Valticko/Kostely

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kostely a kaple[editovat]

(Roku 1227 je vzpomínán ve vyprávění o královně Venus pěkný kostel a tržiště.) 6/

Boží muka[editovat]

  • u silnice z Hlohovce do Valtic je chráněnou památkou. 3/

Kaple pohřební[editovat]

  • Hrobka na hřbitově v zahradě byla vyprázdněna a vystavěna kaple (dnes kolna na vozy), do kteréž kaple pak bratří byli pochováváni. 4/

Kostel Nanebevzetí Panny Marie[editovat]

  • 1627
Karel měl připravený plán na postavení nového farního kostela. Jeho smrt v Praze (1627) přerušila jeho projekty. 6/
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (původně v děkanství Staatz patří panství Valtice, jemuž náleží také patronát), velká, lehce a směle vyklenutá budova -- kníže Karel (Karl) 1631 položil základní kámen, 1671 byl kostel vysvěcený. Je 18 sáhů (33,7 m) vysoký, 25 1/2 sáhů (47,7 m) dlouhý, 14 1/2 sáhů (27,1 m) široký. Čelní fronta zdobena jónskými sloupy, boky umocňují po obou stranách zvednuté zvonice (věže). Pojme přes 3000 lidí, veliké ploché klenby jsou ozdobeny bohatými štukami, hlavní oltář je ohrazen 12 sloupy, v průčelí znázorňuje Nanebevzetí Panny Marie, dobrá kopie z roku 1756 původního obrazu velikého Rubense, nacházejícího se v Liechtensteinské galerii ve Vídni, kopii vytvořil Fanti. Nad ním visící malý obraz se Svatou Trojicí je ale originál od Rubense. Také šest oltářů (svatá Trojice neboli ženský oltář, který k svatému Karlu Boromejskému s tělem svatého mučedníka Justuse, křestní oltář Navštívení Marie, útěk do Egypta a obřízka Krista) mají propracované oltářní listy. Zásluhou knížecí munificence má kostel také hezkou kazatelnu a rovněž výborné technické prvky. 6/
  • 1662
. . . psal dne 9. srpna 1662 knížeti, když nyní téměř deset roků strávil v knížecích službách a nyní zde "nic neobyčejného nevykonávám", chce se vrátit do Vlašska (Itálie), kvůli jeho rodině a rodinnému životu. Zdá se tudíž, že tehdy byl kostel z většího dokončený. 24/
Tencala (Giovanni Giacomo Tencalla, vlašský štukatér, znám 1638-1663 na Moravě) později ve svém dopise dále píše rozsáhleji: poněvadž je s jeho prací v předem stanoveném termínu (to bylo za tři roky podle předpokladu) a není vypořádaný, "také více udělal, než bylo sjednáno", náklady se zvýšily "služné a práce" než jsem měl sjednáno "dílo a odvedené výdělky 5300 zlatých rýnských nestačí". Také nic nedostal za 4 kaple, "které nařídil provést Gundelmo seel. von Preslau" jemu předložen byl, s tím podotknutím, že práce má začít hned do návratu knížete a pak se vyhotoví vyúčtování. Ty kaple měl ještě před zřícením kopule hotové za vlastní náklady. Právě tak málo bude asi za "muzikantský chór a práce v jezdecké škole") k placení. Poněvadž prosí knížete "laskavě žádá a napíše z Vlašska (Itálie) zdejšímu úřadu" a svou "všechnu vznešenou práci opustí", má stejně za sjednanou práci nepatrnou mzdu a požaduje doplatek 8000 zlatých; tehdy měl od knížete slíbeno, když "do tří let bude hotov s požadovanými pracemi na kostele, že Vy mé újmy nahradíte". Když tudíž musel platit v té době venkovní pomocné pracovníky a kromě toho -- snad takto je to možné ve velkých městech -- mimoto jinou práci si vzít mohu, o čemž se jedná "jiných prací se nedostává", teprve půl roku po zahájení práce se snad datuje rozpočet, byl by škodný, kdyby kníže jeho účty nepřijal. K dopisu připojuje následné vyúčtování: 11/24
Propočet, co jsem do nového kostela z mého vložil prací, následně:
Nejprve klenutí, kde mají být hudebníci, co bych býval dělal, než spadla kopule. Štukatérské práce. Vynaloženo . . . 150 zl.r.
Dále klenutí čtyř malých kaplí v té samé době. Za jednu 130 zl r celkem . . . 520 zl.r.
Dále pro 4 malé kapličky šnekové sloupoví, těžce proveditelné, za všechny oceňuji . . . 80 zl.r.
Další 4 plastiky, které jsem povinen dělat . . . 30 zl.r.
Dále na 2 velké kaple na oltář čtyři velcí andělé . . . 120 zl.r..
Dále na vyšší oltáře sochy sv.Sylvestris papeže a sv.Henrici Keisera . 80 zl.r.
Dale sakristie, kterou bych býval dlouho štukatérskou prací dělal . . . 40 zl.r.
Dále v oratoři nad sakristií pracovat . . . 40 zl.r.
Dále v jízdárně na zámku provést štukatérské práce celkem . . . 100 zl.r.. Summa 1160 zl r. (podepsán) Givan Tenchalla. 11/25
Na tyto pohledávky kníže Karel Eusebius vůbec neodpověděl. Teprve Tencalla v prosinci upomínal rozhodnutí, dal mu kníže do několika dnů napsat: Tencalla nemá nic provádět, než bylo zakresleno. Má snad dopis toho Gandelna ukázat, že byl oprávněný. Snad celou práci tehdy Bianchovi zadal, účet zněl na jeho jméno. Jemu snad má Tencalla objasnit, jestliže požaduje za práce na kaplích úhradu. Pokud měl zvýšené pracovní vypětí, bylo to jeho zaměstnání, "ač potom účet všechny věci obsahuje, rozumí se tedy všechno, ani drobné malby jsou ve mzdě 5000 zl rýnských. Když bychom tedy všechno měli pochopit, protože přece jeho švagr seel. před celou prací 1850 zl. rýnských mu dal, rozuměl že celý kostel uvnitř bude vystavěný, jaké zhotovování nových štukatůr mělo se provádět, kdy kopule spadla a zabránila pokračovat v práci." Kníže mu slíbil část mzdy v naturáliích na dobu delší než tři roky, tím mu také neustále přispíval. : Z peněžní částky má jen platit své tovaryše; nakonec by dělali nejčastěji práce jeho učni, "proto se práce tak protahovaly". Rozsáhleji naznačuje, že se má trpělivěji chovat, umět se nejen na kříž na lednické silnici a štěstí v Lednici odvolávat. Obojí snad mu bylo vzácně zaplaceno a naprosto se to knížeti nelíbí. "Kříž má svou správnou míru, práce v Lednici je poněkud horší." Pokud se týká práce v jízdárně byla snad zaplacena. Kníže nic neví o drobnostech v Lednici a hřebčince u Břeclavi; proto žádá Tencalla "co daruje; své přece ale dostal . . . . 11/25
Překrásný, skvostnou prací stukkovou vyzdobený farní chrám Páně s prostorou pro 3000 lidí; i tento chrám děkuje původ svůj knížeti Karlu Eusebiovi Liechtenstejnu, jenž roku 1631 položil k němu základ. 4/
  • Obraz oltářní jest dobrou kopií - maloval, ji slavný malíř Fanti - Rubensova "Nanebevzetí Panny Marie", jejíž originál zdobí knížecí obrazárnu ve Vídni; nad oltářem však visí originál od Rubense, představující Nejsvětější Trojici, kteráž přeskvostná malba neodolatelně působí na diváka. 4/
  • Ze zrušeného kláštera františkánského nalézá se tu tělo svatého mučedníka Páně Justa, r. 1804 sem přinesené. 4/
Podpora umění knížetem byla základem pro vybudování věhlasné obrazárny domu Liechtensteinského však tížila z důvodu stavby farního kostela v letech 1631-1671; poněvadž starý kostel pro jeho špatný stav nepostačoval potřebám obyvatelstva města. Snad málokterý kostel Dolního Rakouska z dob barokního slohu se může postavit proti tomuto novému kostelu. Docela jednoduché řešení průčelí, jenom pilastr, zalomené římsy a kolosální sochy knížecích apoštolů Petra (Petrus) a Pavla (Paulus) okrašlují stářím (1902) omšelou budovu, se dvěma vyčnívajícími věžemi. Působí na pozorovatele mohutně v oslnivé bělobě vnitřního prostoru kostela skrze velikost a bohatost štukových ornamentů, přes troufalost a přitom lehkost toho strhujícího úchvatného obdivu. Při délce 48 a šířce 28 metrů zastavěné plochy může vzbuzovat odiv, ale zjistí se, že veškeré obyvatelstvo Valtic v kostele bude mít své místo. Mělce klenutý strop rozšiřující se do kopule, jejíž nejvyšší bod od země dosahuje 34 metrů. Ve výklencích prostředního prostoru jsou obrazy čtyř evangelistů, Po stranách sloupů hlavního oltáře jsou obrazy císaře a papeže, pozemské duchovní hlavy křesťanského státu. Obraz nad hlavním oltářem "Nanebevzetí Panny Marie" je kopií v kostele dříve vystaveného obrazu, ale později přemístěného do knížecí obrazárny ve w:VídeňVídni ve sbírce velkého Nizozemce P. P. Rubense (Vlám Peter Paul 1577-1640), který je velmi mnohokrát vyhledávaným malířem 18. století, kopii namaloval G. Fanti. 10/67
Nad hlavním oltářním obrazem je umístěn obraz "Svatá Trojice", ale to je originál od Rubense (Vlám Peter Paul 1577-1640). Oltář sv.Králů či ženský oltář, zasvěcený sv.Karlu Boromejskému (Karl Boromäus znám 1559- +|1584), křestní oltář Marie Navštívení na útěku do Egypta, oltář zasvěcený sv.Anně k Obřezání Krista. 10/68
Valtický farní kostel nechal Jeho Jasnost (kníže Johann II. 1840-1929) se značnými náklady v pečlivě slohové čistotě restaurovat. Proveden zelený olejový nátěr kazatelny a černé sloupy jemné štukové ornamenty vyspraveny, když se již ve zdivu ztráceli a jako kdysi zazářil nyní kostel v oslnivém jasu jako vynikající památka skvělého rakouského slohu, baroku. 10/98
  • 1902
Kostel, jak je nám nyní (1902) prezentován, měl v pozdější době dostat pozlacení a barevnost baroka, k tomu nedošlo a zůstane navěky památkou uměnímilovného knížecího domu. Zvláštní pozornost věnoval kníže Carolus Eusebius (1611-1684) také kostelu kláštera milosrdných bratří ve Valticích. 10/69
  • 1992
(V rámci oslav 800 let od první písemné zmínky o Valticích bylo provedeno také svěcení dvou zvonů "Usmíření". Jeden zvon byl darem bývalých obyvatelů, nyní žijících v Rakousku, Organizátorem sbírky a mluvčím tamních občanů byl Mgr. Otto Weiland z Vídně. Zvony vysvětil dne 15. srpna 1992 prelát Ludvík Horký, biskupský vikář.)
Smírný zvon: hmotnost 380 kg, tón B1. Dvojazyčné věnování: Městu Valticím nynější občané společně s dřívějšími německými obyvateli. 1992.
Zvon farnosti: hmotnost 260 kg, tón Cis´´ Nápis: Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím. Výtvarník Dr. Zora Pořická. Ulila huť Laeticie Dytiychové Brodek u Přerova.

Kaple sv. Barbory[editovat]

Roku 1668 byla zbořena také ještě u části stará vetchá kaple a zároveň položen základ k nynějšímu chrámu Páně, pročež také hřbitov odedávna kolem kaple se prostírající musil z valné části býti zrušen a dále přeložen. 4/
Při bourání starých budov (1890) se našly zbytky osmiúhelníkové kaple sv.Barbary a množství kostí, které pocházely z dřívějšího hřbitova. 10/73

Kostel sv. Augustina[editovat]

Jakmile se 1668 již chatrná kaple sv.Barbary demoluje a přiléhající hřbitov dále přemístí, bude položen základní kámen nového kostela a ten měl být po třech letech výstavby vysvěcený (1671). 10/71
Kostel je jednoduchá stavba barokního slohu. Teprve v pozdější době byla šindelová krytina kostela nahrazena taškami, postaveny obě věže, které nejdříve zakryli provizorně a teprve později v našich letech (1902) dostali věže nový vzhled. 10/72
Chrám byl dokončen a konsekrován dne 28. června 1671, a téhož dne jest taktéž nový hřbitov posvěcen. 4/
R. 1673 byly vystavěny dvě věže, roku 1693 obnoven krov kostela, dosud jen šindeli krytý, a střecha pokryta taškami. 4/
Také chrám byl podroben důkladným opravám; kosti z plných hrobek odstraněny, ale na epištolní straně zůstal pohřben šlechetný převor P. Konstantin Scholz +1696, právě pod stolicí pontifikantní. 4/
Roku 1737 zvětšen také kůr chrámový, opatřeny nové varhany a měchy a všude v konventu vyvíjena horlivá činnosť v opravování. 4/
Kostel dostal novou výzdobu od malíře Johanna Cymbala, který vytvořil 1757 obraz hlavního oltáře zobrazujícího sv.Augustýna (Augustinus 564-460). 4/; 10/72
Tohoto malíře, jenž také ve mnohých jiných domech oltářní obrazy zove prací svou; poznáme ještě blíže v dějinách konventu vídeňského. 4/
Roku 1872 přišel za převora P. Mariophilus Fülbir, lékárník, jenž získal si o konvent velikých zásluh. 4/
Vydláždění korridorů konventu kamennými dlaždicemi, opatření 42 postelí s drátěnými matracemi, zakoupení domu č. 174., jenž byl k vůli stoce předmětem stálých sporův a konečně stavbu věží sluší děkovati jeho péči. Jeho Jasnosť, jenž ke všemu, co jevilo e býti v domě potřebným, vždy skytal vydatné pomoci, byl také tentokráte tak milostiv, že kázal architektu panu Josefu Kaiserovi ve Vídni vypracovati plán, dle něhož byly věže na útraty Jeho Jasnosti trvale mědí pokryty. 4/
Dílo to bylo dokončeno bez nejmenší nehody k veliké radosti městských obyvatelů, z nichž mnozí k účelu tomu chtěli přispěti svou hřivnou. Věže, které měly od r. 1673 jen prozatímné střechy, byly o 12 m zvýšeny a činí i s nynější novou stavbou harmonický, libý dojem. 4/
Jak se r. 1890 ukázalo, epištolní strana hlavního oltáře stojí z pola na základech kaple sv. Barbory, jež bývala gothického slohu; zde leží zbožný převor, kněz a lékař P. Konstantin Scholz, jeden z mužů nejšlechetnějších! 4/

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hlohovci[editovat]

  • v Hlohovci byl vystavěn až v letech 1832-1835. Po přestavbě roku 1912 bylo změněno také jeho patrocinium a dnes je zasvěcen sv. Bartoloměji. Do roku 1959 farnost byla filiální do Valtic, a od té doby přísluší pod faru Lednice. 3/

Kostel sv. Michala[editovat]

  • Z notářské listiny o františkánech se dovídáme, že u kláštera byl kostel. Kostelní patrocinium neboli zasvěcení je vlastně dáno označením kláštera sv. Michala, jak čteme v úvodní formuli datovací výše zmíněné notářské listiny. 2/
  • Dne 30. září 1804 byla v chrámu nyní v byty proměněném sloužena mše svatá naposled. Fresková malba nad někdejším vchodem do chrámu, přestavující svatou rodinu, jest ještě v ozdobném stukkovém rámci s knížecí korunou částečně zachována a jako historická památka zasloužila by zajisté obnovy. 4/

Plastika sv. Floriána v Hlohovci[editovat]

  • na návsi v Hlohovci - chráněná památka. 3/

Sochy a sousoší[editovat]

Socha sv. Jana z Boha[editovat]

Hrozný mor r. 1713 ušetřil Valčic úplně; naši bratří přičítalo to přímluvě sv. Jana z Boha a zbožný převor P. Roman Schrottdal r. 1715 v zahradě postaviti na poděkování velikou sochu našeho sv. zakladatele, kteráž ku podnětu provinciála P. Jana z Boha Sobela bude postavena ve čtvercové zahradě nové budovy nemocniční ku povzbuzení jako krásný pomník zbožné mysli. 4/
Ku přenesení sochy (1892) svatého Jana z Boha a na její opravu bylo darováno provinciální pokladnou 100 zl. 4/
V nově vytvořené kvadratuře, která je pěkně založenou okrasnou zahradou, nachází se socha zakladatele řádu, Jana z Boha (1495-1550), jenž dobré osivo do skvělých plodů zasel. 10/74

Sochy B. P. Marie a Sv. Jana[editovat]

  • (kříž stojí od r. 1700), byly postaveny dne 23. dubna 1734 v zadní části starého hřbitova, kdež je spatřujeme i dnes.

Odkazy[editovat]

  • 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
  • 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
  • 3/ Obec Hlohovec http//www.hlohovec.cz
  • 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.
  • 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. (Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)
  • 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. (Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)
  • 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.
  • 8/ Gemeinde Rabensburg http//www.rabensburg.at
  • 9/ Regionální muzeum v Mikulově http//www.rmm.cz
  • 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.
  • 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.