Sesterské wikiprojekty prakticky

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nadace Wikimedia provozuje celou řadu sesterských wikprojektů[1] za jediným účelem - umožnit bezbariérové sdílení a průběžný rozvoj znalostí. Žel, drtivá většina lidí ví pouze o existenci Wikipedie (encyklopedie, která je na úctyhodné 10. příčce nejnavštěvovanějších webů v ČR[2][3]). Cílem textu je stručně informovat o dalších projektech, ukázat jejich možnosti jako celku a konkrétními příklady inspirovat k aktivnímu užívání celého ekosystému svobodného sdílení znalostí a rozvoje vzdělanosti. Tipy a triky napovídají, jak v tom být efektivní.

Asi nepřekvapí, že jednotlivé projekty „pohání“ ten samý svobodný softwareMediaWiki, ale vzájemně se liší nastavením, pravidly použití a hlavně shromažďovaným obsahem. Všechny jsou veřejnosti nabídnuty jako bezplatná služba, jejíž uživatelé se zároveň mohou stát spolutvůrci za hlavní podmínky[pozn. 1] – poskytování podložených informací.

Podívejme se tedy podrobněji na to

Rodina obsahových wikiprojektů
Dvanáctičlenná rodina obsahových wikiprojektů

Co patří do kterého projektu[editovat]

logo název/popis použití/specifika[pozn. 2]
obsah
Commons-logo.svg
Wikimedia Commons - sbírka obrázků, zvuků, videí a dalších médií
  • audiovizuální obsah články jiných projektů využívají k ilustraci a doplnění. Nahrané PDF soubory (prezentace, naskenované publikace) mohou posloužit jako základ pro převod do wikitextu (např. pro Wikizdroje) a případný překlad
  • svým způsobem souborové úložiště
  • Blue globe icon.svg - [[c:]]
Incubator-logo.svg
Wikimedia Inkubátor – hostování adeptů na samostatnou jazykovou verzi
  • prostor, kde začínající jazykové mutace jednotlivých projektů prokazují svou životaschopnost. Uspějí-li, je vzniklý obsah přesunut do samostatné instance MediaWiki, z českých aktuálně např. Wikicesty
  • Blue globe icon.svg - [[incubator:]]
Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg
Wikicesty - cestovní průvodce
Wikiquote-logo.svg
Wikicitáty - sbírka citátů
  • citáty
  • Nuvola Czech flag.svg - [[q:]]
Wikidata-logo.svg
Wikidata – podpůrná databáze ve formátu propojených dat
  • propojuje například jazykové mutace encyklopedického hesla a sama je zdrojem strojově čitelných dat jako jsou počty obyvatel zobrazovaný v infoboxech u obcí. Umožňují vytvořit dotaz, který vrátí 10 největších měst, v jejichž čele stojí žena a výsledky vykreslit do mapy (šipkou vlevo dole).
  • Blue globe icon.svg - [[d:]]
Wikispecies-logo.svg
Wikidruhy - adresář biologických druhů
  • katalog/taxonomie biologických druhů
  • Blue globe icon.svg - [[species:]]
Wikibooks-logo.svg
Wikiknihy - učebnice všeho druhu, manuály a podobné texty
Wikipedia-logo-v2.svg
Wikipedie - otevřená encyklopedie
  • encyklopedická hesla
  • jako nejužívanější a nejrozvinutější projekt Nadace bývá předobrazem ostatním projektům
  • Nuvola Czech flag.svg - [[w:]]
Wiktionary-logo.svg
Wikislovník - výkladový i překladový slovník včetně etymologie či synonym
  • mnohojazyčný slovník
  • Nuvola Czech flag.svg - [[wikt:]]
Wikiversity logo 2017.svg
Wikiverzita - vzdělávací platforma na bázi e-learningu
Wikisource-logo.svg
Wikizdroje - knihovna původních dokumentů a jejich překladů
  • texty, které se již nebudu měnit (např. básně, povídky, výroční zprávy, zákony). Tedy v protikladu k Wikiknihám zafixovaná znění. Import tiskem vydaných publikací (např. sken výtisku s přepisem do wiki)
  • Nuvola Czech flag.svg - [[s:]]
Wikinews-logo.svg
Wikizprávy - zpravodajství
spolupráce a přesahy
Wikimedia Community Logo optimized.svg
Meta-Wiki - koordinace ostatních projektů
Wikimedia-logo black.svg
Nadace Wikimedia - wiki resp. stránky Nadace
  • informace o Nadaci a souvisejícím dění
  • Blue globe icon.svg - [[wmf:]]/ Nuvola Czech flag.svg - [[wmcz:]] - česká pobočka/spolek
Wikimedia Outreach.svg
Outreach - přesahy a spolupráce s institucemi
  • zabývá se spoluprací s veřejností a institucemi zejména v kulturní (GLAM) a vzdělávací (#EduWiki) oblasti
  • Blue globe icon.svg - [[outreach:]]
Wikimedia Phabricator logo.svg
Phabricator - platforma pro úkolově orientovanou spolupráci
  • úkolové řízení a systém pro sledování chyb
  • určeno všem editorům byť převládají softwarové projekty
  • Blue globe icon.svg - [[phab:]]
Wikimania.svg
Wikimania - každoroční mezinárodní setkání
  • wiki související s realizací a účastí na konferenci, jejíž hostující místa se mění
  • Blue globe icon.svg - [[wmania:]]
vývoj a technologie
MediaWiki-notext.svg
MediaWiki - stránky softwaru, na kterém běží ostatní wikiprojekty
  • vše co souvisí s vývojem, dokumentací a používáním software MediaWiki
  • novinky lze zkoušet na TestWiki
  • Blue globe icon.svg - [[mw:]]
Wikipedia-logo-test v2.svg
TestWiki - testování kódu
  • pro vývojáře a zdatné uživatele pro ověřování kódu, aniž by ohrozili produkční prostředí
  • běží ve stejné verzí jako MediaWiki, ale liší se konfigurací
  • Blue globe icon.svg - [[testwiki:]]
Nuvola mimetypes log.svg
Wikistatistiky - nejrůznější statistiky
  • nejrůznější statistiky a možnosti analýzy návštěvnosti
  • Blue globe icon.svg - [[stats:]]
Wikitech logo.svg
Wikitech - dokumentace technických projektů a infrastruktury Nadace
  • dokumentace produkčního, vývojového i testovacího prostředí pro vývojáře a správce
  • Blue globe icon.svg - [[wikitech:]]
„Obecně platí, že čím víc zdrojů, tím lépe“ (wikieditor při práci na kvalitním článku)

Hlavní, až téměř jedinou, prioritou sesterských wikiprojektů je kvalita obsahu a proto k nejdůležitějším kladeným požadavkům patří[pozn. 3]

Podrobnosti lze zjistit u jednotlivých projektů, případně stručně v tabulce projektů.

Dovoditelné by mělo být z předchozí, ale raději se uveďme,

Co do wikiprojektů nepatří[editovat]

Co je dobré ještě vědět[editovat]

  • předně obsah bude čtenářům a editorům dostupný vždy bezplatně
  • chcete přispět/podpořit wikiprojekty?
  • líbí se vám článek, nebo konkrétní provedená úprava? Pak můžete (poněkud pracně) poděkovat za editaci prostřednictvím historie článku, jak ukazuje Kniha poděkování
  • Nadace se snaží dle principu subsidiarity[5] maximum kompetencí přenášet na komunity editorů jednotlivých projektů, proto se mohou lišit pravidla dokonce mezi jazykovými verzemi stejného projektu např. mezi českými a anglickými Wikiknihami
  • pomoc naleznete nejen v nápovědě, ale i u ostatních editorů. Začínajícím uživatelům pomáhají mentoři
  • sled úprav je zaznamenán v historii článku, tudíž pomocí „Prohledávání starších verzí“ lze zjistit, kdo a kdy provedl konkrétní změnu
  • shromážděné poznatkové bohatství je pod dohledem jak autorů (na změny můžete dostávat upozornění), zájemců (stránky můžete sledovat) tak patrolářů a revertérů
  • každý článek má
    • prostor pro diskuzi. Nezdráhejte se jej s rozvahou využívat
    • statistiku návštěvnosti (odkaz "Statistika návštěvnosti" v historii) a analýzu tvorby i užití ("Statistika starších verzí" tamtéž). Obojí jsou externí, samostatně použitelné nástroje
  • uživatelský účet je vždy vázán na konkrétní osobu, nikdy ne na obecnou roli jako třeba „tiskový mluvčí“. Pokud někdo z tohoto titulu přispívá, je žádoucí, aby to uvedl ve svém uživatelském profilu viz. podmínky užití

Proč je (ne)používat[editovat]

Ať již vznikají činností organizace nebo jednotlivce, díky přirozenému zapomínání je nutné znalosti nějak spravovat, organizace navíc potřebují čelit jejich ztrátě v důsledku fluktuace osob. Častým důvodem je také potřeba informace šířit do společnosti. Wikihnutí provozuje svůj ekosystém právě pro tyto účely a byl by hřích v plné šíři nabídku nevyužít (zvlášť, když roční náklady převyšují dvě miliardy).[pozn. 5]

Nezapadají-li znalosti do některé ze specifických oblastí (viz. tabulka výše), pak obecně

  • kdo, co = pojmová základna patří do Wikipedie
  • jak = návody, komplexnější obsah do

Oproti jiným řešením nebo provozování vlastní wiki má využití sesterských wikiprojektů pro tyto účely jisté

výhody[editovat]

  • minimální bariéry používání
  • Konference Wikimania, Stockholm, Švédsko 2019
    dlouhodobá udržitelnost
    • doložená existencí a růstem již od 2001
    • celosvětové rozšíření
    • stabilita díky početné komunitě uživatelů a editorů (= mají zájem na pokračování)
      • což zároveň vede k rychlé a průběžné aktualizaci populárních témat (např. oblíbení sportovci nebo průběh pandemie COVID-19)
    • odolnost proti vandalizmu vypracovaná na technické i organizační úrovni
    • strategická podpora fungování komunit
    • kontinuální vývoj na základě vizí a dlouhodobých plánů vycházejí z
      • široké veřejné konzultace[10]
      • práce analytických týmů na základně podrobných statistik návštěvnosti, cílených výzkumů (nováčci) apod.
    • náklady na provoz i další rozvoj se dělí celosvětově[6]
    • propracovaná mašinerie údržby obsahu (např. zajištění aktuálnosti externích odkazů)
  • strojová čitelnost (strukturované informace)
  • synergie
    • spolupráce editorů s různou mírou zkušeností (experti i novicové) a znalostmi z různých oborů a společenských skupin
    • dobrovolnické a placené práce[pozn. 10]
    • široká uplatnitelnost nabytých editorských zkušeností, opačně ani novic v týmu patrně nebude zcela „wiki nepolíbený“
    • pozornost médií
    • výrazný multiplikační efekt, neboť jednou vytvořené heslo ve Wikipedii může být odkazováno z mnoha článků a projektů, navíc aktualizaci i další doplňování tak stačí provádět na jediném místě. Zároveň může být základem pro překlad z/do jiných jazyků (ekonomové by byli na vrcholu blaha)
    • systém vzájemné přímé podpory editorů a cíleného vzdělávání s celorepublikovou síť lektorů a dobrovolníků např. Senioři a Studenti píší Wikipedii, vzdělávací místa včetně spolupráce s dalšími vzdělávacími organizacemi a institucemi jako jsou galerie a knihovny nebo univerzity
  • suverenita (díky informační významnosti a velikosti komunity) umožňující nepodléhat nátlaku od jednotlivců po státy usilující o výjimky z přijatých pravidel
    • Turecko zablokovalo přístup v roce 2017 kvůli neodstranění nepohodlných článků. 2020 byl zákaz zrušen rozhodnutím tureckého Ústavního soudu[16]
    • ..
  • transparentnost
  • tradice
    • bohatá historie, tedy léta zkušenností, např. jak komunikovat s komunitou či institucemi, co reálně (ne)funguje, ..
    • konzervativnost funkcí a vzhledu, díky čemuž se uživatelské nemusí potýkat se stále novým prostředím
    • zdroj informací s dobrou pověstí (nejlépe dokládá vysoká návštěvnost[2][3], preferování internetovými vyhledávači případně některé studie[17])
  • nezávislost na dodavateli (Nadaci) – v případě potřeba licenčně ani technicky nic nebrání přenesení data do vlastní instance MediaWiki nebo do jiného prostředí

nevýhody[editovat]

  • dobrou pověst („značku“) lze budovat díky striktně osobním účtům jen na úrovni jednotlivého editora. Záměrně chybí mechanizmy zviditelňující spolky, firmy, strany či národy[pozn. 11]
  • nelze zajistit absolutní kontrolu nad obsahem – výsledek je vždy (vyjma Wikiverzity) kolektivním dílem a nelze odstranit informaci jen pro její „nepohodlnost“
  • nutnost přistoupit na zavedená pravidla (např. pro Wikipedii)
  • centralizace a aktivním zapojením se podpora dominantního postavení (Oproti jiným řešením však nemá žádný subjekt exkluzivní přístup k datům a funkcionalitě, tudíž případné opuštění služby neskrývá neřešitelný problém)
  • nelze
  • konzervativnost (díky velikosti a dlouhé historii)
    • je nesnadné a časově náročné prosadit změny, což se projevuje například na poněkud zastaralém vzhledu. (Tip: V patičce lze přepnout na mobilní verzi)
    • totéž platí pro aktivaci speciálních či dokonce vlastních funkcí (např. kontrola článku učitelem)
  • obtížné hledání shody u sporných témat v pestré a početné skupině editorů
  • sepsání veřejně dokumentace věnujete patrně více úsilí a času než osobním nebo úzce sdíleným poznámkám. Kvalita se však vrátí ve srozumitelnosti obsahu i s časovým odstupem. Stejně tak bude něco "stát" seznámení se s prostředím a jeho zvyklostmi
  • úplný přehled o tak rozsáhlém ekosystém patrně překračuje možnosti jednotlivce
  • zapadnutí vašich tématických článků v záplavě jiných (Tip: Lze řešit wikiportály)

Vedlejší efekty[editovat]

  • lepší povědomí o právech souvisejících s digitálním obsahem a jejich udělování prostřednictvím licencí, včetně výhod těch svobodných
  • kultivace řešení sporů v čistě elektronickém prostředí na základě letité praxe a přejímáním osvědčených modelů zejména z anglofonního prostředí, kde je umění debaty na vysoké úrovni
  • přesnější překlady a užívání pojmů díky provázání jazykových verzí odpovídajících si článků
  • přirozené rozšiřování znalostí dík jejich snadné dostupnosti a to i mimo český jazykový prostor
  • standardizace/sjednocování terminologie
  • zkušenost z přímé spoluúčasti na wikiprojektech se přenáší v rovině
    • osobní do dalších oblastí života editorů, kde následně prosazují obdobně aktivní a emancipovaný přístup. Postoj se posouvá od něčí/jejich problém k i můj problém, kde dokonce mohu být součástí jeho řešení
    • znalostní v praxí ověřenou důvěru ve fungování decentralizovaného modelu práce s prvky crowdsourcingu a schopnost takto pracovat i v jiných oblastech

Scénáře použití[editovat]

  • jednotlivci s potřebou zaznamenávat si své znalosti s chutí podělit se a rozvíjet je v synergii s ostatními
  • krátkodobé projekty např. granty, aby i po jejich ukončení zůstaly výstupy dostupné (typicky zánikem webu „zmizí“ i veškeré výstupy) a mohly být kýmkoliv dále rozvíjeny
  • malé týmy bez kapacit na vlastní infrastrukturu myslící na dlouhodobou udržitelnost. Obzvlášť výhodné při agilním způsobu práce založeném na ad hoc spolupráci
  • nadstandardní až extrémní požadavky aktérů na svobodu a nezávislost jak výstupů, tak procesu jejich tvorby
  • sdílení zkušenností obdobných organizací (domy dětí a mládeže, obce, školy, ..)
  • spolupráce více nezávislých subjektů
  • zapojení dobrovolníků a využití času lidí, kteří mohou příležitostně nabídnout byť jen minuty, třeba při čekání na zpožděný spoj. Jedná se tedy o decentralizovaný a minimálně formalizovaný způsob práce. V nejvolnější variantě stačí na potřebnou práci upozornit, v dalších ji také koordinovat, což lze realizovat jako:
  • větší organizace s širokým tématickým záběrem například univerzity
  • lokalizace software (poněkud nad rámec klasických sesterských projektů)

Příklady dobré praxe[editovat]

komerční sféra[editovat]

  • ?

kulturní a vzdělávací instituce[editovat]

  • GLAM - projekt win-win způsobem propojující kulturně vzdělávací instituce (galerie, knihovny, archivy a muzea) s wikiprojekty, které tak získávají hodnotný obsah, instituce násobně větší pozornost.
  • Wikidatař rezident na Divadelním ústavu[22] má pomoci se zlepšením a harmonizací datových sad včetně jejich přípravy pro zveřejnění formou celosvětově standardizovaných otevřených strukturovaných dat. Tím se výrazně otvírá prostor pro snadnou tvorbu aplikací a informačních systémů.
  • WikiProjekt Masarykova univerzita, vzešel z rozhodnutí upřednostnit budování vlastní wiki ve prospěch doplnění a zkvalitnění článků Wikipedie. Díky tomu jsou fotografie a další materiály některých univerzitních periodik a webů uvolňovány pod svobodnou licencím. Rovněž bylo pedagogům a vědeckým pracovníkům umožněno takto zveřejňovat své výstupy. Dalším primátem tohoto projektu je wikipedista rezident. Více
  • ZOO Praha – probíhající projekt (nástěnka) se zapojením wikipedisty rezidenta.

nevládní organizace/spolky[editovat]

  • ?

obce/veřejná správa[editovat]

  • Wikiměsto – projekt, jehož cílem je zlepšit volně dostupnou dokumentaci a ve spolupráci s místními subjekty ji obousměrně začlenit do života konkrétní obce, tudíž udržovat aktuální. V ČR dosud proběhl osmkrát.

Tipy a triky[editovat]

  • Vytvoření stránky je snad "nejutajovanější" funkcí (tlačítko fakt nenajdete). Předpokládá se totiž, že se poohlédnete, nezpracoval-li téma už někdo před vámi a teprve potom stránku vytvoříte.
  • Citace díky požadavku na ověřitelnost jsou často používanou funkcí vizuálního editoru, která je nejlépe propracovaná ve Wikipedii. Ušetříte si spoustu práce, využijete-li pro vytvoření citace svého pískoviště na Wikipedii, a vygenerovaný odkaz pak vložíte do příslušného článku v jiném projektu.
    • Pokud výsledek nenaplnil očekávání, bude problém v chybějící šabloně (pro Wikiverzitu). V tom případě požádejte správce prostřednictvím nástěnky (pro Wikiverzitu) o doplnění.
  • Dodržování práva a licencí je neopominutelné při přebírání a tvorbě obsahu. Logicky je vyžadováno též opačně. Narazíte-li na špatně či vůbec nepřiznané převzetí, postupujte dle připraveného návodu.
  • Komunikace s ostatními editory je pochopitelně klíčová, tudíž je možná hned několika způsoby:
  • Spolupráce s ostatními editory vychází z dobré komunikace, ale je podpořena dalšími nástroji jako:
  • Ocitnete-li se v nesnázích a nevidíte-li vpravo dole tlačítko „? Potřebuji pomoc“, otevřete si Nápovědu Wikipedie a klikněte na „? Potřebuji pomoc“. Pak si vyberte mezi dotazem komunitě a prohledáváním nápovědy (je vhodné začít nápovědou)
  • Vyhledávání v nápovědě je poněkud matoucí, protože se liší dle projektů a i když sáhnete po té nejpropracovanější na Wikipedii, ze zvyku použijete pole vpravo nahoře "Hledat na Wikipedii" místo "Hledat v nápovědě", které leží i kousek níž. U některých projektů možnost "Hledat v nápovědě" ani nenajdete, přesto o tuto funkcionalitu nebudete ochuzeni.

Mýty[editovat]

  • Editace/editoři procházejí schvalovacím procesem.
  • Je nutné mít uživatelský účet.
    • Ne, byť je do vřele doporučováno. Anonymně provedené úpravy budou obsahovat IP adresu vašeho počítače a správci jim věnují zvýšenou pozornost.
  • Jedinou přípustnou odměnou editorů výhradně dobrý pocit z přispívání do společného vědění.
    • Tato motivace je stále preferovaná a do roku ?? byla jediná možná, nicméně editoři mohou být též placeni či jinak odměňováni. Toto ohrožení vlastní schopnosti zachování objektivního úhlu pohledu je třeba nejen ve vlastním zájmu oznamovat (podrobnější vysvětlení).
  • Nelze mít garantované znění textu, protože jej další editor může následně změnit.
    • Skutečně jiný editor může text změnit. Tomu lze čelit sledováním článku, což je i vhodné, aby „neosiřel“, ale než bude provedeno vrácení nežádoucí úpravy, může být někdo uveden v omyl. V historii článku jsou však jeho jednotlivé verze dostupné formou trvalých odkazů, případně lze využít interní odkaz na verzi. Čtenář tak má k dispozici nejen garantované znění, ale může jej snadno porovnat s aktuálním.
    • Jak se používá tato šablona?
  • Překladatelskou pomůcku lze využít jen pro Wikipedii.
    • Toto rozšíření je skutečně aktivováno v české Wikipedii a dle zvoleného zdrojového jazyka nabízí články z příslušné jazykové verze Wikipedie, tedy například ne z Wikiknih nebo Wikiverzity. Text však můžete vložit do svého uživatelského pískoviště a následně jej přeložit jako běžný článek.
  • Přispíváním do wikiprojetků podporuji vendor lock-in a dominantní postavení jednoho subjektu, tedy ztrátu digitální a informační suverenity, podobně jako při užívání proprietárních produktů gigantů typu Facebook, Google, Microsoft, Slack a dalších.
    • vendor lock-in - ne, software i obsah je zveřejněn pod svobodnou licencí, tudíž lze provozovat vlastní MediaWiki nebo alternativní systém
    • dominantní postavení – ve smyslu posilování významu a unikátnosti sesterských wikiprojektů (dobrá pověst, všeobecné povědomí, vybudovaná komunita, ..) ano. V kontrastu s komerčními subjekty však finanční zájmy nahrazuje společenské poslání (bezplatně dostupné vědění pro všechny[23] viz. motto[pozn. 12]), záměrná decentralizace (národní pobočky)[5], naslouchání komunitě[10] včetně úsilí o maximální omezení exkluzivního přístupu[pozn. 13]
  • Veškerý obsah již musel být dříve zveřejněn někde jinde tj. wikiprojekty nelze použít k primárnímu zveřejnění.
    • Toto široce uplatňované pravidlo se nazývá „Žádný vlastní výzkum“ (ŽVV), striktně se dodržuje ve Wikipedii, ale nevztahuje se na všechny projekty, např. v:
      • Commons je běžné nahrávat vlastní fotografie, obrázky či PDF dokumenty
      • Wikiknihy obsahují nejednu v nich vzniklou a udržovanou uživatelskou příručku
      • Wikiverzita respektuje názorovou svobodu výkladu a předpokládá i jednorázové kurzy, tudíž by pravidlo ŽVV bylo kontraproduktivní
      • Wikizdroje (tady si nejsem jist)
  • Wikiprojekty jsou vzájemně striktně odděleny.
    • Projekty a jejich jazykové verze jsou skutečně samostatnými, nicméně poměrně úzce provázanými instancemi MediaWiki, jak lze vidět v levém sloupci v sekci: „Na jiných projektech“ nebo „V jiných jazycích“ (obojí prostřednictvím Wikidat), při používání cizojazyčných a meziprojektových odkazů. Některé statistiky nebo informace o užití obrázku zahrnují celou wikirodinu. Velmi příjemnou vlastností je sjednocené přihlašování (SSO). V případě špatně zvoleného projektu je díky integraci možné umístění článku změnit.

Poznámky[editovat]

  1. Aby vše náležitě fungovalo, je samozřejmě potřeba dodržovat více zásad. Dobrým vstupem je průvodce pro Wikipedii.
  2. V tabulce symbol Blue globe icon.svg znamená jedinou celosvětovou instanci, Nuvola Czech flag.svg českou jazykovou verzi. Kód pak zkratku užívanou při vytváření vnitřních meziprojektových odkazů.
  3. Za pozornost stojí "Pět pilířů Wikipedie", které zahrnují i standardy chování editorů a vývoj v čase.
  4. Výjimkou je Wikiverzita, jejíž kurzy jsou z podstaty založeny na osobitosti lektora. Podobně lze nahlížet na Commons, kde zveřejněný multimediální či textový obsah může více či méně odrážet autorovy postoje.
  5. Podle účetní závěrky 2018/19[6] byly náklady zhruba 90 milionu dolarů, což při kurzu 24 Kč za 1 USD mírně převyšuje 2 miliardy a odpovídá asi 40 tramvajím[7] nebo výstavbě koncertního sálu.[8]
  6. Formulována a prosazována jsou především prostřednictvím Nápovědy a návodů např. na "dokonalý" nebo "nejlepší" článek.
  7. Náklady nejsou nikdy zcela nulové. Je např. nutné investovat čas do ovládnutí uživatelského rozhraní.
  8. Technické nadšence by mohla zaujmout systémová architektura nebo síťová topologie.
  9. Nejvýznamnější konferencí je každoročně pořádané mezinárodní setkání Wikimania
  10. V historie článku Tygr ussurijský jsou vidět jak dobrovolnické editace, tak úpravy Lukáše Nekolného (wikipedista rezident) provedené v rámci profese a tudíž placené.
  11. To však neznamená, že by uvádění subjektů bylo zapovězeno. Běžně se tak děje na pomocných stránkách mimo hlavní (jmenný) prostor viz. např. Masarykova univerzita[18], Samsung[19], Institut Bohuslava Martinů[20] či Národní knihovna ČR[21], ale vždy formou poskytování věcných informací, nikoliv jako propagační text.
  12. Motto nadace Wikimedia: "Představte si svět, v němž může každý člověk svobodně přistupovat k veškerým lidským znalostem. Právě takový svět budujeme."[24]
  13. Nadace musí mít z principu přístup např. k hardware a systémů, na kterých jsou projekty provozovány.

Reference[editovat]

  1. Templates for linking to sister projects - Meta [online]. [Cit. 2020-05-08]. Dostupné online. (en)
  2. 2,0 2,1 Top Sites in Czech Republic [online]. Alexa Internet, Inc., [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
  3. 3,0 3,1 Top Websites in Czech Republic - SimilarWeb Website Ranking. www.similarweb.com [online].  [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (en)
  4. Diskuse s uživatelem:Danny B. – Wikiknihy. cs.wikibooks.org [online]. 2020-05-10 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
  5. 5,0 5,1 Movement Strategy Principles. meta.wikimedia.org [online]. Nadace Wikimedia [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (En)
  6. 6,0 6,1 File:Wikimedia Foundation Audit Report - FY18-19.pdf - Wikimedia Foundation Governance Wiki. foundation.wikimedia.org [online].  [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (en)
  7. Avizer Z, s.r.o.. Ostrava nakoupí finské tramvaje od Škody Transportation, zaplatí téměř dvě miliardy [online]. Zdopravy.cz, 2018-09-07, [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. (cs)
  8. ČTK. Koncertní sál v Brně bude stát dvě miliardy místo 1,3 miliardy Kč [online]. OperaPlus, 2020-02-26, [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. (cs-CZ)
  9. Meta contributors. Values [online]. Meta, discussion about Wikimedia projects., 2020-05-24 19:13, [cit. 2020-05-26]. Dostupné online.
  10. 10,0 10,1 DOSTÁL, Vojtěch. Strategie Wikimedia 2030 [online]. Wikimedia ČR, 2019-09-04, [cit. 2020-05-17]. Dostupné online. (cs)
  11. DOSTÁL, Vojtěch. Budoucnost patří otevřeným propojeným datům, shodli se knihovníci a wikidatisté na Biblio workshopu [online]. Wikimedia Česká republika, 2020-03-18, [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (cs)
  12. ČÍŽEK, Jakub. Wikidata.org: Představte si databázi, ve které by jednou mělo být úplně všechno. Živě.cz [online].  [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (cs)
  13. NEČASKÝ, Martin. Série Znalostní grafy: Díl 1: Úvod - Portál otevřených dat České republiky. data.gov.cz [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2020-06-08 [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (cs)
  14. DOSTÁL, Vojtěch. Prozkoumejte Česko na Wikidatech: druhý díl zajímavých Wikidata Queries [online]. Wikimedia Česká republika, 2019-12-08, [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (cs)
  15. DOSTÁL, Vojtěch. Tým z Matematicko-fyzikální fakulty vyvinul nástroj, který automaticky převádí data z veřejných databází do Wikidat [online]. Wikimedia Česká republika, 2019-12-17, [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (cs)
  16. KLUSKA, Vladislav. Turecko po dvou a půl letech obnovilo přístup k Wikipedii. Blokace byla protiústavní. Živě.cz [online].  [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (cs)
  17. University of Debrecen. Evaluation of the reliability of Wikipedia [online]. Prague : INFORUM 2011, 2011-05-26, [cit. 2020-05-26]. Dostupné online. (En)
  18. Přispěvatelé Wikipedie. Masarykova univerzita na Wikipedii [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, rev. 2016-04-11, [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
  19. Přispěvatelé Wikipedie. Portál Samsung [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, rev. 2019-01-06, [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
  20. Přispěvatelé Wikipedie. WikiProjekt Martinů [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, rev. 2019-09-02, [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
  21. Přispěvatelé Wikipedie. Ptejte se knihovny [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, rev. 2016-07-18, [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
  22. DOSTÁL, Vojtěch. První český wikidatista-rezident: Institut umění – Divadelní ústav vykročil k otevřeným propojeným datům [online]. Wikimedia Česká republika, 2020-02-17, [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (cs)
  23. Poslání Nadace - Meta. meta.wikimedia.org [online]. Nadace Wikimedia [cit. 2020-05-17]. Dostupné online.
  24. Wikimedia ČR. www.wikimedia.cz [online].  [cit. 2020-06-18]. Dostupné online.