Švédština/Intonace

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Charakteristickým rysem švédštiny (a příbuzné norštiny) je melodický přízvuk. Je totiž vázán na určitou slovní intonaci (melodii), která je dvojí:

  • 1. intonace je klesavá, podobná jako v češtině.
  • 2. intonace se uplatňuje u mnohých dvou- a víceslabičných slov. Při jejich výslovnosti tón přízvučné slabiky nejprve klesá, následující slabika se však vysloví s tónem dokonce vyšším.

Pravidla pro to, kterou intonaci zvolit, jsou poměrně komplikovaná a mají spoustu výjimek. Rovněž se liší podle regionu. Dále jsou vedeny některé obecné rysy, platné především pro oblast Stockholmu a středního Švédska.

1. intonace[editovat]

Kde se vyskytuje Příklady
Všechna jednoslabičná slova bok [¹ˈbuːk] (kniha)
gå [¹ˈgoː] (jít)
Mnohá dvouslabičná slova na -el, -en, -er fågel [¹ˈfoːgɛl] (pták)
vatten [¹vatːɛn] (voda)
Mnohá víceslabičná slova s přízvukem na jiné než první slabice förklara [fœr¹ˈklaːra] (vysvětlit)
Všechna slova s přízvukem na poslední slabice byrå [bʏ¹ˈroː] (kancelář)
Slova obvykle nepřízvučná eller [¹ɛlːɛr] (nebo)
under [¹ɵnːdɛr] (během, pod)
Podstatná jména s 1. intonací zachovávají tuto intonaci i v tvarech s určitým členem. bok > boken [¹ˈbuːkɛn] (kniha)
Množné číslo podstatných jmen 3. skloňování s přehláskou bok > böcker [¹ˈbøkːɛr] (knihy)
Přítomný čas sloves na -er (2. a 4. třída) köpa [²ˈɕøːpa] > köper [¹ˈɕøːpɛr] (kupovat)
skriva [²ˈskriːva] > skriver [¹ˈskriːvɛr] (psát)
2. stupeň přídavných jmen a příslovcí na -re större [¹ˈstœrːɛ] (větší)
Mnohá přejatá slova piano [pɪ¹ˈaːnʊ] (piano)

2. intonace[editovat]

Kde se vyskytuje Příklady
Většina dvou- a víceslabičných slov s přízvukem na první slabice gata [²ˈgɑːta] (ulice)
kalla [²ˈkalːa] (volat)
Některá podstatná jména s přízvukem na předposlední slabice lärarinna [²ˌlæːraˈrɪnːa] (učitelka)
Složeniny (včetně příjmení) tändsticka [²ˈtɛːndˌstɪkːa] (zápalka)
Svensson [²ˈsvɛnːsɔn]
Mnohá slova odvozená příponami storhet [²ˈstuːrheːt] (velikost)