Infrastruktura

Doprava

Silnice

Silnice, které jako vše ostatní, děkujeme nejvíce péči rodu Liechtensteinského, vedou u velikém počtu na vše strany a jsou v dobrém stavu; vedou do Mikulova, Břeclavy, Poisbrunnu, (Pušdorfu), Wilfersdorfu a Lednice. Okolnosť tato opatřuje Valčicím dosti čilý obchod a dopravu, a jest ovšem také známkou důležitosti nemocnice, neboť se všech stran jest sem doprava nemocných a poraněných velmi příležitá. 4/

Valtice-Břeclav

Jednou ze čtyř alejí, která směřuje na východ, v přímém směru přes Boří les (Theim Wald nebo Themenauer Wald) do Poštorné (Unter Themenau) a odtamtud v malém úhlu se dostaneme do Břeclavě (Lundenburg). 6/

Valtice-Lednice

Od Lednice na Valtice vede rovné jako šňůra 4000 sáhů dlouhé stromořadí. Ve třetině cesty od Lednice zmíněného přímého směru cesty jsou odbočky k okouzlujícím objektům přes Nový Dvůr, hraničního monumentu, půvab Grácií a Apollónova chrámu a mnoha jiných staveb. Prostředek cesty je vyznačen Obeliskem; za čtvrthodinku jsme před Valticemi a je tu Belveder. 6/

Železnice

O stavbě železnic, které sblížily velkostatek se světem, je ve fondu řada zmínek. 1/

Trať Vídeň-Wagram

Již v roce 1836 Společnost severní dráhy započala stavbu první železniční trati v Rakousku z Vídně do Wagramu, začala tehdy se šesti lokomotivami objednaných u Angličana George Stephensona (1781-1848). 10/94

Trať Vídeň-Břeclav

Provoz dráhy byl přijat a v letech 1838 a 1839 pokračovala dráha do Břeclavi (Lundenburg), čímž město Valtice dříve, než jiná města, získala spojení s hlavním městem monarchie. 10/94

Trať Vídeň-Břeclav byla pro osobní dopravu dána do provozu počátkem roku 1839. 1/

Trať Břeclav-Brno

Od poloviny roku 1839 i trať Vídeň-Brno. V příštím roce zahájila činnost i doprava nákladní. 1/

Trať Břeclav-Hrušovany nad Jevišovkou

(Při stavbě železnice byla v roce 1855 část Nového rybníka vysušena. Na ostrůvku u rybníka Nový (Portz) je postaven oddechový zámeček Inzel. /Propagační tisk/)

Dne 16. srpna 1871 zahájila komise pochůzku pro stavbu odbočující Severní dráhy, která spojí Valtice s Retzem. Dne 30. prosince 1872 první vlak přijel do stanice Valtice (Feldsberg). 10/94

Dráha z Břeclavi do Hrušovan dána do provozu v letech 1872-1873. 1/

Dne 1. července 1902 zřízena železniční zastávka u Útulny, která bude obrovskou výhodou pro značnou část obyvatel našeho města. 10/109

Trať Břeclav-Lednice

Trať Břeclav-Lednice byla otevřena 17. XI. 191.. 1/

Trať Hrušovany-Znojmo

Železniční provoz mezi Znojmem a Břeclaví byl zahájen 30. prosince 1882. /Městské muzeum Valtice/

Energetika a průmysl

K velkostatku byly přidruženy některé průmyslové podniky. 1/

Cihelny

Poštorná (Unter Themenau)

Liechtensteinská cihelna zahájila provoz roku 1867. Mezi prvními výroby byly mimo cihel také střešní krytina, dlaždice, obkládačky a trativodky (drenážní trubky). Po první světové válce se sortiment rozšířil na kameninové roury a zvonivky, kachlové a jiné výrobky.

Reinthal (Rantál)

V období od 18. století. Cihelna byla koncem r. 1852 prodána tamní obci. 1/

Valtice

Nad vrchnostenskou cihelnou nalezli nedávno (snad velký předčtvrtohorní "Tapirus"), a navádí vrchnost a šeptá se, že odkrývají celé vrstvy zkamenělin. 6/

V období od 18. století. 1/

Kamenolomy

Herrnbaumgarten

Lom na stavební kámen. 1/

Hlohovec

V Hlohovci byl lom na stavební kámen s vápenkou již v 16. století. 1/

Úvaly, stavební kámen

Lom na stavební kámen. 1/

Úvaly, vápenec

Lom na vápenec. 1/

Kutání uhlí

Při výkopech rýh narazili také na černé uhlí, našla se však v hloubce 4 jen polovina zuhelnatělého kmene a voda v jámě zabraňovala, aby s kopalo do větších hloubek. 6/

Snaha dolovat uhlí na svém majetku se zvýšila, kníže také pátral zlatém dolu, který chtěl ve Valticích nalézt. Proto byla také snaha Karla Eusebia (1611-1684) přivést se k alchymii. Společně s dobrodruhem, svobodným pánem von Schellenbergem, zařídil kníže laboratoř, ve které oba muži prováděli pokusy ohledně hledání kamene mudrců, který chtěli přeměnit a rozpustit na zlato nebo stříbro a měl také léčit nemoci a omlazovat. 10/67

Kutací pokusy na uhlí v Bořím lese v 19. století nebyly úspěšné. 1/

Pivovar Poštorná

V období od 18. století. 1/

Sociéte Vinicole

Akciová společnost "Sociéte Vinicole, spojené vinné závody", ve Valčicích vydala 23. října 1923 akcie. Společnost pro výrobu vína využívá v té době prostory Křížového sklepu. V městském muzeu je vystavena fotokopie akcie číslo 00124 na 200 Kč, u které bylo v roce 1934 provedeno snížení kapitálu.

Vápenka Valtice

V období od 18. století. Pro vápenky byl vápenec obstaráván rovněž z mikulovského panství. 1/

Inženýrské sítě

Kanalizace

Na podzim 1901 se pokračovalo s budováním městské kanalizace, která je neméně důležitá pro zdravotní poměry města.10/109

Vodovody

1546

Již v 16. století existoval také městský vodovod z obecního lesa ve Čtvrtích (Hinterthalen) a pitnou vodu přiváděl a dodával pro lázně, které jsou již v roce 1546 zmiňované. 10/106

1581

Před dávnými časy všichni také hloubili studny v dolní části Sobotního města, což se vzpomíná v listině z roku 1581. 10/106

Již před několika staletími byla srážková voda z Homole (Reistenský kopec) přivedena potrubím do knížecího zámku. Tvořením vápencových usazenin v potrubí se vydatnost vodního toku zmenšovala. 10/106

Při výstavně školy se v písku našlo vodovodní potrubí, které pocházelo z Reistenského vodovodu a patrně vedlo do zmiňovaných studní.

V dřívějších letech se voda získávala v nádrži v tzv. kuchyňských zahradách, odkud tekla do koníren vyzdobených figurami do napajedel a do několika domů v knížecím vlastnictví. 10/106

Zásadní starostí zastupitelstva byla otázka vody, která všem obyvatelům města dělá starosti; neboť studny ve městě dávají jen malou část vody a ještě k tomu částečně nepitné, stávající vodovodní potrubí již neodpovídá v žádném případě skromným požadavkům. 10/106

Na 3000 lidí muselo do roku 1901 téměř veškerou potřebu pitné vody získávat odběrem ze dvou odběrných míst, jedno na náměstí každodenně dávalo 180 hl vody a druhé ležící za kostelem (Divý muž na Zámecké) dodával mnohem menší množství, která také po stránce chemické měla jakost od ideálu velmi vzdálenou a s možnosti výskytu epidemických onemocnění. 10/106

Uvažovalo se o zalesnění pramenišť a rekonstrukce stávajícího vodovodu, dále byl úmysl vybudovat artézskou studnu, a také se uvažovalo hledat vodu v remízku ve Schwemmfeldu. Další úvaha, vykopat sběrný příkop a šachtu, vodu drenážemi ve Schwemmfeldech sesbírat, nebyla úspěšná. Průzkumy ukázaly negativní výsledek; toliko se svědomitou filtrací by se pitná voda získala jen z poloviny. 10/107

1899

Přímo útočný byl popud na zásobování vodou Společnosti severní dráhy. U příležitosti padesátiletého jubilea vlády císaře vybudovat ve Valticích azylový dům (útulnu) pro přibližně 200 dětí a to pod podmínkou, že obec zajistí každodenní dodávku 120 hl pitné vody do domova. Současně objasnilo ředitelství připravenost, pro toto množství vody ročně zaplatí částku ve výši 800 K. Zasedání obecní rady ze dne 26. dubna 1899 to vzalo na vědomí a stavbu vodovodního potrubí z obce Drasenhofen v místě zvané Heidbründl do Valtic zajistí, když Společnost severní dráhy bezplatně vypracuje plány a provede přípravné technické práce, stavební dozor nad prací a vedení potrubí tak daleko jak je možno po železniční trati, aby neměla obec významné výlohy, které přejdou na přání Severní dráhy. 10/107

1900

Když výsledek chemického rozboru vody byl výtečný, na 10. října 1900 okresní hejtmanství stanovilo komisionelní jednání na místě, které vodoprávně schválilo projekt a povolilo stavbu. (10/107)

Obec Drasenhofen za zdroj vody a ochranné pásmo obdrží 24.000 K a knížecí Dietrichsteinská majetková správa v Mikulově, která požaduje odběr části provozní vody pro Porzský mlýn, byla odkázána na civilní právní řízení. Znalecké dobrozdání úředního autorizovaného civilního inženýra J. Schirmena uhradit příspěvek pro obec Drasenhofen celkem 8000 K a pro Správu statku Mikulov vyčíslena částka 733 K. Obě strany souhlasili, přestože nedávná komise jejich požadavky neschválila, až do konečného písemného ujednání obci 11.000 K a statku 1500 K jaké za odtržení vyžadovali. 10/108

Prostředky ke stavbě vodovodního potrubí byly pořízeny díky milodaru ve výši 80.000 K, které dal Jeho Jasnost s podmínkou, že správa statku denně dostane 330 hl denně bezplatně pro jejich domy ležící v obvodu města z vedení může vyjmout. Další věnovaná částka 40.000 K od městské Spořitelny a od obce z přijatí výpůjčky ve výši 80.000 K, která z čistého zisku bude umořována.

1901

Dne 1. dubna 1901 bylo otevřeno 19 obchodních nabídek, překontrolovány a pro všechny práce vybrána firma G. Rumpel z Vídně, která práci provede za 141.252 K. Podle tehdejšího měření zjištěno, že pramen dává za 3 sekundy litr, tj. 2600 hl za 24 hodin, když současná vydatnost je 4600 hl za den, mnohem více pro nynější potřebu vody pro město. Zdroj a jeho ochranné zalesněné pásmo má výměru 11.200 m2 a leží ve výšce 188 metrů nad jaderským mořem. Voda se vylévá do sběrného bazénu, ze kterého čerpadlem dvěma benzinovými motory čerpají do 1100 m dlouhého potrubí na zvýšenou zásobárnu. Tato je ve výšce 249,8 m a sestává ze dvou komor, každá o obsahu 2000 hl. Odtok má délku 6,9 km a průměr trubky 105 mm. (10/108)

Protože úroveň valtického zámku je ve výši 221,9 m, spád tedy činí 27,9 metru. Ve správním území města je zatím 17 studní, 26 nadzemních hydrantů a 62 vodoměrů domovních přípojek. Dne 8. prosince 1901 bylo dokončené dílo vodovodu slavnostně vysvěceno a bude po dlouhý čas městu Valtice a jejím občanům ke cti sloužit. 10/109

Odkazy

1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.

3/ Obec Hlohovec http://www.hlohovec.cz

4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.

5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. (Městské muzeum č. 0782-62)

6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. (Pracovní překlad vybraných kapitol. Kopie knihy Městské muzeum č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840)

7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.

8/ Gemeinde Rabensburg http://www.rabensburg.at

9/ Regionální muzeum v Mikulově http://www.rmm.cz

10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.

11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.