Masožravé rostliny

Z Wikiknih

Masožravé rostliny (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy, prvoky a zvláště pak hmyz. Masožravé rostliny obvykle rostou na místech kde je půda velmi chudá na živiny, ponejvíce pak na dusík. Vyskytují se tedy například v kyselých bažinách, rašeliništích, slatiništích a v chudých písčitých a kamenitých oblastech. Mimo oblastí pokrytých věčným ledem a sněhem je možno se s nimi setkat prakticky po celé zeměkouli.

Proč jsou některé rostliny masožravé?[editovat | editovat zdroj]

Největší množství druhů masožravých rostlin nalézáme na místech, která jsou chudá na živiny (např. rašeliniště). Většina ostatních rostlin na takových místech trpí nedostatkem zejména dusíku a fosforu, a proto zde bývá vegetace velmi řídká. Tento uvolněný prostor využily právě masožravé rostliny pro svůj rozvoj. Lepivé listy původně sloužily pravděpodobně k zabíjení hmyzích škůdců (obrana) a duté listy nebo listové růžice k chytání a zadržování vody. V novém prostředí stačilo těmto "předmasožravým" rostlinám naučit se využívat živiny z polapeného hmyzu, ale třeba i listí nebo ptačího trusu napadaného do vodních nádržek. Masožravé rostliny nejsou žádný zázrak, dokáží pouze samy sebe hnojit "na list" a růst tak v prostředí, kde nemají konkurenci jiné vegetace. Naprostá většina masožravých rostlin je však schopná růst i s minimem živin bez polapení kořisti. Jejich masožravost je tedy jedna z mnoha získaných vlastností, kterými se v nehostinných prostředí dokáží prosadit.

Obecný popis masožravých rostlin[editovat | editovat zdroj]

Návody a rady[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]