Švédština/Přídavná jména
Švédská přídavná jména se skloňují dvojím typem skloňování – silným a slabým (podobně jako v němčině).
Silné skloňování
[editovat | editovat zdroj]Silné (určité) skloňování se používá s určitým členem a má v obou rodech i číslech stejný tvar, který má zpravidla koncovku -a, u mužského rodu (pozůstatek dřívějšího stavu) může být koncovka -e.
- den gamle / gamla mannen – starý muž
- den gamla kvinnan – stará žena
- det gamla huset – starý dům
- de gamla kvinnorna – staré ženy
Často dochází k vypouštění nepřízvučné samohlásky v poslední slabice jako v uvedeném případě, tedy gammal – gamla. Viz dále přehledovou tabulku.
Slabé skloňování
[editovat | editovat zdroj]Slabé (neurčité) skloňování se požívá v ostatních případech, ve společném rodě je přídavné jméno bez koncovky, ve středním rodě má koncovku -t (nebo -tt) a v množném čísle obou rodů -a (jako v určitém tvaru).
- en gammal man – starý muž
- ett gammalt hus – starý dům
- gamla kvinnor – staré ženy
Slabý tvar se též používá ve jmenném přísudku:
- mannen är gammal – muž je starý
- huset är gammalt – dům je starý
- kvinnorna är gamla – ženy jsou staré
Přehled skloňování přídavných jmen
[editovat | editovat zdroj]společný rod (c) | střední rod (n) | množné číslo (pl)/ určitý tvar |
poznámka |
---|---|---|---|
stor velký |
stort | stora | pravidelné tvoření (krácení samohl. v n) |
ny nový |
nytt | nya | zakončení c samohláskou (krácení samohl. v n) při zakončení -å nemusí být v určitém tvaru připojeno -a |
blå modrý |
blått | blå / blåa | |
röd červený |
rött | röda | zakončení c samohl.+d (krácení samohl. v n; zjednodušené psaní dřívějšího -dt) |
hård tvrdý |
hårt | hårda | zakončení c souhl.+d |
vit bílý |
vitt | vita | pravidelné tvoření (krácení samohl. v n) |
brant prudký |
brant | branta | zakončení c souhl.+t |
trött unavený |
trött | trötta | zakončení c -tt |
trogen věrný |
troget | trogna | zakončení c -en |
enkel jednoduchý |
enkelt | enkla | zakončení c -el, -er v urč. tvaru vypouští e |
vacker krásný |
vackert | vackra | |
gammal starý |
gammalt | gamla | zakončení c -al v urč. tvaru vypouští a |
Stupňování
[editovat | editovat zdroj]- 2. stupeň (komparativ) se tvoří příponou -are. Tyto tvary jsou nesklonné.
- 3. stupeň (superlativ) příponou -(a)st v neurčitém tvaru, který je shodný pro oba rody i obě čísla. Určitý tvar má zakončení -sta/-aste.
Příklad:
- kall – kallare – kallast (chladný – chladnější – nejchladnější)
- Vintern är kall i Stockholm, den är kallare i Lappland, och den är kallast i Siberien. = Zima je ve Stockholmu chladná, v Laponsku je chladnější a na Sibiři je nejchladnější.
Pokud má neurčitý tvar 3. stupně zakončení -st, je v určitém tvaru zakončení -sta. Většina přídavných jmen však má zakončení -ast a v určitém tvaru -aste:
- bäst – bästa (nejlepší)
- kallast – kallaste (nejchladnější)
2. stupeň
[editovat | editovat zdroj]2. stupeň (komparativ) vyjadřuje vyšší míru vlastnosti. Tvary 2. stupně jsou neměnné:
- en kallare vinter = (jedna) chladnější zima
- den kallare vintern = (ta) chladnější zima
- Vintrar är kallare i Stockholm än i Prag. = Zimy jsou ve Stockholmu chladnější než v Praze.
3. stupeň
[editovat | editovat zdroj]3. stupeň (superlativ) vyjadřuje nejvyšší míru vlastnosti.
Neurčitý tvar 3. stupně se používá v přísudku:
- Denna vinter är kallast. = Tato zima je nejchladnější.
Může se však použít i určitý tvar s určitým členem:
- Denna vinter är den kallaste.
Jen neurčitý tvar se používá, pokud se srovnávají různé části téhož:
- Här är dimman tätast. = Zde je mlha nejhustší.
Je-li 3. stupeň blíže určen, musí se použít určitý tvar se členem:
- Det är det vackraste, jag har sett. = To je to nejkrásnější, co jsem kdy viděl.
- Detta hus är det äldsta i staden. = Tento dům je nejstarší ve městě.
V přívlastku se zpravidla používá určitý tvar ve spojení s určitým členem:
- den kallaste vintern = nejchladnější zima
- det största huset = největší dům
V ustálených spojeních se člen často vynechává:
- i bästa fall = v nejlepším případě
Po přivlastňovacích zájmenech a po genitivu se používá určitý tvar, ale určitý člen odpadá:
- min bästa vän = můj nejlepší přítel
- Sveriges största stad = největší město Švédska
Nepravidelné stupňování
[editovat | editovat zdroj]Některá přídavná jména se stupňují nepravidelně a některá přehlasují kmenovou samohlásku:
- gammal – äldre – äldst (starý – starší – nejstarší)
- liten – mindre – minst (malý – menší – nejmenší)
- dålig/illa – sämre/värre – sämst/värst (špatný – horší – nejhorší)
- god – bättre – bäst (dobrý – lepší – nejlepší)
- Pokud se hovoří o jídle (dobrý = chutný), stupňuje se pravidelně: god – godare – godast
- stor – större – störst (velký – větší – největší)
- tung – tyngre – tyngst (těžký – těžší – nejtěžší)
- ung – yngre – yngst (mladý – mladší – nejmladší)
- låg – lägre – lägst (nízký – nižší – nejnižší)
- lång – längre – längst (dlouhý – delší – nejdelší)
- hög – högre – högst (vysoký – vyšší – nejvyšší)
Opisné stupňování
[editovat | editovat zdroj]Stupňovat lze také opisně pomocí mer (více) a mest (nejvíce). U adjektiv zakončených -isk je tento způsob většinou jediný možný:
- fantastisk – mer fantastisk – mest fantastisk (fantastický – více fantastický – nejvíce fantastický)
Opisné stupňování se používá též ve spojení s příčestími ve funkci přídavného jména:
- den mest berömda boken = nejznámější kniha
K vyjádření menší míry se používá opisné stupňování s mindre (méně) a minst (nejméně):
- god – mindre god – minst god (dobrý – méně dobrý – nejméně dobrý)
Srovnávání
[editovat | editovat zdroj]- Karl är lika lång som jag. = Karel je stejně vysoký jako já.
- Karl är inte så lång som jag. = Karel není tak vysoký jako já.
- Karl är längre än jag. = Karel je vyšší než já.
- Karl är längst av alla. = Karel je nejvyšší ze všech.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedický článek Přídavné jméno ve Wikipedii
- Encyklopedický článek Skloňování ve Wikipedii