Chemické pokusy/Důkaz dusíku v organických sloučeninách
Důkaz dusíku v organických sloučeninách | |
Chemikálie | želatina, natronové vápno (NaOH + Ca(OH)2 v poměru 3:1), fenolftalein, kyselina chlorovodíková (HCl) |
---|---|
Pomůcky | zkumavky, stojan, držák, svorka, skleněná trubička, zátka s otvorem |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
[editovat | editovat zdroj]Na uhlovodíky se mohou navázat mnohé prvky včetně dusíku. Mezi dusíkaté deriváty patří aminy (R-NH2), nitrosloučeniny (R-NO2), např. nitroglycerin.
Dusík v organických sloučeninách můžeme dokázat žíháním vzorku látky ve zkumavce s natronovým vápnem (směs NaOH s Ca(OH)2 v poměru 3:1, absorbuje oxid uhličitý). Při žíhání se dusík uvolňuje ve formě amoniaku, který lze dokázat např. navlhčeným indikátorovým papírkem (amoniak je zásadotvorný plyn).
Princip
[editovat | editovat zdroj]Při zahřívání želatiny s natronovým vápnem se uvolňuje amoniak NH3. Amoniak neboli čpavek je jedna z nejvýznamnějších sloučenin dusíku. Má typický nepříjemný zápach. Je důležitý hlavně pro výrobu dusíkatých hnojiv a kyseliny dusičné. Ve vodném roztoku se chová jako zásada a toho využívá experiment s pH papírkem a fenolftaleinem, který růžovou barvou indikuje zásadité prostředí.
Reakce amoniaku s kyselinou chlorovodíkovou, vzniká aerosol chloridu amonného v podobě bílého kouře:
NH3 + HCl → NH4Cl
Nebezpečí pokusu
[editovat | editovat zdroj]- Kyselina chlorovodíková (HCl) – žíravina, leptá kůži, oči, trávící cesty
- Natronové vápno (NaOH + Ca(OH)2)– způsobuje popálení kůže a poškození očí, nebezpečné pro vodní prostředí
Postup
[editovat | editovat zdroj]- Do zkumavky vpravíme směs 0,3 g želatiny a 1 g natronového vápna (0,75 g NaOH + 0,25 g CaO).
- Zkumavku upevníme držákem a svorkou ke stojanu pod úhlem asi 60°.
- Druhou zkumavku naplníme z poloviny vodou a přidáme 2 kapky (popř. více, pro viditelnější výsledky) roztoku fenolftaleinu. Zkumavku upevníme ke stojanu.
- Směs ve zkumavce opatrně zahříváme kahanem. Při pokusu je vhodné dobré odvětrání, žíhaná želatina způsobuje nepříjemný zápach.
- Přiblížíme konec skleněné tyčinky namočený v kyselině chlorovodíkové k ústní žíhané zkumavky. Pozorujeme tvorbu bílého kouře (aerosol chloridu amonného).
- Přítomnost amoniaku lze prokázat vlhkým pH papírkem (NH3 se chová jako zásada jen ve vodném prostředí, proto vlhký).
- Přerušíme žíhání a zkumavku a žíhanou zkumavku uzavřeme pryžovou zátkou se skleněnou trubičkou. Skleněnou trubičku zavedeme do zkumavky obsahující fenolftalein.
- Pokračujeme v žíhání. Pozorujeme fialové zabarvení roztoku fenolftaleinu.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Aparatura pro důkaz dusíku (amoniaku) fenolftaleinem
-
Důkaz amoniaku pH papírkem
-
Vlhký pH papírek indikující zásaditý charakter amoniaku