Valticko/Pamětihodnosti/Valtický zámek

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Valtický hrad[editovat]

Po starém hradu, jehož jméno Veltspurc, Veltsspurkh již na hrad poukazuje, není více stopy; z dějin však jsou známa nepochybná data, z nichž souditi lze o moci a veliké slávě pánů z Valčic, jak dále v citátech o městě Valčicích uvidíme. 4/
Schweickhardt, dovolávaje se spisovatele Kanitze, sděluje s námi, že biskup Wolfker Pasovský s vědomím vévody Leopolda VI. zámek Velspurc r. 1192 předal výměnou za Gars Richardovi ze Seefeldu, číšníku Rakouskému. Odtud napotom pocházeli pánové z Veldspurcu, kteří obdrživše dědičně hodnosť stolnickou (truxesskou), náleželi k nejvznešenějším baronům zemským. Z nich o Jindřichu z Felsbergu kolem r. 1217 zmínka se činí v listině výsad vévody Leopolda VII. a Alexander, stolník z Veltspurku jako svědek se uvádí v listině krále Českého Otakara II., tehdejšího panovníka Rakouského, (kolem r. 1262). 4/
Albert z Veldspergu, jak se zdá, byl poslední z tohoto kmene. Za těchto pánů Feldsberg (Valčice) dosáhl asi znamenitého rozkvětu, ale rod ten brzy vymřel. 4/
Jindřich IV. z Chueringů, pojal za manželku Adelheidu, dceru svrchu řečeného Alberta z Veldspergu, s níž největší část panství Valčického věnem obdržel. 4/
Po vymření pánů z Veltsperku obdržel úřad stolnický od krále Otakara Albert z Puchheimu, ve kterémž úřadě r. 1220 potvrzen byl také císařem Rudolfem I. z Habsburku, ale Valčice samy byly rozděleny, a sice obdržela větší díl dědička a dcera posledního Feldsbergovce; druhý díl připadl pánům z Rauhenšteinu a po vymření těchto r. 1387 přešel dědictvím na Elišku z Puchheimu, kteráž měla za manžela Jana z Liechtenšteina. 4/
Veliký díl Valčic, jenž mezitím byl přešel s Chunrigů na rod Pottendorfský, byl zakoupen pánem z Liechtensteina, posléz jmenovaným, a tak slavný, prastarý rod dynastický a nyní panující rod knížecí ujal se držení celého panství Valčického. 4/

Valtický zámek[editovat]

Během své vlády přetvořil (w:Karel Eusebius|Karel Eusebius) zámek do tehdejší podoby paláce 1672. Vzadu přestavěl mohutnou kamennou věž s plochou střechou, pozůstatek starého hradu. V průčelí jednopatrového paláce postavil dvě čtyřhranné věže. 10/65
Princ Evžen (Eugen von Savoyen 1663-1736) v pozdějších letech navštívil knížete z Liechtensteinu ve Valticích a na zdejším zámku bydlel, kde na jeho upomínku je v kostele, v přilehlé místnosti umístěna podobizna tohoto velkého vojevůdce. 10/70
V roce 1684 kníže Carolus Eusebius (1611-1684), nejskvělejší přítomnost, zemřel v 73 letech jeho života po 57 letech proslaveného panování. 10/70
Následoval jeho syn Jan Adam Ondřej (Johann Adam Andreas 1657-1712), který v duchu svého otce dále tvořil. Je stavitelem obou paláců ve Vídni a získal panství Vaduz a (hrabství) Schellenberg pro svůj rod, který pod jeho nástupcem, knížetem Antonínem Floriánem (Anton Florian 1656-1721), který s podporou císaře Karla VI. proměnil v knížectví. 10/70
Nynější tvar dostal zámek za knížete Josefa Jan Adama vládl (1721-1732) a Aloise I. Josefa (1459-1805). 10/65
Chodba levého křídla je v zimě květinovou zahradou; chodby pravého jsou vyzdobeny ve druhém podlaží malbami. Dříve zmíněné hostinské pokoje s výšivkami babičky vládnoucího knížete jsou přemrštěné. 6/
Předchůdci a Alois II. (vládl 1837-1858) přeměnili vnitřní uspořádání adekvátně vhodné v té době. 10/65
Nynější rozsáhlý zámek, ležící v pozadí města, ve své nynější podobě pochází z prostřed století XVII. a byl v různých obdobích rozšiřován; však nejdůkladnější stavby byly provedeny za knížete Karla Eusebia z Liechtensteinu v roce 1640. 4/
V přízemí je sbírka starých pušek. 6/
Zámek jest pln drahocenných dějinných památek domu Liechtensteinského ze všech dob i z nejdávnějších. 4/
Rozsáhlé budovy vedlejší, divadlo, prostorné stáje, vše to poukazuje k velikému hospodářství minulých období, z nichž každé v dějinách něčím jiným se vyznamenává. 4/
Valtický zámek se počítá k nejkrásnějším stavbám barokního slohu v celém Dolním Rakousku. Reprezentuje se jeho mohutnou dvouposchoďovou budovou, obepínající čtvercový dvůr. Dvě dlouhá boční křídla, mezi kterými se rozkládá park, vystupující široce dopředu a plochu uzavírají věžovité pavilony. 10/65
Přes kamenný most, bohatě vyzdobeným, se vstupuje do průjezdu, ze kterého po dvou širokých schodech pak do podlaží paláce. 10/66
Podél pokojů se táhne dlouhá chodba. Z vnější strany zámku odpovídají povrchu italských paláců. Vnitřní prostory odráží nádheru minulých století; dveře jsou osazeny v nepřehlédnutelném mramorovém ostění, okázalé nástěnné tapety, obklady provedeny umělým mramorem, stropy štukové, zlacené ornamenty a malbami vyzdobené. 10/66
Stejně jako budova, tak také je skvostné vybavení, pocházející z různých slohových období: těžký nábytek z baroka, jemné předměty japonské a čínské z doby rokoka, zkřehlé, tenkonohé stoly a židle z empíru, prozářené bronzovým jemným zdobením, ponechané pro nahlédnutí na změny uměleckého průmyslu v Rakousku až do zanikající renesance. Portréty členů rodiny a vyšší hosté, kteří zámek navštíví, probudí vzpomínky na historii jejich mocného rodu Liechtensteinů. 10/66
(Valtický zámek je nejrozsáhlejší barokní rezidencí na Moravě. /Propagační tisk/)

Zámecká garda[editovat]

Kníže Karel Eusebius (1611-1684) se obklopil osobní zámeckou gardou s 50 jezdci v nádherných uniformách a mládenci z urozených rodin sloužili jeho dvoru jako šlechtičtí chlapci. 10/67

Zámecká kaple[editovat]

V pravém rohu protějšího křídla je zámecká kaple, ve skutečnosti zámecký kostel. Dvanáct polosloupů z umělého mramoru a také skutečného mramoru ozdobují římsy na stěnách; podlahy jsou pokryty bílými a černými mramorovými deskami, strop je vyzdoben freskovou malbou. Chór má w:mramorovou balustrádu za ní hezké varhany. Nad hlavním oltářem je "Svatá Rodina", nokturno, díky Jezulátku se oslavuje nebeská osvícenost. 6/
Zámecká kaple nalézá se v pravém postranním křídle se stropem malovaným "al fresco"; oltářní obraz, přestavující svatou rodinu, ukazuje šťastný pokus neznámého malíře dáti světlu vyzařovati od Jezulátka, dle vzoru "Correggiovy Svaté Noci". 4/
Kaple má skvostné varhany. 4/
Velikostí a významností je sličná zámecká kaple. Podlaha je pokrytá bílými a černými mramorovými deskami, dvanáct polosloupů z mramoru zdobí stěny, strop je vymalován al fresco s dobře propracovaným obrazem neznámého umělce, který zobrazil Svatou rodinu, zdobí hlavní oltář. 10/66

Zámecké divadlo[editovat]

V bočním křídle je zřízeno divadlo (rozměrů přibližně jako Josefské ve Vídni). 6/
Také pěkné divadlo, bohatá sbírka děl a jiného válečného materiálu, rozlehlé stáje a sličný park si zasluhuje pozornost návštěvníka Valtic. 10/66
Výborný soubor hudebníků a herecká společnost se zdatnými herci hrají pro zábavu početných návštěvníků. 10/67
Od 3. do 6. září (1876) v místě shlédli v knížecím zámeckém divadle představení, které vládnoucí [w:kníže|kníže]] na počest vysokých hostů uspořádal. Ředitel Jauner dával společně s významnými umělci, velice nadaný byl Gallmeyer. Neodolatelný trojlístek Knaack, Blafell a Matras a k tomu vysoce nadaný kapelník Suppé (Franz 1819-1895) nádherné představení, jak se slavní umělci projevili v lesku svých rolí. Den 7. září po pěkných dnech i s odjezd císaře byl u konce. V trvalých vzpomínkách zůstane v paměti mnohým Valtičanům skvostná jízda jakou vzácní hosté přes Theimský les (Boří les) do Lednice podnikli. 10/95

Zámecké stáje[editovat]

Vpravo před zámkem jsou stáje pro 160 koní. 6/

Zámecká zahrada[editovat]

Velkým plánem byly domy za zámkem v Barvířské ulici, které stejně nebyly ozdobou Valtic, vykoupit, zbourat a získanou půdu vytěžit a proměnit na zahradu, která se znamenitě hodí pro nynější zámek. 10/97
To vše obklopuje dosti veliká zámecká zahrada, která, jsouc udržována ve velmi dobrém stavu, skýtá promenádní terrasu s krásnými vyhlídkami. 4/
(Vlivem sněhové kalamity v březnu 2007 došlo k poškození dominantního stromu - javoru mléče na louce v části parku u Žabího sklepa. Stáří stromu je odhadování na 200 roků, obvod kmene je 3850 mm.)

Odkazy[editovat]

  • 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
  • 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
  • 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz
  • 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.
  • 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. (Městské muzeum č. 0782-62)
  • 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. (Pracovní překlad vybraných kapitol. Kopie knihy Městské muzeum č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840)
  • 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.
  • 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at
  • 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz
  • 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.
  • 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.