Dějiny Korolup/Freiwillige Feuerwehr/Korolupy

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Georg Andreas Böckler (1661): zdolávání ohně s hasícím přístrojem (Brandbekämpfung mit einem Feuerlöschgerät)

Obsah

Sbor dobrovolných hasičů v Korolupech (1892)[editovat]

Od první poloviny 19. století se zakládání spolků dobrovolných hasičů začalo šířit i do menších sídelních míst a dobrovolní hasiči začali postupně obohacovat i veřejný život na vesnicích. Iniciátory ustavujících výborů a předními představiteli dobrovolných hasičů se stávali nezřídka místní učitelé a faráři. V Korolupech inicioval založení hasičského sboru živnostník František Blažek (* 8.4.1857 Laukowitz / Slavíkovice – † 31.5.1918 Korolupy). Ačkoliv se jednalo o nepolitický spolek, jeho přední představitelé byli vesměs křesťansko-sociálního smýšlení. V 90. letech 19. století korolupskou inteligenci zastupovali zestárlý farář Martin Sperka a mladý německý učitel Ernest Körner (* 1866 - † 1943), který své aktivity směřoval především do Německého školního spolku (Deutscher Schulverein), sdružující místní německé liberály.

Velitel Franz Blažek[editovat]

Franz Blažek se narodil 8. dubna 1857 ve Slavíkovicích (Laukawitz) na čp. 48 otci Josefu Blažkovi, kočímu z Uherčic, a matce Johaně, rozené Jordánek ze Slavíkovic.[1] Ve svých 25 letech se 5. listopadu 1882 oženil s Julianou, dcerou zemřelého tesaře Johanna Paula z Korolup. Svatba se konala v dolnorakouském Ludenu, kde Juliana Paul sloužila na čp. 5. Mladý pár bydlel nejprve v Korolupech na čp. 75 a čp. 17 a Franz se živil jako krejčí.[2][3] Francova mladší sestra Anna se v roce 1889 provdala do Jemnice za cukráře Ladislava Jindru.[4] V malém stavení pod návsí čp. 59 později provozoval kupectví, které po přestavbě přemístil do staré školní budovy na návsi na čp. 65.

V roce 1892 upozornil katolický deník „Neuigkeits-Welt-Blatt” na netradiční hold k narozeninám císaře Františka Josefa. V Korolupech se konala 14. srpna, v předvečer svátku Nanebevzetí Panny Marie, taneční zábava, na které obchodník Franz Blažek o půlnoci přerušil hudbu a zapáleně promluvil k místní omladině k blížícím se narozeninám císaře, načež všechny vyzval, aby provolali milovanému monarchovi třikrát „Hoch!”, což všichni přítomní s nadšením za doprovodu hudby následovali.

Ein schönes Kirchweifest wurde — wie man uns schreibt — am 14. August in Kurlupp, Mähren, abgehalten. Um Mitternacht wurde — in Anbetracht dessen, daß auf den nächsten Tag der Festtag Maria-Himmelfahrt fiel — die Tanzmusik abgebrochen, worauf der dortige Kaufmann Herr Franz Blaschek in einer an die Jugend gerichteten zündenden Ansprache des bevorstehenden Geburtsfestes des Kaisers gedachte und zu einem dreimaligen Hoch auf den geliebten Monarchen aufforderte, in welche alle Anwesenden entblößten Hauptes unter Musikbegleitung begeistert einstimmten.[5]

Na konci roku 1892 inicioval založení sboru dobrovolných hasičů (Freiwillige Feuerwehr Kurlupp), kterému až do konce svého života velel. Při volbách do Říšského sněmu v roce 1907 byl zvolen za německý 11. kraj do volebního výboru v soudním okrese Jemnice.[6] Věrného přítele našel v osobě faráře Antona Pošváře (* 3.8.1860 Újezd u Moravského Krumlova – † 23.8.1924 Korolupy), kterého brněnská diecéze investovala na korolupskou farnost v roce 1907. Anton Pošvář byl pro korolupské hasiče a křesťanské-sociální sympatizanty vítanou posilou. Už 17. ledna 1908 byl zvolen starostou sboru dobrovolných hasičů. Hlavní hasičské jádro brzy drželo i většinu mandátu v obecním zastupitelstvu. Anton Pošvář byl navíc zvolen předsedou místní školní rady.[7] To je také období, kdy se stali pro německé liberály z místní odbočky Svazu Němců pro jižní Moravu a Německého školního spolku nepohodlnou opozicí a v týdeníku „Deutsches Südmährerblatt” byli několikrát dehonestováni.[8][9]

Je známou a bohužel smutnou skutečností, že existují lidé, kteří jsou členy německých nacionálních spolků, kde se tváří jako Němci, jen proto, aby získali co nejvíce výhod. Po národním německém cítění u nich není ani stopy. Zdánlivě národní (völkisch) činnost je podřízena pouze jejich osobním zájmům nebo obchodním výhodám. Vyžadují-li to, pak bez skrupulí spáchají zradu na národní věci.

Takovým patentovanýn Němcem je hokynář Franz Blažek, usedlý v sousední obci Korolupy a v naší obci (Uherčicích) majitel filiálky, člen místní pobočky Německého školského spolku a odbočky Svazu Němců jižní Moravy. Věru, pravá kramářská duše, co se svým politickým a národnostním přesvědčením vzletně kšeftuje! Po několikátém převlečení kabátu to nakonec přivedl tak daleko, že se třpytí všemi politickými a národními barvami. Ve své rodné obci je černý až na kost, v Uherčicích, kde se mu to hodí, bílý, a když to situace vyžaduje, tak i tak trochu rudý; v Korolupech nejpevnější oporou českého faráře, na jehož ochraně cti se i přes své protichůdné přesvědčení skrze černého strýčka významně podílel, zde u nás za každé příhodné i nepříhodné situace nejhlasitější „Heil!” křikloun. Ano, člověk musí umět hájit svoje výhody!

Je jasné, že i ti nejchytřejší lidé se mohou dopustit hlouposti, což dokazuje skrze něj zprostředkovaný prodej domu v naší vsi. Nebo mu jeho láskou rozhořelé srdce k českým bližním udělalo čáru přes rozpočet? Rozhodujícím faktorem byl pravděpodobně jeho osobní zájem, jelikož jinak by dům, jehož prodej zprostředkoval, neprodal české rodině, ale obci, která za něj mimochodem nabízela mnohem více. Ostatně jeho „německé” svědomí se muselo po prodeji domu asi hnout, jelikož se uherčické společnosti, ve které byl častým hostem, vyhýbá. Jistě mu nebude vadit, když má tak „vysokého” ochránce, až udeří hodina odplaty, které se dočká každý, kdo se dostal na křivolakou cestu.[10]

V březnu roku 1911 byl Franz Blažek na výroční schůzi z Německého školského spolku vyloučen:

Nemělo by být zapomenuto, že se místní skupina musela na své výroční schůzi bohužel ze svého středu vyloučit jednoho člena, totiž pana France Blažka, majitele obchodu s potravinami v Uherčicích a Korolupech, který se dopustil činu, jež představuje výsměch veškeré německé obranářské práci.[11]
Volba místní školní rady není rozhodně událostí, o kterou by se veřejnost nějak zvláště zajímala. Přesto si zpráva, kterou přinesl ve svém 10. čísle z 11. března „Volksbote”, zaslouží bližší vysvětlení. Ve zmíněném čísle se uvádí, že kněz Anton Pošvou byl znovu zvolen předsedou místní školní rady. To je ale vědomá lež - omyl je vyloučen. Takového pochybení se autor článku dopustil snad jedině v masopustní náladě, při které místo slova „samozvolený” napsal „znovuzvolený”. Z důvodu masopustního rozmaru tak asi došlo i k znetvoření jména „znovuzvoleného předsedy”. Nebo se upřímné německé pero bálo napsat skutečné české jméno Pošvář správně? Lživý zpravodaj tak nakonec prokázal faráři medvědí službu. Z omšelého kabátu jeho reputace nevyrobí slušné oblečení ani látáním jako „čestné prohlášení” či „čestný post u dobrovolných hasičů”, nanejvýš tak maškarní kostým.[12]

Hanlivé články se nevyhnuly ani ostatním zastupitelům, kteří společně s Blažkem a Pošvářem drželi v obecním zastupitelstvu většinu mandátu. Byli označováni za páterskou stranu s jezuitskou morálkou („pfäffische Partei von Kurlupp mit ihrer Jesuitenmoral”), muži nového systému („Männer eines neuen Systems”) nebo farářovi přivrženci („die Parteigänger des Pfarrers”). Na stránkách listu se propírala například obecním úřadem vynaložená položka 18ti korun za instalovanou mříž v oratoriu,[13] jindy stavební výdaje za přestavbu bývalé školy, kam byl umístěn obchod (Greislerei), „předražená” výstavba polní cesty v délce 160 metrů za 800 korun, zrušení obecního kance (Gemeindebär),[14] „špatné” úročení uloženého kapitálu, atd.[15] Vyřizování účtů přes stránky v tisku vyvrcholilo až liknavým Blažkovým přístupem k požáru ve Vratěníně a hádkou mezi hasiči.

V pátek 4. srpna 1911 se přehnala přes Vratěnín bouřka, při níž blesk zapálil stodolu, od které pak chytly sousední stáje. Hasičské sbory z okolních obcí dojely hned na pomoc, aby se zabránilo hlavně dalšímu šíření ohně, který by díky dlouho trvajícímu suchu způsobil značné škody. Jako jeden z posledních se na místě požáru objevil požární sbor z Korolup, ačkoliv to mají z Korolup do Vratěnína jen pěší hodinu.

Při této příležitosti se velitel hasičů z Korolup ukázal v celé své křesťanské kráse a v tom pravém světle. Vzhledem k tomu, že Vratěnín leží na vyvýšenině, bylo vzplanutí požáru vidět a téměř okamžitě byli také hasiči připraveni k výjezdu. Lidumilný velitel ale výjezd z nejrůznějších důvodů zdržoval. Mínil, že než se tam dostanou, bude Vratěnín bez vody, že už je stejně pozdě a že beztak hoří jen stodola. Také uváděný důvod, že si nemůže vzít výjezd na zodpovědnost kvůli nebezpečí zásahu blesku v samotné obci, je neopodstatněný, protože v obci pouze pršelo, ale žádná bouřka se nespustila.

Místní obyvatelé, rozhořčení jeho počínáním, mu pak vmetli hořkou pravdu do očí. Zbytečnými hádkami se ztratila spousta času, takže asi po tři čtvrtě hodině se hasiči konečně odhodlali k výjezdu, a to - bez svého velitele. Jakmile se jedná o přehlídku k různým slavnostem, to se velitel hasičů z Korolup ukazuje v úplně jiném světle. To je pak zaručeně první na místě, hlavně pokud v čele pochoduje kapela, dokonce i česká. V takovém případě musí členové hasičského sboru dodržovat jeho pokyny a netoleruje žádný odpor.

Samozřejmě, že jsou hasiči takovým panovačným chováním znechuceni a hodlají spolku, který brání jejich výkonu povinností, ukázat záda. Pod takovým velením nedokáží korolupští hasiči nikdy nic užitečného. Rozměr své lidskosti ves prokázala také tím, že se zdráhala vydat koně pro zápřah stříkačky. Zná ten pán vůbec požární předpisy?[16]

Po vypuknutí války nastaly hasičům zcela jiné starosti. František Blažek vzhledem k svému věku sice nerukoval, ale o to více se angažoval v poskytování sanitární pomoci, která hasičům během války připadla. Konce války se nedočkal. Zemřel v 61 letech 31. května 1918 v Korolupech, kde byl také pochován. In memoriam obdržel 1. října 1918 bronzovou medaili za 25 let záslužné činnosti v oblasti požární a záchranné služby.[17]

Ustavující valná hromada[editovat]

Vzhledem k tomu, že obec nevlastnila ani stříkačku a ani jiné hasící náčiní, stávala se potřeba regulérního hasícího útvaru v obci čím dál větší nutností. Z iniciativy korolupského obchodníka Franze Blažka a několika dalších spoluobčanů tak bylo přikročeno k založení hasičského spolku. Ustavující shromáždění se konalo 18. prosince 1892 a do hasičského sboru se hned přihlásilo 30 členů výkonných a 20 členů přispívajících. Následně se obrátili na obecní zastupitelstvo s žádostí, jestli by obecní výbor podpořil nákup obecní stříkačky tím, že by pověřil jednoho člena zastupitelstva jejím nákupem a zároveň převzal záruku za splacení nákupní ceny.

Stanovy dobrovolných hasičů v obci
§. 22
Obec předá dobrovolným hasičům v obci veškeré své hasicí náčiní a záchranné prostředky, které budou používat při hašení a cvičeních. Obec hradí podle svých finančních možností a na základě rozhodnutí obecního výboru veškeré potřebné nákupy a opravy. K uschování hasících prostředků musí obec vyhradit místnost. Hasičský sbor předkládá každoročně obecnímu výboru seznam všeho hasícího náčiní a nářadí.[18]

Zastupitelstvo obce odmítlo jak nákup tak převzetí záruky a poskytlo hasičům finanční částku 50 zl. Hasičský výbor došel tedy k závěru, že si stříkačku hasiči obstarají sami. Velitel Blažek a dva další členové provedli finanční rozpočet a objednali u české firmy „Smekal” z Prostějova stříkačku za 900 zl, k jejímuž převzetí došlo po zaplacení zálohy 200 zl. Po té, co byla zbývající částka 700 zl splatná, obrátili se znovu na obecní zastupitelstvo, jestli by nebylo ochotno zbývající obnos převzít. I tato žádost byla zamítnuta.

Mezi tím hasiči obdrželi několik finančních darů: 50 zl z privátního fondu císaře Františka Josefa I., neutuchajícího mecenáše a podporovatele dobrovolných hasičů,[19] 70 zl na hasící přístroje od hraběte Emanuela v. Collalto,[20] 20 zl od c. k. místodržitelského rady hraběte Černína ze Znojma, atd.[21]

Dobrovolní hasiči Korolupy. Byli jsme požádáni (redakce Welt Blatt) o vyjádření díků: „Jeho jasnost, pan Emanuel v. Collalto daroval dobrovolným hasičům z Korolup 70 zl. na nákup hasícího nářadí. Cítíme se být tímto nejsrdečnějšímu dárci povinováni touto veřejnou cestou vyslovit naše nejupřímnější poděkování. Velitelství hasičů v Korolupech na Moravě, Franz Blazek, velitel.” 20. duben 1893.[22]
Poděkování dobrovolných hasičů. Byli jsme požádáni tlumočit následující poděkování: „Pan Johann Blazek, c. k. četník v Mírově u Mohelnice, daroval dobrovolným hasičům v Korolupech 5 zl, za což mu skrze Welt Blatt srdečně děkujeme. Velitelství dobrovolných hasičů v Korolupech, Franz Blazek, velitel.” 29. duben 1893.[23]
Dobrovolní hasiči Korolupy. Pan místodržitelský rada hrabě Černín ve Znojmě daroval dobrovolným hasičům v Korolupech 50 zl, za což výše jmenovaní hasiči vyslovují jeho excelenci panu hraběti srdečné poděkování. 18. listopad 1893[24]

Na mimořádné schůzi, svolané na 18. listopadu 1893, nastínil předsedající výbor přítomným hasičům celou záležitost a navrhl, zda by nebylo možné dofinancovat zbývající obnos formou privátní půjčky. Josef Apeltauer a Johann Komenda, oba přispívající členové, a Anton Blei, výkonný člen, totiž hasičskému sboru nabídli za každého z nich osobní půjčku 200 zl s pětiprocentním úrokem, čímž hasiče vysvobodili z nouzové finanční situace.[25][26] Na základě podané žádosti o dotaci u zemského hasičského svazu, o které rozhodl zemský hasičský výbor 20. prosince 1893, obdržel hasičský sbor z hasičského fondu 200 zl.[27]

VIII. hasičský okres Znojmo - V. valná hromada (1894)[editovat]

Oficiální přijetí dobrovolných hasičů Korolupy (freiwillige Feuerwehr Kurlupp) do VIII. okresu Znojmo a Moravský Krumlov (VIII. Bezirk Znaim und Mährisch Kromau) pod německým zemským Svazem moravsko-slezských dobrovolných hasičů (Verband der mährisch-schlesischen freiwilligen Feuerwehren) a potažmo centrálním Rakouským říšským svazem hasičů (Österreichischer Feuerwehr Reichsverband) proběhlo v neděli 4. června 1893 ve Znojmě na V. Okresním hasičském dnu (V. Bezirks-Feuerwehrtag).[28]

V půl jedenácté dopoledne se shromáždili delegovaní zástupci hasičských sborů Baumöhl – Podmolí, Brenditz - Přímětice, Edenthurn – Vracovice, Frain - Vranov, Frainspitz-Weinberg - Branišovice- Vinohrádky, Hödnitz - Hodonice, Kurlupp - Korolupy, Mähr.-Budwitz - Moravské Budějovice, Mähr.-Kromau - Moravský Krumlov, Milleschitz - Milíčovice, Poppitz - Popice, Schattau - Šatov, Taßwitz - Tasovice, Kl.-Teßwitz - Malé Stošíkovice, Wolframitz - Olbramovice, Znaim - Znojmo, Zuckerhandl - Suchohrdly (ostatní obce se omluvili) v Německém domě Německého měšťanského spolku (Deutsches Bürgervereinshaus), kde proběhla také volba nového okresního představenstva. Předsednický post obhájil znovu K. Bornemann ze Znojma, jeho zásupcem byl zvolen Dr. Ptaczek z Moravského Krumlova, do funkce zapisovatele a pokladníka delegáti zvolili Karla Sackla. Členy okresního výboru se pak stali Franz Pipperger, Josef Maderner, Johann Pahr, Anton Holanek, Eduard Blažek. Kontrolními oblastními inspektory výbor jmenoval: pana Bornemanna pro město Znojmo a obce Přímětice, Suchohrdly, Stošíkovice, Lukov; pana Modernera pro obce Hodonice, Tasovice; pana Pahra pro obce Šatov, Popice; pana Blažka pro město Moravské Budějovice a obec Hrotovice; pana Pippergera pro tržní městečko Vranov a obce Korolupy, Milíčovice, Stálky, Vracovice; pana Dr. Ptaczka pro město Moravský Krumlov a obce Hostěradice, Miroslav a pana Holanka pro obce Olbramovice, Branišovice, Loděnice.[29]

FF Kurlupp - I. valná hromada (1894)[editovat]

Na výroční valné hromadě, která se konala 6. ledna 1894, se až na dva členy dostavili všichni hasiči. Po zahájení schůze přešel velitel Blažek k finanční zprávě za rok 1893. Výdaje za stříkačku (900 zl.) a další hasičské vybavení (221 zl. 34 kr.) činily celkem 1 121 zlatých 34 krejcarů. Od různých dárců sbor obdržel finanční dary v hodnotě 180 zl. 20 kr. a od obce finanční dar v hodnotě 50 zl. Ze dvou dobročinných sbírek po obci do spolkové kasy přibylo 195 zl. 25 kr. Na členských příspěvcích se vybralo 62 zl., takže celkový dluh nadále činil 633 zl. 89 kr. Po schválení rozpočtu přešel Franz Blažek k volbě dvou členů výboru. Jednohlasně byli opět zvoleni Juliann Soukopp a Johann Komenda. Hasiči se ještě pro rok 1894 dohodli na finanční odměně 4 zl. za koňský zápřah při výjezdu do okolních obcí.

Příjmy Hodnota Celkem
Finanční dary občanů mimo Korolupy 180 zlatých 20 krejcarů
Finanční dar obce 50 zlatých
Dobrovolné sbírky po domech 195 zlatých 25 krejcarů
Členské příspěvky 62 zlatých 487 zlatých 45 krejcarů
Výdaje Hodnota Celkem
Nákup stříkačky 900 zlatých
Nákup ostatních hasících prostředků 221 zlatých 34 krejcarů 1 121 zlatých 34 krejcarů
Celkový stav v roce 1894 dluh - 633 zlatých 89 krejcarů

Následně velitel hasičům promluvil do duše a upozornil na to, že dobrovolní hasiči nejsou obci jen k užitku, ale že jsou i její ozdobou. Proto kladl hasičům na srdce, aby v případě nasazení plnili vzorně své povinnosti. Poděkoval zejména za čtyřměsíční držení nočních hlídek a všem sponzorům. Hasiči se rozloučili pozdravem Gut Heil![30]

V lednu 1894 získal sbor do svých řad dalšího významného podpůrného člena advokáta Dr. Gleißnera z Jemnice.[31] Na hasičské členské schůzi 26. března 1894 byl Johann C. Ducheck, vídeňský spisovatel odborné hasičské literatury, zvolen čestným členem hasičského spolku.[32] Jeho slovy také zakončil velitel Blažek svůj proslov při svěcení stříkačky v září roku 1896 v obci Elsern: „Das Auge klar, die Hände nicht gefaltet, die Stirne rein, von Selbstsucht nicht entweiht, die Ehre unbefleckt, der Eifer nicht erkaltet, fest, treu und stark, so sei's für alle Zeit!”[33] Na základě žádosti o přidělení dotace u zemského moravského hasičského svazu, o které hasičský výbor na svém sezení 5. prosince 1894 kladně rozhodl, obdržel sbor pro tento rok ještě 100 zlatých.[34]

FF Kurlupp - Oslava založení hasičského sboru[editovat]

V neděli 27. května 1894 uspořádali dobrovolní hasiči zakládací slavnost. Do slavné neděle se vesnice probudila v pět hodin ráno pořádaným budíčkem. Oslava započala v devět hodin ve farním kostele sv. Vavřince mší svatou a dobu mezi jedenáctou až jednou hodinou odpoledne si spolek vyhradil pro přijímání pozvaných hostů. Ve tři odpoledne pokračoval program hodinovým hasičským cvičením, které proslovem zahájil velitel mužstva Franz Blažek. Na čtvrtou hodinu si hasiči připravili hudební koncert s tanečním věnečkem. Slavnostní den ukončil v devět večer průvod s hořícími pochodněmi. Vstupné stanovili dobrovolní hasiči na 20 krejcarů na osobu a u věnečku se dohodli na vstupence pro pány za 40 krejcarů. Rozloučení nemohlo proběhnout jinak než provoláním hasičského pozdravu „Gut Heil!"[35]

FF Kurlupp - II. valná hromada (1895)[editovat]

Druhého výročního zasedání 6. ledna 1896 se zúčastnilo 26 aktivních a 10 podporujících členů. Po příchodu velitele Blažka mu podal zástupce velitele hlášení a hned na to velitel přivítal starostu Petra Vaňka, majitele korolupského mlýna,[36] poděkoval mu za jeho účast a popřál přítomným do nového roku. Tím mohl přejít k prvnímu bodu programu a seznámil přítomné s finanční zprávou za rok 1895. Ze sbírek po domech získal spolek 81 zl. 96 kr., od zemského hasičského výboru subvenci 100 zl.,[37] od obce Korolupy 50. zl. Členské příspěvky za poslední rok činily 58 zl. 60 kr. Od členů mužstva, kteří měli podíly u bítovské Kontribučenské záložny,[38] obdrželi 7 zl. Celkové příjmy tedy činily 296 zl. 56 kr. I přesto, že si spolek dovolil nakoupit další hasičské vybavení za 308 zl. 99 kr., se mu podařilo počáteční dluh snížit na 295 zl. 53 kr. Hodnota sepsaného inventáře činila 1 236 zl. Následovala volba dvou nových delegátů a nového předsednictva.

Funkce Jméno
Velitel (Hauptmann) Franz Blažek, obecní zastupitel a obchodník
Zástupce velitele (Hauptmann-Stellvertreter) Johann Stiepanie, syn majitele hospodářství (Wirthschaftsbesitzerssohn)
Pobočník (Adjutant) Johann Stiepanie (čp. 18), syn majitele hospodářství
Delegát (Vertrauensmann) Mathias Luksch, 1. radní a majitel hospodářství
Delegát Andreas Apeltauer (čp. 40), člen obecního výboru a majitel hospodářství
Pokladník (Kassier) Andreas Beigel, syn majitele hospodářství
Velitel stříkačky (Spritzenmeister) Franz Slaby, mistr kovářský (Schmiedmeister)
Zástupce velitele stříkačky (Spritzenmeister-Stellvertreter) Josef Schwarz, člen obecního výboru a majitel hospodářství
Strojník (Rüstmeister) Franz Paul, domkář a člen obecního výboru
Hornista (Hornist) Anton Nevěčný, domkář a člen obecního výboru
1. velitel zásahu (Zugsführer) Franz Soukopp, syn majitele hospodářství
2. velitel zásahu (Zugsführer) Jakob Schauaus, domkář

Ve zprávě o činnosti dobrovolných hasičů Blažek konstatoval, že se sice hasiči zatím neúčastnili žádného zásahu, ale zato celé léto poctivě cvičili. Znovu připomněl věrnou službu a stoprocentní plnění hasičských povinností a poznamenal, že existují odpůrci, kteří by spolek nejraději zlikvidovali, a proto připomněl slova Kristova: „Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.”, jimiž se měli hasiči řídit. Na závěr všechny hlasitě pozdravil tradičním „Gut Heil!" Slovo převzal starosta Waněk, který vyslovil se spolkem spokojenost a popřál jim mnoho zdaru v cestě za vytčenými cíli. Po hlasitém potlesku, kterým hasiči starostu odměnili, mu velitel slíbil, že spolek se bude i nadále snažit být obci k užitku, konat ve prospěch obce a ukončil zasedání.[39]

Oslava narozenin císaře Františka Josefa I.[editovat]

Dne 18. srpna 1896 oslavili korolupští hasiči narozeniny císaře Františka Josefa I. nejprve mší svatou v místním kostele, kam napochodovali v parádních uniformách. Po mši nastoupilo mužstvo před zbrojnicí, kde k nim velitel Blažek promluvil. Vyzdvihl povinnosti a morálku hasičů a vyslovil přání, „aby Bůh dal a milovaný panovník ještě dlouhá léta užíval svého života”. Hasiči pak sborově provolali třikrát „Hoch!” a kapela zahrála státní hymnu.[40]

Vlajka[editovat]

Sbor hasičů si objednal vlajku ve Vídni u firmy „Selig & Schwab”, uměleckém ateliéru pro vyšívané spolkové vlajky, kterou si pořídil po doplacení stříkačky v roce 1902 za 1000 korun. Hasičská vlajka v barvách monarchie byla bohatě vyšívaná.[41]

Umělecký institut
pro výrobu vlajek
Josef Selig & Schwab
 VÍDEŇ VII, Mariahilferstrasse 74 B
doporučuje vlajky pro spolky hasičů, veteránů, turnerů, střelecké, pěvecké a reklamní bannery pro družstva a cyklisty, vlajkové a pamětní stuhy, šerpy, pentle a barová prostírání v umělecky uznávaném, vkusném a solidním provedení.
Umělecké návrhy a kresby spolu se vzorky tkanin a odhadem nákladů budou na požádání ochotně zaslány.[42]

FF Kurlupp - mimořádná valná hromada (1908)[editovat]

Na 17. ledna 1908 svolal sbor dobrovolných hasičů z Korolup do hostince Johanna Schwarze (Gasthaus Schwarz) mimořádnou valnou hromadu. Dostavili se i farář Anton Pošvář, starosta obce Laurenz Apeltauer a další hosté. Předsedou (starostou) sboru hasičů byl jednohlasně zvolen farář Anton Pošvář.[43]

Účast na oslavách v okolních obcích[editovat]

Výroční oslava dolnorakouského hasičského sboru Elsern[editovat]

Z tisku se také dozvídáme o účasti korolupských hasičů na oslavách okolních hasičských spolků. Například 9. září v roce 1896 se účastnili společně s hasiči z Nondorfu, Zissersdorfu, Gerasu, Weitersfeldu, Langau a Drosendorfu zakládací oslavy a svěcení stříkačky v Dolním Rakousku v obci Elsern u Drosendorfu. [44] Do Písečného přijeli 11. září 1898 na zakládací slavnost. Dorazily i sbory ze Slavonic, Bolíkova a Dešné. Oslavu zahájil pan farář Burzde z Nových Sadů polní mší, posvětil stříkačku a sbor z Písečné předvedl veřejné cvičení. Na závěr promluvil velitel Anton Androsch (FF Písečné), starosta obce Julius Kaufmann a velitel Johann Blažek z Korolup.[45][46]

Slavnostní otevření železniční tratě Moravské Budějovice-Jemnice[editovat]

V Jemnici se konalo 8. listopadu 1896 slavnostní otevření lokální tratě mezi M. Budějovicemi a Jemnicí. Ještě před příjezdem delegace jeho excelence ministra železnic Emila svob. pána Guttenberga a dalších hostů pan farář Coufal posvětil novou železniční dráhu. Nastoupené české představenstvo obce v čele se starostou Josefem Augustou, uvítací špalír jemnických veteránů (Militär-Veteranen-Verein), městské střelecké gardy, dobrovolných hasičů pod českým velením z Jemnice, německých hasičů z Korolup a Dešné, školních dětí a velké zástupy občanstva dychtivě vyhlíželi očekávaný vlak. Po slavnostním uvítání měli vzácní hosté nastoupit do kočárů a odjet na hostinu do zámku. Tak líčí oslavu železnice kronikář Jemnice.[47]

Podle týdeníku Znaimer Wochenblatt české osazenstvo radnice německé uniformované spolky nepozvalo a veteráni pod německým velením se dostavili splnit svoji povinnost z vlastního rozhodnutí. Poprask způsobil generál Gutenberg, který si dvakrát potřásl rukou s velitelem veteránů, vyslovil mu vřelé poděkování a nastoupené české sokolstvo ignoroval. Jihlavské listy zareagovaly 14. listopadu (č. 50) sáhodlouhým článkem plným vulgárností a urážek. Znaimer Wochenblatt také uvádí, že německé spolky nebyly pozvány z toho důvodu, protože radnici bylo jasné, že se nikdy nepodřídí velení Sokolů.

V každém případě tato příhoda plně vystihuje jemnické klání mezi českým vedením města a německými měšťany, kterým Češi svoje vítězství na radnici dávali citelně okusit. Vedle hasičů z Korolup týdeník zmiňuje ale sbor z Budkova. O německých hasičích z Dešné nehovoří. Eduard Lahoda, vrchní správce velkostatku v Budkově, byl jedním z koncesionářů akciové společnosti „Místní dráha Moravské Budějovice – Jemnice”, takže účast budkovských hasičů by byla i více pravděpodobná.[48] Pozvání korolupského německého sboru na „české” oslavě by snad mohla být odůvoditelná kontakty velitele Blažka na jemnickou radnici nebo na dalšího koncesionáře Alfréda svobodného pána Wraždu z Kunvaldu, majitele velkostatku v Polici.[49] V Polici založili totiž spolek dobrovolných hasičů až v roce 1897.[50] Zrovna tak dobře se znal Blažek i s dalším koncesionářem železnice, jemnickým notářem Dr. Fr. Heidlerem, který s ním působil v místní uherčické skupině Německého školního spolku.[51]

Výroční slavnost ve Frejštejně[editovat]

V neděli 6. srpna 1899 uspořádali dobrovolní hasiči z Frejštejna/Freistein oslavu na počest svého založení (Gründungsfes). Nazdobené a vlajkami ověnčené městečko přivítalo i přes nepřízeň počasí mnoho hostů a kamarádů z ostatních okolních hasičských spolků. Dorazili hasiči ze Starého Petřína, Jazovic, Vranova, Korolup, Šafova, Stálek a z dolnorakouských obcí Riegersburgu a Schaditz. Svěcení (Spritzenweihe) stříkačky se ujal pan farář Sochor ze Stálek, kmotrou (Spritzenpathin) se stala paní Schleinz z Vídně a celou stafáž doplňovaly slavnostně oblečené družičky (Ehrenjungfrauen). Po veřejném cvičení (Schauübung) pod vedením velitele a školního ředitele E. Baiera se hosté přesunuli do hostince pana Müllera, kde pokračovala zábavná část s tancem, kuželkami (Bestschieben) a loterií (Glückshasen).[52]

Okresní slavnost v Drosendorfu[editovat]

Dne 31. srpna 1902 se v Drosendorfu konal sněm okresního sdružení dobrovolných hasičů v Gerasu, při jehož příležitosti oslavil sbor hasičů z Drosendorfu 25. výročí založení. Městečko bylo nazdobeno květinami, větvičkami a vlajkami, jež v nemalé míře doplňovaly i vlajky s černo-červeno-zlatou trikolorou. K oslavě se dostavilo přes 230 hasičů z obcí: Horn, Geras, Zissersdorf, Sieghartsreith, Schirmannsreith, Thumeritz, Japons, Raabs, Elsern, Autendorf, Wolfsbach, Langau, Weitersfeld, Vratěnín, Korolupy, Stálky a Vranov, dále c. k. okresní hejtman z Hornu hrabě Felix von Stainach a zástupce dolnorakouského svazu dobrovolných hasičů z Hornu J. Kirchner.

Po vítacích proslovech pana Bittera, starosty Drosendorfu, a pana Franze Mandla, velitele hasičů, následovalo předání čestných diplomů za příkladnou 25letou službu u sboru. Velký obdiv sklidilo veřejné cvičení s novou kombinovanou parní stříkačkou (Dampfhandkraftspritze), která byla na tehdejší dobu jednou z nejmodernějších. Do té doby, něž se v ní vytvořil dostatek páry, mohli hasiči použít ruční stříkačku. Jakmile disponovala dostatečným tlakem, přešli na parní pohon. Zvědavost vzbudilo i cvičení zdravotnického oddílu. Závěr patřil společnému posezení v místních hostincích, které ten den nabízely to nejlepší ze sklepa a kuchyně.[53]

Valné hromady a veřejná cvičení VIII. hasičského okresu[editovat]

V. valná hromada okresu Znojmo a Moravský Krumlov (1893)[editovat]

Po vytvoření nového okresního sdružení Jaroslavice (Joslowitz) a odstoupením členů výboru: předsedy Fritz v. Friedenfeldta (Znojmo), místopředsedy Joschta (Jaroslavice), pokladníka Fingera (Tasovice) a Proksche (M. Krumlov), vyzval Ústřední výbor zemského hasičského svazu znojemské hasiče k uspořádání nových voleb. Na základě této výzvy svolalo velitelství znojemského sboru na neděli 4. června 1893 do Znojma V. valnou hromadu VIII. hasičského okresu, jež se odehrávala v německém Měšťanském domě. Přítomni byli delegáti (33) hasičských sborů (17): Podmolí, Přímětice, Vracovice, Vranov, Branišovice, Hodonice, Korolupy, M. Budějovice, M. Krumlov, Milíčovice, Popice, Šatov, Tasovice, Dobšice (Kl.-Teßwitz), Olbramovice, Znojmo, Suchohrdly. Nezúčastnili se delegáti z obcí: Miroslav, Hrotovice, Stálky, Loděnice a Hostěradice.[54][55] Sjezd Ústředního svazu německých hasičů na Moravě, 3. září 1893 Znojmo;[56] 1894 okresní hasičská přehlídka ve Znojmě;[57][58] 1895 členská schůze sboru Znojmo za přítomnosti okr. předsedy.[59]

  • VI. valná hromada okresu Znojmo a Moravský Krumlov, 15. srpen 1895 Hodonice (Hödnitz);[60][61][62] 1897 sjezd zemského svazu v Bruntále.[63][64][65]
  • VII. valná hromada okresu Znojmo a Moravský Krumlov, 1895 v Moravském Krumlově
  • VIII. valná hromada okresu Znojmo, 12. července 1896 ve Vrbovci (Urbau)[66]
  • IX. valná hromada, 5. září 1897 v Suchohrdlech (Zuckerhandl)[67]
  • X. valná hromada, Milíčovice (Milleschitz) 1898
  • XI. valná hromada okresu Znojmo, 20. srpna 1899 Moravské Budějovice[68][69][70]
  • XII. valná hromada v Příměticích roku 1900 zakázána, 26. srpna 1900 ve Znojmě[71]

XI. valná hromada a veřejné cvičení v Moravských Budějovicích (1899)[editovat]

XI. valná hromada a veřejná přehlídka VIII. okresu se konala v neděli 20. srpna 1899 v Moravských Budějovicích, jež byly vybrány z důvodu 25. výročí založení sboru dobrovolných hasičů ve městě. Okresní hejtman Marschall pojal celou věc politicky a vyžádal si od představenstva svazu zaslání programu, zvláště pak seznam hudebního programu a znění proslovů. Vzhledem k tomu, že se putovní okresní setkání hasičů konala již 12 let bez jediného problému, byli hasiči chováním c. k. okresního hejtmanství v Moravských Budějovicích překvapeni.

I když se předseda okresního sdružení hejtmanovi zaručil, že se v žádném případě nebude jednat o politickou demonstraci, už jen z toho důvodu, že členy jsou již 24 let také čeští hasiči, kteří mimo jiného figurují na programu jako hosté, tak přesto budějovický hejtman Marschall rozhodl o zákazu ranního hudebního budíčku, během polední pauzy o zákazu hudebního doprovodu a o zákazu veřejného proslovu při předávání diplomů a medailí za 25-letou hasičskou službu. V den oslavy povolal hejtman do pohotovosti dvojnásobný počet četnictva (8 mužů).

Oslava, i přes hejtmanstvím vydané zákazy a omezení, proběhla klidně a důstojně, k čemuž přispěli nejen samotní hasiči, ale i zúčastněné obyvatelstvo Moravských Budějovic. Hudební doprovod přijíždějících hostů od vlakového nádraží do centra města byl bohužel povolen jen jednorázově, takže opoždění hasiči z Třebíče pochodovali od vlaku bez vyhrávky. Dopoledne se konalo slavnostní zahájení za účasti všech hasičů a odpoledne v jednu hodinu se delegáti okresního představenstva (Bornemann-Znojmo, Maderner-Hodonice, Pipperger-Vranov, Cydlik-Krhovice a Sackl-Znojmo), čeští hasiči z Lažínek a 37 delegovaných hasičů z 19 obcí sešli na valné hromadě v budově německého „Casina”.

Bez omluvy nedorazili delegáti hasičských sborů z Přímětic, Jazovic, Milíčovic, Starého Petřína, Oleksovic, Šatova, Tasovic a Korolup, přičemž hasičům z Korolup byla za jejich čtvrtou neomluvenou účast vyslovena důtka. Zápis z minulého okresního hasičského setkání v Milíčovicích byl přijat beze změn. Přestože došlo k oddělení okresů Jaroslavic a Moravského Krumlova, stal se VIII. okres Znojmo díky nově přistoupeným sborům ze Strachotic, Frejštejna, Jazovic, Starého Petřína a Šafova největším okresním sdružením na Moravě. Vzhledem k tomu, že okresní kasa vykazovala deficit 8 zl. 86 kr., uvažovalo se o zvýšení původního členského příspěvku 5 krejcarů. Velitel Cydlik informoval, že i přes vyplacení pojistek u 144 smrtelných případů, zůstalo v pokladně 21 000 korun. Z důvodu 25-letého výročí založení hasičského sboru byla delegáty místem příští valné hromady vybrána obec Přímětice.

Volba představenstva nijak nepřekvapila. I když předseda Bornemann žádal, aby delegáti vzali v úvahu jeho maximální zaneprázdnění a zvolili někoho jiného, přesto byl za bouřlivého potlesku zvolen na post předsedy opětovně. Zrovna tak proběhlo hlasování i v případě zástupce Madernera a členů výboru Pippergera, Pahra, Cydlika, Zwieba a Sackla. Pouze místo Jedlitschky, který rezignoval, a Eduarda Blažka z Moravských Budějovic, který byl za porušení stanov vyloučen, byli nově zvoleni Hans Frey z Moravských Budějovic a Beier z Frejštejna. Následně se konalo veřejné cvičení hasičů z Moravských Budějovic a na náměstí přehlídka, při níž došlo za zvuků hymny k dekorování a předání čestných diplomů (bez proslovu).

Proslovy díků, poplácání po ramenech a slova uznání proběhla kvůli zakázanému veřejnému proslovu až za uzavřenými dveřmi v novém hasičském zázemí. Tam pak dorazil i zakladatel místního hasičského sboru c. k. poštmistr Fischer, kterému předseda Bornemann osobně poblahopřál. V zahradní restauraci u nádraží se pak konala za mohutné účasti oslava. Zde také došlo na přečtení blahopřejných telegramů od hasičů z Jihlavy, od Svazu Němců jižní Moravy, od Dr. Carla Richtra ze Zemského hasičského svazu a dalších. Jako vždy končila sláva tanečním věnečkem.[72]

XII. valná hromada a veřejné cvičení ve Vranově - rozdělení okresu (1900)[editovat]

Sbory německých dobrovolných hasičů na Vranovsku se již delší dobu snažily o zřízení vlastního okresu. Na základě žádosti sboru ve Vranově bylo na výroční členské schůzi VIII. hasičského okresu Znojmo dne 26. srpna 1900 v Německém občanském spolkovém domě (Bürgervereinshaus) rozhodnuto o jeho zřízení. Sídlem okresního sdružení byl vybrán Vranov a jeho členy se staly hasičské sbory z Vranova, Vracovic (Edenthurn), Jazovic, Starého Petřína, Šafova a Stálek.[73]

Odpoledne se konala slavnostní přehlídka a hasičské cvičení. Na horním náměstí při spodní řadě domů zaujali pozice nastoupení hasiči ze Znojma, před nimi stála ve vzdálenosti asi na 50 kroků hasičská technika a čelem k nim nastoupily v řad přespolní hasičské sbory: Podmolí (Baumöhl), Přímětice (Brenditz), M. Budějovice (M. Budwitz), Dešná (Döschen), Vracovice (Edenthurn), Vranov (Frain), Frejštejn (Freistem), Krhovice (Gurwitz), Hodonice (Hödnitz), Jazovice (Jasowitz), Korolupy (Kurlupp), Milíčovice (Milleschitz), Miroslav (Misslitz), Starý Petřín (Alt-Petrein), Oleksovice (Gr.-Olkowitz), Strachotice (Rausenbruck), Šafov (Schaffa), Stálky (Stallek), Dobšice (Klein-Tesswitz), Vrbovec (Urbau) a Suchohrdly (Zuckerhandl). Pravé křídlo zabírali seřazení hasiči z Přímětic se svojí kapelou a vlajkou, jímž bylo zakázáno oslavit 25leté výročí od svého vzniku ve své obci.

K přehlídce se dostavili: starosta Znojma (Bürgermeister) Johann Haase, bývalý starosta Johann Brantner, radní a poslanec Říšské rady Victor Hübner a radní Alexander Kulha, předseda VIII. hasičského okresu Karl Bornemann, dále Turnverein, Spolek vojenských veteránů (Militär-Veteranenverein), c. k. Sbor priv. městských ostrostřelců (k. k. priv. bürgerliche Scharfschützen-Korps), Club cyklistů (Radfahrerclub). Po dokončení nástupu pozdravil velitel Franz Jedlitschka starostu Johanna Haaseho jako starostu a vrchního velitele hasičského sboru a podal mu raport o stavu nastoupeného mužstva. Johann Haase provedl prohlídku a dvěma veteránům, Františkovi Kabelkovi a Antonu Kermerovi, odevzdal za jejich dvacetileté působení čestné diplomy.

Předseda VIII. hasičského okresního sdružení Karl Bornemann promluvil k výročí přímětických hasičů a šesti nejstarším členům předal medaile od zemského hasičského svazu. Na závěr provolal třikrát „Gut Heil!”, na což hasiči stejně odpověděli a za zvuku kapely se vydaly k Františkánskému náměstí do budovy c. k. státního gymnasia, kde proběhla přehlídka cvičení. Po cvičení následovalo defilování na Horním náměstí před starostou města Znojma a ostatními váženými hosty a přesun do Německého spolkového domu, kde proběhl koncert městské kapely a na úplný závěr taneční věneček.[74]

XXIII. hasičský okres Vranov[editovat]

Stálky 1901[editovat]

Výroční slavnost Stálky[75]

Vranov - I. ustavující valná hromada (1902)[editovat]

Ustavující valná hromada delegátů (Vertreterversammlung)[76] XXIII. hasičského okresu se konala 2. února 1902 ve Vranově. Předseda Franz Pipperger, velitel dobrovolných hasičů z Vranova, po přivítání účastníků konstatoval, že je schůze usnášení schopná a přečetl její program (1. přijetí plných mocí, 2. přečtení schválených stanov, 3. volba předsednictva, 4. usnesení o době a místě další valné hromady, 5. stanovení členského příspěvku, 6. volné příspěvky). Přítomni byli zástupci hasičských sborů: Vranov, Starý Petřín, Frejštejn, Jazovice, Korolupy, Stálky, Milíčovice, Štítary, Šafov. Stanovy byly bez jediné námitky přijaty. Do představenstva byli zvoleni:

Předseda: Franz Pipperger
Zástupce předsedy: Franz Martin
Členové výboru: Karl Bruckner, Franz Sackl, Johann Kocholl, Josef Simroth, Innocenz Ille, Karl Müller, Johann Stiepanny
Členové zvolení předsednictvem: Ignaz Letfuß, Johann Enzfelder
Zapisovatel zvolený předsednictvem: Rudolf Pater
Pokladník zvolený předsednictvem: Johann Trinkl

Místem příští valné hromady byl zvolen Vranov.[77]

Vranov - II. valná hromada (1902)[editovat]

II. valná hromada XXIII. okresu se konala 27. července 1902 ve Vranově. Předsedající Franz Pipperger zahájil schůzi o půl jedenácté dopoledne přijetím plných mocí. Za město se zúčastnili starosta Vranova Dr. Annerl, několik zastupitelů a přátel dobrovolných hasičů. Za okres byli přítomni: předseda Fr. Pipperger, zástupce Franz Martin; členové výboru Rudolf Pater, Johann Trinkl, Franz Sakl, Innocenz Illy, Karl Bruckner, Johann Simroth, Johann Kocholl, Ignaz Letfuß a Johann Enzfelder, omluvil se Karl Müller. Za sbory hasičů: delegáti z Vranova, Štítar, Milíčovic, Jazovic, Starého Petřína, Šafova, Stálek a Frejštejna. Nezúčastnily se Korolupy a Vracovice. Po přivítacích pozdravech přešel Fr. Pipperger k programu dne:

1. Zápis z poslední valné hromady přečetl Rud. Pater. 2. Výroční zprávu podal předseda Fr. Pipperger. 3. Se stavem pokladny přítomné seznámil pokladník J. Trinkel. Příjmy za letošní rok činily 65 K 70 h, výdaje 74 K 16 h, takže konečný stav pokladny vykazoval deficit 8 K 46 h.

4. Předsedající vyzval hasiče k účasti na rakouském hasičském sjezdu v Salcburku, přičemž se jako delegát 23. okresu přihlásil Johann Enzfelder. 5. Vzhledem k tomu, že pokladna vykazovala deficit, zůstal členský příspěvek na rok 1903 20 haléřů. 6. Na žádost hasičů ze Štítar byla místem příští valné hromady v roce 1903 zvolena obec Štítary. Všechny body programu byly kladně přijaty.

7. Předseda upozornil na nedostatečný počet a kvalitu hadic, dále pak na včasné zasílání výročních zpráv, ve kterých docházelo k záměně v údajích „dluh” a „stav majetku”, dále pak na zaslání způsobu místního vyhlašování požáru a připomněl zavedení jednotné výstroje. Fr. Sackl sdělil, že přestože Vracovice byly přiděleny k 23. vranovskému okresu, hasičský sbor se rozhodl zůstat v 8. znojemském, nereagoval ani na pozvánku, takže doporučil vyloučení. Návrh byl kladně přijat a valná hromada ukončena pozdravem „Gut Heil”![78]

  • FF Starý Petřín (Alt Petrein) - 34 členů, velitel Innozenz Ille, zástupce Rudolf Stohl
  • FF Vracovice (Edenthurn) - 29 členů, velitel Franz Donner, zástupce Engelbert Stohl
  • FF Vranov nad Dyjí (Frain) - 37 členů, velitel Franz Pipperger, zástupce Rudolf Pater
  • FF Frejštejn (Freistein) - 23 členů, velitel Edmund Beier
  • FF Jazovice (Jasowitz) - 22 členů, velitel Franz Sackel
  • FF Korolupy (Kurlupp) - 20 členů, velitel Franz Blažek, zástupce Laurenz Apeltauer
  • FF Milíčovice (Milleschitz) - 19 členů, velitel Johann Schneider, zástupce Engelbert Strohalm
  • FF Šafov (Schaffa) - 28 členů, velitel Carl Brückner
  • FF Štítary (Schiltern) - 29 členů, velitel J. Simroth, zástupce Josef Hangl
  • FF Stálky (Stallek) - 28 členů, velitel Franz Martin, zástupce Johann Zach[79][80]

Štítary - III. valná hromada (1903)[editovat]

Štítary 19. července 1903[81][82]

Šafov - V. valná hromada (1905)[editovat]

V. okresní valná hromada XXIII. hasičského okresu se konala v neděli 23. července 1905 v obecné škole křesťanské obce v Šafově (Schaffa). Schůzi vedl předseda Franz Pipperger, protokol vyhotovil zapisovatel Rudolf Pater. Přítomni byli: a) členové okresního představenstva: Franz Sakl, Johann Trinkl, Karl Böhm, Karl Brukner, Franz Donner, Innozenz Ille, Ign. Lettfuß, Johann Zach a Franz Steinbrecher; b) delegovaní zástupci hasičských sborů: Edenthurn (Vracovice): Franz Klemper a Anton Soukop; Vranov: Johann Paul a Karl Hocheimer; Frejštejn: Jakob Sigmund a Franz Neuteufel; Horní Břečkov: Alois Jakusch a Johann Waas; Jazovice: Johann Karlberger a Josef Sötzer; Liliendorf (Lesná): Artur Lupprich a Albrecht Kotzab; Milíčovice: Franz Schneider a Josef Horer; Starý Petřín: Josef Karlberger a Johann Putky; Podmyče: Nikodem Klaibl a Franz Gebhart; Šafov: Johann Halmschlager a Franz Steinbrecher; Štítary: Andreas Matzinger a Anton Pabst; Stálky: Josef Eidher a Josef Irschik. Omluveni byli: z představenstva Josef Simroth; neomluveni: z představenstva Johann Stiepany a hasičská jednotka z Korolup. Tímto se členské schůze účastnilo 11 členů okresního představenstva a 24 zástupců hasičských sborů, přičemž se jednalo dohromady o 35 voličských hlasů.

Program: 1. Zahájení v 1 hodinu odpoledne s odevzdáním plných mocí, 2. přečtení zápisu z poslední členské schůze, 3. přečtení zápisu ze dne 21. května 1905, 4. zpráva o činnosti, 5. finanční zpráva, 6. stanovení členského příspěvku, 7. usnesení o době a místě další valné hromady, 8. volba a 9. volné příspěvky.

1. V jednu hodinu odpoledne zahájil předseda Franz Pipperger valnou hromadu, přivítal přítomné zástupce křesťanské a židovské obce ze Šafova a zástupce nově připojených hasičských sborů z Horního Břečkova, Liliendorfu a Podmyčí. Dále konstatoval, že všechny sbory byly řádně pozvány a že podle předpisu byla odeslána také oznámení o konání členské schůze na c. k. hejtmanství a zemský Svaz dobrovolných hasičů Moravy v Brně. Taktéž přečetl dopis, který obdržel 6. července 1905 z Mor. Ostravy a jež se týkal přání zdárného průběhu členských schůzí a následné spokojenosti na všech stranách. Což všichni přítomní odsouhlasili provoláním Heil! Plnou moc odevzdaly všechny sbory až na hasiče z Podmyčí, kteří se omluvili, že je během cesty ztratili, a hasiče z Šafova, kteří udali, že jim jejich velitelství zapomnělo plné moci vystavit. Předseda Franz Pipperger uvedl, že tito čtyři delegáti jsou všem přítomným známí a že tedy může vyhovět jejich hlasovacímu právu.

2. a 3. Podrobný zápis z valné hromady a ze zasedání ze dne 21. května 1905 přečetl zapisovatel Rudolf Pater a oba zápisy byly jednomyslně přijaty. Delegát Artur Lupprich podal návrh, aby nový „Služební řád” (Dienstordnungen), jehož cena k zakoupení je pro hasičské jednotky vysoká, nechalo okresní předsednictvo vytisknout ve stovce exemplářů a prodávalo je pak hasičům o něco levněji. Návrh byl jednohlasně přijat. Co se týče zavedení okresního instruktora podle nového jednotného velení při cvičení s hasičkou technikou, navrhl předseda Franz Pipperger za instruktora Rudolfa Patera, velitele hasičů z Vranova. I tento návrh byl s radostí přijat.

4., 5., 6. a 7. Podle zprávy o činnosti za rok 1904, kterou tlumočil Franz Pipperger, byla situace v oblasti požární ochrany a záchranné služby (Feuerwehr- und Rettungswesen) na Vranovsku uspokojivá. Finanční zprávu (Kassebericht) přednesl pokladník Johann Trinkl: celkové příjmy za rok 1904 činily 127 korun 87 haléřů, výdaje 20 K 50 h, takže v okresní pokladně se nacházelo 107 K 37 h. Členský příspěvek byl ponechán na 20 haléřích. Místem pro konání VI. členské schůze v roce 1906 byla vybrána obec Milíčovice (Millerschitz). Ani zde nebyly ze strany zúčastněných žádné námitky.

8. Ještě než se přistoupilo k samotné volbě okresního předsednictva, vystoupil delegát Alois Jakusch z Horního Břečkova a podal návrh na volbu aklamací, což bylo odsouhlaseno. Zvolení byli:

Předseda: Franz Pipperger z Vranova
Místopředseda: Franz Sakl z Jazovic
Členové: Karl Bruckner ze Šafova, Franz Donner z Vracovic (Edenthurn), Alois Jakusch z Horního Břečkova, Innozenz Ille ze Starého Petřína, Artur Lupprich z Liliendorfu, Andreas Matzinger ze Štítar a Johann Zach ze Stálek

Nově zvolené představenstvo přijalo volbu a zvolilo aklamací zapisovatele Rudolfa Patera, pokladníkem Johanna Trinkla a další dva členy představenstva Karla Böhma a Ignaze Lettfuße, všechny z Vranova. I ti volbu přijali.

9. Delegát Josef Eidher ze Stálek položil otázku, proč hasičský sbor ze Stálek neobdržel už po několik let žádnou subvenci a zdůraznil, že pokud se tak nestane ani příští rok, tak od hasičů vystoupí. Franz Pipperger mu odpověděl, že subvence uděluje zemský svaz hasičů a že neudělení subvence může souviset s jejich malým zadlužením. Dále připomněl, že 10. září 1905 se bude konat zemský sněm v Novém Jičíně (Neutitschein) a vzhledem k tomu, že pro delegáty z Vranovska to bylo celkem daleko, tak navrhl, aby XXIII. okres zastupoval jeden vyslaný delegát, kterému by byla cesta proplacena. Návrh byl přijat, následně vybrán Innozenz Ille, kterému byl odhlasován cestovní příplatek ve výši 30 korun. Na návrh místopředsedy Franze Sakla bylo ještě odhlasováno, že cestovní výlohy, související s inspekcí hasičských sborů, budou napříště hrazeny z okresního fondu.[83]

Milíčovice - VI. valná hromada (1906)[editovat]

Milíčovice 10. června 1906[84][85]

Vranov - VII. valná hromada (1907)[editovat]

Vranov 27. července 1907[86]

Vracovice - VIII. valná hromada (1908)[editovat]

Vranov představenstvo 3. května 1908[87]

VIII. okresní hasičský den se konal 5. července 1908 ve Vracovicích v budově obecné školy, předsedal mu okresní předseda Franz Pipperger, zápis protokolu provedl Rudolf Pater. Valné hromady byli přítomni členové výboru: Karl Böhm, Karl Brukner, Franz Donner, Artur Lupprich, Andreas Matzinger a Johann Zach; delegáti hasičských sborů: Anton Peter a Anton Stohl z Vracovic, Wenzel Sell a Johann Dekenbach z Vranova, Karl Dohnal a Wilh. Österreicher z Frejštejna, Johann Waas a Michael Sokop z Horního Břečkova, Josef Felsinger a Karl Pittinger z Jazovic, Johann Pabst a Anton Schöbinger z Lančova, Wilh. Herzog a Albrecht Kotzab z Liliendorfu, Franz Kellner a Alois Schneider z Milíčovic, Franz Schwarz a Josef Wolfgang ze Starého Petřína, Karl Maurer a Heinrich Eherup z Podmyčí, Anton Futschek und Ignaz Schwarzkredl ze Štítar, Lampert Fritz a Johann Eidher ze Stálek, Matthias Neuwirth a Georg Bäk ze Šafova. Z Lukova dorazili dva delegáti bez plné moci. Z výboru se omluvili Innozenz Ille, Ignaz Letfus a Johann Trinkl. Svou neúčast neomluvili delegáti z Korolup, tedy přítomno bylo 8 členů výboru a 26 delegátů, dohromady 34 voličů. Schválen byl program:

1. Odevzdání plných mocí.
2. Přečtení protokolu z minulé valné hromady.
3. Výroční zpráva za rok 1907.
4. Finanční zpráva za rok 1907.
5. Zpráva o konaném zemském sněmu v roce 1907 (referent Franz Pipperger)
6. Určení členského příspěvku v roce 1909.
7. Určení místa pro příští okresní hasičský den.
8. Volba funkcionářů.
9. Volná debata.

Valnou hromadu zahájil předsedající v půl dvanácté dopoledne, pozdravil a přivítal všechny přítomné kamarády hasiče a zástupce obce Vracovice i zúčastněné posluchače. Obzvláště ho potěšila přítomnost nově konstituovaného hasičského sboru z Lukova a jeho vstup do okresního sdružení. Jako další předal čestné diplomy udělené moravským svazem dobrovolných hasičů za 20 let působnosti u sboru členům z Vracovic: Franz Donner, Johann Donner, Anton Griober, Anton Stohl, Engelbert Stohl, Anton Kisling, Johann Kisling, Johann Dungl, Anton Peter, Johann Griober, Franz Klempa a Anton Bauer; členovi z Vranova: Johann Deckenbach.

Všechny plné moci byly v naprostém pořádku předány a proti protokolu nevznesl též nikdo námitku. Předseda Franz Pipperger tak přikročil k výroční zprávě a následně zapisovatel Rudolf Pater k finanční zprávě za rok 1907. Příjmy sdružení činily 229 korun 6 haléřů, výdaje 53 korun 5 haléřů, takže konečný stav pokladny vykazoval 176 korun 1 haléř. Podrobnou zprávu o zemském hasičském sněmu přednesl Franz Pipperger. Členský příspěvek na další rok 1909 byl stanoven na 20 haléřů. Místem IX. okresního hasičského dne byla zvolena obec Frejštejn.

Ještě před volbou oznámil předseda Franz Pipperger, že se volby nezúčastní, jelikož se zakrátko bude stěhovat do Čech do obce Pilníkova, což bylo s velkým zármutkem vzato na vědomí. Předsedou byl zvolen Rudolf Pater z Vranova, místopředsedou Johann Trinkl z Vranova, za členy výboru Karl Brukner z Šafova, Franz Donner z Vracovic, Innozenz Ille ze Starého Petřína, Albrecht Kotzab z Liliendorfu, Andreas Matzinger ze Štítar, Vinzenz Stroh z Lukova a Johann Zach ze Stálek.

Na rozloučenou byl předsedovi F. Pippergerovi předán zlatý prsten. Ke slovu se přihlásil i host Richard Hlavka ze Znojma, úředník Generali pobočky „Erste Österreichische Allgemeine Unfallversicherungs-Gesellschaft” ve Vídni, jež všem hasičům doporučil kvůli ze zákona povinné odpovědnosti za škodu uzavření pojistky. Nakonec bylo rozhodnuto, že o této věci bude ještě jednáno na schůzi, kam budou svoláni všichni velitelé sborů. Valná hromada byla ukončena v jednu hodinu odpoledne sborovým provoláním Heil! německému hasičstvu a hasičskému dni.[88]

Frejštejn - IX. valná hromada (1909)[editovat]

Dne 1. srpna 1909 se konal řádný IX. okresní hasičský den ve Frejštějně. Valné hromadě předsedal Rudolf Pater, zapisoval ­Viktor Kumpa. Účastnili se: členové výboru Franz Donner, Innozenz Ille, Albrecht Kotzab, Ignaz Lettfuß, Andreas Matzinger, Vinzenz Stroh a Johann Zach; delegáti z hasičských sborů Vracovice, Vranov, Frejštejn, Horní Břečkov, Jazovice, Korolupy, Lančov, Liliendorf, Lukov, Starý Petřín, Podmyče, Štítary, Stálky, Šafov. Omluvili se Johann Trinkl, Wenzel Seel a Karl Böhm. Bez omluvy se nedostavili Karl Brukner a delegáti z Milíčovic. Tímto byla valná hromada s 9 členy výboru a 26 delegáty (celkem 35 voličskými hlasy) usnášeníschopná. Program schůze sestával z bodů:

1. Odevzdání plných mocí.
2. Přečtení protokolu z minulého okresního dne.
3. Přečtení výroční zprávy.
4. Přečtení finanční zprávy za rok 1908.
5. Stanovení členského příspěvku.
6. Stanovení místa pro okresní hasičský den.
7. Uzavření pojistky pro tažná hasičská zvířata (Zugtierversicherung).
8. Volné příspěvky.

Předsedající nejprve pozdravil jménem okresního vranovského sdružení zástupce obce Frejštejna, dále ctěné členy výboru, čestného velitele hasičského sboru z Frejštena nadučitele Neudekera, přítomné hosty a konečně i kamarády hasiče. Oznámil, že všichni členové výboru a delegáti byli včas obesláni pozvánkou a zrovna tak podle předpisů obeznámeno c. k. okresní hejtmanství a zemský hasičský svaz, čímž považoval IX. okresní den v 11.00 dopoledne za zahájený. Slovo pak předal starostovi Müllerovi z Frejštejna, jež jménem obce přítomné přivítal a obzvláště pozdravil zakladatele hasičského sboru v obci nadučitele Neudekera provoláním „Heil”!. Ještě než se přikročilo k jednotlivým bodům programu, přečetl Rudolf Pater blahopřání zemského svazu z 12. července 1909 a předsedy okresního sboru Franze Pippergera z Pilníkova (Pilnikau).

Při odevzdávání plných mocí předsedající konstatoval, že podle znění plné moci z Vracovic se nedostavil delegát Alois Wurseler. Zapisovatel Viktor Kumpa přečetl protokol z minulého okresního dne, jenž byl bez námitek přijat. Předseda Rudolf Pater pokračoval výroční zprávou za rok 1908, taktéž vzata na vědomí bez jediné námitky, a zprávou z valné hromady okresních sdružení z 4. července 1909 ve Svitavách (Zwittau).

Finanční zprávu přetlumočil v nepřítomnosti pokladníka Karla Böhma člen výboru Ignaz Letfus. Podle ní činily příjmy 264 korun 89 haléřů, výdaje 78 korun 51 haléřů, takže stav pokladny vykazoval stav 186 korun 38 haléřů. Vzhledem k tomu, že nikdo nevznesl námitku, nebylo nutné postoupit zprávu revizi. Členský příspěvek na rok 1910 zůstal na návrh předsedy 20 haléřů. Na návrh Ignaze Letfuse byla místem X. okresního hasičského dne v roce 1910 zvolena obec Liliendorf a předběžně pro XI. okresní hasičský den v roce 1911 vybrána obec Starý Petřín.

Na návrh předsedy se o pojištění tažných zvířat nejednalo, jelikož pojistka byla celkem vysoká a okresní sdružení mělo od 25. října 1908 tažné koně pojištěné v uzavřené povinné pojistce za způsobené škody (Haftpflichtversicherung) a ta byla ještě po devět následujících let v platnosti. Jelikož se nikdo do volné debaty nepřihlásil, osvětlil hasičům správné zasílání požárních zpráv (Brandberichte) a upozornil na oběžník z 27. července 1909, kde moravský svaz uvádí, že podle moravského zákona o požární policii nejsou hasičské sbory oprávněny vybírat poplatek (Vorspannleistung) za cizí tažná zvířata, jež nespadají do obce hasičského sboru a může se tak dít pouze v případě souhlasu majitele koně a za předpokladu, že mu budou všechny výdaje vyúčtovány. Valná hromada byla pak ve čtvrt na jednu ukončena sborovým provoláním „Heil”![89][90]

Liliendorf - X. valná hromada (1910)[editovat]

Vranov předsednictvo[91]

Dne 24. července 1910 se konal v Liliendorfu okresní hasičský den (Bezirksfeuerwehrtag), jehož se z 15 hasičských sborů zúčastnilo 14. Zpráva předsedy byla vzata na vědomí, jen zapisovatel Lupprich považoval na závadu, že se předseda ve zprávě omezil jen na své služební úkony a nezmínil činnost členů výboru. Odkazoval se na schůzi výboru z 1. května 1910, kde byl čten anonymní dopis od hasičského sboru z Lukova, přesněji řečeno od jeho velitele. Na základě jeho připomínky se hasiči usnesli, že v budoucnu se nebude brát zřetel na anonymní dopisy. Členský příspěvek zůstal stejný a na žádost Luppricha se dále usnesli, že hasičský okres bude rozdělen do inspekčních oblastí. Další jeho návrh, aby si hasičský sbor, u kterého se měl konat okresní hasičský den, v budoucnu určoval termín konání sám, nebyl přijat, jelikož jej předsedající označil za odporující stanovám. Proti tomu ale Lupprich protestoval.[92]

Také ve Vranově se konal 24. července 1910 X. okresní hasičský den (Bezirksfeuerwehrtag). Valné hromadě předsedal okresní předseda Rudolf Pater, protokol vyhotovil zapisovatel Viktor Kumpa. Přítomni byli členové okresního výboru: Karl Bruckner, Innozenz Ille, Albrecht Kotzab, Ignaz Letfus, Wenzel Seel a Johann Zach, delegáti hasičských sborů z Frejštejna, Jazovic, Lančova, Liliendorfu, Milíčovic, Starého Petřína, Podmyčí, Šafova a Stálek. Bez omluvy se nedostavili členové výboru: Johann Trinkl, Franz Donner a Andreas Matzinger, dále pak delegáti z obcí: Vracovice, Korolupy, Lukov, Horní Břečkov a Štítary.

Ještě než Rudolf Pater přikročil k jednotlivým bodům programu, vyzval všechny přítomné k uctění památky zemřelého člena Karla Böhma. Následně oznámil, že člen výboru Vinzenz Stroh z Lukova vystoupil ze sboru hasičů. Přečetl zprávu zemského hasičského svazu z 21. června 1910 (č. 1079), kterou svaz vyslovil přání, aby konané schůze probíhaly poklidně a řádně. Oběžník z 1. července 1910 (č. 1123) oznamoval konání zemského hasičského sněmu a poptávku po levném nákupu hasících přístrojů a výstroji či jednotlivých částech uniforem. Po něm převzal slovo Albrecht Kotzab, který se ujal přečtení výroční zprávy za rok 1909. Finanční zprávu přetlumočil opět Rudolf Pater. Pokladna vykazovala stav 189 korun a 97 haléřů. Členský příspěvek na rok 1911 byl stanoven na 20 haléřů. Místem příštího XI. hasičského dne byl jednohlasně zvolen Starý Petřín. Do výboru byli aklamací zvoleni členové: Johann Waas z Horního Břečkova, Johann Futschek ze Štítar a Jakob Sigmund z Frejštejna. Vzhledem k tomu, že do volné debaty se již nikdo nehlásil, mohl předseda valnou hromadu vyhlásit za ukončenou.[93]

Starý Petřín - XI. valná hromada (1911)[editovat]

Dne 30. dubna 1911 se konala ve Vranově schůze okresního hasičského výboru, na kterou se dostavili: zástupce předsedy Johann Trinkl, zapisovatel Viktor Kumpa, pokladník Ignaz Letfus (všichni z Vranova) a člen výboru Karl Bruckner ze Šafova, dále na pozvání velitel hasičského sboru Johann Řidký ze Starého Petřína, omluvil se předseda Rudolf Pater. Všichni ostatní členové výboru se bez omluvy nedostavili. Předsedající Johann Trinkl přítomným oznámil, že schůze není usnášeníschopná a přeložil ji na neděli 14. května 1911.

Na nově svolanou schůzi předsednictva okresu se dostavili: z Vranova předseda Rudolf Pater, zapisovatel Viktor Kumpa, pokladník Ignaz Letfus, členové výboru Franz Donner z Vracovic (Edenturn), Albrecht Kotzab z Liliendorfu, Wenzel Seel z Vranova, Johann Zach ze Stálek, Johann Futschik ze Štítar, Johann Waas z Horního Břečkova a Jakob Sigmund z Frejštejna. Předseda oznámil, že je schůze tentokrát usnášeníschopná a přistoupil k jednotlivým bodům programu. Vzhledem k tomu, že 5. června 1910 zemřel pokladník Karl Böhm, tak navrhl, aby k jeho pohřbu byl z pokladny zaplacen smuteční věnec a tak se činilo i v případě dalších úmrtí. Zrovna tak navrhl z pokladny zaplatit nákup nových služebních knih (Dienstbücher). Dále připomněl, že v říjnu tohoto roku se bude ve Vídni konat IX. rakouský sjezd hasičů a vyzval k určení delegáta. Výbor všechny položky odsouhlasil a na sjezd do Vídně delegoval předsedu Rudolfa Patera.

Výbor se také jednohlasně dohodl, že příští okresní hasičský den (Bezirksfeuerwehrtag) se bude konat 9. července 1911 v 10.00 hodin ve Starém Petříně. Od volby delegáta na toho roku konaný sněm bylo předběžně upuštěno a mělo být o něm rozhodnuto až na valné hromadě 9. července 1911. Na základě usnesení valné hromady z 24. července 1910 byl 23. hasičský okres rozdělen do osmi inspekčních oblastí. Předseda Rudolf Patera ještě oznámil, že hasičský sbor z Vranova bude příští rok 1912 slavit 25 let od svého založení a navrhl, aby se okresní hasičský den tak konal ve Vranově. Tímto schůzi ukončil.[94] Tak se nestalo a valná hromada ve Starém Petříně pravděpodobně rozhodla o konání okresního hasičského dne 7. července 1912 v Horním Břečkově.

Horní Břečkov - XII. valná hromada (1912)[editovat]

Na neděli 7. července 1912 byla svolána XII. valná hromada (Feuerwehrverbandstagung) XXIII. okresu Vranov (XXIII. Feuerwehrbezirksverbandes Frain) do Horního Břečkova, na němž všechny hosty a kamarády hasiče přivítal předseda okresního sdružení Arthur Lupprich z Liliendorfu. Z 15ti hasičských sborů se zúčastnilo 14, které zastupovalo 28 delegátů. Hasiči ze Stálek svou neúčast neomluvili. Jako hosté byli pozváni zástupci obce a velitel hasičů Státních drah Heinrich Tannhorn.

Předseda Arthur Lupprich seznámil přítomné s výroční zprávou. Okresní sdružení sestávalo z 15 hasičských sborů, 380 výkonných, 490 přispívajících a 24 čestných členů. Hasiči zasáhli při 19 požárech a vodních nebezpečích. Inspekční kontrola proběhla u hasičů ve Starém Petříně, Podmyčích, Lukově, Horním Břečkově a Korolupech. U všech byl konstatován vzorový pořádek. Pouze dvě jednotky se ale staly členy pohřební pokladny (Sterbekassa), proto také delegáty vyzval k aktivnější účasti na tomto sociálním zabezpečení. Finanční zprávu tlumočil Albrecht Kotzab. Dluh všech hasičských jednotek dohromady činil 19 516 korun 61 haléřů. Po něm se ujal slova opět předseda A. Lupprich, který obšírně pohovořil k připravované 40. členské schůzi zemského hasičského svazu v Moravské Ostravě.

Všechny zprávy byly přítomnými v sále vzaty na vědomí a schváleny. Jen delegáti hasičského sboru z Vranova prohlásili, že jejich sbor hlasoval proti všem bodům programu a přijatým usnesením, dále že vstoupili do opozice a okresnímu představenstvu vyslovili nedůvěru. Tyto komentáře rozpoutaly u všech účastníků vlnu nevole a jen díky zklidňujícím intervenčním zásahům nedošlo k násilí. Předseda nechal ještě odsouhlasit okresní členský příspěvek 20 haléřů za každého člena, velitel hasičů Konrad Stefan z Lukova byl zvolen do okresního představenstva a nakonec bylo odsouhlaseno, že XIII. okresní hasičský sjezd s valnou hromadou se bude konat v Korolupech. Tím bylo shromáždění ukončeno.

U příležitosti sjezdu si hasiči z Horního Břečkova připravili pod vedením velitele Josefa Petra a za účasti hasičů z Vracovic, Lukova, Liliendorfu a Milíčovic přehlídku cvičení. Ve dvě hodiny odpoledne došlo k vyhlášení poplachu a zakrátko nato nastoupilo mužstvo z Břečkova se svou výstrojí a položilo hadice směrem k předpokládanému požáru. Táhlé signály z hasičského rohu ohlašovaly přijíždějící hasiče z okolí. Příslušní velitelé seskakovali z vozu, v rychlém tempu podávali hlášení hlavnímu veliteli a jednotlivé sbory byly přidělovány k ochraně objektů. K zásahu nastoupilo 100 hasičů s 5 ručními stříkačkami, 1 hydroforem a 11 nataženými hadicemi. Po půl hodině byla přehlídka cvičení ukončena a všichni hasiči defilovali před obecním zastupitelstvem a zúčastněnými hosty. Závěr patřil slavnostnímu koncertu a tanečnímu věnečku v hostinci pana Franze Wolfa. Pouze 12 hasičů z Vranova odjelo již před slavnostním ukončením.[95]

Korolupy - XIII. valná hromada a veřejné cvičení k 20. výročí založení hasičského sboru (1913)[editovat]

V neděli 13. července 1913 konala v Korolupech XIII. okresní valná hromada, které se zúčastnilo 13 sborů zastoupených 26 delegáty. Sbory z Vranova a Milíčovic se nezúčastnily, z Vranova bez omluvy. Jako hosté přijali pozvání zástupci obce. V půl jedenácté dopoledne přivítal všechny přítomné Artur Lupprich, předseda okresního sdružení (Bezirksverbandsobmann), po něm pak předstoupil s výroční a finanční zprávou okresní zapisovatel (Verbandsschriftführer) Albrecht Kotzab. Okresní sdružení sestávalo z 15 sborů s 391 členem. K pohřební pokladně se přihlásily stále jen dvě obce. Kontroly, které proběhly ve Vranově, Korolupech, Liliendorfu, Lukově, Milíčovicích a Horním Břečkově, nezadaly příčinu k nápravě. Místem pro konání příštího okresního dne byl zvolen Lukov (Luggau).[96]

Sjezd hasičů, uspořádaný ve znamení 20. výročí založení dobrovolných hasičů v Korolupech, pokračoval odpoledne veřejným cvičením, kde přítomné hosty a hasiče přivítal nejprve starosta obce Franz Schwarz a po něm okresní předseda hasičů Artur Lupprich. Ten připomněl začátky a vývoj korolupských hasičů a poděkoval jim za jejich dvacetileté působení. Hasiče nazval záštitou ušlechtilosti a německé mužné ctnosti. Za zemský svaz dobrovolných hasičů Moravy pak předal čtyřem členům čestné diplomy. Veřejné cvičení bylo zakončeno mohutným průvodem za účasti okolních sborů. Celou slávu završil taneční věneček.[97][98]

Zásahy při požárech[editovat]

Lubnice[editovat]

V Lubnici vypukl požár 15. března 1906 v 7 hodin 45 minut večer, jemuž byl přítomen Franz Pavlík z čp. 14. K požáru byli nejprve zalarmování signálním rohem místní hasiči. Mezitím se ale požár rozšířil takovým způsobem, že se samotný objekt nedal zachránit a hasiči se proto soustředili hlavně na ochranu vedlejších budov. V pět hodin ráno bylo nebezpečí zažehnáno. Při zásahu pomáhali hasiči z Korolup, Police, Uherčic a panská stříkačka.[99]

Police[editovat]

Dne 2. února 1909 pomáhal sbor dobrovolných hasičů z Korolup společně s hasiči z Lubnice a Police likvidovat požár na zámku v Polici. Východní trakt zámku byl sice hodně poničen, ale přičiněním hasičů se podařilo zámek i s okolními budovami zachránit.[100]

Vratěnín[editovat]

Dne 18. srpna 1911 přinesl Deutsches Südmährerblatt celkem obšírný článek k požáru ve Vratěníně. Po dlouhotrvajícím suchu uhodil blesk při letní bouřce 4. srpna do stodoly ve Vratěníně a od té se vznítila i přilehlá hospodářská stavení. Vzhledem k tomu, že se Vratěnín rozprostírá na mírné vyvýšenině, spatřili požár hasiči z Korolup téměř okamžitě a hodlali, tak jako ostatní družstva z okolních obcí, vyrazit na pomoc. Kvůli předchozím nesrovnalostem a místním tahanicím odjeli hasiči do Vratěnína jako poslední a bez velitele F. Blažka.[101][102][103][104][105]

Korolupy[editovat]

Požár v Korolupech vypukl 1. srpna 1912 ráno ve tři hodiny 10 minut ve stodole hostinského Johanna Schwarze na (čp. 67). Do příjezdu hasičů zachvátil i cihlovou kůlnu. Na těchto dvou objektech se podařilo udržet oheň pod kontrolou a další přiléhající budovy stájí před požárem ochránit. Na pomoc dorazili hasiči z Vratěnína a Lubnice.[106]

Vyznamenání na konci války[editovat]

Na základě zákona z 10. listopadu 1870 udělil 1. října 1918 c. k. místodržící v Brně baron Heinold dobrovolným hasičům bronzovou medaili za 25 let záslužné činnosti v oblasti požární a záchranné služby (Ehrenmedaille für 25-jährige, verdienstliche Tätigkeit auf dem Gebiet des Feuerwehr- und Rettungswesens), mezi vyznamenanými se nacházeli: Franz Blažek z Uherčic, Johann Stiepani z Korolup a Josef Schwarz z Korolup.[107][108]

Zřízení hasičského okresu Slavonice - Jemnice (1926)[editovat]

Generální výbor Zemského svazu německých dobrovolných hasičů Moravy (des Deutschen Feuerwehr-Landesverbandes für Mähren) se sešel 15. října 1916 v radničním sále Moravské Ostravy. Přítomni byli: předseda Dr. Karl Richter, zapisovatel školní rada Alois Schwarz, pokladník Franz Koneczny (všichni z Moravské Ostravy), členové výboru: ředitel Anton Bauer (Neutitschein-Nový Jičín), Isidor Gansel (Hohenstadt-Zábřeh na Moravě), starosta Vinzenz Inderka (Jglau-Jihlava), továrník Ignatz Reich (Krasna-Krásná, okres Frýdek-Místek), Hugo Rahnoschek (Proßnitz-Prostějov), Josef Mischal (Babitz-Babice), Mauritz Ehler (Porstendorf-Bořitov), nadučitel Johann Titze (Batzdorf-Bartošovice v Orlických horách), advokát Dr. Hans Thill (Nikolsburg-Mikulov) a referenti: Alfred Sitka (Brünn-Brno), továrník Anton Langer (Mährisch-Ostrau-Moravská Ostrava) s advokát Dr. Albert Herbatschek (Mährisch-Ostrau).

Omluvili se: Josef Eschler (Mährisch-Schönberg-Šumperk), Anton Jelinek (Brünn), Alois Budischowski (Znaim-Znojmo). Jedním z bodů byl návrh okresního znojemského sdružení na nové rozdělení, jehož současné dělení nebylo smysluplné a to s tím, že ze znojemského okresu by vystoupila družstva Döschen-Dešná, Hafnerluden-Lubnice, Fratting-Vratěnín, z vranovského okresu družstvo Kurlupp-Korolupy a z jihlavského okresu družstva Ranzern-Rancířov, Althart-Staré Hobzí, Piesling-Písečné, Sitzgras-Cizkrajov a Zlabings-Slavonice.[109] Pravděpodobně válečné události a poválečný vývoj v Československu zřízení nového německého hasičského okresu upozadily. Teprve v roce 1926 začala být otázka znovu aktuální.

Zemský svaz německých dobrovolných hasičů se na generálním zasedání v Jihlavě v září roku 1926 rozhodl vyjít vstříc a povolil pro hasičská družstva v jemnickém soudním okrese zřízení hasičského okresu «Slavonice - Jemnice» (Zlabings-Jamnitz). Do nového sboru vstoupila hasičská družstva z okresu jihlavského (Staré Hobzí, Lidéřovice, Lipolec, Matějovec, Písečná, Český Rudolec, Stoječín, Stálkov, Cizkrajov, Bolíkov a Rancířov), z okresu znojemského (Dešná, Vratěnín a Lubnice) a z okresu vranovského Korolupy.[110]

Připojení k Zemskému hasičskému svazu Dolního Podunají (1939)[editovat]

Více než 1 500 jihomoravských hasičů z 10 okresů (Znojmo, Vranov, Jaroslavice, Mikulovice, Pohořelice, Hustopeče, Slavonice, Moravský Krumlov, Nová Bystřice a Jindřichův Hradec) se sešlo 2. července 1939 ve Znojmě, aby slavnostně vstoupili do Zemského hasičského svazu Dolního Podunají/Landesfeuerwehrverband Niederdonau.[111]

Reference[editovat]

  1. Matrika narozených Kdousov, Kdousov 10493, N: 1829 - 1861, s. 296/305.
  2. Matrika narozených Korolupy, Korolupy 14025, N: 1858 - 1891, s.40/67.
  3. Matrika narozených Korolupy, Korolupy 14025, N: 1858 - 1891, s. 29/67.
  4. Matrika oddaných Korolupy, Korolupy 14026, O: 1858 - 1918, s. 27/73.
  5. Welt Blatt, 1. September 1892, strana 10.
  6. Znaimer Tagblatt, Do, 9. Mai 1907, s. 1.
  7. Fromme's Österreichischer Feuerwehr-Kalender, Jahrbuch 1918, digitalizovaná strana 232 (jinak s. 209).
  8. Deutsches Südmährerblatt, Fr, 15. April 1910, s. 6: Kurlupp.
  9. Deutsches Südmährerblatt, Fr, 29. April 1910, s. 4: Kurlupp.
  10. Deutsches Südmährerblatt, Fr, 13. Januar 1911, s. 5: Ungarschitz. Originál textu v němčině.
  11. Deutsches Südmährerblatt, Fr, 24. März 1911, s. 5: Ungarschitz. Překlad citace: Nicht unerwähnt darf bleiben, dass die Ortsgruppe bei ihrer Jahresversammlung sich leider genötigt sah, ein Mitglied, nämlich Herrn Franz Blazcek, Inhaber einer Gemischwarenhandlung in Ungarschitz und Kurlupp, aus ihrer Mitte auszuschließen, da sich derselbe einer Handlung schuldig gemacht hat, die geradezu als ein Hohn auf jede deutsche Schutzvereinsarbeit sich darstellt.
  12. Deutsches Südmährerblatt, Fr, 31. März 1911, s. 4: Kurlupp.
  13. Citace: Deutsches Südmährerblatt, Fr, 7. April 1911, s. 4: "Wir werden um Aufnahme nachstehender Zeilen ersucht: Wie alljährlich versammelten sich am Faschingssonntage Nachmittags die Ortsbewohner, um in die vom Gemeindeausschusse vorgelegte Gemeinderechnung die Gemeindegebarung erschwert erscheint. Da in der Gebrauche, die Einnahmen und Ausgaben detailliert zu bringen, wurden diese in der letzten Rechnung sumarisch gehalten, so daß daher den Steuerträgern ein Einblick in die Gemeindevertretung erschwert erscheint. Da in der Gemeinderechnung eine Verwaltungsausgabe von 18 Kronen für ein in der hiesigen Kirche auf dem Oratorium, offenbar in böswilliger Absicht, angebrachtes Gitter eingestellt erscheint, stellte der diesmal auch anwesende Müller P. Waněk, der auch zur Benützung des Oratoriums berechtigt ist, an die Versammelten die Anfrage, ob denn die Anbringung des Gitters, das nur Aergernis erregt und für welches der Betrag rein hinausgeworfen ist, auch eine Gemeindenottvendigkeit war. Das lange Stillschweigen, das nun folgte, ist als beredtes Zeichen der Verneinung aufzufassen. Erst auf die eindringlich wiederholte Anfrage rechtfertigte der Wortführer in der Gemeinde, Ausschußmitglied Andreas Schwarz, die Errichtung des Gitters mit der Angabe, daß dieses nicht aus Böswilligkeit aufgestellt wurde, sondern weil es der Herr Pfarrer aus dem Grunde für notwendig befunden hat, weil auf dem Oratorium Unfug geschehen und Leute in der Kirche von den Oratoriumsbesuchern ausgelacht wurden, was vollständig erlogen ist. Der genannte Herr meinte übrigens, daß das Gitter den Besuchern des Oratoriums durchaus nicht hinderlich sei, sie können dort knien, bequem sitzen, und der Ausblick in die Kirche und auf den Altar sei nicht behindert. Auf den Einwurf, daß es hinter dem Gitter noch leichter möglich ist, Unfug zu treiben und die Leute auszulachen, gab Herr Schwarz die schlagfertige Antwort, daß dies nicht möglich sei, weil man hinter dem Gitter stehend nicht in die Kirche sehen kann. Welch salomische Weisheit liegt in diesen Worten! Damit ist uns aber nicht gedient. Hat man den traurigen Mut zu verdächtigen, dann darf man nicht zu feige sein, auch Namen zu nenen. Es wird also noch einmal die Frage gestellt: Wer sind diejenigen, die auf dem Oratorium den Unfug getrieben und die Kirchenbesucher ausgelacht haben? Oder ist das vielleicht gar die Pfarrers Köchin, die auch zu den Besuchern des Oratoriums zählt, und deren Namen nicht zu nenen wagt? Heraus mit der wahrheit!"
  14. Obecní kanec: německy Gemeindeeber (také Gemeindebär nebo Sprungeber, odvozeno od Ebers Sprung).
  15. Deutsches Südmährerblatt, Fr, 12. Mai 1911, s. 6: Kurlupp.
  16. Deutsches Südmährerblatt, Fr, 18. August 1911, s. 5: Kurlupp
  17. Brünner Zeitung, příloha: 1. Oktober 1918, S. 2.
  18. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Dezember 1877, Seite 2.
  19. Allerhöchste Spende, Mährisches Tagblatt, 5. Dezember 1893.
  20. (Neuigkeits) Welt Blatt 20. April 1893, s. 33.
  21. (Neuigkeits) Welt Blatt, 18. November 1893, s. 12 - FF Kurlupp.
  22. (Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 20. April 1893, Seite 33.
  23. (Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 29. April 1893, Seite 13.
  24. (Neuigkeits) Welt Blatt, Sa, 18. November 1893, Seite 12.
  25. (Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 14. Dezember 1893, Seite 41; Do, 18. Januar 1894, Seite 29.
  26. Pieslings Feuerwehrgründungsfest, Znaimer Wochenblatt, 28. September 1898, dále Welt Blatt, 14. Dezember 1893.
  27. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung 5. Januar 1894, s. 13.
  28. Proto jsou hasiči z Korolup (FF Kurlupp) vedeni v hasičském výročním kalendáři teprve až od roku 1894.
  29. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 20. Juli 1893.
  30. Welt Blatt, 18. Januar 1894, Freiwillige Feuerwehr Kurlupp.
  31. Welt Blatt, 25. Januar 1894, s. 33.
  32. Freiwillige Feuerwehr Kurlupp. In der am 26. März d. J. abgehaltenen Sitzung der freiwilligen Feuerwehr von Kurlupp in Mähren wurde der Feuerwehr-Fachschriftsteller Herr Johann C. Ducheck in Wien für dessen bisheriges Wirken zum ersten Ehrenmitgliede dieser Corporation ernannt. Feuerwehr-Signale, 5. April 1894, s. 13.
  33. Gründungsfest und Bezirks-Feuerwehrtag in Elsern, Feuerwehr-Signale, 5. September 1896, s. 4.
  34. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Mi, 5. Dezember 1894, Seite 39.
  35. Welt Blatt, 24. Mai 1894, s. 13
  36. Waněk Petr se narodil do mlynářské rodiny 29. 6. 1845 otci mistru mlynářskému Mathiasovi Waňkovi a matce Marii rozené Tomášek na mlýně ve Vanově u Telče. Syn Petr se 21. 11. 1876 oženil ve 31 letech v Korolupech s Annou Marií Oberbauer na čp. 1. Petrův bratr Rudolf Waněk narozený taktéž ve Vanově 14. 4. 1852 se oženil 28. 11. 1905 s Theklou Heiduk z Uherčic (kniha oddavků Uherčice str. 46) a zemřel 26. 12. 1920 v Korolupech na čp. 1. Petr Waněk zemřel na stáří v 84 letech 16. 5. 1928 v Korolupech na výměnku čp. 2. Na podzim 8. 10. 1928 zemřela i jeho žena Anna Marie. Mlýn převzala dcera Bertha narozená 18. 6. 1878 v Lubnici a provdaná 16. září 1913 za mlynáře Entenfellnera z Dolního Rakouska (zápis z matriky:Johann Entenfellner u rodičů doma v Habersdorfu, panství a fara Asperhofen v Dolním Rakousku, manž. syn Ferdinanda E. mlynář. mistra v Elsbachu pol. okres Tuln v Dol. Rak. a Marie Anny roz. Stockhammer v Einsiedlu, fara Abstatten. D. Rak. katolíci, otec již zemřel, matka žije, nar. v Elsbachu, polit. okres Tuln, fara Siegharte Kirchen, příslušný do Grabensee, polit. okr. Hietzing-Umgebung v D. Rakous. 37 let a 5 měs. a Berta Waněk, u rodičů v domě, Korolupy č. 1, manž. dcera Petra Vaňka mlyn. mistra tamtéž a Anny Marie roz. Franz Oberbauer v Höhenbergu, rodiče katol. žijí, naroz. v Hafnerludenu příslušná do Korolup pol. okr. Mor. Budějovice, 35 let a 3 měs., svědkové: Waněk Anton c. k. pol. strážmistr v Polici (bratr) a Ferd. Eltenfellner mlynář v Habersdorfu). Dceři Bertě zemřel v roce 1907 nemanželský syn Rudolf (6 let). Dne 12. 9. v roce 1919 porodila manželského syna Ernesta Entenfellnera. Na mlýně v Korolupech žili až do odsunu v roce 1945. Waněk Anton, bratrův syn, se oženil 2. ledna 1940 s Karolinou Popp z Vratěnína (index v matrice Lubnice). Děti mlynáře Petra Waňka, Berta a Anton, byly křtěné českými faráři v Lubnici, proto o nich zápis v korolupské matrice chybí. Ostatní zápisy se nedochovaly.
  37. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Fr, 20. Dezember 1895, Seite 39.
  38. Státní okresní archiv Znojmo. Kontribučenská záložna Bítov 1908 - 1910. Zúčastněné obce: Chvalatice, Chrlopy, Osnovice, Bítov, Vysočany, Zblovice, Velký Dešov a Malý Dešov (okres Moravské Budějovice), Lubnice (okres Jemnice), Mešovice.
  39. Welt Blatt, 17. Januar 1895, s. 9., Welt Blatt, 30. Januar 1896, s. 13.
  40. Welt Blatt, 27. August 1896.
  41. Inzerce firmy Josef Selig & Schwab, Feuerwehr-Signale, 5. Dezember 1902.
  42. Fromme's Österreichischer Feuerwehr-Kalender 1902
  43. (Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 23. Januar 1908, Seite 14.
  44. Feuerwehr-Signale, 5. September 1896, s. 4.
  45. Znaimer Wochenblatt, 28. September 1898.
  46. Feuerwehr-Signale, Sa, 5. September 1896, Seite 4.
  47. Měsíčník Jemnické listy č. 4/2006, vydalo město Jemnice, Husova 103, 1. dubna 2006.
  48. Wer die hiesigen Verhältniffe kennt und weiß wie die Jungtschechen hier nur Unordnung und Zwist machen, der wird hierüber ganz anders denken und es braucht sich der hiesige, nur edlen und patriotischen Zwecken dienende Militär-Veteranen-Verein umsoweniger die Belehrungen dieser Clique gefallen zu lassen, da der Verein sich seiner Pflichten wohl bewußt ist. Daß unsere Gemeinde den Militär-Veteranen-Verein zu den Empfangsfeierlichkeiten nicht eingeladen hat, ist wohl in dem Umstande zu suchen, weil dieser Verein die deutschee Commandosprache führt und weil die Gemeindevertretung wohl ganz richtig herausgefühlt haben machte, daß sich dieser Verein den Sokolen nicht anschließen, noch weniger aber sich dem Commando derselben unterordnen würde. Dem sauberen Correspondenten der „Jihl. listy" in Jamnitz diene zur Kenntnis, daß die hiesigen Veteranen seinen Rath nicht brauchen, daß dieselben zu ihm niemals um einen solchen kommen werden, ebensowenig wie dieser Verein mit den tschechischen Vereinen Hand in Hand gehen oder gar sich ihnen unterordnen wird.Znaimer Wochenblatt 21. November 1896, s. 5.
  49. Měsíčník Jemnické listy č. 4/2006, vydalo město Jemnice, Husova 103, 1. dubna 2006.
  50. Web Obce Police - Vše o obci - Hasiči v Polici.
  51. Viz kapitola Spolky - Německý školní spolek. Znaimer Wochenblatt, 13. November 1886.
  52. Znaimer Tagblatt, So, 13. August 1899, s. 3
  53. Der Bote aus dem Waldviertel, Mo, 15. September 1902, Seite 4.
  54. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Juli 1893, Seite 5.
  55. Znaimer Wochenblatt, Mi, 26. August 1891, Seite 6.
  56. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Mi, 20. September 1893, Seite 1.
  57. Znaimer Wochenblatt, Mi, 29. August 1894, Seite 5.
  58. (Neuigkeits) Welt Blatt, Di, 6. März 1894, Seite 13.
  59. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Fr, 20. Dezember 1895, Seite 15.
  60. Znaimer Wochenblatt, Sa, 12. Oktober 1895, Seite 4: návrh na rozdělení okresu.
  61. Znaimer Wochenblatt, Sa, 11. Januar 1896, Seite 5.
  62. Feuerwehr-Signale, Mi, 5. Februar 1896, Seite 2: členská schůze za přítomnosti okr. předsedy.
  63. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. September 1897, Seite 9; též Di, 5. Oktober 1897, Seite 9; též Sa, 20. November 1897, Seite 10: 26. okres M. Krumlov.
  64. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. September 1898, Seite 10: 2. valná hromada okresu M. Krumlov 14. srpna 1897.
  65. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Fr, 20. August 1897, Seite 2: Zprávy K. Bornemann namísto protokolu z valné hromady.
  66. Znaimer Wochenblatt, Mi, 22. Juli 1896, Seite 5.
  67. Znaimer Wochenblatt, Sa, 28. August 1897, Seite 7, též Sa, 4. September 1897, Seite 6.
  68. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 5. September 1899, Seite 9.
  69. Feuerwehr-Signale, Mi, 20. September 1899, Seite 17: Přehlídka a veřejné cvičení.
  70. Znaimer Tagblatt, Mi, 27. September 1899, Seite 3: svěcení stříkačky Urbau bez účasti okr. hasič. sdružení Znojmo
  71. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. November 1900, Seite 9.
  72. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 5. September 1899, s. 10.
  73. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. November 1900, Seite 9.
  74. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. November 1900, Seite 9.
  75. Znaimer Tagblatt, Do, 27. Juni 1901, Seite 2: Stallek bei Schaffa. Kurlupp.
  76. Feuerwehrverbandstagung, též Verbandstag, Verbandsversammlung, Mitgliederversammlung, Vertreterversammlung, Vertretertag
  77. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Februar 1902, S. 4.
  78. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Februar 1903, Seite 2.
  79. Protokoll aufgenommen am 1. August 1909 über den ordentlichen IX. Bezirksfeuerwehrtag des Feuerwehr-Bezirksverbandes Frain Nr. 23, Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. September 1909, s. 5
  80. Protokoll aufgenommen am 24. Juli 1910, über den ordentlichen X. Bezirksfeuerwehrtag des Feuerwehrbezirksverbandes Frain Nr. 23, Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Sa, 20. August 1910, s. 4
  81. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. August 1903, Seite 3.
  82. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Sa, 5. September 1903, Seite 7.
  83. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Oktober 1905, S. 3.
  84. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Juli 1906, Seite 3.
  85. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Mo, 20. August 1906, Seite 18.
  86. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Fr, 20. September 1907, Seite 3-4.
  87. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. Juli 1908, Seite 4.
  88. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. August 1908, Seite 3-4.
  89. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. September 1909, Seite 5.
  90. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Oktober 1910, Seite 22.
  91. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung 20. Mai 1910, Seite 9.
  92. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 20. Oktober 1910, Seite 23.
  93. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Sa, 20. August 1910, Seite 4.
  94. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Di, 20. Juni 1911, Seite 4.
  95. Deutsches Südmährerblatt, Fr, 12. Juli 1912, S. 6.
  96. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Sa, 20. Dezember 1913, S. 25.
  97. Deutsches Südmährerblatt, Fr, 25. Juli 1913, Seite 8
  98. Znaimer Wochenblatt, Sa, 19. Juli 1913, s. 6
  99. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, 5. August 1906, Seite 7
  100. Kronika obce Police
  101. Deutsches Südmährerblatt, 18. srpen 1911, s. 33
  102. Deutsches Südmährerblatt, 12. Mai 1911, s. 6, Kurlupp-Giftnudeln.
  103. Deutsches Südmährerblatt 5. Mai 1911, Giftnudeln für den Ausschuss und hohen Rat.
  104. Deutsches Südmährerblatt, 13. Januar 191, Ungarschitz.
  105. Deutsches Südmährerblatt, 24. März 1911, s. 5.
  106. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Dezember 1912, S. 9.
  107. Brünner Zeitung, příloha: 1. Oktober 1918, S. 2.
  108. Gesetz vom 10. November 1970 über die Schaffung von Ehrenzeichen für Verdienste auf dem Gebiete des Feuerwehr- und Rettungswesens
  109. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, So, 5. November 1916, Seite 3
  110. Znaimer Wochenblatt, Ročník 77, Číslo 76, 22. 09. 1926, s. 4
  111. Illustrierte Kronen Zeitung, Mi, 5. Juli 1939, s. 9