Chemický slovník/Laboratorní pomůcky z plastu
S laboratorními pomůckami z plastu se setkáme většinou ve formě zátek, kohoutů, klipsů, misek, olivek, ale i střiček, kádinek, pipet, nálevek apod. Častou nevýhodou plastů je jejich tepelná, popř. chemická odolnost. Odolnost plastů je závislá na druhu materiálu, ze kterého je plastový kus zhotoven, a také na druhu zpracování daného plastu. Obecně můžeme říct, že plastové pomůcky by se neměly umisťovat do sušárny. Avšak existují i výjimky. Pro zvýšení chemické odolnosti plastových součástek se hojně používá pokrytí pomůcek malou vrstvou teflonu.[1]
Některé plastové pomůcky uvedené ve slovníku
[editovat | editovat zdroj]Související stránky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ [Matuška]; [Vlk], Erik Kalla Organická chemie laboratorní praktikum. Ilustrace Radek Matuška. první., doplňkové vyd. Brno : Střední průmyslová škola chemická Brno, Vranovská, p. o.. 137 s., 1 tabulka. (Učební texty.) Publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou. Určeno pro vnitřní potřeby školy. (česky)