Základní teologické a filozofické pojmy scholastiky/Anděl

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Anděl[editovat]

  • Andělovo bytí není bytnost .
  • Bytí andělovo není jeho rozumění rozum↙ rozumové↙.
  • Bytí andělovo není jeho činnost.
  • Andělé byli stvořeni od Boha .
  • Andělé nebyli učiněni hlavně pro člověka.
  • Andělé byli stvořeni v milosti .
  • Andělé jsou částí téhož vesmíru s tělesným stvořením , ne však Bůh , jenž je nad celý vesmír.
  • Anděl je zcela rozumové přirozenosti, proto musí býti všechna jeho činnost podle rozumu . A přece někdy rozumová stvoření , což jsou andělé, liší se od rozumových , někdy však jsou obsažena pod rozumovými.
  • Anděl je nedělitelný v bytnosti , ne však podle síly, tj. podle předmětu a podle napětí a ochabnutí skutku.
  • Kterýkoliv anděl se liší druhem od jiného anděla.
  • Anděl je jednoduše vznešenější než člověk, avšak případkově (akcidentálně) je tomu naopak.
  • Andělé nemají těla přirozeně se sebou spojená.
  • Andělé mohou přijmouti těla.
  • Anděl nepotřebuje přijatého těla pro sebe, nýbrž pro nás.
  • Přijaté tělo se nespojuje s andělem jako s tvarem, nýbrž jako s pohybujícím znázorněným.
  • Od andělů přijatá těla nemají přirozených sil, jež ukazují, ani životních činností, nýbrž společné též neživým.
  • Andělé spravují a řídí všechno tělesné stvoření .
  • Bůh neučinil tělesa prostřednictvím andělů.
  • Anděl není na místě, leč dotekem síly.
  • Anděl je na místě vytčeně, ne však okrouženě.
  • Anděl není zároveň na více místech.
  • Andělova činnost jest vyměřena na jedno místo vzhledem k činěnému a činiteli, ne však Bůh , neboť jeho činnost jest určena pouze prvým způsobem.
  • Andělův pohyb není ve mžiku nýbrž v čase.
  • Rychlost andělova pohybu není podle velikosti jeho síly, nýbrž podle jeho vůle.
  • Andělé jsou neměnní a neporušení.
  • Andělé jsou proměnní trojmo, totiž:
co do volby cíle,
přiložení síly k různým
a uvedením v nic.
  • Všechna tělesa poslouchají andělů na pokyn pohybem místním, ne však tvarovým.
  • Anděl může měniti všechny vnitřní a vnější smysly člověka.
  • Anděl nemůže vtisknouti do představivosti nějaký tvar, leč prostřednictvím smyslu vnějšího.
  • Anděl může měniti vůli člověka pouze přimlouváním nebo rozněcováním vášní.
  • Vyšší anděl pohybuje vůlí nižšího anděla poněkud jakožto předmět, přimlouváním; ne však z nutnosti, ani se strany mohutnosti.
  • Andělé mohou dvojmo působiti na naše duše , totiž:
posilováním rozumu ,
a osvěcováním představ.
  • Dobří andělé mohou vtisknouti na náš rozum , ne však zlí.
  • Zlí andělé vtiskují v představy připojováním k nim svého světla.
  • Dobré myšlenky se přidělují vyššímu původu, totiž Bohu, ačkoliv jsou obstarány službou andělů.
  • Andělův čas je jiného rázu než čas jiných.
  • Andělovo blažené patření je měřeno dověkostí .
  • Počet andělů představuje všechen počet tělesných.
  • Dobří andělé jsou ve větším počtu než zlí.
  • U andělů jsou tři hierarchie podle trojího stupně jejich poznání.
  • V každé hierarchii jsou tři řády.
  • V každém řádě je mnoho andělů.
  • Andělských řádů je pouze devět.
  • Stupně v andělských řádech jsou dobře uspořádány.
  • Celý obsah řádu v andělech je z blízkosti Bohu.
  • Proto bližší Bohu jsou vyššího stupně a jasnějšího vědění , ne však v lidech.
  • Všechny řády první hierarchie se připodobňují k osobním královým služebníkům, totiž komorníkům, rádcům a přísedícím. Druhé však úředníkům království povšechně, totiž radním, předákům vojska. Třetí však určeným k jistým částem království, totiž místodržitelé, hejtmani apod.
  • Do první hierarchie patří pozorování cíle. Do druhé všeobecné uspořádání výkonů. Do třetí pak provádění díla.
  • Všichni lidé a všechny řády andělů jsou jedna hierarchie .
  • Lidé budou bráni do všech andělských řádů.
  • Vlastnosti a úřady řádů andělských a církevních se berou z jejich jmen.
  • Andělské řády budou vždy trvat.
  • Řád v andělech není nikdy Bohem pomíjen,ačkoliv nižší vždy jsou hýbána vyššími a ne opačně.
  • Poznání vyšších andělů je dokonalejší než poznání nižších.
  • Vyšší anděl může skrze jednu podobu více rozuměti než nižší.
  • Vyšší andělé, nazírajíce pronikavěji na božskou moudrost, poznávají ve vidění Boha více tajemství a vyšší, jež zjevují nižším, osvětlujíce je.
  • Vyšší anděl osvětluje nižšího.
  • Dobří andělé mají představenství nad zlými anděly.
  • Dobří andělé nižší podle přirozenosti mají představenství nad zlými anděly, vyššími podle přirozenosti.
  • Vyšší zlí andělé mají představenství nad nižšími zlými anděly.
  • Rozum andělů je v možnosti bytností a případkové vzhledem ke zjevovaným, avšak vzhledem k přirozeně poznaným je pouze v případkové (akcidentální) možnosti.
  • V rozumu blaženého anděla nemůže býti nesprávnost.
  • Andělův rozum je naplněn vrozenými podobami všech věcí, jež mohou přirozeně poznati, ne však rozum náš.
  • Anděl nezná některé nadpřirozené věci, ne však něco jimi přirozeně poznatelné, avšak náš rozum je neznalý obojím způsobem.
  • Poznání andělovo je dvojí, totiž ranní a večerní.
  • Anděl poznává dvojmo, totiž skrze podoby a skrze Slovo .
  • Anděl nikdy nepoznává věci ve vlastní přirozenosti, leč skrze jejich podoby.
  • Anděl poznává skrze vrozené podoby, ne však skrze získané z věcí jako člověk.
  • Andělé nebéřou poznání od smyslových věcí.
  • Anděl nerozumí skládáním a oddělováním jako člověk.
  • Andělovo poznání není postupováním, nýbrž pouze naše. A přece mohou andělé sylogisovati (usuzovati). A v podstatách oddělných od hmoty, může býti věc poznatelná poznána nejjistějším důkazem, protože ona není poddána přeměně.
  • Dobří a zlí andělé nemohou odložiti úsudek, který jednou měli.
  • Časová vzdálenost překáží poznání andělů.
  • Místní vzdálenost nepřekáží poznání andělů.
  • Andělé poznávají ve Slově tajemství milosti , ne všechna, ani ne všechna stejně, nýbrž pokud jim Bůh chce zjeviti, ne však přirozeným poznáním.
  • Všichni andělé od počátku své blaženosti předvídali tajemství vtělení co do podstaty, ne však co do všech okolností.
  • Bůh neučinil ničeho v přirozenosti věcí, co nevtiskl andělské mysli.
  • Každý dobrý nebo zlý anděl poznává dokonale a přirozeně podoby a cokoliv jest v našem rozumu , kromě užití podob, což jest skutečné přemýšlení, závislé na vůli.
  • Každý anděl poznává skrze jednu podobu všechna ojedinělá jednoho druhu, jaký je vlastní pojem jednotlivých, podle vlastních náhledů na ně.
  • V andělích nemohl býti omyl volby v jednotlivosti, ne však z neznalosti, nýbrž z neuvážení.
  • Zjevení, učiněná démonům skrze svaté anděly se strany démonů, nejsou osvěcování, ježto jich nezařizují k Bohu.
  • Lidé jsou osvěcováni od andělů.
  • Lidé jsou osvěcováni od andělů ne pouze o věřených, nýbrž i o skutcích.
  • Očišťování u andělů není od viny ,ani od nečistoty, nýbrž od směsi různosti.
  • Anděl mluví s andělem tak, že vlastní pojem zařizuje ke zjevení jemu svého chtěného.
  • Vyšší andělé mohou mluviti s nižšími a opačně.
  • Každé zjevení andělů ve Starém zákoně bylo zařízeno je zjevení Božího Syna v těle.
  • Každé zjevení dobrého anděla se děje ze zvláštního Božího ustanovení.
  • Každé andělské zjevení je na počátku s uleknutím; ale dobrý posléze těší,ne však zlý.
  • Zjevení mrtvých se někdy dějí skrze činnosti andělů nebo démonů i bez vědomí zemřelých.
  • Žádost se nedělí v andělích na mnoho možností, proto zcela se kloní k tomu, k čemu spěje, aniž se nekloní k opačnému.
  • Andělé mohli zhřešit hřešiti↙ hřích↙.
  • Anděl nemohl zhřešit v prvním okamžiku.
  • Z každého řádu někteří zhřešili.
  • Nejvyšší všech andělských řádů zhřešil.
  • První anděl byl jiným příležitostí k hříchu .
  • Hřích prvního anděla byla pýcha .
  • Andělův hřích jest nezhojitelný šesterým důvodem, totiž:
za prvé, že anděl nehybně lne ke zlu, po němž hřešením zatoužil,
za druhé, že přirozenost andělů se nerozšiřuje z jednoho,
za třetí, že požádal moc a nepřemýšlel o odpuštění a že zhřešil nikým nesváděn,
za čtvrté, že zhřešil vlastním rozhodnutím,
za páté, že nezhřešil v jednom prvním rodiči jako člověk,
za šesté, že zhřešil na konci cesty, ne však člověk.
  • Anděl není přisluhovatel nějaké svátosti ani nějaké svátostné věci.
  • Anděl nemůže svátostně ani duchovně přijímati Eucharistii , nýbrž Krista .
  • Kristus jakožto Bůh a jakožto člověk jest hlavou andělů.
  • Anděl byl rychleji posílen v milosti než člověk.
  • Milost a sláva byly andělům dány podle rozsahu jejich přirozenost|přirozenosti]] .
  • Andělé měli víru , naději a lásku před svým utvrzením.
  • Všichni andělé v prvním okamžiku, v němž byli stvořeni v milosti , zasluhovali ; avšak někteří z nich ihned postavili překážku své blaženosti , usmrcujíce předchozí zásluhu . A tehdy byli vyňati z blaženosti, kterou zasloužili.
  • Blažení andělé nemohou prospívati v blaženosti.
  • Pouze andělé první hierarchie obstupují Boha.
  • Panstva nejsou posílána ani neobstupují Boha, přece však přisluhují rozkazujíce, ne však vykonávajíce.
  • Poslání andělů, jako i božských Osob , totiž neviditelné i viditelné, jest dvojí, totiž vnitřní, to jest k účinku rozumovému, totiž k osvícení, a vnější, tj k účinku tělesnému. Prvním způsobem náleží všem andělům, ne však druhým způsobem.
  • Býti poslánu náleží andělům, pokud jsou znova připojeni k nějaké službě.
  • Andělé nejsou posíláni k nějaké službě, leč nižší, podle Diviše, ne však vyšší.
  • Pouze pěti nižším řádům náleží býti posílánu k službě.
  • Stráž andělů jest jakési provádění Boží prozřetelnosti k lidem.
  • Andělé jsou určováni na stráž lidem.
  • Pouze andělé nejnižšího řádu jsou strážci jednotlivých lidí.
  • Andělé střeží jednotlivé lidi, Archandělé země, Vládci celou lidskou přirozenost, Síly tělesa, Moci jsou nad démony, avšak Panstva mají stráž nad dobrými duchy .
  • Jednotlivým druhům porušitelných věcí jsou určováni jednotliví andělé, stejně jednotlivým jedincům neporušitelných , totiž lidem.
  • Každý člověk má pouze jednoho anděla strážného.
  • Jednotlivým lidem, jako jsou jednotlivé osoby, jsou dáni jednotliví andělé, avšak jakožto části sboru mají jednoho společně.
  • Představený je chráněn andělem jakožto jednotlivá osoba, avšak jakožto představený jest osvěcován od archanděla nebo od vládce.
  • Stráž andělů je zařízena hlavně k osvěcování, druhotně k držení démonů a jiných takových.
  • Anděl neopouští člověka, jejž střeží,až do smrti.
  • Označení a výklad jmen andělských řádů:
cherubové
serafové
trůny
knížata
síly
panstva
mocnosti
archandělé
andělé
  • Jméno každého řádu účast na některé dokonalosti, která je v Bohu, jako jméno Síly, znamená podíl božské síly.
  • Andělům náleží modlit se.