Chemický slovník/Alkaloidy
Alkaloidy jsou nejpočetnější skupinou sekundárních metabolitů. Ve svých molekulách obsahují jeden nebo více atomů dusíku. Jsou to látky slabě alkalické. V rostlinných organismech jsou přítomny v podobě solí organických kyselin. V živočišných organismech se vyskytují ojediněle. Jejich biologický význam není zcela objasněn, obecný předpoklad však hovoří o tom, že pomáhají rostlinám přežít. Některé rostliny (např.: blín, rulík, durman) jsou tímto způsobem chráněny před spásáním býložravci. Velká většina alkaloidů ovlivňuje specificky funkci CNS živočichů. Mnoho z nich je prudce jedovatými noxami. Jiné v malých dávkách působí povzbudivě, ve větším množství anticholingerně, způsobují zmatenost, neklid, tachykardii, respirační depresi, vizuální halucinace až smrt. Celá řada alkaloidů má narkotické a sedativní účinky, často jde o látky navozující toxikomanii.[1][2] Zajímavostí může být, že ačkoliv je atropin sám o sobě jed, používá se jako antidotum při intoxikaci organofosfáty.[2] Alkaloidy se zpravidla dělí do skupin, ovšem pravidla pro dělení nejsou pevně dána, takže se můžou dělit velmi různě. Proto závisí na důvodu dělení (např. při výuce biochemie se budou alkaloidy dělit jinak, než při výuce chemie léčiv apod.). Mezi významné alkaloidy patří: morfin, chinin, atropin, nikotin, kodein, ergotamin, tubokurarin, kofein.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MAREČEK, Aleš; HONZA, Jaroslav. Chemie pro čtyřletá gymnázia 3. díl. Příprava vydání Dataprint Brno; redakce Aleš Mareček a Jaroslav Honza; ilustrace Dataprint Brno. druhé opravné vydání. vyd. Brno : Nakladatelství Proton, c2014. 255 s. ISBN 978-80-902402-6-1.
- ↑ 2,0 2,1 Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN, Praha. Forenzní a klinická toxikologie – laboratorní toxikologická vyšetření. Příprava vydání Lubomír Houdek; redakce Naděžda Kubalíková a Soňa Dernerová; ilustrace Alexander Raths. druhé doplňkové vydání. vyd. Praha : Nakladatelství Galén. 127 s. Určeno odborné veřejnosti. ISBN 978-80-7492-304-3. (česky)