Průvodce úpravou vaší zahrady/Altán

Předchozí kapitola Skalka

Altán

Altány, zahradní besídky, pavilonky, loubí a exedry tvoří zastřešená stinná ale vzdušná místa na zahradě. Umožňují posezení v klidné atmosféře a pohledy na krásné okolí. Obvykle se jedná o dřevěné přístřešky, ale některé mohou být zděné nebo kovové. Stěny altánů a pavilonů mohou velmi vhodně být tvořeny treláží. Na pavilonky a altány může navazovat pergola kryjící stínem průchod. Altány ze dřeva časem podléhají zkáze a altány z kovu jsou drahé. Loubí s posezením na lavičkách, průchody v keřích jenž nad návštěvníkem tvoří spojenou klenbu, tak jak je známe třeba z Kroměřížských zahrad nalezneme i v starobylé zahradě Boboli v Itálii. V Alžbětinské době byly v Anglii tyto průchody často nazývány " zelené galerie " nebo " větvemi chráněné průchody“. Tyto názvy byly používány na řady oblouků v kterých byly dřeviny udržovány nad cestou tak, až se z nich stal živý tunel, tak pevný že nepotřeboval podpěry. Tento typ úpravy je zřídka k vidění. Jiný typ loubí je tvořen podobně málo často řezanými vzrůstnými keři, živými ploty, které se ovšem nad hlavou návštěvníka spojují spíše náhodně. Při výběru tohoto druhu zahradního doplňku, loubí z keřů, je třeba brát v úvahu že tato loubí jsou oblíbeným úkrytem ptáků a vše okolo, včetně laviček, bývá zcela pokryto jejich drobným ale kvalitním trusem.

Loubí v Kroměřížské zahradě, keře se větvemi nad cestou proplétají.
Krytá lavička.
Obezděný altánek.
Kamenné gazebo.
Altánek v koloniálním stylu.
Altánek porostlý popínavými růžemi.
Oblouky porostlé popínavými růžemi.
Oblouky popnuté dřevinami uspořádané v kruhu.
Pavilonek ve formě svatyně v anglickém parku v Kroměříži.
Obrázek z knihy L. Underwooda The garden and its accessories.
Obrázek z knihy L. Underwooda The garden and its accessories.
Lavičky v Pratru, Vídeň.
Důležitou součástí parků a zahrad jak dekorativní tak praktickou, jsou lavičky. Lavička v parku v Kroměříži.
Lavička v parku v Kroměříži.
Posezení v parku v Kroměříži.

Vstupní části, zdi a oplocení

Vstupní části parku a zahrady, brány a oplocení byly velkým tématem architektury renesanční a barokní zahrady a anglického parku. Dnes je na výběr z několika řešení a zpravidla podle ceny se majitel objektu rozhodne. Málokdy je vstupní část řešena jako nákladná brána z tepaného železa, většinou jsou to smrkové latě které si majitel přišroubuje sám k nejlevnějším jeklům. Jak říká náš pan farář, je to prostě takový koníček nás Čechů, dělat si úplně všechno sami, v Americe by prostě a jednoduše koupili bránu z desek a jeklů. My Češi bychom se zřejmě unudili, kdychom si nemohli všechno sami splácat.

Architekt v Evropě 19. století ale velice citlivě vnímal působení vstupních částí a první dojem při pohledu na ně, Nešel branku koupit do supermarketu. Především mu záleželo na tom, byl-li viditelný vstup společně s budovou a pak navrhoval vhodná řešení. Odpovídající výběr slohu, barvy, materiálu a honosnosti vstupních částí. Přemrštěnost a technicky nesmyslné provedení, nesoulad stylu a materiálů byly kritizovány a zesměšňovány H. Reptonem v jeho knize Umění zahradní architektury. Zahradní úpravy v okolí vstupních částí musí odpovídat provedení. Řídký tújový plot za dřevěnou kravskou ohradou okolo vily nebo vrata do kůlny porostlá psím vínem, za nimiž se skví vila majitele nadnárodní společnosti v kalifornském stylu, mohou být vnímány jako podivná i úplným ignorantem. Zneklidnění pak zvýší pravděpodobnost kritického pohledu na zbytek úpravy pozemku.

Kromě hlavní brány byly nepostradatelné diskrétní boční vchody.
Vstupní části na pozemek movitého majitele nemusely být vždy přezdobené ale vždy byly majestátní.

Treláž

Treláž, je mřížoví často sloužící jako opora pro popínavé rostliny ale někdy je použita jen jako zástěna. Může být vypletena z různých přírodních materiálů různým způsobem a s různou hustotou, stejně jako může být tvořena kovovými dráty nebo pásky. Treláž je často součástí pergoly. Může vhodně dělit zahradu na menší části, zabraňovat pohledům nebo tvořit poloprůhledné stěny umožňující jen částečný pohled na vnady zahrady a lákavě povzbuzující zájem a vzrušení pozorovatele. Byla součástí asijských stejně jako evropských zahrad, což myslím svědčí o její smysluplnosti. Používání treláží je nyní módní.

Treláž v parku v Kroměříži.
Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.
Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.
Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.
Treláž podobná úpravám, které lze vidět v Sansoucci. Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.
Oblíbenou součástí parků a zahrad jsou umělecká díla. Mariánské Lázně
Obrázek z knihy Ch. Hendersona, Henderson's picturesque gardens and ornamental gardening illustrated.

Labyrint

Zahradní labyrint byl běžnou součástí evropských zahrad. Stěny labyrintu mohly být tvořeny pravidelně tvarovanými dřevinami i trelážemi. Ve středu víc nebo méně složitého labyrintu mohla být zahradní besídka, fontánka nebo jiný zajímavý objekt. V současnosti jsou pro tvorbu bludišť používány i vzrůstné traviny.

Schodiště

Na schodiště v mnoha typech zahrad je používán kámen, v typech více přírodních nebo romantických i málo opracovaný. V přírodních zahradách mohou stupně schodů přiměřeně vhodně zpevňovat i materiály podléhající zkáze, jako jsou větve. Je třeba si uvědomit že dřevo se stává v zahradě časem kluzkým a vlivem rozkladu rychle i nebezpečným materiálem pro schodiště a je třeba jej dobře udržovat a stavbu opravovat. Nákladná schodiště byly součástí barokních a renesančních zahrad s terasami. Podle důležitosti cesty byly používány různé materiály, zdobenost a šířka schodiště. Schodiště v hlavní ose zahrady mohlo být i mnoho metrů široké. Na okraje zábradlí, především v místech lomení byly umisťovány nádoby s rostlinami nebo umělecká díla.

Labyrint ve Versailes s atraktivními objekty, obrázek z roku 1673.
Balustráda schodiště v Kroměřížské zahradě.
D'Argenville, bludiště z roku 1709.

Úpravy se vzorem uzlů - knoten

Ve středověku byly pěstovány zahrady se symboly svastiky, provázaných uzlů a často zacyklené linie. Symetrie a opakování vzoru vzájemně se prolínajících pramenů byly vytvářeny na malých plochách pomocí stříhaných živých plotů, které někdy doplňovaly květiny. Mezi prameny mohou být cesty a ornament tak může být uzavřenou formou labyrintu. Podle Der Garten; eine Geschichte seiner knstlerischen Gestaltung od A. Grisebacha vzor může být i součástí broderie. Autor také vzpomíná, že zahrady se symboly uzavřeného cyklu, uzlu, jsou popsány v Hampton Court Gartens v roce 1530. Podle tohoto zdroje byly takové zahrady v Anglii velmi oblíbené v mnoha variantách. Předpokládá, že podle tohoto anglického vzoru byly upraveny i zahrady v Heidelbergu, protože některé z nich jsou identické s anglickými vzory. Tyto zahrady se, jak se zdá, nijak neujaly ve Francii, byly zmiňovány ještě ve vzorech pro broderie v sedmnáctém století Claude Molletem, ale v pozdějších dobách zde chybí zcela.

Napajedlo pro ptáky a ptačí koupaliště

Ptačí koupaliště a napajedlo lze postavit i v nejmenší zahradě. Nádržka sloužící jako koupaliště a napajedlo by měla být velmi mělká, plochá, s pomalu se svažujícími okraji. Může být dekorativně zpracovaná a vyvýšená aby byly hry a dovádění lépe pozorovatelné. Ideální umístění je na frekventovaném místě v dostatečné vzdálenosti pro pozorování a tak daleko aby pozorovatel nebo kolemjdoucí nerušil zvířata. Oživení přinášené do kompozice přítomností a pohybem zvířat, či projevy lidské činnosti, považoval už H. Repton za prvek, který je jedním ze zdrojů potěšení. Prvek pomocí kterého vnímáme proud času, neustálou přirozenou proměnu a pohyb života. Stejně jako ve velkém celku toto potěšení přináší stádo ovcí, v malé zahradě takto působí proudící voda ve vodotrysku, potůček, nebo ptáci kolem napajedla. Ptačí napajedlo, či koupaliště je vhodné pravidelně čistit.

Lze si povšimnout, že tam, kde nejsou ptáci často pronásledováni, používají jako napajedla i kašny na frekventovaných místech. V rušných ulicích v centru Vídně lze opravdu zblízka pozorovat nejen odvážné vrabce, všežravé holuby a pohvizdující kosy, kteří v Anglii beze strachu provázejí zahradníky při rytí a shrabování listí. Z metru můžete sledovat i opatrné, inteligentní vrány šedivky. Dívat se z oka do oka této škodné zvěři, úspěšně u nás hubené myslivci. Jedinečné zážitky při pozorování drobných opeřenců ocení nejen děti. Při vaření z kuchyňského okna sledovat skupinu sýkorek, vrabců či jiných rozkurážených okřídlenců je rozhodně je pro duševní zdraví dlouhodobě méně závadné než pozorovat předvídatelné osudy dobře vyšamponovaných hrdinů stupidních seriálů. Jaké je potěšení, když náš dvorek jednou týdně přepadne jako roj meteorů nebo spíš gumových míčků gang divoce pokřikujících rozdivočelých sýkorek šmejdících ve všech koutech, provádějících veletoče na větvích a drátech a poletujících při svých honičkách kolem oken.

Mary H. Northend ve své knize Garden ornaments popisuje s plnou vážností význam ptáků a přisuzuje jim důležité místo v sadovnické krajině. Přináší štěstí do našich životů, říká přímo. V úpravě dokonalé zahrady, je potřeba mnoho věcí a mezi je jsou ptáci, květiny, včely a zářiví motýli, kteří jako šípy přelétávají radostně z květiny, objekty velké krásy a pomíjivé jako den. Pokud by měl někdo podezření, píše dále, o pravdivosti těchto tvrzení, měl by se posadit sám na nějakém skrytém místě během krásného dne v měsíci růží (květen, červen). Může potom naslouchat jásavým písním ptáků, a pozorovat jak se pohupují a kymácejí na větvích stromů nad jeho hlavou, se svými holátky pod nohama. Autor také ptákům, přiznává velkou důležitost při hubení škůdců na jakékoliv zahradě. Je možné ptáky lákat na určité typy keřů a stromů poskytující jim potravu. Jako jsou třeba třešně nebo bobule psího vína (Parthenosissus quinquefolia) ale ve městech rostliny poskytující jim především ochranu před přemnoženými ale línými kočkami. Občas najdu na schodech zkrvavené tělo hubené sýkorky, kterou ulovily nedojedly některé mladší a méně tlusté ze sousedčiných koček, které ohavně páchnoucími sekrety zkrápí všechno na zahradách dvorech a půdách sousedů v širokém okolí a rozhrabávají záhony. Nám asi nepomůže nic, ale ptákům mohou pomoci vysoké stromy jako jsou staré akáty (původní druh Robinia pseudoacacia) a ořechy, nebo husté a otrněné keře jako hlohyně, sadové růže a dřišťály. Krmítka a ptačí napajedla nebo koupaliště bezpečně umístěné před kočičí hrozbou, tedy například s volným prostorem okolo, na dohled z místa kde trávíme svůj čas, potěší nejen malé opeřence. Pokud bude jejich vzhled odpovídat vzhledu a stylu zahrady budou ozdobou samy o sobě.

Předzahrádka

Předzahrádkami rozumíme obvykle menší nebo větší prostor před domem směrem ke komunikaci. Velmi často jde o zcela úzké pásy pozemku. Předzahrádky obvykle neplní účel obytné zahrady pro své umístění a malé rozměry. Obvykle jsou oploceny, avšak nejsou zcela opticky odděleny od komunikace. Součástí kompozice je objekt, jehož vzhled a vzhled předzahrádky by měly korespondovat. Předzahrádky lze komponovat ve stejných stylech jako běžné zahrady a ačkoliv jde o malou plochu, kde jsou jinak i velké kontrasty snesitelné, příliš velký stylový rozdíl kompozice a budovy je někdy nežádoucí . Podobně by mělo i oplození být odpovídající, tak jak bylo dříve zmíněno v pravidlech kompozice. Výrazné oplocení snižuje příjemný vzhled předzahrádky.

Předzahrádku lze vysázet jako jediný záhon trvalek, upravit ji jako nepravidelnou kompozici dřevin, nebo jako pravidelnou výsadbu. Pravidelné výsadby byl měly být jednoduché a výrazné. Výsadbou lze v předzahrádce vytvářet jednoduché ornamentální vzory. Nepravidelné výsadby předzahrádky by neměly být tvořeny vzrůstnými dřevinami. Náročnost údržby se odvíjí od způsobu výsadby. V malých předzahrádkách je doporučováno vést podél domu cesty pro přístup k ošetřování rostlin pouze cesty ze šlapáků. Takové cesty nezmenšují opticky plochu. Pokud jde vstupní chodník středem pozemku, řešíme celý prostor geometricky buď pomocí pravidelnosti symetrických záhonů (květinové skupiny, kombinace dlažby a skalniček, růžové záhony, letničkové záhony), nebo lze nápadnou pravidelnost potlačit mírným (podle již dříve popsaných metod) ohybem cesty, vhodně umístěným odpočívadlem, nepravidelnými skupinami výsadby.

Živý plot

Živý plot je oddělující stěna z okrasných dřevin. Je uměle vysazená a více nebo méně udržovaná. Volnější a nepravidelné živé ploty mohou být méně udržované. Živé ploty které mají být geometricky přesné musí být udržované řezem pravidelně. Pravidelně stříhané keře obvykle nekvetou. Volnější živé ploty působí obvykle nenásilně, přirozeně ohraničují kompozice, omezujíce pohled pozorovatele na některý celek a jsou vnímány jako přirozené hranice daného prostoru. Stříhané živé ploty jsou pěstovány pro zvýraznění významu kompozice nebo hranic pozemku, zobrazení kulturní vyspělosti majitele a noblesy sídla. Z živých plotů lze vytvářet labyrinty nebo jimi prostor rozdělit na propojené ale uzavřené celky.

Živý plot ze středně vzrůstné odrůdy jabloně.
Živý plot z Cupresocyparis l.(asi 1m šířka) Poněkud průsvitný.
Živý plot z Cupresocyparis l.(asi 1m šířka) Podobně průsvitný.
Thuja occidentalis 'Malonyana' byla na konci minulého tisíciletí doporučována na obzvláště úzké živé ploty a později stejně nadšeně zavrhována a dávána za příklad nesmyslu. Zelené kůly sice po mnoha letech srostou ale hezký živý plot nevytvoří.
Živý plot z Thuja occidentalis 'Malonyana'. Živý plot tohoto druhu je okamžitě hotov. Jsou použity vzrostlé dřeviny. Plot je náročný na řez pouze v horní části. Rostliny se špatně zapojují, plot je řada sloupovitých dřevin, mohou prosychat na místech spojení. Vzhledově nevhodné, cenově náročné. Provedeno podle objednávky majitele, který je tímto plotem nadšen. Tedy byl, protože v roce 2013 sníh narušil habitus keře a proto byly vykáceny.
Jiný spokojený majitel, podobný plot, stejná dřevina.
Živý plot z Thuja o. 'Malonyana'
Živý plot z Thuja o. 'Malonyana'

Živé ploty kromě okrasného účelu působí i jako protiprachová a protihluková bariéra.

Někteří autoři doporučují na nízké živé ploty (do 50 cm) zakrslé jehličnany nebo na živé ploty do 1m pomalu rostoucí jehličnany dorůstající stěží 1m. Taková doporučení jsou hloupá a zřejmě se autor podobných nesmyslů naprosto nikdy nepotkal se živým plotem, natož údržbou. Knižní informace – dorůstá výšky 1m neznamená totéž co vhodný pro živý plot 1m vysoký. Tato informace znamená, že dřevina dorůstá průměrně maximálně této výšky, třeba ale až po mnoha letech. Těmto nesmyslům, doporučením skalniček na živé ploty, se lze snad ještě tak zasmát v knize, nebo webu kde je citace autora – zahrádkáře nebo sterilní výpotek teoretika cennější než všeobecně známá praxe či zdravý rozum. V reálném světě takové nesmyslné „rady“ však mohou přinést mnohé zklamání.

Rostlina, která dorůstá výšky až 1m se hodí možná na pěticentimetrový živý plot, do broderie. Ale tam, kde chceme kvalitní živý plot, tam je třeba rostliny dorůstající dvojnásobné a větší výšky. Je třeba zvolit dostatečně bujně rostoucí dřevinu, vitální, která dobře obrazí i po poškození, která neprosychá během let. A především, dosáhne výšky požadovaného živého plotu ještě za vašeho života. Setkal jsem se s vysokoškolsky vzdělanou osobou, ředitelkou velkého vzdělávacího komplexu a politicky velice aktivní ženou, která dokázala na půlmetru široký pruh půdy u dva metry široké cesty, jediné dopravní „tepny“ v komplexu domečků vysázet topoly jako živý plot. Zřejmě jako výraz podpory explozivního neutuchajícího růstu a všeprorůstajících odnoží. Zcela nevhodné dřeviny pro živé ploty jsou také ty, které nesnáší zastínění a rostou velmi nepravidelně. Takovou dřevinou je například Cupresocyparis leylandii. Ten je sice na živé ploty prodejci doporučovanou dřevinou, ale je dřevinou pro živé ploty opravdu nevhodnou.

Zřejmě nejvhodnějšími dřevinami pro stříhané živé ploty jsou zimostráz, tis, zimolez, túje, habr a ptačí zob. Každá z uvedených dřevin má však nějakou nevýhodu

Živý plot z túje, T. o. 'Malonyana', vyholený špatnou údržbou.
Zřídka řezaný živý plot z túje.
Živý plot poškozený biotickými činiteli.
Zbytek špatně řezaného živého plotu z túje.
Poškození mrazem na živém plotu z Cupresocyparis l.
Čerstvě, zřejmě amatérem, vysázený živý plot, teď spíše alej.
Výsadba ze sloupovitého kultivaru tisu (po asi pěti letech). Nevytvoří hezký živý plot. (Brno, Komín, Vavřinecká) Běžný tis může být snadno udržován stejně úzký.
Sloupovitá výsadba, která měla být živým plotem, konkuruje architektonickému doplňku, není vhodným pozadím.
Živý plot dřišťál Berberis th.
Nepříliš částo a chybně udržovaný živý plot z nepravého jasmínu Philadelphus coronaris.
Živý plůtek ze skalníku Cotoneaster dielsianus (předjaří).
Živý plot z vrby, vedený jako proplétaná rohož, napadený houbovou chorobou.
Dvakrát ročně řezaný živý plot ze zlatice Forsythia intermedia.
Panašovaný kultivar ptačího zobu Ligustrum o.'Aureum'.
Živý plot, tavolník Spirea Van Houttei
Živý plot z tisu po asi dvaceti let od výsadby. Tisy lze řezat i jako velmi úzké a husté živé plot y a používat jej lze i ve stínu a suchu. Dřišťál v plotu ovšem poněkud narušuje jeho dokonale pravidelně formovaný vzhled.
Topoly jako živý plot.
Výsadba volně rostoucího živého plotu z bobkovišně, Prunus laurocerasus na sídlišti, těsně ke stěně.
Lípa je na živý plot rovněž málo používaná, pro svůj bujný růst.
Je li však pravidelně, a to velmi často, udržovaná řezem, vypadá vzhledně a rychle doroste požadované velikosti.
Většina živých plotů špatně snáší zastínění.
Živý plot z šeříku je většinu roku elegantní tmavou barvou olistění, avšak je li řezaný, málokdy dobře kvete.
Z habru se tenké a vzhledné živé ploty dělají už nejméně tisíc let.
Živý plot z buku.
Živý plot z ptačího zobu odlistěný po silném napadení sviluškou.
Živý plot ze zimolezu Lonicera pileata. Stálezelený, rychle roste dobře regeneruje, je snadno tvarovatelný. Ovšem někdy namrzá.
Živý plot u zámku Dobříš. Povšimněte si i řezaných stromů.
Ornament ze živého plotu, ze zimostrázu, u zámku Dobříš.

Oranžerie a zimní zahrada

Oranžerie je název pro skleník obvykle vystavěný jako zimní ochrana pro středomořské a choulostivé dřeviny. Oranžerie je ale také název pro místo na volné ploše pod širým nebem, kde jsou teplomilné subtropické dřeviny v nádobách vystavovány během letního období. Zimní zahrada slouží jako místo kde se lze potěšit zelení rostlin a květinami i v zimním období. Zimní zahrada může plnit roli oranžerie. Oranžerie a zimní zahrada může být součástí domu, obytného celku stejně jako součástí úřední a komerční budovy. Jde o bezmrazé místnosti s dostatkem světla. Zimní zahrada může podobně jako oranžerie být místem k přechování některých choulostivých rostlin přes zimní období. Je třeba si však uvědomit, že skleníky v nichž je dlouhou dobu pěstovány rostliny, zejména pokud jde o několik málo druhů rostlin, bývají často nasyceny chorobami a škůdci, kterými tyto druhy rostlin trpí. Podobně je tomu u běžných skleníků. Proto je žádoucí věnovat péči údržbě,dezinfekci a čištění budovy. Zimní zahrady a oranžerie je také obvykle vhodné ve velmi chladných dnech temperovat a v letních dnech naopak stínit, například rákosovými rohožemi.

Trávník

Trávník je svou barvou velmi vhodným protikladem skupinových výsadeb a na koseném trávníku nejlépe vynikne solitera. Tento princip ovšem musí být použit vhodně. Trávník by měl být použit především v dostatečném měřítku, protože pokos malých ploch (3 x 3m) je náročný a smysl použití trávníku na tak malých plochách je velmi pochybný. Trávníky jsou doplňkem jak pravidelných tak nepravidelných zahrad. Při nepříliš velkých nárocích na údržbu, která je snadná, jsou i alternativou květinového záhonu, lze z nich tvořit ornamenty, nikoliv pouze plochy. Podmínkou je pravidelná údržba a často je limitujícím faktorem v našich podmínkách i závlaha.

Trávníky lze založit výsevem nebo položením travního koberce. Pro výsev běžných trávníků jsou vhodné směsi méně bujně vzrůstných druhů, označovaných „parková směs“. „Hřišťová směs“ je připravována z většího podílu druhů vzrůstnějších a je tedy podstatně náročnější na údržbu. Pro běžné užívání v nich není větší rozdíl. Jsou prodávány i směsi které jsou určeny do suchých a zastíněných míst, ale všeobecně lze říci, že v zastíněných a suchých místech je vhodné zvolit místo trávníku zvolit výsadbu nízkých dřevin. Na zastíněná místa použije trávník pouze konzervativní nepoučený laik bez představivosti nebo absolvent zahradnické školy. Květnaté trávníky jsou moderní alternativou trávníku, zejména pro málo udržované plochy. Směs semen má obsahovat některé druhy běžných kvetoucích bylin. Tato alternativa je příklonem k přírodě, zejména neomezuje tolik druhovou diverzitu.

Kde je trávník kosen mechanizací, především „travními traktory“ je zřetelná „linie okusu“. Stromy jsou technickými službami vyholovány tak, aby stroje snadno projely a pokosily. Krása dřevin a celku je často zničena aby byl trávník levně a rychle pokosen.

Květnatý trávník však diskvalifikuje majitele z nepsané soutěže o nejdokonalejší trávník. Zahrada pak nemusí plnit představy majitele, sousedé mu nebudou tleskat a závidět. Naopak, budou tleskat někomu jinému. Do trávníku lze vysázet na podzim rané jarní cibuloviny. Doporučuji vysazovat spíše větší než menší počet drobných jarních cibulovin. Přestože postupně slábnou a mizí, několik let plní dobře svoji okrasnou funkci. Jednoduché a málo udržované trávníky nenáročného majitele plní v divoké zahradě dobře svou roli i pokud je tvoří pouze pýr. Naopak pýr lze z dokonalého trávníku odstranit zatím jen úplnou desikací porostu systemickým herbicidem. Tedy založením nového trávníku. Udělal jsem pokus, kdy byly herbicidem zasaženy pouze některé rostliny pýru, s tím že oddenky přenesou chemikálii do dalších rostlin. Uhynul ale téměř celý dokonalý trávník.

Na tomto místě byla delší domu hromádka listí.
Udržovaný ale nezalévaný, přestárlý a psy zdevastovaný trávník tvoří drny odolných travin a plošky holé země s výkaly.
K údržbě trávníků v okolí silně využívaných míst není příliš vhodné použít kozy a krávy. Snad jen na Malej Fatre.

Dokonale udržované trávníky lze dlouhodobě udržovat v dobrém stavu pouze pomocí zálivky a pesticidů. Mulčování takových trávníků jejich kvalitu může zhoršovat a mezi následky patří i výskyt nepříjemných chorob rostlin. Mezi takové časté choroby trávníku patří rez a plíseň sněžná. Opticky na krátkou dobu poškozují vzhled trávníku zbarvením a u plísně sněžné i hynutím i velkých ploch porostu. Je snadné takovou plochu doset, avšak je těžké vysvětlit majiteli, jehož srdce je zlomeno pohledem na malé lysé plošky, že musí až dva měsíce počkat než bude trávník v pořádku. Majitel dokonalého trávníku dá přednost preventivnímu zásahu toxickými chemikáliemi. V zahradě kde si hrají děti, je snaha o dokonalý trávník nesmysl.

Dlažba v trávníku, vesnice Doubrava.
Zaplevelený, krátce vyšlapávaný trávník.
Pravidelně kosený a vyhrabovaný trávník ve stínu a suchu.
Stopy běžného zatížení na koseném trávníku ve stínu a suchu.
Zřídka kosený trávník pod stromy s řídkou korunou.
Vyšlapaný nezalévaný kosený trávník na světlém místě.
Na tomto místě v trávníku očividně delší dobu ležela hromádka shrabaného listí. Zbytek roku tady bude hnědý flek.
Pravidelně kosený nezalévaný trávník v městském parku poblíž prezidentského sídla.(centrum Vídně)
Původně zaplevelený (druhově bohatý) trávník po použití kombinace herbicidů proti dvouděložným plevelům. Zaplevelení znesnadňovalo a prodražovalo údržbu.
Trávník, 3x ročně kosený, nezalévaný, vyšlapávaný ihned po dosetí. (školní dvůr ZŠ, Brno)
Trávník ve svahu nemusí být snadné připravit a udržovat.(parkoviště pro návštěvy u soukromé firmy, Brno )
Téměř celé čtyři metry trávníku mezi chodníky. Krátce po položení travního koberce. (Soukromá firma, Brno )
Trávník popálený chemikálií.
Plíseň sněžná.

Váš trávník by měl být na správném místě, praktický a přiměřeně vzhledný. Nenechejte se zatáhnout do soutěže o nejkrásnější trávník. V sousedských soutěžích o nejzametenější chodník a nejzelenější trávník není vítězů. Podobně jako v závodech o nejčistější parapet u okna, o nejkrásnější manželku s nejdražším účesem a nejdelšími nehty, nejlépe placenou práci, největší svatbu, nejupravenější děti a nejblyštivěji naleštěné a nejdražší auto, tak jako po každé kruté bitvě, hořící trosky domovů osvětlují tváře přeživších. Po hloupých soutěžích lidí s nízkým sebevědomím zůstávají jen poražení. Dokonalý trávník by měl zůstat jako ideál krásy, kterému se rozumný majitel vyhne tak, jako se rozumný muž vyhne krásné modelce. Z dálky.

Trávník rychle, levně, stravitelně

Travní semeno, rotavátor, hrábě, herbicid, vál. Odplevelený pozemek zrotavátorujeme, srovnáme,osejeme a semeno zaválíme. Brnkačka.

Plochu, kterou míníme změnit v trávník bez příměsí dvouděložných rostlin, tedy v klasický trávník, je vhodné nejdříve zcela zbavit veškeré zeleně. Nejlépe totálním herbicidem v dostatečné dávce, jenž se v půdě relativně rychle a zcela rozkládá. Je vhodné použít jej opakovaně. U případu který je na obrázku, byl použit dvakrát glyfosát s dvoutýdenním odstupem. Výsledek po druhé aplikaci už byl podle očekávání dobrý. Není to nezbytný zásah, ale usnadní další práce, zbaví

plochu vytrvalých plevelů, které by jinak mohly opakovaně podrážet v novém trávníku. Takto nepříjemný je třeba šťovík. Pokud se stane, a nebude to nijak neobvyklé, a po výsevu vzejde nový plevel avšak nikoliv trávník, ještě to není důvod k obavám. V období sucha může, není li budoucí trávník zavlažován, vzcházení osiva trvat déle. Pokosy a vhodné chemické přípravky si zcela bezpečně a rychle s mladým plevelem poradí. Nevhodné chemické přípravky zanechají v zemi chemické zbytky které několik let maří pokusy o založení trávníku.

Stalo se třeba, že zákazník, který s námi měl jinak léta dobré zkušenosti, vzhledem k špatnému klíčení trávníku bez zálivky, v suchém dlouhém období a poté co vyrostl místo trávníku nejdříve plevel, prostě odmítl zaplatit provedené práce. Týden poté co se zákazník rozhodl nezaplatit, začal v zastíněných částech jeho zahrady růst trávník.

V některých případech není jisté, kde jsou vedeny sítě a závlahová potrubí, takže je v případě rotavátorování vhodné jejich uložení zkontrolovat nejdříve sondou. Pokud chcete pozemek kde bude trávník zrýt, nikoliv jen rotavátorovat, počkejte se srovnáním a výsevem na další rok. Jinak se vystavujete riziku vln v trávníku. Překážky v půdě po stavební činnosti, které nejsou odstranitelné, velké kusy betonu jsou překážkou v rotavátorování, snadno zde zničíte nářadí, ale je li trávník zavlažován, nebo částečně zastíněný, dobře poroste na alespoň několikacentimetrové vrstvě půdy.

Po srovnání terénu a vyhrabání hrud (je třeba hroudy zneškodnit odvezením a zakopáním někde jinde) lze vyset strávník rozhozením na široko. Výsev nesmí být příliš hustý, vyhníval by, a ani příliš řídký. Tak se zaplevelí rychleji. Méně kosené trávníky je ovšem lépe vysévat přiměřeně méně hustě. Po výsevu je vhodné trávník zasekat hráběmi ale nezbytné to není. Dobré je trávník zaválet, aby se vrstva země se semeny spojila s vlhko půdou pod ní. Pokud je půda poněkud více vlhká a lepí se, nechte válení na jiný den.

Je nebo není po výsevu nezbytné trávník zalévat? Podle toho jaký trávník chcete a kdy chcete trávník mít hotový. Pokud chcete trávník rychle a budete o něj pečovat i zálivkou, pak zalévejte. Pokud nehodláte trávník zalévat, raději počkejte až bude pršet. Pak je vyšší pravděpodobnost, že vyrašený trávník zcela neuhyne jen proto, že se rozhodnete už nezalévat, protože tráva je zelená.

Zrotavátorovaná osetá a zválená plocha s vyrůstajícícím plevelem a trávníkem.
Zalévaný a udržovaný trávník je po roce ozdobou.
Ihned po dokončení prací jsou vzhledné ty trávníky, jenž byly položené jako travní koberce. Jejich použití je však tou dražší možností. Jejich efektivita je dána několika faktory.
Ani u kobercových trávníků však nelze očekávat že budou kobercovitě krásné i nezalévané a že jsou vysoce odolné proti psí moči a houbovým chorobám.

Pokračování v kapitole Zahradní styly

Zpět na obsah Průvodce úpravou vaší zahrady