Maďarština/Přivlastňovací zájmena

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Přivlastňovací zájmena mají v maďarštině užší využití než v češtině. Nikdy se totiž nepojí s podstatnými jmény, u nichž se místo toho používají přivlastňovací koncovky. Přivlastňovací zájmena stojí vždy samostatně, obvykle ve funkci přísudku:

  • Ez a könyv az enyém. = Tato kniha je moje. (vynechání slovesa van)

Na rozdíl od:

  • Ez (az én) könyvem. = Toto je moje kniha.

Použijeme je také v případě, že vynecháme přivlastňovanou věc:

  • Kié ez a könv? Az enyém. = Čí je ta kniha? Moje.

Mohou též přijímat pádové koncovky:

  • Melyiket akarod? A tiedet. = Který chceš? Tvůj. (akuzativ)

Přivlastňovací zájmena se obvykle používají s určitým členem (a, az).

Přehled[editovat]

Osoba Význam Jedna přivlasňovaná věc Více přivlastňovaných věcí
én (já) můj, moje az enyém az enyéi
te (ty) tvůj, tvoje a tied / a tiéd a tieid / a tiéid
ő (on, ona, ono) jeho, její az övé az övéi
mi (my) náš, naše a mienk / a miénk a mieink / a miéink
ti (vy) váš, vaše a tietek / a tiétek a tieitek / a tiéitek
ők (oni, ony, ona) jejich az övék az övéik

Příklady:

  • A ház az övék. = Ten dům je jejich.
  • A házak az övéik. = Ty domy jsou jejich.

Poznámka:
Tvary tiéd, miénk a tiétek se považují za zastaralé.