Masožravé rostliny/Pěstování/Samozavlažovací truhlík

Pěstování masožravých rostlin v samozavlažovacím truhlíku

Pěstuji své masožravé rostliny v samozavlažovacím truhlíku a mohu ze svých dosavadních zkušeností říct, že je to ten nejlepší způsob.

Na trhu existují dva typy samozavlažovacích truhlíků (dále jen truhlíky) a to:

1. Truhlíky s knotem.
2. Truhlíky které fungují na principu vzlínavosti zeminy.

Pro pěstování masožravých rostlin doporučuji jednoznačně truhlíky s knotem a to hned z několika důvodů:

1. Knot umožňuje kapilární spojení s kořenovým systémem rostliny a ta si sama bere přesně tolik vody kolik potřebuje.
2. Nedochází k extrémnímu přemokření substrátu.
3. Substrát se díky mřížkám umístěným v truhlíku provzdušňuje.
4. Díky tomu se zmenšuje na minimum riziko, že dojde k hnilobě kořenů.
5. Pomaleji se znehodnocuje substrát, takže není potřeba přesazovat rostliny tak často jak se uvádí(každoročně).
6. Prakticky skoro vůbec se netvoří různé řasy, nevzhledné zelené povlaky a plísně tak jak tomu bývá na povrchu přemokřených substrátů.
7. Mám osobně vyzkoušeno,že samozavlažovací truhlík umístěný na balkóně, situovaném na jižní stranu, který má plný zásobník vody, vydrží celý týden bez zálivky (dovolená, služební cesta apod.)
8. Snadná a bezpečná manipulace s truhlíkem.
9. Dobrá skladnost. Umístění mnoha rostlin na vcelku malé ploše což je výhoda hlavně v zimním období (umístění na parapet v místnosti).
10. Odpadají náklady na pořízení drenážního materiálu.

Nevýhody truhlíku s principem vzlínavosti zeminy + klasické pěstování v květináči s podmiskou:

1. Trvalé přemokření substrátu.
2. Následné nebezpečí rychlého vyschnutí.
3. Rychlejší znehodnocování substrátu.
4. Nutnost častěji přesazovat.
5. Veliké riziko hniloby kořenů.
6. Tvorba řas,povlaků a plísní.
7. U klasických květináčů nutno připočítat náklady na drenážní materiál.
8. Trvale přemokřený substrát postrádá jakékoliv provzdušnění.

Já úspěšně tímto způsobem pěstuji Rosnatku kapskou, Mucholapku podivnou, Droseru aliciae a Špirlici purpureu.Přes léto mám truhlík zavěšený na balkoně (ano, tak jako muškáty) směrovaném na jižní stranu a přes zimu umisťuji své rostlinky na vnitřní parapet do pokoje k oknu, které je rovněž situované na jih. Rostou a kvetou krásně!

Chtěl bych tímto způsobem pěstovat i Láčkovku, ale ne v samozavlažovacím truhlíku, nýbrž v samozavlažovacím květináči (v tzv. žardince). Tyto květináče se prodávají též jako závěsné což je pro pěstování Láčkovek ideální (jen tak si myslím nejlépe vynikne-zavěšená v místnosti), ale musím počkat až se má první, koupená, malá a ze špatné péče zachráněná Láčkovka aklimatizuje a pak se uvidí. Každopádně o tom napíšu.

Lubomír Pelíšek