Pro usnadnění správy software v linuxových distribucích byly vyvinuty tzv. balíčkovací systémy

Srovnávací tabulka základních dotazovacích příkazů

Popis	RPM	DEB	pacman
Výpis všech nainstalovaných balíků	rpm -qa	dpkg -l	pacman -Q
Vyhledání balíčku ke kterému patří určitý soubor	rpm -qf /cesta/k/souboru	dpkg -S '/cesta/k/souboru'	pacman -Qo /cesta/k/souboru
Výpis obsahu balíčku	rpm -ql <nainstalovaný balíček>	dpkg -L <nainstalovaný balíček>	pacman -Ql <nainstalovaný balíček>
Výpis informací z nenainstalovaného balíčku	rpm -qp --info /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.rpm	dpkg -I /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb
Výpis obsahu nenainstalovaného balíčku	rpm -qpl /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.rpm	dpkg -c /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb

Schéma balíků

Instalační balíčky mohou být dvou typů:

zdrojové - obsahující zdrojový kód aplikace + soubory obsahující makra, nezbytná pro jeho kompilaci a instalaci
binární - obsahující již zkopilované binární soubory a další potřebné soubory + hlavičkové soubory nezbytné pro instalaci

deb

Balíčkovací systém debianu používá pro binární balíčky archívy vytvořené archivačním programem ar , které obsahují vždy dva tarballové archívy. Jeden z nich obsahuje informace o balíku a druhý vlastní binární data, která se při instalaci kopírují do systému. Tyto binární balíčky mají příponu deb.

Pro zdrojové balíčky se žádný extra formát nepoužívá, proto zdrojáky pro debian tvoří vždy 3 soubory.

originální zdrojový balíček, který má příponu orig.tar.gz
soubor se základní informací o balíku s příponou dsc
patch, kterým se originální zdroják podrobí tzv. debianizaci, tj. upraví tak aby z něj bylo možné zkompilovat binární balíček. Tento patch je zkomprimovaný a má příponu diff.gz a u balíků vytvořených primárně pro debian se nemusí vyskytovat.

Některé distribuce (např. Ubuntu) používají pro komprimaci primárně komprimační knihovnu bz2, takže analogicky je u souborů přípona gz nahrazena touto příponou, jinak princip je týž. Rekompilovat tyto balíky samozřejmě lze, pouze je třeba do toho někdy zasáhnout a rozbalení a opatchování originálního zdroje provést ručně.

V adresáři pool na serveru můžete ještě čas od času nalézt u instalačních balíků soubor s příponou changes, ten pro rekompilaci balíku není vůbec nutný a vzniká při kompilaci binárního balíku. Obsahuje kontrolní součty, informace o tom kdo kdy balík rekompiloval, zda se přitom objevily nějaké chyby, případně jeho digitální podpis atp. Tento soubor slouží především k analýze při tvorbě instalačního balíčku.

rpm

RPM systém na rozdíl od DEB systému používá jak pro binární, tak zdrojové balíčky binární formát. Balíček s příponou rpm je binární archív, který je tvořen hlavičkou a vloženým cpio archívem, který obsahuje vlastní instalované soubory - buď archív se zdrojovým kódem a tzv. spec souborem, nebo zkompilované binární soubory vlastní aplikace .

Tento archvív lze z rpm balíku extrahovat pomocí utility rpm2cpio

Podle specifikace je rozhodující pro identifikaci rpm balíčku prvních 8 bajtů.

první čtyři bajty (řetězec = edab eedb) tvoří tzv. magické číslo podle kterého program file pozná že jde o RPM balíček

druhé dva bajty určují použitou verzi rpm ( řetězec = 0300 )

zbývající dva určují zda jde o balíček binární (řetězec = 0000) nebo zdrojový (řetězec = 0001)

další bajty pak nesou informace o architektuře pro níž je balíček určen, digitální podpis, atd..

http://www.rpm.org/max-rpm/index.html

tgz

Nástroje pro správu balíků

deb

Základním nástrojem pro správu deb balíků je dpkg, ovšem častěji používaným, komplexnějším nástrojem je APT (Advanced Package Tools) - ve skutečnosti balík nástrojů pro práci s instalačními balíčky a repository (zdroji instalačních balíčků).

rpm

Základním nástrojem pro správu rpm balíků je rpm, lze však použít i apt pro rpm (původně vyvinutý pro distribuci Conectiva, kterou koupil Mandrake - současná Mandriva). Také pro něj existují nejrůznější nadstavby, specifické pro každou distribuci. urpmi (nástroj z distribuce Mandriva), yast2 (nástroj z distribuce SuSE), smart, či yum (nástroj z distribuce Fedora)

tgz

Rozdíl mezi DEB, RPM a TGZ

Kromě formátu souborů je základní rozdíl mezi systémy správy instalačních balíčků v tom, jakým způsobem provádějí jejich instalaci a odebírání. DEB Balík se během tohoto procesu v systému vyskytuje (nebo může vyskytovat) v několika stavech:

Balík je k dispozici, nenainstalován : Lze stáhnout informace o závislostech nutných pro instalaci balíku a před jeho vlastní instalací doplnit chybějící balíky.
Balík je k dispozici, nainstalován, ale nezkonfigurován : Balík je stažen na lokální disk, rozbalený do dočasné pozice a čeká na konfiguraci. Teprve po úspěšné konfiguraci jsou přepsány z dočasné pozice do systému.
Balík je nainstalován a zkonfigurován : Soubory z balíku jsou zavedeny v systému a konfigurační soubory odpovídajícím způsobem nastaveny.
Balík je odinstalován, ovšem konfigurační soubory zůstaly zachovány : Během odebrání balíku zůstávají konfigurační soubory zachovány. Tím pádem při aktualizaci (nebo opětné instalaci) systém konfigurační soubory nepřepisuje, ale nabídne více možností, mezi jinými úpravu stávajících.
Balík je kompletně odinstalován : Balík je odinstalován včetně konfiguračních souborů

DEB zachovává uživateli nad těmito stavy kontrolu. RPM balíčky používají odlišný systém založený na parametrizovaných stavech a jimi aktivovaných skriptech.

TGZ systém balíků, který používá Slackware vůbec neřeší nějaké závislosti, takže zde může nastat problém, který u RPM či DEB nastane pouze pokud balík nainstalujete natvrdo. A to, že vám nová instalace přepíše soubory, které patří do jiného balíku jinou verzí, která nemusí být kompatibilní.

Vytvoření binárního balíčku

Existuje několik utilit, které usnadňují tvorbu instalačních balíčků - checkinstall, resp. jejich vzájemnou konverzi - alien, jejich použití může být za určité situace rychlým řešením. Každý balíčkovací systém má svá specifika a pomocí těchto utilit je lze někdy s užitkem obejít. Bohužel ovšem občas to nemusí klapnout.

deb

Rekompilace zdrojového balíčku z distribuce
Debianizace - příprava instalačních balíčků ze zdrojového kódu

Rekompilace je relativně nejsnazší cestou jak si vytvořit vlastní binární balíček pomocí zdrojového balíčku dodávaného v rámci distribuce. Postup se pokusím rozdělit do několika kroků:

Nejprve jako root ( máte-li příslušná práva lze použít také sudo) musíte doinstalovat balíky nutné pro splnění požadovaných závislostí:

#apt-get build-dep <kompilovaná aplikace>

Potom už jako uživatel stáhnete a rozbalíte zdroj aplikace, který máte v úmyslu kompilovat. Že musíte mít nastavený v souboru /etc/apt/sources.list také zdroje ke zdrojákům , snad není nutno příliš zdůrazňovat.

#apt-get source <kompilovaná aplikace>

APT stáhne příslušný zdrojový balíček a rozbalí do aktuální pozice.

Skočíte do vytvořeného podadresáře a spustíte proces sestavení balíku příkazem

#dpkg-buildpackage -rfakeroot

Tento příkaz má řadu dalších parametrů, jimiž můžete kompilaci balíku řídit. Kupř. mně odmítl kompilaci provést, dokud jsem neurčil parametrem -m budoucího vlastníka (sebe)

Pokud je proces sestavení přerušen, je nutné analyzovat příčinu a pokusit se ji odstranit. Nejčastější příčiny..

nesplněné závislosti (viz první bod)
zastaralá verze některého z nezbytných programů (nejprve zkusit aktualizovat systém, popřípadě rekompilovat nejprve vyžadovaný program)

Proběhne-li kompilace v pořádku, naleznete v původním umístění zkompilovaný binární balíček, který můžete přes dpkg nainstalovat.

Balíček můžete také kompilovat ihned po stažení, pokud přidáte při stahování zdroje parametr -b Pak je však nutné spouštět příkaz jako root

Debianizace je proces poněkud náročnější a vyžaduje už určité zkušenosti s rekompilací balíčků ze zdrojového kódu. Proto je tomuto procesu vyhrazena samostatná kapitola.

rpm

Kompilace zdrojového rpm balíčku se provede příkazem:

rpmbuild --rebuild nase.aplikace.1.0.src.rpm

tgz

Odkazy

deb

rpm

pacman

Wiki stránky pacman

portage