Výbušniny/Acetylid stříbrný
Acetylid stříbrný[1] je název, kterým se myslí skupina tří sloučenin stříbra. Jde o prostý acetylid stříbra Ag2C2, dvojitou sůl Ag2C2·AgNO3 (acetylid-dusičnan distříbrný, SA.DS) a acetylid stříbrný—dusičnan stříbrný (1/6) Ag2C2·6AgNO3. Jde tedy o sůl acetylenu (ethynu), popř. danou sůl krystalizovanou společně s dusičnanem stříbrným. Čistý acetylid stříbrný se sráží z roztoku dusičnanu stříbrného za neutrálních a zásaditých podmínek po zavedení acetylenu do roztoku. Dvojitá sůl (SA.DS) se pak sráží ze stejného roztoku za kyselého pH a ideálně teploty kolem 60 °C. Jednoduchý acetylid stříbra je extrémně citlivou třaskavinou s velmi malou explozivní silou a téměř nulovou iniciační schopností. Dvojitá sůl je průměrně citlivá třaskavina s průměrnou explozivní silou. Posledních z uvedených solí není výbušná a její vznik vyžaduje speciální podmínky. Kromě výše zmíněných existují i jiné acetylidy stříbra, tyto postrádají praktického významu.[2]
Jednoduchý acetylid stříbrný je díky působení světla a vylučování stříbra na povrchu prakticky vždy šedý prášek. SA.DS i Ag2C2·6AgNO3 jsou stálejší a vyskytují se formě bílého prášku, popř. amorfní sraženiny. SA.DS i jednoduchý acetylid stříbrný není rozpustný ve vodě. Hustota krystalů SA.DS je 5,36 g/cm3 . Energie detonace SA.DS je přibližně 1,9 MJ/kg. Při hustotách kolem 3 g/cm3 je detonační rychlost blízká 2,7 km/s.
SA.DS i jednoduchý acetylid stříbra prakticky nemají predetonační zónu a tak zásahem plamene ihned detonují. Řadí se tedy do skupiny azidu olova..
SA.DS je oblíbeným materiálem plněným do amatérských rozbušek, obvykle v množství od pár desítek mg do 500 mg, kde je v přímém nebo nepřímém kontaktu s přibližně gramem lisované trhaviny jako je PETN, ETN nebo hexogen.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]SA.DS se prakticky připravuje zavedením čištěného nebo i nečištěného acetylenu (vzniklého z reakce vody a karbidu vápenatého, čistěný lze připravit přebubláním nečistého acetylenu přes roztok síranu mědnatého) přes plastovou/gumovou trubičku do vysoké zkumavky s roztokem dusičnanu stříbrného v destilované vodě (cca 1 g v cca 15 ml) a několika ml 68% kyseliny dusičné. Tato zkumavka leží ve větší nádobě s vodou ohřátou na 65 °C tak, aby teplota ve zkumavce byla dlouhodobě kolem 60 °C. Ustí trubičky je na samotném dně zkumavky pro dostatečné probublání. SA.DS se kvantitativně vyloučí během minuty až nízkých jednotek minut (závisí na rychlosti probublávání acetylenu). Tento je pak zfiltrován (opět se využije více filtrů tak, aby na jednom bylo maximálně 0,2 g třaskaviny). Filtry musí být před provedením filtrace promyty destilovanou vodou. SA.DS se na filtru promývá jen destilovanou vodou, pokusy o neutralizaci jakoukoliv zásadou povedou k destrukci produktu. Sušíme ve tmě (produkt je lehce citlivý na světlo). S produktem zacházíme za dodržení všech bezpečnostní zásad pro práci s třaskavinami (viz peroxidy acetonu a/nebo HMTD).
Pracovní prostor je potřeba podložit mnoha vrstvami fólie s novinami a pak následně důkladně vyčistit. I neviditelné stopy dusičnanu stříbrného těžce poškodí většinu běžných povrchů stolů (v řádu hodin až dne). Rovněž jsou potřeba rukavice (popáleniny od dusičnanu stříbrného, popř. hydroxidu vápenatého z vyvíječe acetylenu). Vyvíječ se navíc silně zahřeje samotnou reakcí vody a a karbidu. Pracujeme ve větraném prostoru (stopy fosfanu apod. z nečistot v karbidu)
Trvanlivost rozbušek (v řádu vyšších jednotek dnů až měsíců) na bázi SA.DS kde je SA.DS v přímém kontaktu se sekundární trhavinou (ETN, PETN, RDX) nelze zaručit pro možnost napadání náplně SA.DS nečistotami z PETN, ETN, RDX. Takové rozbušky obvykle přestanou fungovat.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MATYÁŠ; PACHMAN. Primary explosives. [s.l.] : [s.n.]. ISBN 978-3-642-28435-9. S. 303-324.
- ↑ MATYÁŠ; PACHMAN. Primary Explosives. [s.l.] : [s.n.]. S. 311.