Chemický slovník/Plynový chromatograf
Plynová chromatografie (GC) patří do skupiny instrumentálních chromatografických technik. Výhodou GC je, že se dá využít jak pro kvalitativní, tak kvantitativní stanovení, a to současně.
Principem je, podobně jako u TLC, dělení látek na základě rychlosti jejich průchodu stacionární fází při určitém toku mobilní fáze. U GC se vzorek, který chceme separovat zplyní v temperovaném dávkovacím zařízení (injektoru), Následuje oddělení jednotlivých složek směsi v chromatografické koloně, detekce každé složky a její vyhodnocení.
Vzorek z injektoru je zaveden do proudu nosného plynu, který protéká kolonou se stacionární fází umístěnou v termostatu. Při průtoku plynu kolonou se jednotlivé složky směsi pohybují různými rychlostmi ovlivněnými mírou interakce se stacionární fází. V důsledku toho se jednotlivé složky směsi oddělují a při výstupu z kolony mohou být kvantifikovány vhodným detektorem a/nebo zachyceny pro další analýzy.
Jako identifikátor látky slouží (narozdíl od TLC) tzv. retenční čas.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ [Matuška]; [Vlk], Erik Kalla Organická chemie laboratorní praktikum. Ilustrace Radek Matuška. první., doplňkové vyd. Brno : Střední průmyslová škola chemická Brno, Vranovská, p. o.. 137 s., 1 tabulka. (Učební texty.) Publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou. Určeno pro vnitřní potřeby školy. (česky)