Přeskočit na obsah

Jak na zahradu/Pokojové rostliny/Množení pokojových rostlin

Z Wikiknih

Výsev semen

[editovat | editovat zdroj]
Semenáčky připravené k přesazení

Množství rostlin lze vypěstovat přímo ze semen.

Výsev se provádí nejčastěji koncem jara nebo v létě do květináčů, obsahujících výsevní substrát. Semena se po překrytí tenkou vrstvou písku nebo zeminy nechají klíčit při teplotě asi 18 °C.

Semenáčky s dvěma listy již lze přesadit do samostatných květníků, vyplněných lehkým výživným substrátem. Správné teplotě, osvětlení i zálivce je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby se mladé rostlinky ujaly a dobře zakořenily.

Dělení trsů

[editovat | editovat zdroj]
Trs zelence lze snadno rozdělit

Dělení trsů je patrně nejjednodušším způsobem množení rostlin, je ovšem využitelné jen u některých druhů. Trs lze rozdělit kdykoliv během růstu, tedy od jara do podzimu.

Postup:

  • Květinu vyjmout ze stávajícího obalu - rostlinu uchopit jednou rukou za bázi (báze) stonku a dlaní přitom přikrýt zeminu, druhou rukou květináč otočit dnem vzhůru a rostlinu vyjmout (pokud pevně drží, lze poklepat květináčem například o hranu stolu)
  • Z kořenového balu odstranit část zeminy a uvolnit kořeny (nesmí dojít k poškození kořenů)
  • Nadzemní část rostliny chytit do obou rukou a plynulým tahem (ne trhnutím) rozdělit
  • Pokud není možné kořeny dobře oddělit, lze nejpevnější části oddělit ostrým nožem nebo nůžkami
  • Oddělené rostliny zasadit do květináčů jako při běžném přesazování

Oddělování odnoží

[editovat | editovat zdroj]

Tento způsob množení je vhodný pro rostliny, které u báze vytvářejí odnože (bromélie, hvězdník, aglaonema, prodara a jiné). Odnože lze bez potíží oddělit, pokud dosáhly poloviční velikosti matečné rostliny. Nejlépe tento zákrok rostliny snáší v létě (od června do srpna)

Postup:

  • Květinu vyjmout ze stávajícího obalu
  • Z kořenového balu oklepat část zeminy a uvolnit kořeny
  • Jednou rukou přidržet mateřskou rostlinu, současně druhou rukou odtrhnout nebo odříznout odnož i s kořeny (nemělo by dojít k velkému poškození kořenů)
  • Na dno květináče dát 3-5 cm silnou vrstvu vlhké rašeliny nebo kompostovky
  • Odnož vložit do středu květináče s bází asi půl centimetru pod okrajem květináče
  • Jednou rukou přidržovat odnož a současně ji druhou rukou obsypávat lehkým výživným substrátem až do úrovně okraje květníku
  • Zeminu mírně stlačit prsty a nově vysazenou odnož dobře zalít

Větší odnože je vhodné na jeden měsíc (než pevně zakoření) podepřít tenkou tyčkou, k niž se rostlina na 1 či 2 místech lehce přiváže. Dále je třeba věnovat zvýšenou pozornost správné teplotě, osvětlení i zálivce, aby se mladé rostlinky ujaly a dobře zakořenily.

Šlahouny pryskyřníku

Množení šlahouny

[editovat | editovat zdroj]

Tento způsob množení využívá přirozený způsob šíření některých rostlin (lomikámen, zelenec, jahodník), u nichž na koncích dlouhých šlahounů vyrůstají nové mladé rostliny. Ty lze v místě oddělení od mateřské rostliny odříznout a zasadit do samostatného květináče do směsi listovky, rašeliny a písku. Rostlina se vsadí do mělké jamky v úrovni asi 1,5 cm od okraje květináče a okolní zemina se dobře stlačí. Pro správné zakořenění mladé rostlinky se doporučuje květináč na 10 dní zakrýt igelitovým sáčkem, připevněným gumičkou a udržovat v teplotě asi 18 °C mimo přímé slunce. Není nutná velká zálivka, jen lehké zvlhčení substrátu. Asi po třech týdnech je možné odříznout šlahoun z mateřské rostliny.

Množení vrcholovými řízky

[editovat | editovat zdroj]
Růst kořínků ve sklenici s vodou
Řízky pelargonie, sázené do země

Nekvetoucí vrcholky nebo vedlejší výhonky o délce 5-10 cm lze z rostliny odebírat od června do srpna. Po odříznutí z matečné rostliny a odstranění malých lístků se řízek dá do sklenice s vodou. Během 10-15 dní by se měly objevit kořínky - pak je možné řízkovance zasadit do lehké, na živiny bohaté zeminy (listovka, ornice a rašelina, rašelina s přídavkem hrubozrnného písku, speciální množící substrát).

Některé rostliny lze zasadit do země ihned po odříznutí. Do zeminy v květináči se špejlí nebo malým klacíkem udělá několik otvorů o hloubce 2-3 cm. Řízky se vsadí do otvorů a zemina se kolem nich mírně stlačí. Pak je nutno řízky zalít. Pro snazší zakořenění se květináč překryje igelitovým sáčkem zajištěným gumičkou nebo dnem plastové lahve. Květináč by měl stát ve stínu při teplotě cca 18 °C. Kořínky jsou dostatečně pevné asi po 3-4 týdnech, kdy se také objeví nové listy. Pak je možné igelit odstranit a řízkovance přesadit do samostatných květináčů.

Množení listovými řízky

[editovat | editovat zdroj]

Řízky z celých listů

[editovat | editovat zdroj]
Africká fialka množená listovým řízkem

Řízky z celých listů lze množit pokojové rostliny se silnými, masitými či ochlupenými listy (např. africká fialka, begónie, gloxinie, pepřinec). Nejvhodnější dobou k tomuto typu množení je léto (červen až září).

Postup:

  • Z mateřské rostliny odebrat cca 4 zdravé listy i s řapíkem délky 2,5-3,5 cm
  • Každý řapík lehce naříznout ostrým nožem
  • Květináč naplnit téměř po okraj směsí z 1 dílu rašeliny a 1 dílu hrubozrnného písku nebo speciálním množícím substrátem
  • V zemině udělat špejlí nebo malým klacíkem 4 jamky o hloubce 1,5-2,5 cm
  • Do jamek vložit listy tak, aby držely v jamce, ale aby se listová čepel nedotýkala zeminy a neuhnívala
  • Zeminu kolem listů stlačit prsty a prolít vodou (přebytečnou vodu nechat odtéct drenážními otvory)
  • Květináč zakrýt igelitovým sáčkem a přichytit gumičkou - zemina by neměla vyschnout, ale sáček se nesmí příliš zamlžit (pak je potřeba jej otočit naruby nebo vyměnit)
  • Listy by měly zakořenit během 3-5 týdnů - po uplynutí této doby je lze přesadit do samostatných květináčů se směsí listovky, písku a rašeliny
  • Správné teplotě, osvětlení i zálivce je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby se mladé rostlinky ujaly a dobře zakořenily

Řízky z naříznutých listů

[editovat | editovat zdroj]

U některých rostlin s dostatečně velkými listy lze z jednoho listu vypěstovat několik nových jedinců. Příkladem takové rostliny může být begónie královská.

Postup:

  • Z mateřské rostliny odebrat v době od června do září dospělý list s řapíkem délky jen asi 5 mm
  • Ostrým nožem či žiletkou naříznout na několika místech žilky na spodní straně listu, vždy poblíž větvení hlavních žilek
  • List položit horní plochou vzhůru do velkého květináče, naplněného lehkou písčitou zeminou a zatížit kaménky nebo střepy
  • Květináč zakrýt igelitovým sáčkem a postavit na místo s teplotou asi 21 °C
  • Asi po měsíci začnou v místech pořezaných žilek vyrůstat nové lístky - pak je možné igelit odstranit, květináč je však třeba dále držet ve stínu a teple
  • Zhruba po 2-3 týdnech lze jednotlivé rostlinky zasadit do samostatných květináčů
Řízky z listových čepelí se dolní polovinou zasunou do hlíny

Řízky z částí čepelí

[editovat | editovat zdroj]

Takovéto množení lze na jaře použít u listů tenury (tzv. tchýnin jazyk).

Postup:

  • Z mateřské rostliny odříznout u báze silný jednoletý list a rozřezat jej ostrým nožem na kousky o délce 2,5 cm (je nutné si pamatovat orientaci, tj. horní a dolní část listu)
  • Květináč naplnit lehkou písčitou zeminou a do ní spodní částí vsadit asi 4 řízky (zhruba do poloviny výšky řízku)
  • Zalít vlažnou vodou, překrýt igelitovým sáčkem a dát do stínu s teplotou asi 21 °C
  • Řízky zakoření zhruba za 6 týdnů - pak je možné sáček odstranit a jednotlivé řízkovance přesadit do samostatných květináčů
Šikmé naříznutí kmínku, podobně jako při roubování

Vzdušné hřížení

[editovat | editovat zdroj]
Vzdušné hřížení na jilmu

Jedná se o způsob získávání nových rostlin z odřezávaných částí matečné rostliny. Provádí se na jaře, například na fíkusu pryžodárném.

  • Ostrým nožem odříznout v místě budoucího odstranění výhonu listy (těsně u kmínku)
  • Na kmínku (lodyze) udělat zářez, začínající pod kolénkem a vedený šikmo vzhůru v délce asi 3 cm; do řezu vsunout kousek dřívka nebo zápalku, aby zůstal otevřený
  • Kmínek (lodyhu) upevnit k podpěře pod i nad zářezem
  • Asi 10 cm pod zářezem ovinout kmínek plastovou folií, která dosáhne ještě 10 cm nad místo řezu a dobře připevnit
  • Folii naplnit vlhkou rašelinou a dobře upěchovat, poté folii pevně uzavřít i nahoře kolem kmínku, aby neunikala vlhkost
  • Během 8-10 týdnů v uzavřené části kolem řezu začnou vyrůstat kořeny - pod nimi lze kmínek po sejmutí folie uříznout a zasadit do samostatného květináče
  • Následující 2-3 týdny je nutné věnovat zvýšenou pozornost správné teplotě, osvětlení i zálivce, aby se nové kořeny ujaly

Pěstování exotických rostlin

[editovat | editovat zdroj]
K zakořenění ananasu pomůže „skleník“ z plastové lahve

Zajímavé exotické rostliny lze úspěšně vypěstovat i z konzumovaného ovoce - avokáda, citrusů i ananasu. Přestože rostlinám se může dařit poměrně dobře, sklizeň plodů je méně pravděpodobná.

Z plodu se odřízne růžice listů v úrovní první řady šupin slupky a řez se nechá 2-3 dny zaschnout. Někteří pěstitelé doporučují odstranit z listů zbytky dužiny, aby nezahnívala.

Po zaschnutí se listy mohou zasadit do květináče - nádoba se vyplní vlhkou zeminou do úrovně asi 2 cm pod okraj a na ni se nasype centimetrová vrstvička písku. Na písek se uloží růžice z ananasu a její spodní část se lehce zasype pískem. Vše se zakryje igelitovým sáčkem nebo dnem plastové lahve a postaví na stinné místo s teplotou kolem 18 °C. Zálivka se nejlépe provádí rosením - substrát by měl být stále mírně vlhký.

Klíčení pecek avokáda

Během dvou měsíců by listy měly zakořenit, takže začnou dorůstat nové lístky. Pak je možné sundat igelitový „skleník“ a rostlinu přesadit do většího květináče.

Mladá rostlinka avokáda

Pecka z avokáda se asi v polovině výšky propíchne třemi či čtyřmi párátky. Pak se postaví špičkou vzhůru na sklenici s vodou, přičemž párátka přidržují její horní polovinu nad hladinou vody. Sklenici je třeba umístit na okno nebo jiné místo s dostatkem světla. Také je nutné pravidelně (po cca 5 dnech) měnit vodu, aby nedošlo k růstu plísní a hub. Po 6-8 týdnech by již na spodní části pecky měly být patrné bílé kořínky.

Naklíčenou pecku lze přesadit do většího květináče, vyplněného zeminou. Horní část pecky by měla vyčnívat - z ní nakonec vyrazí lodyha s listy. Rostlina vyžaduje dostatek světla a bohatou zálivku.

Citrusy lze pěstovat i jako bonsaje

Zasadit lze semena citronu, grepu i pomeranče. Květináč o průměru 10 cm se naplní výsevním substrátem, případně zeminou, složenou z jednoho dílu listovky a jednoho dílu rašeliny. Asi 4 - 6 semen se ihned po vyjmutí z plodů zatlačí do silně navlhčené zeminy do hloubky zhruba 1 cm. Květináč se přikryje igelitovým sáčkem, upevněným gumičkou a postaví na místo s teplotou kolem 18 °C.

Po několika týdnech semena vyklíčí a objeví se malé rostlinky. Pak je možné odstranit igelit. Po zakořenění se rostlinky přesadí do samostatných květináčů.