Průvodce úpravou vaší zahrady/Malebný účinek

Předchozí kapitola Pravidla kompozice

Malebný účinek

Malebný účinek je popisován jako efekt světla a stínu, tvarů skupin, skic, zbarvení, rovnováhy kompozice a efektu hrubosti materiálu, rozkladu a věku. Je často spojen s romantickými prvky a představami. Malebný účinek zejména umělých prvků a jejich skupin může zcela zkazit přirozeně příjemnou kompozici nebo vhodností dodat bezvýraznému celku příjemné oživení. Při používání malebných efektů, zejména pokud nejsou odvozeny od vlastností vhodně zvolených rostlin a přirozeného prostředí, je záhodno držet se pravidla přiměřenosti a užitečnosti.

mezník

Malebnost je často spojena s objekty vykazující znaky věku, rozkladu, nebo s romantickými prvky. Na obrázku je skutečný mezník v lese. Drahokam v zeleném náhrdelníku lesa. Zvednete jej však a „přemístíte“ a získáte pouze pouze starý kámen s nápisem. Neexistuje totiž místo kde by měl větší cenu. Umístil by jej do své zahrady, nebo na skalku pouze sobecký analfabet, nevzdělaný barbar, necitlivý hlupák, či zcela tupý majetnický primitiv.

• 
  Velkým zdrojem romantiky jsou neobvyklé a extrémní krásy přírody.
• 
• 
• 
  Napodobeninami antických chrámů, gotických zřícenin, či východních pagod v devatenáctém století zahrady a parky navozovaly dojem malebnosti.
• 
  Částečné zobrazení je metodou jak učinit objekt lákavějším.

Spletitost a komplikovanost

Spletitost a komplikovanost lze definovat jako úpravu v kompozici, kdy rozestavení objektů, svým pouze částečným zobrazením, utajováním, náznaky a nejistotou, dodávají scéně vzrušení a vyvolávají zvědavost. Je to úprava která láká pozorovatele odhalit další část kompozice, pokračovat cestou k cíli, dosáhnout špatně přístupného bodu, nebo nabízí lákavá romantická vysvětlení svým pouze částečným

Jednoduchost

Jednoduchost rozestavení objektů, které, bez toho, aby všechny části byly ukázány pohledu současně, dokáže vytvořit snadné spojení částí v celek jednoduchým pokračováním, nebo gradací. Jde o použití stejných prvků, které se vyskytují na více místech a tím je spojují, nebo stejných prvků viděných z více míst jenž jsou součástí více kompozic, více pohledů, například ze stejné cesty.

Jednoduché spojení pomocí opakování prvku, nebo gradace jejich spojením částí v celek je časté v pravidelných alejích. Rizikem některých druhů jednoduchých spojení je únavnost. V mnoha menších kompozicích není žádného spojení třeba.

Snadné spojení prvků kompozice lze vytvořit pomocí vodního toku, cesty, opakováním nebo podobnou výsadbou.

• 
  Malebná rozmanitost pestré vesnice je v různosti barev a tvarů v podobném stylu.
• 
  Harmonie tvarů a barev v běžné městské aglomeraci založená na pestrosti několika barev a tvarů. Na opakování.
• 
  Barevná rozmanitost letniček.
• 
  Pestrost výsadby musí být v souladu s okolím.
• 
  Přiměřená pestrost tvarů a struktur působí příjemně.

Rozmanitost

Rozmanitost je vlastností jenž přiměřeně obohatí celek a pomocí uspořádání harmonicky spojí smysluplnou kompozici. Rozmanitost uspořádání zahrady nebo parku, samozřejmě v přiměřené míře, dodává silnější zážitek. Rozmanitost je vlastností, která nepřiměřeném množství může přes bohatost prvků, forem a barev vyvolat zmatek a komplikovat vnímání celku, nebo působit nevkusně a rušivě. V některých případech zahrad (sbírky, botanické zahrady) je přemíra rozmanitosti nezbytná a funkčnost má mít navrch nad krásou kompozice.

I v parcích měst by snaha po zpestření neměla převládnout, působit chaoticky, nebo dopustit nepraktické technické chyby ,jako zde. Je použit nevhodný druh dřeviny, která brzy poroste do koryta říčky. (Mariánské Lázně)

Novost

Módnost a novinka je ohromným zdrojem potěšení, avšak je nejobtížnější a nejnebezpečnější pro umělce, aby se pokoušel vytvářet taková módní díla, avantgardní výstřelky. Módní díla jsou podle Reptona náchylná k tomu, aby učinila umělce domýšlivým, samolibým omezencem, a sebe rozmarem, který rychle ztratí svou novotu. Módní vlny, jsou posedlostí davu jenž vznikají s vášní a končí s víkendem.

• 
  Barevně kontrastní nesladěná nekoncepční výsadba.
• 
  Nápadité použití barevného kontrastu pestrolistých kultivarů hosty, ZOO Lešná.
• 
  Nesladěná amatérská všehochuť. Nevhodně vysázené smrky pelichající ve stínu, řídká výsadba trvalek, zřejmě bez koncepce, na vyvýšeném záhonu.
• 
  Výrazný a jednoduchý jarní kontrast barev a tvarů v prostoru (Picea omorica a Forsythia). Ucelené výrazné dílo hodné nápodoby.
• 
  Použití nových a zejména silně odlišných dřevin je někdy atraktivní pro použití toho jednoho prvku, který pak na vhodném místě jako solitera zcela vyniká, ovšem celková harmonie kompozice, tím snadno může utrpět.
• 
  Kombinace dvou různě barevných kultivarů dřevin, z nichž jeden je nažloutlý, navíc se stejným habitem , stejné výšky, v běžném parku může působit spíš dojmem choroby zbarveného kultivaru. Platí často pro jehličnaté stromy i keře že je lépe je odspodu nevyholovat. V tomto případě však keře přerostly do výšky stromů a toto řešení je zde rozhodně inteligentnější než zelená hradba a lepší než vykácení nebo velmi silné zmlazení.
• 
  V kompozicích více přírodních je vhodné omezit barevné a tvarové kontrasty působící proti koncepci díla ale vyhnout se i fádnosti.
• 
  Sezónní pestrost olistění dřevin, jakkoliv kontrastní, není nikdy vnímáno negativně. Zbarvení dřevin, které je celoroční, by mělo být vždy více v souladu s okolím a nikdy příliš akcentované.
• 
  Pestrolisté dřeviny jsou vynikajícím doplňkem zejména menších kompozic, tam, kde vynikne jejich jedinečnost. Kompozice by tedy neměla být tvořena s několika výraznými pestrolistými soliterami či dominantami. Více skupin různě pestrolistých dřevin lze akceptovat v malých výsadbách, jako jsou předzahrádky.

Přílišné sklony ke kopírování módních výstřelků také výmluvně hovoří o nevyrovnané osobnosti bez vlastního názoru s touhou zařadit se do davu. Originalita a nápaditost není totéž co módnost a může být s ní dokonce v rozporu. Někteří z propagovaných umělců jsou módní už mnoho desítek let, ač stejně dlouhou dobu nejsou ani originální a ani nápadití.

Modernost a novost je ohromným zdrojem potěšení a cílem zájmu. Ovšem jakékoliv dílo ať sebevíce originální a nápadité by mělo naplňovat další kritéria, jako je například řád a užitečnost, či použitelnost, nověji shrnuté v termínu smysluplnost.

Kontrast

Kontrast je náhlou a neočekávanou změnou v kompozici, vytvářející přechody které nejsou ani příliš časté ani příliš násilné. Kontrasty prvků, habitu, tvarů a barev uvnitř kompozice jsou prvkem oživení zvýrazňující rozmanitost. Kontrast je nezbytnou součástí, jenž v celku dává vyniknout tomu, co se liší od průměrnosti pozadí.

• 
  Kontrast objektů které nesou nějaké znaky podobnosti (třeba mají blízké barevné odstíny) je méně dramatický.
• 
  Silný kontrast bez logické spojitosti může vypadat někdy spíše jako nesoulad.

Spojitost

Spojitost. je „...zdrojem potěšení, z rozkoše dlouhé aleje a odporu v úsečném přerušení mezi objekty, které by očividně měly být spojené,... jako příklad H.Repton uvádí holinu mezi dvěma lesy, nebo mezeru mezi dvěma plochami vody, nebo nespokojenost, kterou vyvolává chodník, který je náhle ukončen bez pokračování.

Spojitost by se dala vnímat i jako ucelenost a kontinuita. Ucelenost díla, nebo kompozice je základním předpokladem harmonického díla. V mírném kontrastu k ucelenosti může stát spletitost a komplikovanost svojí částečností zobrazení. Smysluplné přerušení mezi prvky nebo sérií prvků může být použito jako umělecký výraz. Jakékoliv dílo však musí tvořit spojitý celek s koncem a počátkem.

Asociace

Asociace je podle Reptona jedním z nejpůsobivějších zdrojů potěšení, ať už je vyvolána shodou náhod, nebo úmyslně. Obzvláště je tímto osobním spojením vyvoláván pocit dlouhodobé známosti, spřízněnosti s objekty, možná jinak nedůležitými, jako je oblíbené místo, strom, pěšina, nebo místo, které je spojené se vzpomínkou.

Silný kontrast bez logické spojitosti může vypadat někdy spíše jako nesoulad. Předměty tohoto druhu, ať samy o sobě bezvýznamné, jsou často preferovány v nejkrásnějších scénách, které malíř dokáže ukázat, nebo zahradník vytvořit. K plánovitému vytváření vkusných asociací je třeba fantazie. Jakákoliv úprava v níž je použito asociace je vkusnější než při použití napodobeniny ,nebo kopie čehokoliv.

Majestátnost

Majestátnost Repton označuje jako zřídkakdy malebnou, ať už majestátnost spočívá v značné velikosti, rozsahu, nebo ve skvostných a početných předmětech nádhery. Majestátnost je však podle něj zdrojem potěšení spojeného s velebností. Není, podle něj, žádná chyba běžnější než pokus nahradit rozsahem krásu. Vytvoření hmoty, která prokazuje zaujetí člověka pro obdiv k čemukoliv, co je obrovské, nebo ohromující.

Velké kamenné objekty, putovní umělecká výstavka, Brno střed.

„Oko, nebo spíše mysl, není nikdy dlouho nadšena, pokud kompozici prozkoumá bez úsilí, v jediném letmém pohledu,“ píše H. Repton, „... a proto pohlíží na ni bez vzrušení, zvědavosti nebo zájmu. Není to totiž obrovský rozsah trávníku, ohromná vodní plocha, nebo široké rozlehlé lesy, které přináší uspokojení . Pokud jsou beztvárné, nebo jej tvoří stejná věc, jestli je zřejmý jejich přesný tvar, ať tak nebo onak velký nebo jsou příliš zjevné, jen nás přitahují k poznámce nad prostorem který zaujímají.“ Slovo „obrovské“ slovník překládá jako větší než nadprůměrné, a tak se v zahradách objevují větší než nadprůměrné kusy kamene. Kamenné objekty zdůrazňující majestátnost bývají někdy postavené vertikálně, aby lépe vynikla nadprůměrná velikost kamenných objektů.

Je pozoruhodné jak snadno velká dekorace opticky snižuje rozsah trávníku i zahrady a významnost prostoru i budovy za ní.

• 
  Velké kamenné objekty, Brno – Bystrc. Velmi podobné velké uspořádané kamenné objekty jsou ozdobou poblíž brněnského gymnázia, v brněnské botanické zahradě, balvany zdobí na okrajích brněnských cest, parkovišť a chodníků.
• 
  Velké kamenné objekty, Brno – Bystrc, veřejné prostranství.
• 
  Velké kamenné objekty, Brno – Žabovřesky, veřejný park.
• 
  Zcela jiné velké kamenné objekty, ZOO Lešná
• 
  Balvany jsou ozdobami okrajů cest a chodníků moravských měst, tak jako v Itálii sochy a plastiky (ZOO Lešná).

Kamenné objekty zdůrazňující majestátnost bývají velmi často postavené tak, aby se jevily co největšími, vertikálně, připomínajíce velké kamenné vzpřímené ukazováky, nebo jiné části těla. Touha po velikosti je symptomem pocitu malosti. Obklopíte li se velkými objekty a objekty, které jsou považovány za vzácné, pocit malosti a marnosti ovšem pravděpodobně stejně zcela nezmizí. Pocit možnosti ovlivnit osud něčeho významného, třeba velkého kamene, či vlastnictví něčeho co ostatní považují za cenné, může dočasně dráždit centra slasti v mozku majitele. Použití velkých kamenů na vhodných místech však vyžaduje uvážení zejména přiměřenosti a tedy vhodnosti použití, aby byla posílena majestátnost nikoliv pouze množství hmoty či velikost oslňující jednoduché pozorovatele.

• 
  Brno - Dolní Heršpice.
• 
  Kámen. Jak prosté.
• 
  Brno - Žabovřesky, gymnázium.
• 
  Troubsko u Brna
• 
  Skalka v Neuenkirchen.

Oživení v přírodě zajistí proudící voda.

Přivlastnění

Označení popisující rozsah majetku, jevícího se vlastnictvím, ať už jím skutečně je nebo není, a ukázání rozsahu majetku pro potěšení oka a duše. Nejde o fyzické označení majetku , ale vyvolání dojmu vlastnictví. Stejnou blaženost ovšem už věky zakouší miliony turistů vyřezávajících do kůry staletých stromů, nebo čmárající na zeď kaple z počátku věků nesmazatelně svoje jméno na památku dalším pokolením. Je zakoušena sprejery po celém světě jenž označují libovolné objekty nesmyslnými shluky čar, či písmen.

Oživení

Oživení je potěšení z pohledu na život a pohyb, ať už jej ukazuje proudění nebo tříštění vody, zvířata, nebo zvlněný pohyb stromů ve větru. Oživení v kompozici lze dosáhnout výraznými prvky, nebo barvami. Ty dokáží fádní situace oživit. Repton však v pravidle opravdu myslel na pohyb, přímo známky života, jako je třeba i stoupající kouř z komína hájenky.

• 
  Oživení v parku pomocí kouře linoucího se z hájenky.(Z Reptonovy knihy Umění zahradní architektury)
• 
• 
  Repton doporučoval oživit pozemky domácími a divokými zvířaty. (Z Reptonovy knihy Umění zahradní architektury)
• 
  Pro oživení lze na zahradě pěstovat rostliny, které lákají motýly (Buddleia davidii), nebo ptáky (třešně, vysoké stromy všeobecně, réva, Parthenocissus quinquefolia).
• 
  Oživení a příjemnou zvukovou kulisu zajistit splavem na potoce nebo umělým vodním prvkem, jako je třeba fontána.
• 
  Oživení nepřináší stojatá voda.
• 
  Repton mezi zdroje oživení v kompozici zařazuje jak drobná zvířata, tak proudící vodní tok, ale i kouř nad stavením.
• 
  Tříštění vody a hra světel je potěšení které nabízí v zahradě kašny. Ale z podobného důvodu lze na zahradě vytvořit pítko pro ptáky.

Období, a vliv průběhu dne

Období, a vliv průběhu dne má vliv na vnímání kompozice. S vlivem průběhu ročního období může a má, architekt zahrady počítat ve svém plánu. Vhodné je to při plánování zimních efektů, pro období kvetení, nebo zbarvení listů. Vliv průběhu dne má vliv na umístění rostlin z technických důvodů, ale umožňuje také plánovat jak dát vyniknout některým kompozicím vyžadujícím zvláštní osvětlení, nebo oslunění.

• 
  Květnové odpoledne
• 
  Lednové odpoledne

Dokonalost provedení

Dokonalost provedení uvádí na jiném místě Repton jako ještě další kritérium kvality provedení a vzhlednosti provedení. Třpytivé provedení ale nezaručuje funkčnost a smysluplnost. Technická dokonalost často není viditelná. Vzhled dokonalého provedení je vždy v kontrastu s působením přirozenosti a může zmařit, či zesměšnit celkové vyznění úpravy. Proto je třeba vzít ohled na celkový kontext díla, tvůrčí záměr. Některé úpravy sice zacházejí se zahradou se zdánlivou nedbalostí avšak často je dokonale odvedená práce, hladkost ploch, nebo dokonalost prvků zákazníky vyžadována, jakkoliv je jistá míra neupravenosti vlastní přirozenému vzhledu. V mnoha případech návštěvníci a majitelé zahrad kvalitu své i jiných zahrad srovnávají podle dokonalého trávníku.

Narušení rovnováhy stavebního prvku může narušit vnímání rovnováhy celé kompozice. Skutečná zřícenina pak dokáže změnit anglický park na smetiště.

H. Repton ve své knize popisuje jak přímou cestu k sídlu pod vlivem módy malebnosti majitel vyměnil za křivku. Jeden oblouk jako druhý, pravidelně za sebou. Jen zbytečně prodloužil a zpomalil cestu.

Osobně se mi však zdá, že vidím toto primitivní kritérium, péči o dokonalý trávník přerůstat u soutěživých majitelů v chorobu, druh puntičkářské posedlosti, psychickou obsesi, kdy mechanická měřitelná dokonalost je pro postiženého důležitější než krása a hlavně užitečnost.

• 
  Dokonalost provedení a velikost není zárukou hodnoty díla.
• 
  Jedna z jedlí vysazených v Průhonicích na břehu, na svahu těsně nad rybníčkem, tedy v místě adekvátním spíše pro blatouchy.
• 
• 
  Opuštěný medvědinec a další chátrající romantizující napodobeniny v parku mohou ovlivnit dojem návštěvníka z parku stejně jako zchátralá bouda na nářadí dojem z malé udržované zahrady. (Kroměříž)

• 
  Prázdná rozpadající se romantická kašna zalitá do novostí svítícího asfaltového koberce. Kontrast ničí kvality obou.(Kroměříž)
• 
  Tatáž „Římská fontána“ v roce 2008 (před úpravou). Díla v Podzámecké zahradě jen vyjímečně ladí s okolím, zalití historizující kašny do asfaltu je unikátní.
• 
  Mizerná údržba (zaplevelení, nevhodné termíny pokosu) je častým důvodem podstatného snížení kvality díla.
• 
  Nedokonalost může mít podobu i zaplevelení, asymetrie, nerovnosti nebo podobu pokusu nedokonalost odstranit pomocí nevhodného doplňku.

Některé styly zahrady (např. čínské zahrady, anglický park) často považují očividnou dokonalost za významnou vadu. Jinde je dokonalost, nákladnost nebo pracnost provedení, jakkoliv nesmyslná, někdy zaměňována za krásu a vysoce hodnocena (barokní a moderní zahrady).

Je zřejmé, že H. Repton neváhá použít jakákoliv kritéria senzuálně vnímaná, aby popsal co nejširší škálu měřítek, jenž mohou ovlivnit pozorovatele a s kterými se musí počítat. Některá z rozvíjejících hledisek však lze někdy považovat za méně důležitá například efekt přivlastnění. V jiných ale mohou být majitelem vyžadována, protože jsou pro něj osobně cenným hodnotícím prvkem a naplňují jeho potřeby. Reptonovy pravidla však vychází z praktických postupů a pozorování při navrhování a z konzultací se zákazníky. Nikoliv ze studia antických autorů a rozjímavého života. Lidé se za tři sta let nezměnili, jejich touhy a způsoby jsou stejné.

Spíše jako nepřiměřenou a neužitečnou, než jako malebnou, spletitou a komplikovanou, lze označit cestu na jedno venkovské panství, kterou Repton popisuje. Píše, že původní rovnou a přímou cestu, tedy v té době naprosto nemoderní, pod vlivem očekávání malebnosti a přirozenosti dal majitel sídla přepracovat. V módě byla rafinovanost křivky . Proto nová, moderně upravená cesta k sídlu , vedoucí po rovné planině, byla tvořena jedinečnou téměř nekonečnou sérií serpentin, přičemž každá zatáčka byla stejná jako ta předcházející a všechny byly zbytečné. Nesmyslnost takové úpravy, jenž nebyla malebná, byla tak nepřirozená jak jen bylo možno, ani neskýtala žádné hezké výhledy, působila architektu nezměrné utrpení a i při velmi pomalé jízdě fyzickou nevolnost z pravidelného kymácení kočáru. Romantika a malebnost by neměly být nikdy v rozporu s praktičností používání zahrady.

Charakter

Barokní a renesanční parky mají odlišný charakter než parky romantické a výsadby z doby socialismu. (Městský park, Vídeň)

Jeden z méně známých amerických zahradních architektů, F. A. Waugh, tvořící na počátku 20.století, uvádí mezi kritérii hodnocení při tvorbě „charakter“ prvku a kompozice. Stěží se dá tvrdit o nějaké kompozici že je vyloženě „bezcharakterní“, avšak bez charakteru jsou často ryze účelové úpravy zeleně. Charakterem kompozice měl být způsob vyznění ale mimo vyznění i způsob jak je vnímána, vnitřní náboj. F. A. Waugh připodobňuje kompozici k charakteru člověka. „...Jasně rozumíme co znamená charakter u muže nebo ženy, a já bych chtěl přenést tento pojem bez změny tak, aby mohl být použit v popisech zahrad. Je běžné rčení , že někdo má pěknou tvář, ale postrádá charakter. Je snadné si představit zahradu, která je bezvadná v jednotě a harmonii svého vybavení, se vším krásným a vhodným, pouze postrádá charakter. Jinými slovy bychom mohli říct, že charakter je osobní působení architekta. Nikdy bychom neočekávali báseň čistého a hlubokého charakteru proudící ze zkaženého srdce...“

Podpis módního autora, značka, viditelná zařaditelnost, jakkoliv jde o povrchní kritérium, může být chápáno jako důležité. Osobní přístup architekta, je víc než podpis. Ani signatura „Rembrandt“ ale z kopie neudělá umělecké dílo. Primitivní skalní kresby v sobě nesou více osobitosti než zástupy Ježíšů na křížích ve všech kostelích dohromady. Tak jako ani tisíc kilometrů tůjového plotu a dokonalého trávníku netvoří zahradu. Je možné, že všechny tyto kvality, které lze vnímat pod pojmem „charakter“, lze začlenit mezi již výše uvedená kritéria nebo v případě autorství uznávané osobnosti jej posuzovat jako vše potírající žolíkovou kartu „genius loci“. F. A. Waugh se snažil zřejmě pouze upozornit na zajímavý efekt. Některé kompozice, nebo i jiná umělecká díla, ač jinak čitelná a pochopitelná, vhodně zpracovaná a po všech stranách jinak dokonalá, mohou být bez vnitřního náboje, osobitosti, pouze technicky akceptovatelnými výtvory.

Jak by snad řekli křesťané: „Kdybych všechno získal, ale duši ztratil, kým bych byl?“ Filosofie ale nijak nebrání „konzumaci“ takové zahrady, takového díla, konzumním zákazníkem v konzumní společnosti. Stravitelnější konfekční střih díla může naopak podpořit spokojenost zákazníka, pokud má kvality, které požaduje a tím jistotu společenského zařazení.

Moderní nepravidelné výsadby kombinují praktičnost a estetiku s divokostí přírody.

Už dříve jsem citoval H.Reptona a v tomto kontextu je zajímavé jej zopakovat: „...Obecné zásady, nebo všeobecně použitelné návrhy, které by byly vhodné pro jakékoliv situace, jsou nemožné. Malíř může zkopírovat na vhodných místech obrazu oči, nos, a ústa. Ale bez přidání charakteru bude jeho malba nezajímavá.“ I pro Reptona měl charakter význam, vnímal jeho důležitost, ačkoliv jej nezařadil mezi kritéria. Charakter, vlastní originální obsah, výraz a vyznění díla ocení ti, kdo jej rozeznají, je li obsažen. Dnes jsou v oblibě jednoduché architektonické zahrady se symbolickým, módně stylovým nebo prvoplánově obrazným významem, někdy s důrazem na osobnost tvůrce a majitele.

• 
  „Je snadné si představit zahradu, která je bezvadná v jednotě a harmonii svého vybavení, se vším krásným ...“
• 
  “...vhodným, pouze postrádá charakter...“
• 
• 
• 
• 
• 

Pokračování v kapitole Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře

Zpět na obsah Průvodce úpravou vaší zahrady