Přeskočit na obsah

Kečuánština

Z Wikiknih
Rozšíření kečuánštiny a její dialekty

Tato kniha vás seznámí se základy jižní kečuánštiny, jazyka, kterým mluví několik miliónů lidí v andských zemích.

Vlajka Tawantinsuyu Vlajka Peru Vlajka Bolivie Vlajka Argentiny Wiphala

Kečuánština (kečujština) je indiánský jazyk (resp. stejnojmenná jazyková skupina), kterým mluví okolo deseti milionů mluvčích v andských zemích, především v Peru, Bolívii a Ekvádoru. Dělí se na dvě základní větve, centrální kečuánštinu (Quechua I) a periferní kečuánštinu (Q II); obě větve se od sebe zásadně odlišují. Periferní kečuánština se dále dělí na tři podskupiny, Quechua II A (malé dialekty v severním Peru), Quechua II B (severní kečuánština, kičuánština, v Ekvádoru a v ekvádorské a peruánské Amazonii) a Quechua II C (jižní kečuánština, v jižním Peru, v Bolívii a v severozápadní Argentině).

Tato učebnice pojednává o jižní kečuánštině (Quechua II C; na mapě fialová barva), především o ayacuchském a cuzkánském dialektu (oběma se mluví v Peru). Rozdíly mezi oběma dialekty jsou minimální, týkají se především fonologie. Bolivijská kečuánština je podobná cuzkánské, má však i svá specifika (vlivy ajmarštiny). Všechny varianty (dialekty) jižní kečuánštiny jsou si vzájemně velmi srozumitelné (srovnatelné s rozdíly mezi češtinou a slovenštinou), a existuje pro ně (alespoň pro Peru) jednotný pravopis (anglicky). Na odlišnosti mezi cuzkánskou a ayacuchskou variantou, případně bolivijskou a argentinskou, bude upozorněno; na odlišnosti od jiných variant kečuánštiny jen okrajově. (Rozdíly mezi ekvádorskou a jižní kečuánštinou lze přirovnat k rozdílům mezi češtinou a polštinou, a rozdíly mezi periferní a centrální kečuánštinou jsou asi jako mezi češtinou a bulharštinou.)

Kečuánština je velmi pravidelný aglutinační jazyk, který využívá sufixú (přípon) pro tvoření slovních tvarů a odvozování nových slov.

Přehled gramatiky

[editovat | editovat zdroj]

Použitá literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CERRÓN-PALOMINO, Rodolfo. Lingüística quechua. Cuzco : CBC/GTZ, 1987. (španělsky)
  • CERRÓN-PALOMINO, Rodolfo. Quechumara: Estructuras paralelas de las lenguas quechua y aimara. La Paz : CIPCA, 1994. (španělsky)
  • CUSIHUAMÁN GUTIÉRREZ, Antonio. Gramática Quechua Cuzco-Collao. Cusco : CBC, 2001. ISBN 9972-691-37-3. (španělsky)
  • HARDMAN, Martha J.; VÁSQUEZ, Juana; YAPITA, Juan de Dios. Aymara: Compendio de estructura fonológica y gramatical (online). La Paz : ILCA, 2001. (španělsky)
  • MIDDENDORF, Ernst W.. Gramática keshua. Madrid : Aguilar, 1970. Překlad z německého vydání z roku 1890. (španělsky)
  • PARKER, Gary John. Ayacucho Quechua Grammar and Dictionary. The Hague : Mouton, 1969. (anglicky)
  • RATAJ, Vlastimil. Kečuánština. (Praha) : (Togga), 202-. (V přípravě, pracovní název).
  • Alderetes, Jorge R. (2001): El Quichua de Santiago del Estero. Gramática y vocabulario. [Tucumán?]: Universidad Nacional de Tucumán. [online] <http://www.adilq.com.ar/main.htm>
  • Adelaar, Willem F. – Muysken, Pieter: The languages of the Andes. Cambridge: Cambridge University Press, 2007.
  • Torero, Alfredo 1964: „Los dialectos quechuas.“
  • Torero 1976 (2007)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

On-line slovníky

[editovat | editovat zdroj]

On-line učebnice a gramatiky

[editovat | editovat zdroj]