Švédština/Slovosled
Švédština má pevný slovosled, kde obvykle stojí sloveso v určitém tvaru na druhém místě ve větě.
Přímý slovosled[editovat | editovat zdroj]
Základní slovosled je přímý, označovaný jako SVO (podmět – přísudek – předmět – ostatní větné členy):
| Podmět | Přísudek | Předmět | Ostatní větné členy | Překlad |
|---|---|---|---|---|
| Jag | har | en ny bil. | Mám nové auto. | |
| Vi | köpte | ett hus | ifjol. | Vloni jsme koupili dům. |
| Peter | kommer | imorgon. | Petr přijde zítra. |
Tento slovosled se používá zpravidla i ve vedlejších větách:
- Jag vet inte när Peter kommer. = Nevím, kdy Petr přijde. (Srov. dále.)
To se týká i nepřímých otázek, které mají na rozdíl od přímých otázek přímý slovosled. Srovnejte:
- Jag undrar hur ofta jag måste vattna den här blomman. – Chtěla bych vědět, jak často musím zalévat tuto květinu. (nepřímá otázka, přímý slovosled)
- Hur ofta måste jag vattna den här blomman? – Jak často musím zalévat tuto květinu? (přímá otázka, inverzní slovosled)
Inverzní slovosled[editovat | editovat zdroj]
Inverzní (převrácený) slovosled (VSO) se používá v otázkách a ve větách, kde na prvním místě stojí příslovečné určení:
| Příslovečné určení/ tázací výraz |
Přísudek | Podmět | Předmět | Ostatní větné členy | Překlad |
|---|---|---|---|---|---|
| Talar | du | svenska? | Hovoříš švédsky? | ||
| Vad | har | du | i fickan? | Co máš v kapse? | |
| När | kommer | Peter? | Kdy přijde Petr? | ||
| Imorgon | åker | vi | till Stockholm. | Zítra jedeme do Stockholmu. |
Inverzní slovosled bývá i v hlavní větě, která následuje po větě vedlejší. Srovnejte:
- Medan du var i staden lagade jag middag. – Zatímco jsi byl ve městě, uvařila jsem oběd. (inverzní slovosled)
- Jag lagade middag medan du var i staden. – Uvařila jsem oběd, zatímco jsi byl ve městě. (přímý slovosled)
- —Jag älskar dig, sa Per. — „Miluji tě,“ řekl Per. (inverzní slovosled)
- Per sa: “Jag älskar dig.“ – Per řekl: „Miluji tě.“ (přímý slovosled)
Inverzní slovosled se uplatňuje i v tzv. krátkých odpovědích:
- Har du varit där? Ja, det har jag. – Byl jsi tam? Ano, byl.
- Älskar du henne? Nej, det gör jag inte. – Miluješ ji? Ne, nemiluji.
Pravidlo V2[editovat | editovat zdroj]
Z výše uvedených příkladů vyplývá, že ve švédské větě se s určitými výjimkami (například otázky typu ano/ne) uplatňuje velmi striktní pravidlo, označované jako V2, podle kterého stojí sloveso v určitém tvaru obvykle na druhém místě.
Postavení slovesných tvarů[editovat | editovat zdroj]
Ve složených slovesných tvarech přísudku stojí určité slovesné tvary před neurčitými (infinitiv, příčestí, supinum). Při inverzním slovosledu neurčité tvary následují až za podmětem:
- Jag har skrivit ett brev. = Napsal jsem dopis.
- Har du skrivit brevet? = Napsal jsi ten dopis?
Podmět[editovat | editovat zdroj]
Podmět musí být na rozdíl od češtiny ve švédské větě vždy vyjádřen alespoň osobním zájmenem, a to především z důvodu, že švédská slovesa nemají osobní koncovky:
- jag går = chodím
- du går = chodíš
Ve větách s neosobním podmětem se používá zájmeno det:
- Det regnar idag. = Dnes prší.
Předmět[editovat | editovat zdroj]
Pojí-li se sloveso se dvěma předměty, nepřímý předmět (komu, čemu?) předchází předmětu přímému (koho, co?):
- Han gav mig en kniv. = Dal mi nůž.
Předložky u spojovacích výrazů[editovat | editovat zdroj]
Pojí-li se spojovací výraz vedlejší věty s předložkou, stojí tato předložka až na konci věty:
- Den man, (som) du ser på, är inte den (som) jag menar. = Ten muž, na kterého se díváš, není ten, kterého mám na mysli.
Větný zápor[editovat | editovat zdroj]
Ve švédské větě může být pouze jeden záporný výraz:
- Jag har inget. = Nemám nic. (dosl. mám nic)
V hlavní větě stojí záporka zpravidla za určitým slovesným tvarem:
- Han skall inte komma. = On nepřijde.
- Jag har algrig sett ... = Nikdy jsem neviděl ...
Ve vedlejší větě záporka obvykle stojí před slovesem:
- Du vet, att jag aldrig har sett ... = Ty víš, že jsem nikdy neviděl ...
