Švédština/Infinitiv
Vzhled
Infinitiv (neurčitý způsob) je považován za základní tvar (lemma), pod kterým jsou slovesa uváděna ve slovnících. U většiny švédských sloves končí -a (např. tala, mluvit, göra, dělat), u malé skupiny sloves na jinou samohlásku (např. gå, jít, tro, věřit, se, vidět).
Ve větách před ním bývá částice att:
- Här är det skönt att leva. = Zde je krásné žít.
- Karl tycker om att lesa. = Karel rád čte/má rád čtení.
Částice att se neklade při tvoření složených slovesných časů, po některých slovesech a v některých dalších případech:
- Jag ska gå till Sverige. = Pojedu do Švédska.
- Jag kan gå till Sverige. = Mohu jet do Švédska.
Infinitiv bez částice att
[editovat | editovat zdroj]Jak bylo uvedeno výše, infinitiv ve švédské větě obvykle předchází částice att. V určitých případech se však infinitivní částice nepoužívá:
- po pomocných a způsobových slovesech (skall, vill, kan, bör, får, måste atd.) – příklady viz výše;
- po některých dalších slovesech: behöva (potřebovat), bruka (mít ve zvyku), börja (začínat), försöka (pokoušet se), hoppas (doufat), synas (jevit se, zdát se), tyckas (zdát se), tänka (uvažovat), ämna (zamýšlet, mít v úmslu), önska (přát si):
- Jag behöver gå dit. = Potřebuji tam jít.
- De önskade se kungen. = Přáli si vidět krále.
- ve vazbě předmětového pádu s infinitvem (do češtiny se překládá vedlejší větou):
- Han bad mig inte göra det. = Žádal mě, abych to nedělal.
- Hon sade sig veta det. = Řekla, že to ví.
- podobně též ve vazbě podmětu s infinitivem:
- Han hördes inte säga ett enda ord. = Slyšeli, že neřekl ani jediné slovo.
- v ustálených spojeních a knižní řeči:
- Vara eller inte vara, det är frågan. = Být či nebýt, toť otázka.
- Tala är silver, tiga är guld. = Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Ale:
- Att tänka fritt är stort, att tänka rätt är större. = Myslit svobodně je velkolepé, myslit spravedlivě je velkolepější.
Infinitiv po předložkách
[editovat | editovat zdroj]Zvláštností švédské syntaxe je použití infinitivu po předložkách (např. för, utan). Takovéto vazby se do češtiny překládají vedlejší větou:
- Vi har kommit för att se kungen. = Přišli jsme, abychom viděli krále.
- Han kom utan att bli sedd. = Přišel, aniž by byl viděn.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedický článek Infinitiv ve Wikipedii