Švédština/Slovosled
Z Wikiknih
Švédština má pevný slovosled, kde obvykle stojí sloveso v určitém tvaru na druhém místě ve větě.
Obsah |
[editovat] Základní slovosled
Základní slovosled je SVO (podmět – přísudek – předmět – ostatní větné členy):
| Podmět | Přísudek | Předmět | Ostatní větné členy | Překlad |
|---|---|---|---|---|
| Jag | har | en ny bil. | Mám nové auto. | |
| Vi | köpte | ett hus | ifjol. | Vloni jsme koupili dům. |
| Peter | kommer | imorgon. | Petr přijde zítra. |
Tento slovosled se používá zpravidla i ve vedlejších větách:
- Jag vet inte, när Peter kommer. = Nevím, kdy Petr přijde. (Srov. dále.)
[editovat] Inverzní slovosled
Inverzní slovosled (VSO) se používá v otázkách a ve větách, kde na prvním místě stojí příslovečné určení:
| Příslovečné určení/ tázací výraz |
Přísudek | Podmět | Předmět | Ostatní větné členy | Překlad |
|---|---|---|---|---|---|
| Talar | du | svenska? | Hovoříš švédsky? | ||
| Vad | har | du | i fickan? | Co máš v kapse? | |
| När | kommer | Peter? | Kdy přijde Petr? | ||
| Imorgon | åker | vi | till Stockholm. | Zítra jedeme do Stockholmu. |
[editovat] Postavení slovesných tvarů
Ve složených slovesných tvarech přísudku stojí určité slovesné tvary před neurčitými (infinitiv, příčestí, supinum). Při inverzním slovosledu neurčité tvary následují až za podmětem:
- Jag har skrivit ett brev. = Napsal jsem dopis.
- Har du skrivit brevet? = Napsal jsi ten dopis?
[editovat] Podmět
Podmět musí být na rozdíl od češtiny ve švédské větě vždy vyjádřen alespoň osobním zájmenem, a to především z důvodu, že švédská slovesa nemají osobní koncovky:
- jag går = chodím
- du går = chodíš
Ve větách s neosobním podmětem se používá zájmeno det:
- Det regnar idag. = Dnes prší.
[editovat] Předmět
Pojí-li se sloveso se dvěma předměty, nepřímý předmět (komu, čemu?) předchází předmětu přímému (koho, co?):
- Han gav mig en kniv. = Dal mi nůž.
[editovat] Předložky u spojovacích výrazů
Pojí-li se spojovací výraz vedlejší věty s předložkou, stojí tato předložka až na konci věty:
- Den man, (som) du ser på, är inte den (som) jag menar. = Ten muž, na kterého se díváš, není ten, kterého mám na mysli.
[editovat] Větný zápor
Ve švédské větě může být pouze jeden záporný výraz:
- Jag har inget. = Nemám nic. (dosl. mám nic)
V hlavní větě stojí záporka zpravidla za určitým slovesným tvarem:
- Han skall inte komma. = On nepřijde.
- Jag har algrig sett ... = Nikdy jsem neviděl ...
Ve vedlejší větě záporka obvykle stojí před slovesem:
- Du vet, att jag aldrig har sett ... = Ty víš, že jsem nikdy neviděl ...
