Švédština/Infinitiv

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Infinitiv (neurčitý způsob) je považován za základní tvar (lemma), pod kterým jsou slovesa uváděna ve slovnících. U většiny švédských sloves končí -a (např. tala, mluvit, göra, dělat), u malé skupiny sloves na jinou samohlásku (např. , jít, tro, věřit, se, vidět).

Ve větách před ním bývá částice att:

  • Här är det skönt att leva. = Zde je krásné žít.
  • Karl tycker om att lesa. = Karel rád čte/má rád čtení.

Částice att se neklade při tvoření složených slovesných časů, po některých slovesech a v některých dalších případech:

  • Jag ska gå till Sverige. = Pojedu do Švédska.
  • Jag kan gå till Sverige. = Mohu jet do Švédska.

Infinitiv bez částice att[editovat]

Jak bylo uvedeno výše, infinitiv ve švédské větě obvykle předchází částice att. V určitých případech se však infinitivní částice nepoužívá:

Jag behöver gå dit. = Potřebuji tam jít.
De önskade se kungen. = Přáli si vidět krále.
  • ve vazbě předmětového pádu s infinitvem (do češtiny se překládá vedlejší větou):
Han bad mig inte göra det. = Žádal mě, abych to nedělal.
Hon sade sig veta det. = Řekla, že to ví.
  • podobně též ve vazbě podmětu s infinitivem:
Han hördes inte säga ett enda ord. = Slyšeli, že neřekl ani jediné slovo.
  • v ustálených spojeních a knižní řeči:
Vara eller inte vara, det är frågan. = Být či nebýt, toť otázka.
Tala är silver, tiga är guld. = Mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Ale:

Att tänka fritt är stort, att tänka rätt är större. = Myslit svobodně je velkolepé, myslit spravedlivě je velkolepější.

Infinitiv po předložkách[editovat]

Zvláštností švédské syntaxe je použití infinitivu po předložkách (např. för, utan). Takovéto vazby se do češtiny překládají vedlejší větou:

  • Vi har kommit för att se kungen. = Přišli jsme, abychom viděli krále.
  • Han kom utan att bli sedd. = Přišel, aniž by byl viděn.

Externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Infinitiv ve Wikipedii