Švédština/Slovosled

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Švédština má pevný slovosled, kde obvykle stojí sloveso v určitém tvaru na druhém místě ve větě.

Přímý slovosled[editovat]

Základní slovosled je přímý, označovaný jako SVO (podmět – přísudek – předmět – ostatní větné členy):

Podmět Přísudek Předmět Ostatní větné členy Překlad
Jag har en ny bil.   Mám nové auto.
Vi köpte ett hus ifjol. Vloni jsme koupili dům.
Peter kommer   imorgon. Petr přijde zítra.

Tento slovosled se používá zpravidla i ve vedlejších větách:

  • Jag vet inte när Peter kommer. = Nevím, kdy Petr přijde. (Srov. dále.)

To se týká i nepřímých otázek, které mají na rozdíl od přímých otázek přímý slovosled. Srovnejte:

  • Jag undrar hur ofta jag måste vattna den här blomman. – Chtěla bych vědět, jak často musím zalévat tuto květinu. (nepřímá otázka, přímý slovosled)
  • Hur ofta måste jag vattna den här blomman? – Jak často musím zalévat tuto květinu? (přímá otázka, inverzní slovosled)

Inverzní slovosled[editovat]

Inverzní (převrácený) slovosled (VSO) se používá v otázkách a ve větách, kde na prvním místě stojí příslovečné určení:

Příslovečné určení/
tázací výraz
Přísudek Podmět Předmět Ostatní větné členy Překlad
Talar du svenska?   Hovoříš švédsky?
Vad har du   i fickan? Co máš v kapse?
När kommer Peter?     Kdy přijde Petr?
Imorgon åker vi   till Stockholm. Zítra jedeme do Stockholmu.

Inverzní slovosled bývá i v hlavní větě, která následuje po větě vedlejší. Srovnejte:

  • Medan du var i staden lagade jag middag. – Zatímco jsi byl ve městě, uvařila jsem oběd. (inverzní slovosled)
  • Jag lagade middag medan du var i staden. – Uvařila jsem oběd, zatímco jsi byl ve městě. (přímý slovosled)
  • —Jag älskar dig, sa Per. — „Miluji tě,“ řekl Per. (inverzní slovosled)
  • Per sa: “Jag älskar dig.“ – Per řekl: „Miluji tě.“ (přímý slovosled)

Inverzní slovosled se uplatňuje i v tzv. krátkých odpovědích:

  • Har du varit där? Ja, det har jag. – Byl jsi tam? Ano, byl.
  • Älskar du henne? Nej, det gör jag inte. – Miluješ ji? Ne, nemiluji.

Pravidlo V2[editovat]

Z výše uvedených příkladů vyplývá, že ve švédské větě se s určitými výjimkami (například otázky typu ano/ne) uplatňuje velmi striktní pravidlo, označované jako V2, podle kterého stojí sloveso v určitém tvaru obvykle na druhém místě.

Postavení slovesných tvarů[editovat]

Ve složených slovesných tvarech přísudku stojí určité slovesné tvary před neurčitými (infinitiv, příčestí, supinum). Při inverzním slovosledu neurčité tvary následují až za podmětem:

  • Jag har skrivit ett brev. = Napsal jsem dopis.
  • Har du skrivit brevet? = Napsal jsi ten dopis?

Podmět[editovat]

Podmět musí být na rozdíl od češtiny ve švédské větě vždy vyjádřen alespoň osobním zájmenem, a to především z důvodu, že švédská slovesa nemají osobní koncovky:

  • jag går = chodím
  • du går = chodíš

Ve větách s neosobním podmětem se používá zájmeno det:

  • Det regnar idag. = Dnes prší.

Předmět[editovat]

Pojí-li se sloveso se dvěma předměty, nepřímý předmět (komu, čemu?) předchází předmětu přímému (koho, co?):

  • Han gav mig en kniv. = Dal mi nůž.

Předložky u spojovacích výrazů[editovat]

Pojí-li se spojovací výraz vedlejší věty s předložkou, stojí tato předložka až na konci věty:

  • Den man, (som) du ser , är inte den (som) jag menar. = Ten muž, na kterého se díváš, není ten, kterého mám na mysli.

Větný zápor[editovat]

Ve švédské větě může být pouze jeden záporný výraz:

  • Jag har inget. = Nemám nic. (dosl. mám nic)

V hlavní větě stojí záporka zpravidla za určitým slovesným tvarem:

  • Han skall inte komma. = On nepřijde.
  • Jag har algrig sett ... = Nikdy jsem neviděl ...

Ve vedlejší větě záporka obvykle stojí před slovesem:

  • Du vet, att jag aldrig har sett ... = Ty víš, že jsem nikdy neviděl ...

Externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Slovosled ve Wikipedii
  • Encyklopedický článek Zápor ve Wikipedii