Švédština/Perfektum
Perfektum, předpřítomný čas, složí k vyjádření minulých dějů, které mají nějaký vztah k přítomnosti. Buď přetrvávají, nebo byly ukončeny, ale mají důsledky přetrvávající do přítomnosti. Perfektum se tvoří pomocí har + supinum:
- Han har gjort det. = Už to udělal.
- Han har inte gjort det. = Neudělal to (dosud).
- Jag har aldrig varit i Sverige. = Nikdy jsem nebyl ve Švédsku.
- Det är det vackraste, jag har sett. = To je to nejkrásnější, co jsem kdy viděl.
Pokud je ve větě určena doba uskutečnění děje, obvykle se použije minulý čas (préteritum):
- Han gjorde det igår. = Udělal to včera.
Srovnete také:
- Jag har levt i Prag i fem år. = (Bydlel jsem a) bydlím v Praze už 5 let.
- Jag levde i Prag i fem år. = Bydlel jsem v Praze 5 let (ale nyní už bydlím jinde).
Původní význam perfektních konstrukcí je „(udělal jsem a) mám uděláno“ (jag har gjort).
Supinum
[editovat | editovat zdroj]Supinum je neurčitý slovesný tvar, který se používá k tvoření perfektních časů (tedy i pluskvamperfekta a futura II). U slabých sloves má stejný tvar jako trpné/minulé příčestí pro střední rod (-t/-tt; viz skloňování přídavných jmen), u silných sloves má zvláštní tvar zakončený -it (a obvykle změněnou kmenovou samohlásku) – příčestí v tomto případě končí -et.
1. třída:
- tala: talat (mluvit)
- älska: älskat (milovat)
2. třída:
- köpa: köpt (koupit)
- böja: böjt (ohýbat)
3. třída:
- bo: bott (bydlet)
- tro: trott (věřit)
4. třída (silná slovesa):
- dricka: druckit (pít)
- brinna: brunnit (hořet)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedický článek Perfektum ve Wikipedii