Ergonomie železničního osobního vozu

Vztah sklápění a mezer mezi sedadly

Ergonomie železničního osobního vozu spočívá ve splnění podmínek komfortu nejen rozměrového a tvarového, ale zejména hygienického vč. mikroklimatu, komfortu psychického a organizačního.

Vzhledem k tomu, že jde o oblast komerčních služeb, je zvykem třídit komfort na tři třídy. V reálné praxi se většinou pak projeví konflikt mezi komfortem skutečným, k němuž směřuje ergonomie a povrchním, k němuž směřuje marketink.      

Pro odbornou náročnost je funkce ergonoma u větších dopravců (např. DP Praha, ČD) zcela nezbytná. Vzhledem ke konzervativní tradici však dopravci ergonomy nezaměstnávají a musejí s nimi navazovat externí vztahy pro řešení každé jednotlivé expertízy.

Ergonomie vztahu těla a pohybujícího se vozu

Pro přirozenou reakci těla na pohyb vozu v prostředí je optimální sezení ve směru jízdy a možnost výhledu z okna. Tělo tak optimálně reaguje na brzdění a rozjíždění. Vyšší kvalitu mikroklimatu než speciální automatikou klimatizačního systému lze dosáhnout možností otevření a přiměřeného nastavení běžných větracích průduchů oken u běžných vlaků pohybujících se do rychlosti 160 km/hod. Trvale snížené, fixované snížení průhlednosti nejen nikdy samo neřeší problém oslnění a tepelného působení slunečního záření, ale v podmračených dnech podporuje depresivní stavy a snižuje možnost zejména večerní orientace cestujícího při pohledu ven. Delší sezení vyžaduje možnost dynamických změn polohy s dostatečným prostorem pro nohy a pro případ i jen krátkodobého spánku boční opěrky hlavy proti bolestivému natažení vaziv na krku. Pohybující se vůz vyžaduje podporu stability jak na WC, tak při průchodu uličkami.

Požadavky na nepovrchní komfort

Nízkopodlažnost

Nízkopodlažnost je přínosem, u některých typů vagonů však nemusí být podmínkou. Jsou pak potřebná doplňková zařízení jako např. zdvihače, které jsou součástí vagonu nebo mobilním prvkem nástupiště. Nízkopodlažnost je součástí bezbariérovosti, jejíž faktory po vstupu do vozu pokračují z hlediska odlišných handicapů (kočárky, vozíčkáři, nemocní senioři ad.) dále uvnitř vozu (průchodnost uličkou, přístup na WC ad.).

Okno dveří polepené informacemi brání základní orientaci při vystupování

Vstupní dveře

Optimální vzhledem k bezpečnosti jsou automatické dveře. V případě, že nejde o nízkopodlažní vagon, je třeba, aby schůdky nebyly příkré. U schůdků jsou nezbytná ergonomicky tvarovaná madla odpovídající potřebám různě vysokých cestujících. Dveře musí mít dostatečně velký skleněný průhled důležitý zejména pro pohled zevnitř ven při vystupování. Tlačítkové ovládání dveří musí mít paměť se světelnou kontrolkou. Automatické zavírání dveří musí provázet předchozí zvukový výstražný signál. Dveře musí být zvenku označeny stupněm komfortu vagónu (I.-III. třída) a specializací interiéru (vůz pro matky s dětmi, vozíčkáře, tichý režim apod.).

Průchody mezi vagony

Pokud nemají automatické otevírání, nesmí obsahovat pružiny, které drží dveře zavřené, aniž by je bylo možné při průchodu aretovat v otevřené poloze.

Správné užití obecného barevného kódu informaci zrychluje a posiluje.

Informační systém v interiéru

Seriózním standardem je nástěnná mapa železniční sítě státu. Nezbytnou je informace o teplotě interiéru, aby cestující mohl kontrolovat dodržování zdravotní normy pro ochranu oslabené části cestujících. Standardem je též informace o příjezdu vlaku do nejbližší stanice s polem pro uvedení možného zpoždění a číslování sedadel. Také informace o směru k WC a jeho obsazení.

Pro seriózního dopravce není instalace veřejně přístupných teploměrů problémem.

Příklad vyznačení sedadel a podlahy pro místa na kočárky a vozíky. Barevnost sedadel by nemusela být tak ostrá, grafické symboly na sedadle by měly být čitelnější.

Rozhodující jsou informace o sedadlech pro zdravotně postižené. Označení malým grafickým symbolem na stěně se ukázalo jako nefunkční. Sedadlo proto musí být celé odlišeno kontrastní barvou oproti sedadlům běžným a velkým kontrastním grafickým symbolem na sedáku i opěráku. Stejně je vhodné barevně vymezit i podlahovou plochu, kde sedadlo stojí. Nejpokročilejší systémy umožňují invalidovi při obsazeném vagonu stisknout při vstupu tlačítko, které spustí zvukovou informaci žádající o uvolnění sedadel pro invalidy.

Užité informační symboly, tabulky a nápisy musí být řešeny podle mezinárodních norem a respektovat obecný barevný kód.

Tři druhy jsou pro třídění odpadu ve vlaku minimum.

Odpadkové koše

Alespoň ve vstupním prostoru musí být systém košů na tříděný odpad. Odpadkové koše nemají být u každého sedadla, aby se podpořila aktivita pohybu cestujících během jízdy.

Sedadla

Rozdíl mezi sklopeným a nesklopeným opěrákem musí být cítit.

Sedadla II. a I. třídy musí mít opěrku hlavy s bočními plochami (s dostatečným svislým rozměrem pro nižší postavy) a područky. Při absenci bočních opěrek mají mít cestující možnost s zakoupit ve větší stanici pomocné polštářky ve tvaru chomoutu kolem krku. Sedáky musí mít přední hranu měkkou a oblou. Sedadla I. třídy musí být sklopná minimálně o 30°. Sedáky a opěráky musí být z kontaktního materiálu s větším tepelným odporem. Barevnost sedadel má uklidňující odstín. Podpěry pro chodidla jsou standardem II. a I. třídy.

Stolky

Dobrý projektant a dopravce myslí na madla i odkládací poličky na chodbách vozu

Optimální jsou individuální sklápěcí stolky u každého sedadla. Přijatelné jsou sklápěcí dvojstolky s podpěrou pro dvojici/čtveřici sedadel. Podobně poličky sklopitelné ze sedadla před vámi. Neergonomické jsou pevně instalované dvojstolky při čtveřice sedadel. Velmi komplikují nejen přístup k sedadlu, ale také polohy aktivního sezení během delší jízdy.

Mikroklima

Odstínění slunečního svitu umožňují optimálně svislé záclonky, vodorovné roletky hůře. Tmavá skla se neosvědčila, večer snižují i svými vnitřními reflexy orientační výhled ven, ve dne přispívají k depresívním náladám, při ostrém slunečním svitu samy bez záclonek ochranu neřeší. Zvenku pak nastupujícím brání v kontrole obsazenosti vagónu. Klimatizace musí být nastavena na teplotu doporučenou pro oslabené cestující a tato teplota musí být kontrolovatelná pomocí digitálního sdělovače teploměru. Princip zdravotního vládního nařízení spočívá v tom, že teplota chlazení v létě  se nastavuje podle vnější teploty (exteriéru) max. o 5°C níže (např. při vnější teplotě 35°C se nastavuje na 30°C), ale při nižších teplotách nesmí být pro interiér nastavena teplota nižší než 24,5°C pro sedící. Vagón do rychlosti 160 km/hod musí mít otevíratelné větrací průduchy.  U každého místa pro sedícího musí být v I. a II. třídě nastavitelný výstup klimatizace s možností regulace směru a síly proudění vzduchu. V místě hlavy cestujícího nesmí být proudění z chladivé klimatizace rychlejší než 0,2 m/s.

Zrcadla v interiéru

Zrcadla v interiéru nesmí být velkoplošná, protože taková komplikují orientaci.

Směrové noční osvětlení neruší ostatní ve spánku

Osvětlení

Osvětlení interiéru má mít regulaci na nižší výkon pro noční jízdy a lokální lampičky na čtení.

Zvukový smog

Výrazná hlučnost není již při dnešním standardu železničního svršku zásadním problémem. Tím se stává zvukový smog z nekvalitního klimatizačního systému interiéru vozů nebo audiovizuální smog z instalovaných zábavních displejů.

Místa pro zavazadla

Úschovní police na představku vozu musí být pod zámkem.

Kvalitní vozy mají promyšleně vytvořená místa na podlaze mezi sedadly. Centralizované police musí být kvůli ohlídání uprostřed vozu, ne na jeho krajích. Police ve výši musí být jen doplňkové a jejich hrana musí být oblá a opatřená měkkým plastem.

Servisní doplňky osobní AV-techniky

Zásuvky na notebooky a nabíječky telefonů již nemá být problém instalovat alespoň v malém množství i ve II. a III. třídě. Wi-fi signál je nadstandard nezbytný zejména pro dálkové spoje, přičemž vozová třída již nemá být rozhodující pro jejich instalaci. V případě instalovaných AV-monitorů je nezbytný jejich zvukový provoz pouze na sluchátka, aby nedocházelo k vytváření AV-smogu. Je vhodné, pokud monitory mají na stínítku rastr, který brání sledování ze šikmých úhlů.

Hygienická zařízení

Shrnutí základních požadavků na hygienické zařízení vagónu

Musí splňovat zvýšené nároky na čistotu, neboť jde o exponované veřejné WC společné pro muže i ženy. Dále musí splňovat zvýšené nároky na podporu stability stojícího cestujícího, neboť vagon svými pohyby narušuje rovnováhu člověka. Stabilita je podpořena řadou praktických úchytů a opěrek. Na WC musí být háček na zavěšení svrchníku nebo kabelky. Všechny funkce jsou optimálně ovladatelné nožními pedály s vysokou spolehlivostí. Namísto papírových ručníků jsou optimální vysoušeče rukou. Nejdůležitější je řešení sedátka WC mísy. Musí být s povrchovou úpravou odpuzující kapaliny s oblým profilem bez roviny, na které by se udržely kapky. Sedátko musí být ve přední, nejrizikovější části přerušené a spojené s pružinou, která jej mimo zasednutí udržuje ve zdvihnuté poloze. Kromě tekutého mýdla je dnes samozřejmým požadavkem dávkovač dezinfekce.

Vozové oddíly se zvláštním režimem

Specializované oddíly jsou mimořádným přínosem pro psychický komfort. V oddílech pro matky s dětmi nevyrušují jiní cestující a děti se zároveň ruší jen navzájem. Samotné cestující ženy mají ve svých oddílech větší pocit bezpečí, který může být podpořen i vnitřním zamykáním. Tiché oddíly umožňují soustředit se na práci s notebookem nebo odpočívat bez neustálého rušení mobilními telefony.  

Jídelní vozy. Jídelní vozy umožňují neobtěžovat vůní aromatických jídel cestující, kteří na ně nemají chuť. Optimální je sledovat nový úsporný trend samoobslužných jídelních vozů s jediným zaměstnancem, který pouze ohřívá jídla v krátkovlnné troubě a vaří čaj nebo kávu, případně obsluhuje automatickou myčku příborů. Ceny jsou na úrovni nákupu produktů v supermarketu, služba je především promyšlenou reklamou dopravce.

Lůžkové a lehátkové vozy představují zvláštní kapitolu ergonomie, která potřebuje samostatné zpracování.

Prostory pro kočárky a jízdní kola

Tyto prostory umístěné na představku vyžadují zamykací systém, aby nemusely být hlídány.

Rozšířený cestovní set

Pomůcky pro harmonizaci diskomfortu

Běžně jsou v cestovních setech nabízeny nafukovací chomouty kolem krku proti bolestivému natažení vaziva na sedadle bez bočních opěrek hlavy, stínítka na oči a zátky do uší proti audiovizi. Dále jsou užitečné kšiltovky proti oslnění ve vozech bez záclonek, teplé čepice proti neregulovatelné chladné klimatizaci, digitální kapesní teploměr na kontrolu dodržování teplotní normy a klička na otevírání svévolně zablokovaných oken. Pro psychický klid slouží lankový zámek pro spojení zavazadla s policí.

Nepřiznaná III. třída Českých drah

Stanovení kvalitativní třídy komfortu

Každý dopravce je povinen jasně deklarovat kvalitu jednotlivých prvků všech tří tříd, nejlépe podle odborné ergonomické literatury. Přitom platí, že nesplnění kvality jediného bodu vede k posunu vozu do nižší třídy. Velkým omylem (alibismem) je kvalitativní orientace podle běžných zvyklostí vč. zahraničních. Např. v západních expresech často chybí informace o teplotě interiéru, zatímco mnohé ruské expresy ji bez problému nabízejí.

Ergonomický audit osobního železničního vozu

Stanovení třídy komfortu, stejně jako jakékoliv jiné ergonomické hodnocení lze provést pouze prostřednictvím komplexní série laboratorních testů doložených podrobným protokolárním zápisem. Ergonomické kvality je společensky odpovědné hodnotit v návaznosti celý komplex kvalit (ergonomie, ekologie, efektivnost, ekonomika, etika, estetika). Na ergonomický audit se může odvolávat marketink s tím, že doklady o auditu musí být dostupné. Struktura check-listů a metody hodnocení vyplývají z dat dostupných v odborné literatuře.

U komfortu železničního osobního vagonu, podobně jako jinde, rozlišujeme soubor faktorů rozhodujících a doplňkových.

Rozhodující faktory auditu

• Nízkopodlažnost nebo pomocné prvky zajišťující přístupnost vozíčkářům, kočárkům, jízdním kolům apod.
• Kvalita komunikačních koridorů od vstupu do vagonu k cílům
• Funkčnost regulace a informací souvisejících s mikroklimatem (problém syndromu nemocných vozů) včetně přístrojového a audiovizuálního smogu
• Řešení míst k sezení
• Řešení odkládání zavazadel
• Řešení ergonomie a hygieny WC
• Kontakt s vnějším prostředím
• Elektrické přípojky pro drobnou elektroniku

Doplňkové kvality auditu

• wifi-signál
• zábavní audiovize

Konkrétní příklady

Vagon Bp

Náměstek generálního ředitele ČD přebírá Českou cenu za ergonomii vagonu Bp

Vůz vyráběný Vagonkou Studénka na přelomu 80. a 90. let 20. století. Díky mimořádnému zaujetí a ergonomické kvalifikaci projektantů, zejména Ing. Vladislava Staňka, má komplex dosud nepřekonaných kvalit s výjimkou nízkopodlažnosti. Vstupní dveře jsou opatřeny promyšlenými ergonomickými madly, na představku jsou ergonomická madla jak stropní, tak nástěnná. Průchod mezi vozy má fixovatelné dveře. Okna jsou otevíratelná, sedadla ergonomicky tvarovaná. WC má speciálně řešené sedátko a nožní hygienické ovládání vody. Představek vagónu umožňuje přepravu kol a má sklápěcí sedadla. Při zpětném ohlédnutí za českou produkcí získal roku 2008 Českou cenu za ergonomii, kterou převzal náměstek generálního ředitele ČD jako investor výroby.

• 
  Přednosti interiéru - tvarování, barva a materiál sedadel, možnost zvednutí sedáku při úklidu, možnost zvednutí područky, možnost regulace větrání nastavením okna
• 
  Příklad kombinace čtyř tvarově promyšlených madel pro vstup do vozu Bp
• 
  Přednosti hygienického zařízení - rotační splachování, pružina drží sedátko zdvižené, sedátko je na rizikovém místě přerušené, pedály na ovládání vody v umyvadle i míse WC

Cestující dosáhne hlavou police, proto při vstupu k sedadlu většinou dojde k nárazu na tvarově a materiálově neupravený rám police.

Souprava CityElephant

Nízkopodlažní souprava je ukázkou řady nedostatků. Má hlučnou, špatně regulovatelnou klimatizaci bez ukazatelů teploty v prostoru pro cestující. U oken s nevhodným tmavým sklem musela být dodatečně vytvořena možnost otevírání, WC nemá výše uvedené hygienické vlastnosti, většina souprav nemá otevírací tlačítko dveří s pamětí a zvukovou signalizaci, police na zavazadla horního podlaží nemá oblý měkký rám a je ve výšce častým nárazů hlavy cestujícího. Některé instalované stolky jsou fixní a s výškou desky, která neumožňuje práci s notebookem. Polstrování bylo zvoleno ve fialové barvě, která nemá optimální relaxační efekt.

Odkazy

Literatura

• Fassati, Tomáš: Inteligentní je více než jen chytrý, ČVUT, Praha, 2018, s. 203-234
• Komfort a styl designu české hromadné dopravy I. Sborník multioborového sympozia, Vysoká škola umělecko-průmyslová, Praha, 2011, ISBN 978-80-87400-06-7
• Malý; Král; Hanáková: ABC Ergonomie, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha, 2010
• Vyka, Miroslav a kolektiv: Role regionální železnice ve 21. století, Svaz cestujících v dopravě, Ostrava, 2017, s. 60-63
• ČSN EN 13816 Doprava – logistika a služby
• Nařízení vlády č. 93/2012 Sb. – Mikroklimatické podmínky

Články s navazujícími tématy

Ergonomie

Ergonomický audit

Ergonomic-thinking

Česká cena za ergonomii