženě
  • Instrumentál: med en kvinna = se ženou

Genitiv[editovat]

Genitiv se tvoří přidáním koncovky –s (jako v angličtině, ve švédštině se však běžně používá i pro neživotná substantiva, např. Sveriges huvudstad – hlavní město Švédska; přidává se bez apostrofu). Koncovku -s lze přidat i k tvarům s určitým členem:

Pád Jednotné číslo Množné číslo
neurč. urč. neurč. urč.
Nominativ kvinna kvinnan kvinnor kvinnorna
Genitiv kvinnas kvinnans kvinnors kvinnornas

kvinna = žena

Genitiv má ve švédštině funkci čistě přivlastňovací, až na výjimky se nepojí s žádnou předložkou a stojí před podstatným jménem, které určuje:

  • Peters hus = Petrův dům

Pokud se tvoří od rozvitého větného členu, připojuje se koncovka -s ke pouze k poslednímu slovu:

  • min faders bil = automobil mého otce
  • Karl den Stores liv = život Karla Velikého

Končí-li podstatné jméno v některém nominativním tvaru -s, -x nebo -z, nepřibírá v genitivu koncovku -s:

Pád Jednotné číslo Množné číslo
neurč. urč. neurč. urč.
Nominativ hus huset hus husen
Genitiv hus husets hus husens

hus = dům

V ustálených spojeních se jako pozůstatek starších tvarů výjimečně objevuje genitiv i po předložkách, například:

  • till havs = na moře
  • till fots = pěšky
  • till sömns = do usnutí
  • till mötes = v ústrety
  • i måndags = minulé pondělí

Množné číslo[editovat]

Množné číslo se tvoří pomocí koncovek -or, -ar nebo -er, méně často -n:

  • koncovku -or (výslovnost [-ur] nebo [-ər]) mají jména zakončená v jednotném čísle -a: kvinna – kvinnor (žena – ženy);
  • koncovku -ar mají jména zakončená v jednotném čísle -e: pojke – pojkar (chlapec – chlapci);
  • koncovku -er mají ostatní jména společného rodu a některá jména středního rodu: dator – datorer (počítač – počítače);
  • koncovku -n přijímá malé množství podstatných jmen středního rodu končících samohláskou: äpple – äpplen (jablko – jablka).

Mnoho podstatných jmen středního rodu a označení osob na -are je v množném čísle bez koncovky. Například lärare může znamenat učitel i učitelé, což rozlišíme obvykle pomocí kontextu a také často pomocí členů a tvaru přídavných jmen:

  • en gammal lärare = starý učitel
  • gamla lärare = staří učitelé
  • ett stort hus = velký dům
  • stora hus = velké domy

Přehled skloňování podstatných jmen[editovat]

Následující tabulka uvádí přehled, jakým se tvoří množné číslo podstatných jmen a tvary s určitým členem, který se připojuje jako koncovka (-en, -et, -na):

  jednotné číslo množné číslo
neurč. urč. neurč. urč.
1. skloňování en flicka flickan flickor flickorna
2. skloňování en pojke pojken pojkar pojkarna
3. skloňování en soldat
en doktor
ett museum
soldaten
doktorn
museet
soldater
doktorer
museer
soldaterna
doktorerna
museerna
4. skloňování ett äpple
ett bi
äpplet
biet
äpplen
bin
äpplena
bina
5. skloňování en läkare
ett hus
läkaren
huset
läkare
hus
läkarna
husen

K 1. a 2. skloňování patří podstatná jména společného rodu, 4. skloňování středního rodu a 3. a 5. skloňování společného i středního rodu.

Množné číslo s přehláskou[editovat]

Některá podstatná jména v množném čísle přehlasují kmenovou samohlásku.

2. skloňování

  • moder – mödrar (matky)
  • dotter – döttrar (dcery)

3. skloňování

  • and – änder (divoké kachny)
  • brand – bränder (požáry)
  • hand – händer (ruce)
  • rand – ränder (okraje)
  • strand – stränder (břehy)
  • tand – tänder (zuby)
  • land – länder (země)
  • bokstav – bokstäver (písmena)
  • natt – nätter (noci)
  • tång – tänger (kleště)
  • stång – stänger (tyče)
  • son – söner (synové)
  • ledamot – ledamöter (členové)
  • bonde – bönder (sedláci)

U tří slov dochází ke krácení samohlásky:

  • bok – böcker (knihy)
  • fot - fötter (nohy)
  • rot – rötter (kořeny)

5. skloňování

  • man – män (muži)
  • fader – fäder (otcové)
  • broder – bröder (bratři)

U dvou slov dochází ke krácení samohlásky:

  • gås – gäss (husy)
  • mus – möss (myši; nepravidelné)

K přehlasování dochází i ve složeninách:

  • tjänsteman – tjänstemän (úředníci)

Slovníková hesla[editovat]

Ve slovnících se u podstatných jmen kromě základního tvaru uvádějí ještě zakončení určitého tvaru singuláru (s určitým členem), ze kterého uživatel pozná příslušnost k rodu, a množného čísla. Ostatní tvary se z nich snadno odvodí. Příklady:

kvinn|a -an -or žena (čti: kvinnan – spol. rod, kvinnor – mn. č.)
väg -en -ar cesta (čti: vägen – spol. rod, vägar – mn. č.)
hus -et - dům (čti: huset – stř. rod, hus – mn. č.)
äpple -t -n jablko (čti: äpplet – stř. rod, äpplen – mn. č.)

Externí odkazy[editovat]