Průvodce úpravou vaší zahrady/Nástroje tvorby

Předchozí kapitola Pravidla kompozice v dnešní zahradní architektuře

Nástroje tvorby[editovat | editovat zdroj]

Teď, když aspoň trochu poznáte vlastnosti materiálů, máte šablony a pravidla, je čas hledat kladívka, štětce a špachtle. Následující kapitolky by Vám měly poskytnout nezbytné nástroje k tvorbě zahrady. Pomůcky k vedení výsadby a určení vhodné rostliny, či materiálu jenž bude vhodnou částí kompozice. Umožní rozvažovat celek i vhodnost částí. Bude to brnkačka.

Linie[editovat | editovat zdroj]

Zde je kromě vertikálních linií výsadby zřetelná i jasná linie tvořená myšlenou spojnicí vrcholků stromů a zesilující vnímání prostoru – perspektivní linie.

V zahradních úpravách jsou kromě linie výsadby (například aleje a záhony) významné linie tvarů jednotlivých použitých předmětů a jejich skupin. Linie v průhledu na krajinu vedou oko k významnému prvku. Tvar a uspořádání prvků se jeví divákovi jako systém různých linií a čar, které ohraničují nebo vyznačují formy těles. Tyto pomyslné i zřetelné linie ovládají podrobnosti celé kompozice a na jejich vzájemném uspořádání závisí působení uměleckého díla. Podle toho, jak a kde se tyto linie uplatňují, lze také rozlišit jejich hlavní vedení na linie osové, obrysové a perspektivní.

Oblé linie působí často přirozeněji než rovné.
Lze pozorovat zřetelné perspektivní linie tvořené kolejemi, elektrickým vedením a zdůrazněné tmavou hmotou korun stromů. Sbíhavé linie, které jsou vedeny k společnému bodu jej zvýrazňují a poutají k němu oko pozorovatele.

V sadovnické kompozici jsou výraznými liniemi souvislé hranice mezi oblohou, tmavou hmotou výsadby a světlým trávníkem. Ovšem vnímáme i obrysové linie jednotlivých dřevin, tím více, čím více tvoří habitus jasný a zřetelný tvar. Lze zde srovnat rozdíly habitu různých druhů dřevin. Mimochodem, z obrázku vyplývá jak pestrost použitých dřevin může zvyšovat dojem nejednotnosti.

Hranice u kontrastních barevných přechodů tvoří linie
Spojnice linií jsou využívány pro snadné zdůraznění nějakého prvku. Nejrozšířenějším takovým způsobem je tvorba alejí.
Větve dřevin tvoří většinou výrazné linie, především po opadu listů.

Výrazné linie tvoří někdy také barevná květenství, tím spíše pokud jsou zdrojem zájmu diváka. Obvyklým příkladem jsou třeba květenství straček (Delphinium), které bývají často využívána k „vytažení“ skupin nízkých rostlin do výšky. Podobnou službu přinese i juka či slézová růže. U květů jde o krátkodobý ale výrazný efekt, jímž však lze podpořit zážitek z proměnlivosti kompozice.

Oblé koruny mladých borovic působí jinak než smrky, či modříny. Ve skupině pak vyniká spíše společný obrys, než obrys jednotlivých rostlin . Linie většiny jehličnanů má celoročně stejný vzhled.
Obrys u sloupovitých jalovců, tújí a cypřišů zdůrazňuje v kompozici vertikály. Vertikály působí dynamicky, ale i stroze.
Tvary staveb tvoří výrazné linie a výsadba zahrad a parků s nimi může kontrastovat, nebo je vhodně zdůraznit.(Brno Komín)
U dřevin je vnímána i linie jednotlivých větví a jejich vzájemné postavení. U listnatých keřů však převládají oblé tvary a rozdíly jsou spíše v hustotě a pravidelnosti.
Mladé traviny, některé druhy bambusu a rákosí tvoří růstem rovněž vertikální linie. Je třeba mít na mysli, že u vody je každý tvar a linie dvojnásobné, odrazem v hladině.
Je vhodné si uvědomit, že i bez sloupovitých a vřetenovitých tvarů lze vytvořit vyváženou a malebnou kompozici.
Jako vertikály mohou působit i některé nižší rostliny, jako je Lysimachia, avšak pouze zblízka a spíše v menších kompozicích.
Opakováním stejného tvaru se jeho vnímání zesiluje.
Jednou z nejvýraznějších vertikál v krajině je soliterní topol, Populus nigra, 'Italica'.
Nepravidelnosti tvaru kmenů u bříz dané povětrnostními vlivy, nebo jinde i podložím, jsou zdrojem malebné krásy. (NP Šumava)
Umělé pravidelné linie v podmínkách parků a přírodních celků působí nepříjemně i samy o sobě, jako důkaz brutálního nevkusu správce. Posed se snajperem je už jen ozdůbka.(PP Žákova hora)
Přes nepravidelnost křivek, které tvoří úprava na obrázku, přes správnost údržby a odvážný kontrast světlé barvy záhonu na dobře střiženém trávníku, je toto podtržení solitery pečlivě ohraničeným kvetoucím záhonem v parku v anglickém stylu něčím neskutečně nepatřičným.
Ani pokud jsou výsadby v souladu se stavbou a ozdobou, a linie dobře vedou oko, není jisté, že celek je krásný a zajímavý.(Brno Žabovřesky)
Výsadba může být praktická, linie jednoduché a jejich působení nenápadné a a přesto mohou vytvářet nenásilně harmonický celek s výstavbou (Brno Heršpická)

Při přípravě kompozice nepravidelných zahrad je vhodné se vyhýbat vytvoření pravidelností a opakování, přímých, rovnoběžných a vodorovných linií, které zesilují vnímání lidského zásahu a naopak lze vhodně používat různých šikmých a oblých linií k rozdělení hmoty, barev a vedení pohledu. Platí zde výjimky. Rovné a rovnoběžné linie tvořené přirozenými útvary, kmeny stromů, nebo předměty které jsou v souladu s kompozicí a logicky a esteticky s ní ladí, zde mají své opodstatnění. Příkladem je schodiště z vhodného materiálu. Naopak předměty dokonale malebných linií z nevhodného materiálu, nevhodné struktury, barvy, které nejsou v souladu s kompozicí nepravidelné zahrady zde působí cizorodě nebo komicky.

Jednoduchý geometrický soulad forem, obrysových linií, nezaručuje příjemné prostředí a eleganci. (Brno Heršpická)
Linie mohou být prodlouženy pomocí odrazu ve vodní hladině, objekty jsou pak nejen zdánlivě větší a důležitější, ale působením linií se prostor snadno zdá menší a stísněnější. (Brno Heršpická)
Spojnice linií budov vytvářejí perspektivní linie, umocňují úmyslně soustředění pohledu na Petrov. Ovšem tento výhled zde zanedlouho bude ukryt za vzrůstající výsadbou.
Jednoduchá, šedá ale příjemná kompozice evokující průmyslové haly, doky a nábřeží. Oko je vedeno k barevné prodejně Hornbach.

Pokračování v kapitole Vedeme pohled návštěvníka zahrady

Zpět na obsah Průvodce úpravou vaší zahrady