Přeskočit na obsah

Průvodce úpravou vaší zahrady/Pravidla kompozice

Z Wikiknih

Předchozí kapitola Vlastnosti rostlin ve vztahu k jejich použití v zahradnické architektuře

V raně barokní zahradě v Kroměříži je kašna plnící zcela vhodně funkci okrasy. Socha na snímku se nedotýká ztopořeného penisu, což je znát z detailu zblízka zepředu. Socha nemá ani erekci ani penis. Sochař sochu nahatého dělníka s invencí umělce ozdobil napřimující se klikovou hřídelí. Proč by ale mladík v barokní církevní zahradě neměl mít mezi nohama hřídel a slečna izolátor nebo zásuvku? Zkusíme to zjistit.

Pravidla kompozice

[editovat | editovat zdroj]

Jak určit aspoň základní pravidla něčeho tak různorodého, jako je vnímání krásy u zahrad a parků, když jednotlivé příklady krásy jsou tak rozdílné, ba velmi často zcela protichůdné? Mohou vůbec pomoci zcela obecné zásady?

...Obecné zásady, nebo všeobecně použitelné návrhy, které by byly vhodné pro jakékoliv situace, jsou nemožné. Malíř může zkopírovat na vhodných místech obrazu oči, nos, a ústa. Ale bez přidání charakteru bude jeho malba nezajímavá.“ píše H. Repton o návrzích zahrad. Charakterem myslí charakteristické, zvláštní a zajímavé rysy, které kompozici učiní odlišnou od jiných.

Angličan Humphry Repton se pokusil asi před třemi sty lety shromáždit a sladit pravidla, která, pokud jich bude využito, pomohou při tvorbě vzhledné zahrady, přinášející potěšení i návštěvníkům. Pravidla tvorby zahrad byla potom vícekrát znovu a znovu formulována, opisována, objevována a měněna. I ta zjevně smysluplná doporučení jsou beztrestně porušována dodnes, jak už to u pravidel bývá. Odvážím si tvrdit, že se jedná o tři sta let stará pravidla, zaprášená a zapomenutá, která by měla být v zásadě respektována tvůrci zahrad nebo vážně brána v úvahu. Pokusím se tyto pravidla přetlumočit do dnešní řeči. Mohou v některých případech pomoci svojí konkrétností, protože dnešní pravidla mají úmyslně širokou škálu výkladů. Jak už to tak někdy u dnešních zákonů bývá.

Po objasnění těchto historií zapomenutých záznamů pochopitelně v této knize navazují hlediska respektovaná od konce dvacátého století a čtenář zde tak nepřijde pro moji podivínskou kratochvíli o současné formulace pravidel. První čtyři historická pravidla pomáhají udržet pod kontrolou chaos a byla využívána už v pravidelných zahradách, které více než tyto čtyři pravidla nepotřebují.

  • Přiměřenost
  • Užitečnost
  • Řád
  • Symetrie

Přiměřenost

[editovat | editovat zdroj]

Přiměřenost H.Repton popisuje jako řádné přizpůsobování několika částí k celku, a ten celek k charakteru, situaci a okolnostem místa a jeho vlastníka.

Jde vlastně o základní pravidlo zahradní tvorby. Komponováním celku zahrady podřizujeme rozmanitost jednotlivých prvků celkovému vyznění díla. Podle učebnic zahradnického sadovnictví správná kompozice usměrňuje oko diváka tak, aby již na první pohled získal pocit, že v motivu vládne jednotnost, smysl a rov­nováha. Což značí, že návštěvník přicházející do zahrady není zaskočen nepravidelností, různorodostí bez smyslu a řádu, který by dokázal pochopit nebo pozitivně přijmout. Repton se na jednom místě zmiňuje o tvorbě zahrady jako o tvorbě portrétu u kterého sice nejde určit obličej a tedy předem definovat všechny detaily, ale přinejmenším lze přiměřeně určit, kde mají být oči, uši a nos. Pokud nebudou umístěny na správném místě, obraz nebude portrét a možná ani smysluplný obraz.

...Člověk objeví krásy i defekty v každé situaci. Bude tak stejně nadšený záhonem květin jako lesní houštinou nebo bude zhnusený imaginární divokostí nezkrocené přírody v upravené pravidelné zahradě, stejně jako umělou pečlivou úpravou v něčem divokém. Došková chatrč v květinové zahradě a trelážová besídka v lese jsou stejně nemístné.“ (H. Repton)

Na náměstí s malebnými secesními domy byla už kdysi vystavěna funkcionalistická budova Komerční banky, později další dvě budovy, které nekorespondují se stylem náměstí. Velikost, drahý materiál a provoz, komplikovaný způsob provedení, neuvěřitelně silný kontrast s okolím, dětinská interaktivnost, to všechno jsou kromě nefunkčnosti a nepraktičnosti také vlastnosti brněnského orloje nazývaného rodilými brňáky s upřímnou srdečností „Onderkovo dildo“ nebo „Čurák“. Má i opravdové koule. Podle některých zdrojů jde o památník 30leté války. Jakkoliv jde o orloj, ne o zahradní doplněk či zahradu, zřejmě neexistuje více exemplární příklad vady. Dekorativní prvek je pouze skvělým pomníkem budovatelům, dalším brněnským balvanem a novou provokativní kuriozitou, jejíž hodnotu nelze ani vyjádřit. Pokládá badatelům v oblasti umění otázku, do jaké míry má umělec překračovat hranice smysluplnosti, kde nebo zda vůbec hledat hranice vkusu, překročené úmyslnou nebo nechtěnou absurditou díla. Tuto otázku lze vztáhnout i na některé zahradní kompozice.

Užitečnost

[editovat | editovat zdroj]

Užitečnost zahrnuje výhody, komfort, čistotu, a všechno, co vede k účelnému bydlení s elegancí. Zahrada musí být především prostorem, který lze používat, který dobře slouží svému účelu. Repton příležitostně kritizoval nesmyslnost některých úprav napodobujících přírodní kompozice na úkor komfortu nebo dokonce omezující použitelnost zahrady či parku: „...Takže možná, uvedu v úžas některé ze zlepšovatelů moderního vlnitého zahradničení (serpentine gardening ) prohlášením, že jako přívěsek ... ...starověkého sídla, bych dával přednost široké a vznešené promenádě podél přímé terasy než jejich příliš často opakované zvlněné linii krásy.“ Na jiném místě najdeme podobný výrok : „...Moderní bláznění pro přírodní krajinu často nese své obdivovatele za skutečné hranice zlepšení. První zásadou, by mělo být pohodlí a až další malebná krása.“

Řád zahrnuje udržení pořádku forem a jejich použití, četně správnosti a dokonalosti. Kultivovaná mysl je podle H. Reptona šokovaná takovými věcmi, které by byly neviditelné pro „křupana“. Například, nevhodný ohyb cesty nebo linie, které by měly být dokonale souběžné a nejsou, jsou vady mohou způsobit bolest očím citlivé duše.

Italská zahrada v Kroměříži má jednu ukázkovou vážnou vadu. Není pravidelná a osově souměrná, ač by opravdu řádně měla být. Pokud nejde o úmysl, pak náročné úsilí o geometrickou krásu zmařila banální chyba, nebo nedůslednost. Tohle ovšem schválně zřejmě nikdo neudělá.

Symetrie je označovaná jako shoda částí podle osy. Lze sem ale zařadit například výsadby zobrazující fraktály, které jsou geometricky podobně primitivní, soběpodobné podle měřítka. Symetrie je ve své podstatě pravidelnou souvislostí množiny na sobě více nebo méně závislých prvků. Obvyklá je u pravidelných zahrad v průčelí budov, zvláště podle antického vzoru. Symetricky plánované budovy může snadno doprovázet podobnost a uniformita částí zeleně. Symetricky a uměle upravené zahrady v tomto případě dají vyniknout pravidelnosti budovy podstatně méně než dobře připravená napodobenina naprosto přírodního prostředí, která třeba jen jedinou a nenápadnou linií odkazuje k pravidelnosti celku. Viditelně umělá symetrie , která je založená na přesném opakování motivu musí být dokonale přesná. I nevelká nepřesnost působí rušivě a naprosto znehodnocuje celek. Repton se ve svém díle zamýšlí, kde se v člověku bere ta touha po pravidelnosti, symetrii, přesné geometrii. Dochází k závěru, že jde o touhu po kráse nedospělých osob, nebo s nerozvinutými schopnostmi pro vnímání a chápání složitějších vztahů. Správnost geometrie lze ověřit, vypočítat, tedy jasně a především jednoduše matematicky definovat.

Uniformita, jednoduchá symetrie a podobnost, jak píše Repton, „... těší oko spíše dětí, než dospělých.

Ze správnosti, či z podoby vůči vzoru definovaného jako „krásný“ pak pochází uspokojení. Dodávám, že tento druh vkusu není založen na schopnosti vnímat a zamýšlet se, ale pouze na schopnosti srovnat podobnosti podle šablony vzhledu či zvyku. Krása uměleckého díla má vždy složitější kořeny a je komunikací diváka a umělce skrze poznávání a zkoumání díla. Už si vzpomínám, jak Repton tajemnou hádanku krásy někde vyřešil. Považoval krásu za druh komunikace. Přirovnal krásu ke vtipu, ke schopnosti pochopit vtip. Vtip pochopí lidé, kteří vědí co je to vtip. Lidé, kteří vědí co je podstatou vtipnosti, kteří mají sklon k žertování, ale znají i okolnosti, které vtip popisuje. Repton tím vtipem zřejmě nemyslel dnes tak oblíbené prdění, peprné kopání mezi nohy, házení dortů nebo kanadské žerty na spodní straně kliky dveří. Ovšem i nejstupidnější druh „humoru“ může být uspokojující mezi osobami, které na podobně vysoké úrovni úspěšně komunikují.

Krása je obrázkové písmo každého věku. Ovšem jsou díla považovaná za krásná jen na základě národních barev či dokonalosti pravoúhlých tvarů. Primitivnost tohoto pohledu nelze považovat za odsouzeníhodnou. Stejně jako nelze poměřovat inteligenci mravence třeba inteligencí lidskou. Každá je zcela přiměřená potřebám jedince. Je jisté že vnímání krásy, stejně jako vyznávané hodnoty, se může lišit. Je však nadevše žádoucí, aby krása zahrady, tedy úprava zahrady, vždy odpovídala požadavkům a vnímání adresáta.

Ať už je krása měřena filosofy, kritiky, architekty nebo fotbalisty, zahrada je určena těm, kdo ji užívají. Symetricky řešené zahrady jsou snadno pochopitelné a jejich estetika má pevná pravidla. Funkcionalistické zahrady mají snahu preferovat jednoduchost a praktickou krásu. Divoké zahrady mají svoji poetiku, divokou krásu a ekologické zásady. Architekt je vždy jen nástroj. Přání a spokojenost uživatele, musí být vždy preferovány a nadřazeny pravidlům estetiky.

Symetricky upravené zahrady se znaky nepravidelných zahrad jsou možné a mohou vypadat vhodně. Ale v těch vhodných případech jde pouze o úpravu symetrických zahrad nebo malou symetrickou úpravu v okolí stavby, v jinak nepravidelném parku. Nepravidelné zahrady nemohou být symetrické nebo nějak shodné podle osy. I nijak neobvyklé, pravidelné stromořadí v parku ruší dojem přírodní scenérie a vnáší nepůvodní umělý prvek civilizace. Dále uvedená Reptonova pravidla se vztahují k nepravidelné zahradě:

  • Malebný účinek
  • Spletitost a komplikovanost.
  • Jednoduchost
  • Rozmanitost
  • Novost
  • Kontrast
  • Spojitost
  • Asociace
  • Majestátnost
  • Přivlastnění
  • Oživení
  • Období, a vliv průběhu dne
  • Dokonalost provedení

Pokračování v kapitole Malebný účinek

Zpět na obsah Průvodce úpravou vaší zahrady