Přeskočit na obsah

Chemický slovník/Halogeny

Z Wikiknih

Halogeny jsou prvky VII. skupiny, patří mezi ně fluor (F), chlor (Cl), brom (Br), jod (I) a astat (At). Někdy mezi ně bývá řazen také tennessin, toto zařazení však nejspíš není příliš přesné, protože tenessin by měl spíše nabývat vlastností těkavého kovu, tzn. s vlastnostmi halogenů by toho neměl mít příliš společného.[1][2][3]

Všechny halogeny mají sedm valenčních elektronů, proto je konfigurace jejich valenční vrstvy ns2np5. Do úplného zaplnění valenční vrstvy jim chybí pouze jeden elektron. To je příčinou jejich vysoké elektronegativity. Hodnota elektronegativity klesá ve skupině směrem dolů. Důvodem je to, že směrem od fluoru dolů se vzdálenost valenční vrstvy od jádra atomu zvětšuje, a proto jsou elektrony této vrstvy stále méně poutány jádrem. V důsledku toho mají halogeny, které jsou níže položeny v periodické soustavě prvků (halogeny s vyšším protonovým číslem) menší snahu doplnit chybějící elektron do valenční vrstvy než halogeny nacházející se výše.

Všechny halogeny také tvoří dvouatomové molekuly a dobře se rozpouštějí v nepolárních rozpouštědlech. V polárních rozpouštědlech se rozpouštějí hůře (např. v 1 l vody se rozpustí jen 2,3 l chloru). Páry halogenů silně leptají sliznice. Fluor leptá i sklo. Při práci s nimi je třeba dbát zvýšené opatrnosti a pracovat pod digestoří.[4]

  1. Does 117 Occur Naturally? [online]. [Cit. 2022-12-02]. Dostupné online.
  2. Is Element 117 a Halogen or a Metal? [online]. [Cit. 2022-10-25]. Dostupné online.
  3. Periodická tabulka prvků. první. vyd. Brno : PřF MUNI. 2 s. Dostupné online. (česky)
  4. MAREČEK, Aleš; HONZA, Jaroslav. Chemie pro čtyřletá gymnázia 1. díl. Příprava vydání Zdeňka Tillová; redakce Aleš Mareček a Jaroslav Honza; ilustrace DaTaPrint Brno. třetí., opravné vyd. Brno : Nakladatelství Olomouc s. r. o., c1998. 240 s. ISBN 80-7182-055-5.