Maďarština/Přivlastňovací zájmena

Přivlastňovací zájmena mají v maďarštině užší využití než v češtině. Nikdy se totiž nepojí s podstatnými jmény, u nichž se místo toho používají přivlastňovací koncovky. Přivlastňovací zájmena stojí vždy samostatně, obvykle ve funkci přísudku:

• Ez a könyv az enyém. = Tato kniha je moje. (vynechání slovesa van)

Na rozdíl od:

• Ez (az én) könyvem. = Toto je moje kniha.

Použijeme je také v případě, že vynecháme přivlastňovanou věc:

• Kié ez a könv? Az enyém. = Čí je ta kniha? Moje.

Mohou též přijímat pádové koncovky:

• Melyiket akarod? A tiedet. = Který chceš? Tvůj. (akuzativ)

Přivlastňovací zájmena se obvykle používají s určitým členem (a, az).

Přehled

Osoba	Význam	Jedna přivlasňovaná věc	Více přivlastňovaných věcí
én (já)	můj, moje	az enyém	az enyéi
te (ty)	tvůj, tvoje	a tied / a tiéd	a tieid / a tiéid
ő (on, ona, ono)	jeho, její	az övé	az övéi
mi (my)	náš, naše	a mienk / a miénk	a mieink / a miéink
ti (vy)	váš, vaše	a tietek / a tiétek	a tieitek / a tiéitek
ők (oni, ony, ona)	jejich	az övék	az övéik

Příklady:

• A ház az övék. = Ten dům je jejich.
• A házak az övéik. = Ty domy jsou jejich.

Poznámka:
Tvary tiéd, miénk a tiétek se považují za zastaralé.