Přeskočit na obsah

Maďarština/Infinitiv

Z Wikiknih

Infinitiv neboli neurčitý způsob (v češtině tvar slovesa zakončený -t) se v maďarštině používá obdobným způsobem jako v češtině. Nepovažuje se však za slovníkový tvar (lemma). Tím je 3. osoba jednotného čísla přítomného času v neurčitém časování, neboť – s výjimkou tzv. ik-sloves – nepřibírá žádné koncovky. Infinitiv se vyznačuje koncovkou -ni. Kromě toho však existuje i časovaný infinitiv, který přibírá osobní koncovky.

Tvoření infinitivu

[editovat | editovat zdroj]

U většiny sloves se koncovka -ni připojuje k základnímu tvaru (3. osoba jednotného čísla přítomného času v neurčitém časování):

  • beszél (mluví) –> beszélni (mluvit)
  • ül (sedí) –> ülni (sedět)
  • ír (píše) –> írni (psát)
  • csinál (dělá) –> csinálni (dělat)

U ik-sloves se -ni připojuje k tvaru bez koncovky:

  • dolgozik (pracuje) –> dolgozni (pracovat)

U některých sloves se pro usnadnění výslovnosti vkládá samohláska a nebo e. Jedná se o slovesa zakončená na dvě souhlásky:

  • ért (rozumí) –> érteni (rozumět)
  • mond (říká) –> mondani (říkat)

Samohlásku vkládají také slovesa zakončená -ít:

  • épít (staví) –> építeni (stavět)
  • tanít (učí) –> tanítani (učit)

U některých často používaných sloves se infinitiv tvoří nepravidelně:

  • van (je), lesz (bude) –> lenni (být)
  • megy (jde) –> menni (jít)
  • eszik (jí) –> enni (jíst)
  • iszik (pije) –> inni (pít)
  • tesz (dělá) –> tenni (dělat)
  • vesz (bere, kupuje) –> venni (brát, kupovat)
  • visz (nese) –> vinni (nést)
  • hisz (věří) –> hinni (věří)
  • alszik (spí) –> aludni (spát)
  • fekszik (leží) –> feküdni (ležet)
  • fürdik (koupe se) –> fürödni / fürdeni (koupat se)
  • dohányzik (kouří) –> dohányozni (kouřit)
  • veszekszik / veszekedik (hádá se) –> vesekedni (hádat se)
  • emlékszik (pamatuje si) –> emlékezni (pamatovat si)

Použití infinitivu

[editovat | editovat zdroj]
  • Lenni, vagy nem lenni? Ez itt a kerdés! = Být, či nebýt? Toť otázka!

Použití infinitivu je podobné jako v češtině. Používá se po způsobových a jiných slovesech:

  • Itt nem szabad dohányozni. = Zde se nesmí kouřit.
  • Fűre lépni tilos! = Je zakázáno vstupovat na trávu. Zákaz vstupu na trávu!
  • Nem tudok úszni. = Neumím plavat.
  • Szeretek olvasni. = Rád čtu.
  • Egyetemre akarok menni. = Chci jít na vysokou školu.

Používá se též při tvoření budoucího času:

  • Fogom olvasni ezt a könyvet. = Budu číst tuto knihu.

Časovaný infinitiv

[editovat | editovat zdroj]

Některá způsobová a pomocná slovesa nepřijímají osobní koncovky. Místo toho je přibírá infinitiv:

Příklady
Osoba látni
vidět
beverni
udeřit
fűteni
ohřívat
én (já) látnom bevernem fűtenem
te (ty) látnod beverned fűtened
ő (on, ona, ono) látnia bevernie fűtenie
mi (my) látnunk bevernünk fűtenünk
ti (vy) látnotok bevernetek fűtenetek
ők (oni, ony, ona) látniuk beverniük fűteniük

K infinitivní koncovce -ni se připojují stejné osobní koncovky, jaké se používají k vyjádření vlastnických vztahů u podstatných jmen (přivlastňovací koncovky). Zatímco ve 3. osobě koncové -i zůstává, v ostatních tvarech odpadá, zůstává pouze -n.

Použití

V předchozí části této kapitoly jsou příklady neosobních vět s infinitivem:

  • Itt nem szabad dohányozni. = Zde se nesmí kouřit.

Tato nemá žádný podmět. Chceme-li vyjádřit, kdo konkrétně smí nebo nesmí kouřit, zůstává sloveso szabad stále ve stejném tvaru. Použijeme časovaný infinitiv:

  • Itt nem szabad dohányoznod. = Zde nesmíš kouřit.
  • Szabad dohányoznom. = Smím kouřit.

Je-li podmět věty vyjádřen, přijímá dativní koncovku -nak / -nek:

  • Zoltánnak nem szabad dohányoznie. = Zoltán nesmí kouřit.
  • Nekem szabad dohányoznom. = Já smím kouřit.
  • Neked szabad dohányoznod. = Ty smíš kouřit.

Další slovesa, která se používají stejným způsobem, jsou:

  • kell (musí, potřebuje, je třeba)
  • tilos (je zakázáno, není dovoleno)
  • lehet (může, je možné)
  • sikerül (podaří se, zvládne, uspěje)
  • fáj (bolí)
Příklady
  • Lehet jönnöd. = Můžeš přijít. Je možné, abys přišel.
  • Sikerült elernetek a vonatot? = Podařilo se vám stihnout vlak?
  • Kell megvánod. = Musíš počkat. Je potřeba, abys počkal.

Podobně se časovaný infinitiv používá i v následujícím typu vět:

  • Jó ezt tudnunk. = Je dobré, abychom to věděli.
  • Nehéz jönniük. = Je pro ně těžké přijít.
  • Azt könnyű megtennie. = Je pro něj snadné to udělat / aby to udělal.
  • Könnyű valamit kigondolnom, de nehéz megtennem. = Je pro mě snadné něco vymyslet, ale těžké to udělat.