Diskuse:Středověký realismus a nominalismus

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pane kolego, není poněkud nešťastné chtít akceptovat skutečnost či teorii jen na základě toho, jak snadno je pro nás představitelná? Tolik k otázce trojjedinosti. Aniž bych toto učení chtěl nějak protěžovat, tak si myslím, že s podobným přístupem , jaký zastáváte, bychom se museli vzdát teorie relativity a kvantové fyziky.

Na realizmus se dívám takto: Setkáváme se s jednotlivinami, které jsou skutečné (přinejmenším jako emulace) nejsou výtvorem mé fantazie a nejsou tedy zdánlivé, vždyť jsou na mé vůli nezávislé, což poznám zejména tehdy, když směřují proti mé vůli. Nemůžeme si na nich nevšimnout, že mají nějaké vlastnosti. Někdy různé jednotliviny mají stejné vlastnosti, ale to je vedlejší. Ony vlastnosti nějak bereme do úvahy a mohou hrát svou roli, při našem rozhodování týkajícího se těch jednotlivin. Můžeme je pojmenovávat, ale nemusíme. Ať už je pojmenujeme nebo ne, už pouhé jejich uvědomění si je příznakem, že něco znamenají a to něco je nějak konkrétní a specifické. Toto uvědomění plní stejnou úlohu jako predikátový soud a stejnou jako přiřazení do množiny. Můžeme si pouze uvědomovat, že voda je tekutá a projeví se to tak, že s její tekutostí počítáme, když s vodou nakládáme. Můžeme ale také říci „voda je tekutá“. A můžeme vodu zařadit do množiny tekutých jsoucen, i kdyby tam měla být sama jediná. Všechny tři úkony jsou v tomto smyslu rovnocenné. Při testech inteligence často pracujeme s objekty například geometrickými, aniž bychom je a jejich vlastnosti museli pojmenovat. Bude-li mít nějaké jsoucno stejné naprosto všechny vlastnosti jako voda, nebude je možno od vody ničím odlišit a bude to tedy voda. Můžeme si všímat, že různá jsoucna mohou mít některé vlastnosti stejné. A vlastnosti jsoucen činí jsoucna tím, čím jsou. Společné vlastnosti jsoucen shledáváme jako obecné. Jsou tedy ty vlastnosti více nebo méně skutečné než jednotliviny samotné? Je příčina vlastností v jednotlivinách nebo příčina jednotlivin ve vlastnostech? Je voda vodou protože je taková, jaká je a nebo je takovou jakou je, protože je vodou? A je vodou jen nahodile a nebo na základě nějaké obecnější nutnosti? Bude se chovat spolehlivě? Nebo to s vodou je jako v Goethově baladě Čarodějův učeň? A jak o tom všem rozhoduje to, jak my vodu poznáváme? Jsou tu nějaká obecná pravidla platná pro všechny atomy vodíku a kyslíku a nebo se pouhou náhodou každá jednotlivá kapka vody chová jako voda? Pokud by bylo pravdou to druhé, jaké by bylo místo pro vědu, které se dovoláváte? Pro vědu je příčina v principech jako princip silového pole, trojrozměrnost prostoru, zákon hybnosti a podobně. Jsou tyto principy obecné nebo jsou jednotlivinami?