Švédština/Zájmena
Z Wikiknih
| číslo | osoba | česky | pád podmětu | pád předmětu | přivlastňovací |
|---|---|---|---|---|---|
| jednotné | 1. | já | jag [ja:] | mig [mej:] | min mitt mina |
| 2. | ty | du | dig [dej:] | din ditt dina | |
| 3. | on | han [han:] | honom [hon:om] | hans | |
| ona | hon [hun:] | henne | hennes | ||
| ono (c) | den [den:] | den[den:] | dess | ||
| ono (n) | det [de(t:)] | det [de(t:)] | dess | ||
| se | -- | sig [sej:] | sin sitt sina | ||
| množné | 1. | my | vi | oss | vår vårt våra |
| 2. | vy | ni | er (eder) | er (eder) ert (edert) era (edra) | |
| 3. | oni ony ona | de [de:, dom:] | dem [dem:, dom:] | deras | |
| se | -- | sig [sej:] | sin sitt sina |
Přivlastňovací zájmena se v 1. a 2. osobě a zvratné zájmeno skloňují jako přídavná jména při slabém skloňování, tj. rozlišují tvary pro společný a střední rod v jednotném čísle a tvar pro množné číslo:
- min - můj, má (c)
- mitt - mé (n)
- mina - mí, mé, má (pl)
Zvratná zájmena se používají pouze ve 3. osobě.
- Jag ser mig. = Vidím se.
- Han ser sig. = Vidí se.
Výslovnost některých tvarů je nepravidelná. Tvary mig, dig, sig, dem se v neformálních textech mohou psát v souladu s výslovností mej, dej, sej, dom.
