Švédština/Zájmena

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Osobní a přivlastňovací zájmena[editovat]

Přehled osobních a přivlastňovacích zájmen
číslo osoba česky pád podmětu pád předmětu přivlastňovací
jednotné 1. jag [ja:] mig [mej:] min mitt mina
2. ty du dig [dej:] din ditt dina
3. on han [han:] honom [hon:om] hans
ona hon [hun:] henne hennes
ono (c) den [den:] den[den:] dess
ono (n) det [de(t:)] det [de(t:)] dess
se -- sig [sej:] sin sitt sina
množné 1. my vi oss vår vårt våra
2. vy ni er (eder) er (eder) ert (edert) era (edra)
3. oni ony ona de [de:, dom:] dem [dem:, dom:] deras
se, si -- sig [sej:] sin sitt sina

Výslovnost některých tvarů je nepravidelná. Tvary mig, dig, sig, de / dem se v neformálních textech mohou psát v souladu s výslovností mej, dej, sej, dom.

Osobní zájmena[editovat]

Osobní zájmena mají obvykle dva tvary: pád podmětu a pád předmětu.

Příklady:

  • jag ser dig = já vidím tebe
  • du ser mig = ty vidíš mě

Ve třetí osobě jednotného čísla jsou celkem čtyři různá zájmena. Han (on) a hon (ona) označují pouze osoby. Pro „neosoby“, které jsou mluvnicky společného rodu, se používá zájmeno den (ono), zatímco pro střední rod bez ohledu na osobu či neosobu) slouží zájmeno det (ono). Výjimkou je ustálená fráze, která se používá v odpovědi na otázku kolik je hodin?:

  • Hon är sex. = Je šest (hodin).

Přivlastňovací zájmena[editovat]

Přivlastňovací zájmena slouží k vyjadřování vlastnických vztahů. V 1. a 2. osobě a zvratné zájmeno se skloňují jako přídavná jména při slabém (neurčitém) skloňování, tj. rozlišují tvary pro společný a střední rod v jednotném čísle a tvar pro množné číslo:

  • min – můj, má: min vän = můj přítel
  • mitt – mé: mitt barn = mé dítě
  • mina – mí, mé, má: mina vänner = mí přátelé, mina barn = mé děti

Zvratná zájmena[editovat]

Zvratná osobní a přivlastňovací zájmena (sig = se / si, sin = svůj) se na rozdíl od češtiny používají pouze ve 3. osobě. V 1. a 2. osobě se užívají nezvratná zájmena:

  • Jag ser mig. = Vidím se / sebe.
  • Du ser dig. = Vidíš se / sebe.
  • Han ser sig. = Vidí se / sebe.
  • Vi ser oss. = Vidíme se / sebe.
  • Ni ser er. = Vidíte se / sebe.
  • De ser sig. = Oni se vidí.

Podobně je to u přivlastňovacích zájmen:

  • Jag ser mitt hus. = Vidím svůj dům.
  • Han ser sitt hus. = On vidí svůj dům.

Srovnejte rozdíl:

  • Han ser sig. = On vidí sebe.
  • Han ser honom. = On vidí jeho. (= někoho jiného)
  • Han ser sin bil. = On vidí své auto.
  • Han ser hans bil. = On vidí jeho auto. (= někoho jiného)

Ve švédštině existují podobně jako v češtině zvratná slovesa. Stejně jako v jiných případech je však zvratné zájmeno sig jen ve 3. osobě:

  • Jag lär mig. = Učím se.
  • Han lär sig. = On se učí.

Pro vyjádření vzájemnosti se nepoužívá zvratné sig, ale zájmeno varandra (navzájem):

  • De ser varandra. = Oni se vidí (jeden druhého, navzájem).
  • De ser sig i spegeln. = Oni se vidí v zrcadle. (ne navzájem, ale každý sám sebe)

Trpnému rodu vyjádřenému v češtině zvratným slovesem ve švédštině obvykle odpovídají tvary zakončené -s:

  • betalas i kassan = platí se u pokladny

Externí odkazy[editovat]